strana1-100 komentáře u knih

Nádherná ženská kniha. Při čtení jsem cítila obrovské souznění knihy s mou ženskou stránkou. Tak silné, že se ve mně opět probudila zásadní touha být součástí spirituální ženské skupiny. A tak jsem hned podnikla kroky, které, jak věřím, mě přivedou blíž k sobě i k - mně tak moc chybějícím - smysluplným životním ženským rituálům a jejich sdílení s dalšími ženami.

23.02.2019

Nenápadný skvost. Překrásně poetickým stylem, který prozrazuje spisovatelčinu pohádkářskou praxi, načrtává Marie Kubátová útržky svého dětství, které nebylo docela snadné, neboť její rodina byla vždycky "u chudejch". Milovníky Gabry a Málinky by mohlo potěšit, že se dozvědí, jak pokračoval život Málinky, autorčiny maminky Amálie Kutinové, v dospělosti a za jakých okolností její knížky vznikly. Celá kniha vyjadřuje obdiv k mamince, s jejíž krásou se autorka ve svůj neprospěch srovnává (krásná scéna s Mariiným spolužákem Batěm). Tak jsem si na internetu našla fotky paní Kubátové - a na té jediné, kde není zachycená jako hodně stará paní, je své mamince převelice podobná. :-)

1 02.08.2018

Uau. Jedna z nejlepších knih, co jsem za dlouhou dobu četla. A okamžitě jsem si šla do knihovny půjčit další Hosseiniho román. Velice mi vyhovovala propracovaná kompozice, v níž autor na příbězích jednotlivých postav řeší vždy nějaké obecné téma (příběh Idríse, kterého po návratu z Afghánistánu do vlastní pohodlné reality postupně opustí nadšení a snaha řešit to, co mu připadalo tak naléhavé tam a co navíc vyřešit slíbil, mi připomněl, že mám sklony dělat totéž... a hned jsem se pustila do plnění restů :-) ) a zároveň zvolna posouvá dopředu i příběh ústřední rodiny. Čteno dlouho do noci a s kapesníkem v ruce. Vytknout není co.

3 18.03.2018

Je mi úplně jedno, jestli je knížka mistrovským dílem, nebo kopíruje něčí styl, pokud mi po jejím přečtení je dobře. A to teda je. Autor je vtipný, jeho přirovnání se mi líbí, vsuvky jsou milé (hned jak to dopíšu, pustím si Alaina Souchona) a navíc mi hlavní hrdina připomíná někoho, koho znám. Mám ráda, když se knížky prolínají se skutečným životem čtenáře.

4 22.02.2018

Dlouho jsem považovala román v románu, tedy Azízovu část Sladké rouhání, za mnohem lepší a silnější - cesta k Bohu i súfismus jsou tady představeny čistě, krásně, intenzivně... Šams Tabrízí je vědoucí muž, který má na všechno odpověď. Je to příběh ze 13. století, kdy vztahy a způsob cesty k Bohu vypadaly jinak... A pak je tu příběh Elly, ženy ze současnosti, která je obyčejná, o súfismu nemá ani páru, na cestě k duchovnímu poznání zatím moc nepokročila... a, kruci, která je nám mnohem podobnější než vznešené postavy minulosti. A proto je ona tou kontrastní součástí knihy. A proto mi vedle Šamsových čtyřiceti pravidel a dalších moudrostí připadá tak důležitý i tenhle útržek rozhovoru:
"Copak to nechápeš? Já jsem jenom obyčejná žena a matka v domácnosti, krucinál!" vypálila Ella mezi přerývanými nádechy.
"Všichni jsme to, co jsme," zamumlal Azíz. "Ale také se neustále měníme. Život je cesta z jednoho bodu do druhého. I ty ji můžeš podniknout."

1 01.02.2018

Divadelní hra, která je populární i v ČR v hlavní roli s Květou Fialovou, byla i zfilmována. Ale není nad vlastní literární zážitek, který mě potkal jako první. Je to příběh mladíka otráveného životem, který finguje svoje sebevraždy, aby vyburcoval zájem své matky. A je to příběh téměř osmdesátileté Maud, pro kterou je život příležitost k nekonečným dobrodružstvím a každý věk považuje za vhodný k tomu naučit se něco nového. Jednoho dne se ti dva potkají. Na pohřbu. A život Harolda se radikálně promění. Chytrý, inspirativní příběh.

1 20.01.2018

Skvělá věc. Hodně pravdivá. Závěr je velmi silný. Přečetla jsem si hru dvakrát - jako nicnetušící čtenář a se znalostí pointy. A v obou případech se mi na konci chtělo brečet. Ach jo.

04.02.2017

Silná, dobře napsaná kniha. Když jsem ji četla při čekání na vlak, vžila jsem se do její atmosféry natolik, že jsem měla pocit, že jsem taky na útěku a musím se chovat nenápadně, aby mě nikdo neodhalil. Dobré je i pokračování o sžívání se se světem, který se za dvacet let velmi změnil - Svoboda.

29.12.2016

Spousta chytrých postřehů a závěrů zkušené cestovatelky, která se umí dívat a provádět syntézu zjištěného. Paní Holcová díky této knize v mých očích značně stoupla. Příběh, na který si často vzpomenu - o africké ženě, s níž si autorka chtěla vyměnit šaty. Ačkoli se Afričanka moc neumývala, autorka si šaty přesto oblékla. Afričanka si na sebe její šaty vzít odmítla, protože se jich štítila (přestože byly čisté). :-)

1 29.12.2016

Krásný příběh a hodně informací o životě v Izraeli a jeho kultuře i potížích, židovství, víře... Mám ráda knížky, které mi kromě příběhu dají i vhled do prostředí, kultur a témat, která neznám. Doporučuju ji všem známým, kteří si chtějí přečíst dobrou beletrii.

1 29.12.2016

S Londonem jsem se poprvé setkala, když nám pan učitel ve 4. třídě četl na pokračování Bílého tesáka (a taky Rychlé šípy... milovali jsme to). Takže jsem si ho zařadila jako autora dobrodružné literatury. Někdy v pubertě jsem se pustila do staré tatovy knížky o Mořském vlku a užasla jsem. Dokonalý metaforický příběh, který uspokojí i toho, kdo žádnou metaforu nevidí. London výrazně stoupl v mých očích, začala jsem vyhledávat jeho knihy a dostala se až k jeho top knížce, kterou je podle mě Tulák po hvězdách. Je to už celkem dlouho, kdy jsem Mořského vlka četla naposledy, ale dobře si pamatuju jednu scénu, na kterou jsem hodně myslela v jednom náročném životním období. Hlavní hrdina se bojí, že mu kuchař něco udělá, jak vyhrožuje. A tak si se sebezapřením opatří vlastní nůž, sedne si do kuchyně a začne ho brousit. Brousí ho a brousí... Je to nervydrásající jen při té představě. :-) Vzdá to kuchař.

3 29.12.2016

Co se týče výchovy dětí, nemám tuhle knížku zatím ověřenou v praxi, ale ráda ji doporučuju a dávám svým těhotným kamarádkám. Vím o lidech, kteří tento přístup praktikují a funguje. Batole slézá samo ze schůdků bez dozoru matky a nespadne. Potomek spadne ze stromu, ale rodiče mu nezakážou vylézt tam znovu, nebudují v něm zbytečný strach. Děti jsou sebevědomé a odvážné. Ale i když odhlédneme od tématu výchovy, je v knížce řada zajímavých témat. Oslovil mě třeba příběh navrátilého indiána, který nechtěl rybařit ani pracovat na zahradě a ostatní mu dali všechen čas, který potřeboval, aby dospěl sám k tomu, že pracovat chce. Ve svém životě ráda praktikuju to, že dělám nějakou práci, jenom dokud mě baví. Opravdu se to dá většinou dodělat jindy. :-)

2 29.12.2016

Co mě zaujalo hned na začátku - jak se pan Desenský zbavil své alergie (na psy) tím, že denně přicházel do kontaktu s alergenem (totiž psem, který mu zůstal jako "bonus" na zahradě, kterou si koupil). A pak ovšem jeho přístup ke psům, jeho naladění na jejich uvažování (nebo taky instinkt) i to obrovské zaujetí, kvůli kterému přizpůsobil psům celý svůj život.

4 29.12.2016

Velmi kvalitně zpracovaná biografická kniha, na které pan Fiala odvedl kus práce. Životní příběh zajímavé osobnosti Kuneše Sonntaga je podán snadno čitelnou a o to autentičtější formou rozhovoru. Vypráví o svých zážitcích z koncentráku i následně komunistického lágru, o životě mezi tím. Jsem přesvědčená, že tato kniha zaujme i čtenáře, který nemá tato témata rád.

29.12.2016

Zasvěcení ke mně přišlo před lety v době mého duchovního probouzení a spolu s Poselstvím od protinožců ji považuju za jednu ze zásadních a určujících knih pro sebe. V obou je obrovská čistota (kterou jsem v mnoha jiných duchovně laděných knihách nenašla). Bude stát za to přečíst si ji teď, v jiné životní etapě, znovu.

3 29.12.2016

Tohle je jedna ze dvou zásadních knih na cestě mého duchovního probouzení. Cítila jsem z ní takovou čistotu a pravdivost. Vůbec přece nejde o to, jestli se to doopravdy stalo, nebo ne. Pravda, základní a velmi čistá, je v samé podstatě sdělení, v tom jak bychom mohli a měli žít v souladu se světem a se sebou. Je docela překvapivé, jaká diskuze kvůli autentičnosti zážitků a obviňování ze lži se kolem knihy po jejím vydání rozpoutala. Jako by lidé nedokázali, nebo záměrně nechtěli vidět právě to poselství, o které tu ve skutečnosti jde.

4 29.12.2016

Jednou jsem byla velmi unavená a toužila jen zalézt si do měkka a tepla s dobrou knížkou o lásce, ve které nejsou žádná protivenství a boje, ve které prostě klidně plyne dobrý příběh. Po dlouhém hledání v katalogu (proč jen musí být v knihách o lásce většinou nedorozumění, rozchody, souboje atd.?) jsem objevila Marianu a bylo to přesně ono. I po letech na tu knížku ráda vzpomínám (konec je super a mě teda překvapil). Jsem ráda, že se konečně do češtiny začínají překládat i další autorčiny tituly.

2 29.12.2016

Půjčila jsem si ji v knihovně, kde mě zaujala její krásná obálka. Tak se ke mně nečekaně dostala nádherná, jedinečně poetická kniha, kterou doporučuju, kudy chodím. Od té doby toužím najít další takto citlivou a něžně poetickou knihu, ale zatím marně, marně...

29.12.2016

Jedna ze dvou nejpřesnějších vztahových knih, jaké jsem kdy četla (druhá je Pět jazyků lásky). Téměř se vším, co autor píše o ženském vnímání a potřebách ženy, jakožto žena souhlasím. U každé kapitoly jsem jen přikyvovala - jo jo, přesně tak to je, to se ani nemusí vysvětlovat. Zato mužské potřeby mi přišly trochu zvláštní. Dala jsem proto knihu přečíst muži. Řekl mi: "S 95 % toho, co se tam o mužích píše, naprosto souhlasím. Ale to ženské vnímání je nějaké divné..." :-) Mám za to, že porozumět způsobu vnímání, který nám není vlastní, může zabránit mnoha zbytečným nedorozuměním.

2 29.12.2016

Ke knížce jsem se dostala asi jako mnozí, když jsem hledala příčinu svého zdravotního problému. Hm, není úplně snadné to, co autor za hlubokou příčinu označuje, rozpoznat konkrétně ve svém životě. A i když ji rozpoznám, dospět k tomu, jak ji přetvořit, vyřešit. Nesnadné, protože na to nejsme zvyklí, ale ne nemožné. Jelikož už mám určité zkušenosti s komunikací s vlastním tělem a vím, jak neuvěřitelná sdělení může člověku dát, jsou pro mě informace v této knížce dobře přijatelné a obohacující. Autor se desítky let zabývá ezoterikou (spolupracoval i s T. Dethlefsenem, autorem výborné knihy Osud jako šance), proto chápe nemoc v souvislostech, ne odděleně. Dosti přínosná kniha.

3 28.12.2016