swon komentáře u knih

Asi v půlce knížky jsem si řekla, že víc jak 3* po přečtení Zlodějce knih nedám. Nemohla jsem se začíst, stránky mi neubývaly, nevěděla jsem, jak si mám příběh představovat a pořád jsem v hlavě utíkala k filmu, který jsem před pár lety viděla.
Pak přišla poslední třetina knihy a já jsem si to všechno uvědomila a najednou pocítila, jak se mi svírá žaludek, jak je mi zle jen z té představy, že bych sama žila její realitu. Nikdy jsem nebyla fanda kolektivní viny a po přečtení této knížky jsem si tím ještě více jistá. Válka zničila životy na všech frontách.
Zajímavým prvkem knihy je určitě Smrt jako vypravěčka a obdivuhodné slovní obraty a spojení, které Zusak použil.

4 09.03.2017

Budu se opět opakovat, ale JK Rowling považuju za výbornou vypravěčku, která dokáže člověka vtáhnout do děje. Podařilo se jí to i v případě thrilleru Volání kukačky. Nejvíce mě oslovilo zasazení děje do prostředí dnešního Londýna, protože toto město je mou srdeční záležitostí. A tak jsem měla radost, když jsem věděla, jak ulice a popisovaná místa vypadají. Popravdě řečeno, totožnost vraha nebyla zas tak překvapivá. Myslím, že za polovinou knihy už to člověka začíná napadat.
Každopádně, knížka nijak nevybočuje z řady detektivek, které jsou teď dostupné na knižním trhu. Nicméně, čas nad ní strávený bych nepovažovala za ztrátu času.

4 28.02.2017

Knize se hodnocení odpad dávat nemá, proto jsem dala alespoň jednu hvězdu. Říkám si, že autorka přece jen nějakou snahu vyvinula (a nejspíš na začátku ani takový úspěch nečekala). Přesto pro mě osobně je kniha totálním brakem, další díly určitě číst nebudu, protože jsem sotva přečetla první. A to jen proto, že rozečtené knížky principiálně neodkládám.
Na druhou stranu ale naprosto chápu, že pro mnohé dívky/ženy je to oddechová literatura. Říkám si, že bychom vlastně měli být vděční za to, že si každý může číst, co chce. I když je to bezduchý nesmysl, bez pořádného příběhu a zajímavých postav.

4 14.02.2017

Vtip a lehkou ruku při psaní by mohla učit. Občas jsem zašla i na blog, ale knížka se mi v tomto případě četla lépe. Doporučuju všem, kteří si chtějí odpočinout při čtení a co chvíli se pousmát.

4 27.12.2016

Po přečtení několika komentářů jsem přemýšlela, jestli se knížku vůbec kupovat. Řeknu to jednoduše: mně se to líbilo. Nepřijde mi, že by tam bylo tolik postav, že bych zrovna nevěděla, o kom je řeč. Nehledě na to, že je to zajímavá sonda do života dnešní společnosti. Osud Crystal a jejího malého bratra, myslím, hovoří za vše. A J.K. Rowling je prostě brilantní vypravěčka.

4 01.08.2016

A jsem zase tam, kde jsem byla, než jsem začala číst tuto knihu. Beneše a jeho působení v tak historických meznících našich dějin nelze nikdy jednoduše hodnotit a přiřadit jim černobílé rozhřešení. I z tohoto důvodu se mi líbí proslov Václava Havla z roku 1994 v Sezimově Ústí, který ač nebyl nekritickým obdivovatelem Benešovým, dokázal nás přinutit přemýšlet nad tím, jak bychom se v dnes nepředstavitelných situacích zachovali my.
Bohužel i tato kniha ukazuje, že projekt Československo neměl šanci od samého počátku své existence. Vždy byl a bude někdo, kdo nám přinejmenším bude dosti výhrůžně klepat na dveře. Troufám si tvrdit, že germánské nebezpečí skutečně nadobro pominulo, u toho divokého východoslovanského bych si tak jistá nebyla...

3 06.01.2021

Začnu od konce - poslední odstavce knížky mě totiž na férovku dojaly! Ironie je mi vlastní, ale tady mě ta trochu patosu a životní pravdy pohladila na duši.
Po předchozích dvou dílech musím konstatovat, že v Gruzii a Arménii jsem se s Ládíkem bavila nejvíc :-) Docela by mě zajímalo, jestli byl po cestě na nějakém jaterním vyšetření, protože tohle putování by bylo výzvou i pro zkušeného českého pijana.
Netřeba zmiňovat již tolik probírané a tím už i velmi neoriginální tvrzení, že lidé po celém světě jsou fajn (každý národ po svém) a že v drtivé většině případů není vůbec se čeho bát.
Pro mě opět obohacující a opět mě utvrzující, že v hotelovém komplexu ve Středomoří z toho světa moc nepoznám.

3 15.02.2020

Místy jsem Lilu nenáviděla, protože mi fakt přišla hnusná. Pak mě zas štvala Elena, protože se chovala jako ušlápnutá slepice.
Ale - nedalo se prostě odtrhnout :-)
Bylo to strhující, místy dost otřesné, často zoufalé...Perfektní popis toho, jak přátelství mezi ženami ne/funguje a jaké má zákonitosti. Je úplně jedno, že druhý díl se odehrává v 60. letech - ten ženský mozek funguje a uvažuje pořád stejně.

3 14.11.2019

Je to prostě a jednoduše americké - příběh afroamerické dívky (vidíte tu korektnost?) z jižního Chicaga, ze čtvrti dnes nevalné pověsti - všechno to objímání, hrdosti na vlast a víru v to nejlepší, co v člověku je...
Ale tentokrát do toho nevkládám ani špetku ironie a spíše si říkám: kéž bychom (vlastně i já sama) my ženy v sobě někdy našly tolik síly a prosadily se tak, jak to dokázala Michelle Obama. Žena, která z úřadu První dámy učinila místo, na kterém lze mnohé dobré prosadit.
Pokud máte možnost, doporučuji přečíst v angličtině - vždycky to bude krapet autentičtější než s překladem, byť ten český je údajně fajn.

3 26.09.2019

No, rodiče si člověk bohužel vybrat nemůže...
Egoistická matka milující obdiv (a to nemusí být hvězdou z dob zlatého věku Hollywoodu) je pro děti, obzvlášť dcery, vždy oříškem. O to hůř, když je matka zaujatá zásadně pouze sama sebou a zásadně jí utíkají potřeby vlastních dětí. Protože tady bylo dítě zjevně přívěškem, který vypadal dobře v médiích, neúnavným posluchačem a neustálým pomahačem.
Maria byla nepochybně nadstandardně materiálně zabezpečená, ale z jejího vyprávění pro mě jasně vyplynulo, že mateřská láska v pravém slova smyslu jí poskytnuta nebyla.

3 11.07.2019

První slovo po přečtení, které mi vytanulo na mysl, bylo: nespravedlnost.
Potenciálním čtenářům nechci prozradit pointu, ale trošku jsem se na konci naštvala - na posledních stranách takový zvrat! Pro mě to pak celé vyznělo poněkud uspěchaně...a za sebe musím říct, že jsem chtěla, aby to celé skončilo jinak a že by to tak i bylo přirozené. Autorka totiž mohla velmi obratně pracovat s motivem rozloučení a snahy vyrovnat se s neodvratným koncem.
Pro mě osobně je pak hlavním poselstvím knihy hluboké uvědomění si a nekonečný pocit vděčnosti za to, že mám zdravého syna.

3 09.04.2019

Zas a znova musím ocenit práci, kterou si Kateřina Tučková dala se sbíráním všech podkladů a na knize je vidět, že s rešeršemi a se všemi zdroji pracuje velmi pečlivě. Zároveň opět jí musím vyjádřit obdiv, protože je to pořád mladá autorka, přičemž její styl psaní je z mého pohledu velmi vyspělý.
Nicméně, jako čtenáře mě Žítkovské bohyně nebavily. A není to tím, že je kniha špatně napsaná. Jde spíše o to, že téma prostě není můj šálek čaje. Byly momenty, kdy jsem se opravdu začetla, ale moc jich nebylo.
Nebyla to pro mě Gerta Schnirch, kterou považuju za jednu z nejlepších knih, co jsem kdy četla.

3 26.09.2018

Ach tak tato kniha byla opravdu slaďárna. Nečekejte super šťastný konec, ale splňuje to takřka všechny atributy milostných příběhů přetnutých válkou, katastrofou či nešťastným vztahem, ze kterého v určitých dobách nebylo úniku.
V tomto případě je četba oddechovou záležitostí, stránky ubíhají jedna po druhé. Další z řady, kde se protíná současnost a dnešní společenské strasti s minulostí. V tomto ohledu mi to velmi připomnělo knihy J. Moyes. Zjevně mají Angličanky zálibu ve spojování minulého s dnešním.

3 25.06.2018

Uff, tak nevím, jestli vzít nohy na ramena a to mateřství hned vzdát anebo se na to prostě podívat s nadhledem a říct, že to prostě nějak zmáknem :-) No, vzhledem k aktuální stavu nám s manželem asi nic jiného nezbude.
Oddechová četba, která vás navede na to nebrat to mateřství super smrtelně vážně. I tak vím, že ze mě super biomatka nebude a indiánská babička s šátkem taky ne. Je fajn vědět, že ještě existuje pár mamin, které to vidí stejně.
Doporučuju! Zasmějete se (často i sama sobě).

3 10.04.2018

Konečně!
Konečně jsem se pročetla ke konci cesty...společně s rozervanou, hledající se Cheryl, která mě vždy unudila až ke spánku. Má očekávání byla asi příliš vysoká a nejspíš jsem doufala v něco alá Zikmund/Hanzelka. Zibura je pak úplně jiná liga a vlastně i žánr :-)
Knihu jsem četla v originále, to přiznávám, mohlo četbu trochu komplikovat. Přece jen je mateřština jednodušší k přelouskání. Jsem ale přesvědčená o tom, že poloviční objem by naprosto dostačoval. Mnoho pasáží bylo nudných, často se opakujících. Nicméně našly se i světlé momenty, které mohly být rozvinuty ku prospěchu celého příběhu, přičemž by alespoň zkrátily rádoby úvahy nad životem a jak v něm pokračovat dál a hlavně neničit sám sebe. Což hlavní postava poměrně intenzivně činila, než se na cestu samotnou vydala.
Shrnuto - podtrženo: Divočina na mě dojem neudělala a jsem si jistá, že se k ní už nevrátím.

3 29.12.2017

S Cormoranem Strikem jsem prozatím skončila, ale už se teď těším, až bude další díl. Tedy doufám, že bude, protože tyto detektivky mě fakt baví. Miluju Londýn a všechny ty knihy jsou tím městem neskutečně prodchnuty.
Tentokrát bylo jednodušší si tipnout vraha, protože okruh potenciálních pachatelů byl velmi zúžen. Všechny tři charaktery byly odporné lidské bytosti a každá by si zasloužila tvrdý a neúprosný trest. Ale prostě nešlo vydedukovat, kdo tím vrahem nakonec je, protože hlavní indicie, která Strika na vraha přivedla, byla zmíněna až ke konci knihy. Tady si čtenář prostě na detektiva hrát nemohl, protože mu to nemělo jak dojít. Mohl jedině tipovat.
I tak za mě opět povedený díl a těším se na další, které jak doufám, ještě vyjdou.

3 22.03.2017

Jakožto velmi pasivní uživatel sociálních sítí jsem tuto knihu ocenila jako dobrý, jazykově přístupný vhled do marketingu na sítích.
Často mi navíc přišlo, že rady a tipy, které autorky dávaly (hlavně stran strategie a vůbec rozmyšlení si, o co firmě jde, čeho chce dosáhnout, apod.), jsou s přehledem aplikovatelné i v offline světě podnikání.

2 27.07.2020

Pro mě byla tato kniha trošku boj - ne proto, že by nepřinášela užitečné informace, nýbrž proto, že mnoho pasáží se mi četlo opravdu obtížně. Je protkána mnoha studiemi, které z různých úhlů prokazují, jak je pro člověka zkázonosné, když dostatečně a pravidelně nespí. Ale na můj vkus bylo toho dokazování až přespříliš. Pasáže cca v poslední třetině knihy už byly čtivější a zvládla jsem je za pár dní.
Myslím, že dneska každý víme, že nedostatek spánku přináší spoustu zdravotních průšvihů. Jen by mě zajímala odpověď na jednu otázku, kterou autor v knize neřešil: matky malých dětí, které se někdy pořádně nevyspí opravdu několik let v kuse...musíme být přece taky velkou rizikovou skupinou, o které se nemluví a na kterou se vztahují všechny negativní vlivy nedostatečného spánku.

2 09.06.2020

Politická témata v beletrii mi obecně nevadí a v některých ji vyloženě vyhledávám - v případě 3.dílu Geniálních přítelkyň mi to ale občas lezlo na nervy. Pak jsem knihu odkládala, protože jsem se prostě nudila.
Mám teď pocit, že u třetí části jsem tak trochu povrchní čtenářka, protože mě prostě do děje dostaly až ty rozvrácené vztahy a čirá ženská zvědavost, co bude dál a kdo s kým skončí.
Plynule tedy jdu ke své knihovně a těším se na grande finale...

2 11.12.2019

Tak si říkám - ježkovy zraky, jak to ti hoši od aparatury a spol. vůbec všechno přežili :-) Asi jako když kouknete na Keitha Richardse ze Rolling Stones a přemýšlíte, jestli to náhodou není jen fata morgana.
Hned ze startu je třeba upozornit, že Peter Hince píše primárně o svých osobních zážitcích a Queen jako takoví jsou víceméně v pozadí. Není to ale o nic méně zajímavé čtení a jsou tam momenty, kdy se člověk od srdce zasměje stejně tak jako pozastaví a uvědomí si, že je na tom celém něco smutného.
Poslouchala jsem jako audioknihu a jsem velmi mile překvapena výkonem Jiřího Korna.

2 23.10.2019