t_gon komentáře u knih

Viděl jsem předobjednávku na webu, prolistoval ukázku a s opatrností objednal (přeci jen vysolit 3 tisíce za komiks je v dnešních časech často ekonomická sebevražda, ale kdo by to pro dnešek při pohledu na obálku Frazetty řešil, že?). Čekal jsem robustní a nádhernou knihu s geniálním obsahem, ale ten KOLOS, který dorazil, mě přejel a srazil k zemi lépe, než hyrkánská jízda. S touhle tvárnicí ve fantastické vazbě by Conan jednou ranou odpálil Thoth-Amona daleko za sloní věž. O tom, že v balení chyběl návod, jak s tímhle klenotem jemně zacházet, aby se dal pročíst a zůstal bez úhony, se zmiňovat nebudeme. Ať si každý Cimmeřan poradí, jak mu to Crom radí.

Tolik k samotnému fyzickému provedení. Samotný obsah je pak teprve ten pravý poklad, za který by riskoval život nejeden zlodějíček ze Zamory. Obával jsem se, jak se zvládne kouzlo a duch původních Howardovek přenést do komiksové podoby, ale již po pár stranách byly všechny obavy rozprášeny v divočině. Ta atmosféra pradávné Hyborie a drsnost nejznámějšího barbara co kdy žil tam je hned po pár oknech. Je to drsné, brutální a vtahující. Navíc minimální prostor komiksového formátu Conanovu postavu ještě více umocňuje. Zde není prostor pro sáhodlouhé popisy prostředí a čas na dlouhé kecy. Tady se špalky kutálí z krku a končetiny oddělují rychleji, než by jeden řekl „Ty asi nejsi zdejší.“ Opravdu úžasné a pro milovníky Conana je to nevídané.

To co se pak děje na stránkách knihy, jen umocňují jednotlivý autoři svým jedinečným vizuálem. Tam kde je Nord pěkně barevný (jeden by až řekl „manga-rozverný“), detailní a epický, je zase Ruth neuvěřitelně syrový, drsný a často až mrazivý. Tak, jak mi zpočátku Ruthova kresba nesedla, se postupem času s Conanovým dětstvím můj názor změnil a nechtěl bych tohle znovu číst pod vedením nikoho jiného. Ruth dodal celému dětství neuvěřitelnou hloubku a syrovou atmosféru, která zážitek ze čtení jen umocnila. A některé dvojstrany (např. válečné masakry, inferna, démoni, nebo má oblíbená s Conanem na koni, kdy odjíždí do tmy a řve na „parťáka“, že jednou bude mít své vlastní království a na druhé straně je v obří kresbě portrét Howarda) by zasloužily ihned tisk a fofrem do galerie. Fenomenální.

Jsme rád, že mě Crom osvětlil a dokopal do koupě, pač za tohle bych si rval vlasy a proklínal Seta až do skonání věků, kdybych koupi minul. Ať už je tu Comics Centrum s oznámením dalšího kolosu z časů, kdy oceány pohltily pyšnou Atlantidu…

4 26.04.2016

Absolutní krasojízda. Premisa pokračování Hodiny draka je jednodušší než bulharská striptérka. Spokojený a čím dál více se nudící Conan je vytržen z rozjímání během jeho kralování, kdy do paláce vtrhne nepěkná bestie a unese mu manželku až na samotný konec světa. Marná sláva, Conan přenechá kralování svým přátelům, nazuje sandále (se kterými zadupe do země nejedno království), naplní cestovní vak, do ruky porve pořádnou sekeru a vyráží se svým zasmušilým pohledem a srdcem naplněným hněvem zachránit svou ženu, neboť „Nikdy neměl žádný muž lepší ženu a král lepší královnu!“ zvolal Conan…

Během jeho putování se setkáme se spoustou známých postav z předchozích dobrodružství („Prospero! Trocero!“ Conan je s radostí a díky začal poplácávat po opancéřovaných ramenou a kolem se okamžitě zvedl hustý oblak prachu. „Objevili jste se opravdu v poslední chvíli, jinak by nám byli ti psi pěkně zatopili.), sesadíme několik království, provedeme státní převrat, pořádně si užijeme pirátské boje na moři, pomilujeme v rámci slušných mravů starou známou a setneme nejednu pekelnou stvůru. Jako bonus si pokecáme a pomodlíme se k samotnému Cromu, bez jehož pomoci, bychom pravděpodobně četli poslední Conanův výlet.

Překrásně řečeno, příteli! Ale kdo to jede támhle? Ďábel mě vezmi, jestli to není Pelias!“

Jedinou výtku, kterou bych knize vytkl, je její překlad, kdy se častěji ke konci používá Čína místo bájné Kitháje. Tohle se zde hodilo stejně, jako vepřové hody do mešity uprostřed Ramadánu. Jinak je to opravdu skvost, který nenechá čtenáře vydechnout až do posledního písmene. Opravdová lahůdka mezi romány z Hyborie nepocházející z ruky taťky Howarda.

„K čertu, mám po všech těch řečech žízeň jako velbloud! Nemáš ve své polní láhvi trochu vína?“

18.09.2015

K povinné četbě jsem se vrátil s radostí a byl jsem mile překvapen, jak moc je epos v dnešní době čtivý a chytlavý. Příjemné putování s Gilgamešem absolvujeme během odpoledne a zjistíme, jaké útrapy a strasti ho na jeho epickém putování životem provázely. Jak moc se přepracování p. Zamarovského liší od originálu (nemyslím nyní původní hliněné tabulky s klínovým písmem, na jejichž čtení bychom potřebovali bagr a vzdělaného Sumera, ale samotný přepis z dochovaných nálezů) dnes asi nezjistíme, ale s překvapením se dočteme, že stejné otázky jako Gilgameš si lidstvo klade od nepaměti (smysl bytí a nebytí, smysl života, jak získat věčný život a proč…) a evidentně si je bude klást dál, minimálně až do skonání věků, protože s odpovědí „42“ si do té doby asi nevystačíme. Potěšila i závěrečná stručná sonda do historie nálezů jednotlivých tabulek, jež vypovídá o jedinečnosti tohoto díla.

4 29.07.2015

Strhující, dech beroucí, jednoduše krásné, orientální a výpravné. Nejen tyto superlativy mi v hlavě vyskočili po otočení poslední stránky. Když už sednu k „historickému“ románu říznutým fantasy prvkem, tak je to u mě svátek, ale o to více si potom podobný skvost vychutnám. Kladné a pochvalující recenze mě sice připravily na kvalitní čtivo, ale ani zdaleka jsem nečekal takhle skvělý zážitek.

O tom, že se fantasy tématika v knize neobjeví („lehký vánek“ u chaty u jezera neberu jako fantasy prvek) se zde již psalo, ale nepsalo se zde o hlavních tahounech celého příběhu. A tím jsou bezesporu jednotlivé postavy a jejich jednotlivé životní příběhy. Je to má první kniha od Kaye, ale marně vzpomínám, kdy mě takhle uchvátili dialogy roztažené přes spousty stran. Byly tak „skutečné“, téměř jako bych tam s postavami seděl (např. v případě rozhovoru Tchaje a Wen Ťien v nosítkách mi bylo za Tchaje teplo) a konverzaci poslouchal na živo. Kay má na tohle bravurně zvládnuté a pocit ze čtení to jen umocňovalo.

Jak psala kattyV, ta prostředí starodávné Číny je prostě úchvatné a samotné intriky na císařském dvoře, jež tvoří hlavní dějovou linií celé knihy, jsou velmi dobře popsány a čtenáři dokáži tehdejší prostředí zobrazit a přiblížit mnohem více, než mnohé současné filmy, které to na nás zkouší skrze digitální armády a čínskou armádou jako komparzem. V tomhle je Kay trumfne s přehledem a o to více, bych si tenhle skvělý a komorní příběh na pozadí mocenských bojů a císařství mezi dynastiemi dokázal představit na velkém pláně.

Perličkou je samotný závěr, který i když došel víceméně ke šťastnému konci pro hlavní postavy příběhu, tak alespoň ve mně zanechal zvláštní pocit, že to zase až tak šťastné a uzavřené pro všechny nebylo.

Velmi se těším na druhé čtení a „pokračování“ jiného příběhu z tohoto období v další knize.

7 27.07.2015

Po výborném úvodu do postapokalyptického Metra roku 2033 jsem se těšil na pokračování velice. Navíc doprovod ve formě dvou výborných PC her natěšení ještě umocnil. Glukhovsky perfektně v první knize vybudoval a přivedl k životu netradiční prostředí, ve kterém jsme sledovali životní pouť mladého Arťoma mezi zbytkem lidské populace (co se děje a zda vůbec něco za Uralem, to si můžeme jen domyslet). Od pokračování jsem tedy logicky očekával pokračování příběhu Arťoma ve chvíli, kdy se vypořádali s „hrozbou“ temných.

Místo toho se děj věnuje okrajové postavě z prvního dílu a tou je Hunter, ze kterého se bohužel pro mě (což dle komentářů ale není asi jen můj problém) stal velmi nesympatický kretén, o jehož život jsem se v průběhu čtení nemohl zajímat méně. Navíc změna psaní, kdy se do cca poloviny knihy čtenář lehce ztratí při čtení různých příběhu, které rozvíjí linky jiných charakterů, aby se v cca polovině mohli potkat, také zážitek z čtení příliš nezlepšuje. Když si k tomu přičtu ještě místy (rozuměj stanice metra) nesmyslně „božské“ a nepřemožitelné mutanty a odbytého Arťoma, ze kterého je nyní spíše takový poslíček než ostřílený veterán z prvního dílu, závěr je spíše zpackaným rychlokoncem bez žádné katarze a pořádného vyvrcholení, tak tu máme mírné zklamání. Což je škoda, neboť svět metra je v první knize výborný a dobrý autor by z tohoto prostředí vydoloval lepších příběhu spousty.

Komu není PC hrací scéna cizí, tomu rozhodně doporučuji odehrát Metro: Last Light, což já osobně beru za plnohodnotné pokračování prvního dílu s Arťomem v hlavní roli.

2 05.07.2015

Zbývajících doposud pět nevydaných povídek, které duo Sprague & Carter dali, dohromady není už tak úderných a strhujících jako předchozí devítka v Kletbě monolitu, i tak je zde dodržen „standard“ Howardovské kvality, kdy jednotlivé výlety Conana ve východních krajích utečou svižně, doplní mezery v jeho putování za Aquilonskou korunou a potěší každého, kdo si nenajde moře času na sáhodlouhé fantasy ságy.

Samotná povídka Plamenný nůž však příjemně vybočuje z formy povídky a v knize má téměř rozsah románu, obsahuje výbornou zápletku o skrytém království, hromadné bitevní scény i hororové momentky a vytahuje celou sbírku kvalitativně hodně nahoru. Klasicky příjemně strávené odpoledne. (:

1 03.02.2015

Unikátní záležitost, která v dnešní zdegenerované, turbulentní a konzumní době čtenáře jen utvrdí v tom, jak příliš jsme odlišní od asijské kultury a proč si japonská historie a kultura zaslouží nejen od milovníků tohoto kraje obrovské uznání a obdiv. Při čtení kodexu je čtenáři až smutno, co vše se za uplynulá staletí zapomnělo a co vše dnes působí jako vytažená moudra ze smyšlených fantasy románů. Vždyť dodržování a řízení celého života dle cesty bojovníka přece z dnešního pohledu nemohlo býti skutečné… Nebo snad ano? (:

7 03.02.2015

Taťka (Howard) zakladatel načrtl příběhy a jeho dva nejskvělejší následovníci se jich chopily a dotáhly je do finální tisknutelné podoby. Devět typických Conanovek, které máme tak rádi a žereme je autorům i s navijákem. To jsou příběhy, které utečou rychleji, než Conan z doupěte ledového červa.

Jednotlivé příběhy si drží více méně „standardní“ kvalitu krátkých Howardovských povídek včetně úvodu, kdy se dovíme, kde skončil Conan posledně a na jaký příběh chronologicky navazuje. V závěru nabereme akční tempo šinkanzenu a sledujeme Conana zbitého jak turanského psa, s holou prdelí, ale často se „zpívajícím srdcem, s tváří obrácenou ke zlatému jihu, k zemím, kde jej čekala bílá města, zalitá teplým sluncem, kde silný a odvážný muž s trochou štěstí mohl získat třpytné zlato, rudé víno a ženy hebké a dlouhonohé.“

Výborné počtení, jež má jednu vadu na kráse a to postupně stále větší počet korektorských chyb. To však není důvod k vynechání téhle pecky.

3 16.10.2014

V podstatě lze jen souhlasit s předešlými komentář. Výborně „jednoduše“ (i když ta poslední kapitola mě s pertubacemi trošku ničila) popsána historie a budoucnost vesmíru, rozebrána problematika černých děr a jejich využití jako dopravního prostředku (zdravím hvězdnou bránu) plus srozumitelně popsány Einsteinovy „milníky“ fyziky (teorie relativity a kvantová mechanika) takovým způsobem, aby se čtenář se zájmem o astrofyziku a „mechanismus“ vesmíru dověděl něco nového a nemusel přitom studovat doktorát z fyziky v oblasti plazmatu a jaderné fúze (:

Bonus Hawkingova dětství a jeho studijních let v úvodních kapitolách čtenáře o to více vtáhne do děje a s nabitými informacemi ho pustí až po poslechnutí poslední desky…

2 16.10.2014

U střev Ahrimanových a prsů Ishtar. Tohle je Conanovka jako řemen! Děj nás seznamuje se stárnoucím Conanem (v době knihy je mu krásných 60), který více než na kralování v Tarantii myslí na pořádný souboj, kterým by završil svůj divoký život. To se mu dostane, když přímo ze dvora začne hrůza v podobě Rudých stínů unášet dvořany. Conan se ve snu setká s věštcem Epemitrem, který ho pošle na poslední výpravu přes moře na západ, jejímž cílem není nic menšího, než záchrana celého světa před temným bohem z dávných časů. Tahle výprava je však bez zpáteční jízdenky a Conan tak musí opustit vše, co budoval a dobýval (včetně rodiny) a vydat se vstříc svému poslednímu osudovému setkání s ultimátním zlem.

Akci natřískaná kniha, kdy dojde i na souboje lodí na otevřeném moři, skvělé napsané nerovné zápasy Conana proti nelidským protivníkům (čaroděj, armáda obřích krys, draci…) cestování, ženy, sprostá mluva a další přísady dělají z tohohle kousku perfektní čtení pro každého dobrodruha. Pánové de Camp a Carter prostě umí drsného cimeřana skvěle podat.

03.08.2014

Kniha sama o sobě je výborným průvodcem obsahem kurzů CCNA, ať již v rámci samo výuky, nebo kurzů v akademii. Větší význam má však ve spojení s přípravou na průmyslovou certifikaci, kde si v této malé bibli člověk projde kompletní problematiku pomocí osvědčených postupů, rad a triků. Navíc každá kapitola obsahuje jak testy pro ověření znalosti a pochopení dané kapitoly, tak je na přiloženém CD kvantum video návodů a praktických konfigurací, které se hodí nejen při praktické zkoušce završující výuku tohoto kurzu. Výborná kniha, která splňuje svůj účel („přípravu“) víc než skvěle.

1 03.08.2014

Vcelku „neocenitelný“ pomocník během studia CCNA kurzu zejména v laboratořích při praktických zapojováních a konfiguracích síťových prvků. Skvěle strukturované a přehledně rozčleněno do sekcí, dle průběhu výuky CCNA témat, příkazy srozumitelné a praktické ukázky jednotlivých argumentů příkazů také skvěle vysvětleny. Využití knihy následně po úspěšné certifikaci je také zaručeno. Výborný „síťařův“ společník.

1 03.08.2014

Přehledný, jednoduchý, ne až tak komplexní průvodce, který je vítaným pomocníkem nejen během studování problematiky sítí založených na prvcích společnosti Cisco. Kniha je přehledně rozdělena do 6 sekcí, v nichž se čtenář seznámí jak s teorií kolem sítí, tak s praktickými konfiguracemi síťových protokolů druhé a třetí vrstvy. Nežli hledat informace různě na internetu, raději sáhnout po této knize, kde je vše pěkně pod jednou „střechou“.

1 03.08.2014

Změna autora na postu pisatele knih z ME vesmíru přinesla klasicky „průměrnou“ kvalitu knih z této série. Není to vyloženě špatné, subjektivně o fous lepší než předchozí díly (Vzestup a Odveta) této „trilogie (první kniha uvádí Davida Andersona a jeho partnerka Kahlee Sandersovou, ale druhá a třetí se motá kolem Cerbera a jeho experimenty s Reaperskou technologií na Greysonovi) a i když se počátek celkem táhne, tak poslední třetina celkem sešlápne plyn.

Opět jsou zde „neduhy“ z minulých dílů typu krásně naplánovaná akce malým gangem a její svižný průběh, aby ji o pár stránek nahradila stupidita, kdy se role obrátí a útočníci jsou smeteni vskutku podobně geniálním plánem. Fanoušky potěší rozšíření historického pozadí některých postav (např. Leng, i když jeho nesmrtelnost navzdory nakládačce, kterou fasuje v průběhu celé knihy je už otravná) a narážky na hru, někoho na druhou stranu (např. mě) celkem naštve rychle splácaný konec, kdy se během dvou stran rozloučíme s nejednou z hlavních postav velmi odbytým způsobem. Kolem a kolem se však jedná o příjemné počtení z tohoto vesmíru.

A teď, když už máme pár knih venku, tak poprosím o masivní, epickou a akcí nabitou trilogií, která nás zavede do galaxie před mnoha cykly (takový boj Reaperů s Protheany nebo úplně první cyklus, kdy Leviatani byly „přechcání“ svým AI, bych bral okamžitě). Mnoho jiných světů takovou trilogii má (WarCraft, StarCraft, Halo…), tak proč by to nešlo zde?

2 31.07.2014

Odveta za události odehrávající se v knize vzestup, čímž je jasně určeno, komu je kniha určena. Nyní už nejenom hráčům, ale i čtenářům, kteří mají minimálně Vzestup načtený. Děj se totiž odehrává 2 roky po událostech v knize Vzestup a na scénu vrací všechny hlavní postavy (v pár větách se dostane i na Gillian) a přidává konečně spousty nových lokací (Omega, základna Záhadného, Citadela…), cestování vesmírem a konečně i větší zapojení Reaperu (fuck smrťáckým názvům), když se v rámci provázaní s „běžící“ herní trilogií dostáváme téměř na konec Shepardovy cesty. Kniha je čtivá, děj pěkně odsýpá a ždímání korunek může pokračovat.

Jedinou velkou výtku mám ke všem těm přestřelkám a útokům jednotlivých frakcí na sebe, kdy se během chvíle efektivně vystřílí jedna frakce za použití brilantně naplánované akce a taktiky, aby vzápětí dostala na prdel druhou stranou za použití neméně podobné taktiky (zdravím Omegu-squad, Turiany a hlavně Kai Lenga a Záhadného). Tohle mi rvalo „oči“…

2 20.07.2014

Krapek horší než prvotina Vzestup cíleně zaměřená na hráče, kteří mají za sebou nejlépe první dva díly her. Jak píše tomas5327, nedokážu si představit čtenáře nepolíbeného hraním her Mass Effect, který by se měl knihou prokousat do konce a na konci ji nechtít použít jako ubrousky na grilování.
Proti Vzestupu se malinko přitvrdilo v akci, přimíchalo se do děje trochu intrik a více ras (opravdu bonus za Kvariany), ale jak je všude uvedeno, jedná se o „doplněk“ pro hráče, který bohužel nijak extra neobohatí fanoušky informacemi z tohoto vesmíru. Slušný průměr pro hráče…

2 20.07.2014

Zjevení není vyloženě špatné, jak by se mohlo z komentářů zdát a jako prvotina v písemné formě slouží jako doplněk k univerzu Mass Effect víc než dobře. Více méně se jedná o prequel k prvnímu dílu herní trilogie Mass Effect, jež vysvětluje historické pozadí některých postav z uvedené hry.
Pro nehráče by se teoreticky mohlo jednat o příjemný vstup do tohoto vesmíru, i když v porovnání s knihami založenými na jiných herních značkách by tento kousek nevyšel s příliš vysokým hodnocením. Každopádně se jedná klasicky o příjemné zpestření na dva večery, jež nedotčené buď vtáhne, nebo kompletně odradí od skvělého „živého“ vesmíru značky ME.
Poslední strany knihy jsou velmi příjemným propojením papíru s digitálním světem na monitorech (:

2 20.07.2014

Anotace slibuje putování Conana (nyní již krále Aquilonie) za pradávnými nepřáteli až na konec světa a sliby plní. Příjemně čtivé, rychle utíkající do tří etap rozdělené dobrodružství, jež servíruje spousty akčních sekvencí (jak klasických conanovských, tak i epických střetů armád) a jako bonus dostává Conan „sidekicka“ v podobě jeho syna Cona. Povedený výlet do Conanova světa.

1 20.07.2014

Anotace knihy slibovala spolupráci dvou legend Howardovského světa – Kulla a Conana, což je něco, na co slyší snad každý milovník těchhle legend. To co však čtenář dostane je celkem trpké zklamání. Prvotní dobrodružství se panu Weberovi velmi nezdařilo.

Samotný příběh točící se kolem vykrádání starobylých hrobů (pozůstatky dávné Valusie) ležících na dalekém severu na pomezí hranic Piktské divočiny a Cimmérie tajemnými mágy, kteří vykradenými zbraněmi vyzbrojují Pikty, je v rámci látky ještě v pořádku, to co se ovšem děje v knize samotné je už celkem horší. Rozmělnění děje do „několika“ dějových linek, kdy víceméně jediná bude dotažena do konce odbytou akcí, hodně fantasy prvků a skoky v ději jsou jen pomyslným hřebíčkem do čtenářovy rakvičky. Skoky v ději se nesou celou knihou a často se dostaví pocit, kdy evidentně „chybí“ stránky mezi kapitolami. Postavy se objevují odnikud, aby nikam zase zmizely, stejně je to s vedlejšími linkami v ději a je pouze na čtenáři, aby si toho hodně domyslel a doplnil. Nové postavy jsou relativně v pořádku, i když některé (Sarémes Isobel) přináší do světa příliš „WoW-kařské“ magie (rychloléčba mrknutím oka bez ohledu na zranění) jiné na druhou stranu (Brule a Kull) jsou trestuhodně nevyužité a „vysněná“ spolupráce se dostaví stylem „hle, támhle leží“… Navíc samotný upgrade Conana na Supermana (30 řezných ran, přes krev nevidím, ale udělám trojte salto a ve vzduch ukopnu dvě hlavy) je taky spíše k smíchu. I když děj klasicky odsýpá velmi rychle a konec se dostaví dříve než by jeden čekal a jako prolog knihy slouží originální Howardová povídka Delcardina kočka, tak tohle bylo bohužel zklamání a těžko knihu doporučit, byť i skalním fanouškům.

20.07.2014