teeyinka
komentáře u knih

Klobouk dolů před kýmkoli, kdo trail prošel! Z vyprávění jde cítit spoustu bolesti, ale zároveň v závěru také velká síla. Radovala jsem se za autorku, že se nakonec našla :) Inspirativní kniha (jako ostatně pro mě všechny podobného rázu), která se dobře a rychle čte.


Asi jsem za poslední dva roky "přehartlovaná", ale měla jsem pocit, že je to zase to samé jako Erotikon, jen v bleděmodrém. Tentokrát jsem měla problém se začíst a vůbec celá kniha mi ubíhala hrozně pomalu. Možná kdyby to byla má první kniha od autora, tak hodnotím lépe.


Styl velmi připomíná latinskoamerické autory a magický realismus. Z řádků na nás dotírá teplo, dusno, špína a rum. Osobně se mi líbila hlavně první kapitola, která byla napsaná krásně bohatým jazykem, až se mi zachtělo hledat poklad kapitána Morgana taky. (Pozn. Hodnocení v tomto případě není vůbec objektivní - hm, jako kdyby někdy bylo - protože jsem si při četbě neustále vybavovala autorovu francouzštinu, když danou část předčítal na Světě knihy.)


Příhody z hor plné odvahy, přátelství a překonávání sama sebe budou vždycky stejné - ať uz jsou napsané v roce 1980, 2010, nebo 2050. A to je na tom to hezké. Hory se totiž naštěstí nemění :)


Skvělé, čtivé a hlavně zajímavé přiblížení práce Lékařů bez hranic. Všichni tito lidé mají můj velký obdiv! Na autorův styl jsem si musela prvních pár stránek zvykat, ale pak jsem knihu přečetla jedním dechem.


Nemám slov. Snad jen neuvěřitelné svědectví ještě více neuvěřitelných zhýralostí polpotovského režimu, ze kterého se mi zvedal žaludek. Klobouk dolů před všemi, kteří odolali, zůstali lidmi a posléze dokázali opět normálně žít.


Stoletého staříka jsem poprvé začala číst před několika lety, nezaujala mě však a po druhé kapitole jsem ji odložila. Asi špatné rozpoložení. Teď jsem se ale ke knize vrátila a jsem ráda, že jsem to udělala. Po cestě do práce mě nejednou rozesmála a za to patří velký dík autorovi (a samozřejmě také překladateli). Občas mě některé pasáže z minulosti sice nebavily, autorova schopnost dotáhnout věci do absurdna mě však zase přiměla číst.


Pravděpodobně nejsem cílová skupina, celkový styl otázek a vývoj rozhovoru nebyl úplně můj šálek kávy. I tak se mi však některé myšlenky pana Czendlika líbí a hlavně "díky Bohu" za poslední kapitolu, kde zvlášť část o vztazích je velmi aktuální a mohli by si ji povinně číst ženy i muži.


Krásná kniha, která mi přinesla spoustu informací a díky které se na naše nejbližší příbuzné dívám s ještě větší úctou.


Napadá mě jediné slovo - milé. Neobvyklá kniha, která mile pohladí, ale zároveň je zvláštně nekompaktní. Jak již bylo zmíněno, děj se zvláštně táhne a vrcholí na posledních stranách. Linka s nohama je nakousnutá a pořád jsem čekala, že se k ní autor ještě vrátí, ale bohužel.. I tak se mi však kniha líbila a zpříjemnila zamračený víkend.


Za normálních okolností bych se pravděpodobně k této knize vůbec nedostala - ještěže tu máme výzvu! Knihu mi doporučila kamarádka, a proto jsem se po delší době dostala k takové odpočinkové humorné četbě.
Autor krásně zesměšnil základní české povahy, vždyť takového Josefa, pana Spocka i hraběte máme v okolí určitě každý. Zároveň svým sarkastickým stylem podporuje také další českou vlastnost - dělat si legraci ze všeho, a proto má pravděpodobně taky takový úspěch. Svůj účel kniha splnila - pobavila, vyplnila volné chvilky, je to zkrátka odpočinková kniha na prázdniny :)


Jak už bylo zmíněno, kniha se místy opakuje a někdy mi vadilo, že Jan Vojáček neodpovídá na otázku a hlavně bere do úst kvantovou fyziku, což je bohužel problém spousty rádoby odborníků. Ale jsem ráda, že jsem si knihu přečetla - svému oboru rozumí. Několik myšlenek bylo inspirativních a ráda je aplikuju do svého života.


Docela fajn kniha, ačkoli je to americký styl - člověk se musí připravit na omáčku a opakování toho samého. Oceňuju praktické tipy, jak reagovat ve vybraných situacích, příklady z praxe, díky kterým se vše líp pamatuje, a taky nápady na hry.


Posloucháno jako audiokniha. S autorkou jsem se dřív nesetkala a ke knize jsem se dostala náhodou. Poslouchala se dobře, je to takový společenský román o životě na vesnici, téma války není hlavní, ale ovlivňuje jednání hlavních hrdinů. Líbily se mi tři časové roviny, které jsou jasné a čtenář není zmatený, kde se vlastně nachází (zároveň ale motivují dál ke čtení, protože je člověk zvědavý, jak to dopadne), zároveň byla přiměřeně nakombinovaná politika, každodenní život na vesnici a románek mezi Lídou a Karlem.


Zajímavá kniha, která není jen o holocaustu, ale také vyrovnávání se s adopcí, rodinnou historií, hledání svého místa ve společnosti... Je spousta knih o přeživších, ale málo knih o potomcích Nacistů, a tak to člověka donutí zamyslet se, do jaké míry mají pykat děti za své rodiče a celý národ za své předchůdce.


Cestopis o Kavkazu spojený s rozjímáním o životě a smyslu člověka. Zajímavé historky a zároveň hluboké myšlenky.


Jak už psal nevermore3, první půlka knihy opravdu fascinující, odborná a načerpala jsem spoustu znalostí. Druhá část byla pro mě příliš "ezo", protože bojuju s přesvědčením, že nám hypnóza odkryje zážitky z porodu. To je ale asi jen můj osobní problém. Věřím, že si právě tyto výpovědi dětí najdou svou skupinu čtenářů.


Užitečné tipy, které mi pomohly zamyslet se nad prací a volným časem.


Z některých popisů mi bylo úzko, z jiných špatně, z většiny se ale tajil dech. Trochu jsem se ztrácela ve všech těch polských jménech, ale ve výsledku to zas tak nevadilo. Šlo o zajímavé příběhy a dozvěděla jsem se, jak to funguje na expedicích, jaké tam čekají problémy a co všechno mají lékaři na práci.
Klaním se před záchranáři, lékaři i horolezci, kteří se do velehor vypraví posouvat hranice nemožného.


Zajímavá kniha, jen mě znepokojuje, že nevím, kdo v mém okolí je oním sociopatem.
