temna.vila
komentáře u knih
Dcera kostí a dýmu
Laini Taylor
Dcera kostí a dýmu byla jednou z prvních fantasy záležitostí, která se mi dostala do rukou, a tak trochu může za mou posedlost nadpřirozenem a jeho bytostmi. Karou, hlavní hrdinku, jsem si zamilovala a dokázala jsem s ní bez jakékoli námahy prožívat každou chvilku příběhu. Akiva si mě podmanil stejně jako Karou a byla jsem napjatá, jaký vztah se mezi těmi dvěma vyvine. Mile mě překvapilo, že se děj částečně odehrává v Praze a líbila se mi atmosféra příběhu, kterou autorka vytvořila. Jediným úskalím pro mě byl autorčin styl psaní, který je místy hodně pomalý. I přesto jsem si knihu užila, samu o sobě bych ji hodnotila 3*, nicméně v rámci celé série si zaslouží 4*.
Led nebo oheň
Sara Raasch
Poměrně nezajímavá záležitost s ucházejícími postavami. Děj se vlekl, ničím mě nepřekvapil a čtení mě bohužel nebavilo.
Pistolník
Stephen King
Pistolníka jsem četla na doporučení svých přátel. Prý se mi jako fanynce fantastiky bude určitě zamlouvat a Kingovi propadnu. No, nic z toho se bohužel nekonalo. Příběh se mi sice četl dobře, ale v knize se toho prostě na můj vkus dělo málo a nedokázala jsem se do knihy ponořit. Samozřejmě se zde našlo pár světlejších chvilek, ale očekávala jsem mnohem víc. Dám šanci ještě druhému dílu, ale Kingovo umění pak nejspíš začnu objevovat přes jeho ostatní knihy.
Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Pokud mi v něčem Sapkowski vážně učaroval, rozhodně je to jazyk. Příběh je vyprávěn barvitě, květnatě a autor používá vážně vytříbený jazyk, který pro mě byl pohlazením po duši. Menší problém jsem měla pouze s formátem, osobně mě moc nebaví číst povídky, hůř se vžívám do děje a nedokážu pak docenit celistvost příběhu. Proto také dávám knize jen 3 hvězdičky, přestože se mi tak krásně četla a nad jazykem jsem doslova umírala spokojeností.
Příběh služebnice
Margaret Atwood
Už dlouho jsem zvažovala, že bych si Příběh služebnice přečetla. Nakonec jsem se ke knize dostala až po dočtení Prokletého roku, který byl s Příběhem služebnice tak vehementně srovnáván. Mou největší motivací bylo vidět rozdíl v podání tohoto tématu v young adult literatuře a ve světové literatuře. A musím říct, že se mi líbily obě knihy, přesto každá jiným způsobem. Příběh služebnice mě od začátku dokázal pohltit svou atmosférou, s hlavní hrdinkou jsem sympatizovala a dělalo se mi zle při pomyšlení, že se vlastně nejedná o tolik nereálnou paralelu. Fungování celé společnosti Gileadu mi přišlo absurdní a uspořádání taktéž. Dojem z celého příběhu mi bohužel pokazil konec, kdy se najednou ocitáme na vědecké přednášce. Ne, že by bylo se scénou něco špatně, ale už jsem příběh nevnímala tak živě jako doposud. Prostě mi to k tomu nesedělo, nehodilo se mi to tam. Proto dávám knize 4 hvězdičky, jinak jsem si čtení moc užila.
Přítelkyně z domu smutku
Eva Kantůrková
Knihu jsem četla v rámci povinné četby a byla jsem poměrně mile překvapena. Příběh byl čtivý, přestože mi některé pasáže přišly poněkud zdlouhavé. Jazyk byl dobře srozumitelný, postavy se v průběhu děje vyvíjely a atmosféra díla mě jako čtenáře hodně ovlivňovala.
Přiveď mě zpátky
B. A. Paris (p)
Přiveď mě zpátky pro mě byla kniha se zajímavým příběhem. Nicméně zpočátku jsem měla trochu problém se do příběhu začíst. Postavy ke mně nepromlouvaly tolik jako v knihách předešlých a samotný rozjezd byl prostě pomalejší. Druhá polovina ale příběh zachránila a opět jsem od autorky dostávala přesně to, co jsem očekávala. Knihu hodnotím jako vydařenou, avšak nejslabší, co se příběhu týče, ze všech autorčiných přeložených titulů.
Rituál
Sergej Djačenko
Na Rituál jsem se moc těšila hlavně proto, že se jedná o knižní předlohu k jednomu z mých nejoblíbenějších filmů. Proto mě moc mrzí, že mě kniha vlastně docela zklamala. Příběh mi tady vůbec nepřipadal tolik zajímavý a poutavý, hlavní hrdinka mi byla spíš nesympatická a všechno mi připadalo poněkud kostrbaté. Postrádala jsem slovanský folklór, který byl ve filmu výborně vyobrazen. Knihu hodnotím jako slabší průměr, doporučila bych jí spíš mladším čtenářům.
Prokletý rok
Kim Liggett
Prokletý rok mě zaujal především svou citací schovanou por přebalem - oči máš otevřené dokořán, ale nevidíš nic. Trochu jsem se bála, že budu z knihy zklamaná, protože byla hodně doporučována a já se neubránila vysokým očekáváním. Naštěstí jsem zklamaná nebyla. Hlavní hrdinka Tierney mi byla sympatická a dokázala jsem s ní příběh prožívat od začátku do konce. Přímo jsem hltala, jak nevraživě a brutálně se k sobě dívky chovaly a jak těžké bylo přežít. Trochu zbytečná mi přišla v knize milostná linka, i když byla začleněna do příběhu celkem nenásilně a nakonec přinesla hezké poselství.
Šedí bastardi
Jonathan French
Kniha mě zaujala ve chvíli, kdy dorazila do našeho knihkupectví a já jí měla vystavit v regále. Anotace zněla naprosto fantasticky a neotřele, mazlové mi učarovaly. Líbil se mi do detailu promyšlený svět, který fungoval podle vlastních pravidel. Ostřílení kříženci srší sarkasmem a humorem sobě vlastním. Děj je napínavý a okořeněný množstvím zajímavých postav a nečekaných zvratů. Čtení jsem si moc užila a těším se na pokračování.
Tma
Ondřej Neff
Tmu jsem četla v rámci semestrální práce do interpretace lit. díla. Bavila jsem se každou brutalitou, kterou se autor v díle nebál použít. Užívala jsem si všechno utrpení, které se šířilo světem. Líbilo se mi vyjadřování bezmoci, nenávisti a chorobné lásky, ke kterým se autor uchyloval. Zároveň oceňuji odkaz na současnou společnost a poselství, které kniha přináší. Nespokojená jsem byla pouze se zakončením, kdy do popředí vstupuje mimozemská civilizace. Tento námět mě příliš nezaujal a myslím, že mohl být rozhodně více originální.
To nejlepší v nás
Colleen Hoover
Běžně ženskou literaturu nečtu, protože mě zas tolik nebaví, ale Colleen Hoover je mou oblíbenou autorkou a její knihy čtu ráda právě proto, že se věnuje choulostivým a citlivým tématům. To nejlepší v nás je pro mě nejlepší knihou, jako jsem od ní doposud četla. Velmi silně na mě působilo, jak autorka popisovala všechny události, které vedly k stále většímu rozkolu v manželství, které se pro oba stalo téměř nesnesitelným. Bylo pro mě smutné sledovat příčiny pozdějších situací a jejich následky. Autorce jsem věřila každé slovo.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Zpočátku jsem si říkala, že tak bizarní příběh snad nemohl zrovna Backman vyplodit. Postupným rozvíjením příběhu ale vycházely najevo skutečnosti, které celý příběh povznášely na úplně novou úroveň. U knihy jsem se několikrát od srdce zasmála a s hlavní protagonistkou jsem soucítila. Knihu hodnotím jako příjemnou odpočinkovou záležitost.
V pasti lží
B. A. Paris (p)
V pasti lží jsem si musela přečíst neprodleně po dočtení Za zavřenými dveřmi a opět jsem nebyla zklamaná. Autorka ve mně dokázala vyvolat napětí a touhu dozvědět se, jak se všechny události vlastně seběhly. Postupné odhalování, kdo stojí za jakými činy mě překvapilo, a přesto že jsem dokázala odhadnout trýznitele a jeho motivy, způsob jejich dosažení pro mě byl překvapivý a mrazivý.
Vrány
Petra Dvořáková
Vrány jsem zpracovávala jako semestrální práci do současné české literatury a myslím, že jsem si zvolila dobře. Od autorky jsem doposud nečetla žádnou knihu, prostřednictvím Vran jsem se s autorkou setkala poprvé. Už na první pohled mě zaujala obálka, která ve mně vyvolává jakousi úzkost. Příběh mladičké dívenky, která byla obklopena pouze nepochopením, kritikou a pohrdáním a útočiště nalezla až u v podstatě cizí osoby mě hluboce zasáhl a srdce mi pro ní krvácelo. Zároveň jsem ale pociťovala obrovský vztek vůči matce, která by měla milovat obě své dcery a chránit je, a přitom byla jedinou příčinou všech tragických událostí. Její chování jsem nedokázala pochopit ani omluvit. Myslím, že přestože se autorka tématem nezabývá příliš do hloubky, ale jedná se spíš o povrchovou záležitost, vzhledem k rozsahu knihy to není na škodu. Konec, který si může čtenář volně interpretovat byl dokonale zvolený.
Za zavřenými dveřmi
B. A. Paris (p)
Po dlouhé době jsem sáhla po psychothrilleru a musím říct, že jsem byla opravdu nadmíru spokojená. Knihu jsem přečetla během jednoho dne, přestože hned na prvních stránkách bylo jasné, o čem autorka bude psát. Přesto na mě kniha působila děsivě a měla jsem strach o hlavní hrdinku a její sestru. Dost mě bavila ta ironie advokáta chránícího týrané ženy, který si doma chystá celu smrti pro svou vytouženou oběť. Děj svižně odbývá, mizela mi stránka za stránkou. S celým příběhem jsem byla spokojená a knihu můžu jedině doporučit.
Životní terno
Fredrik Backman
Životní terno je krátkou řekněme úvahou nad tím, kolik je člověk ochotný obětovat a pro koho je schopen jaké oběti. Našla jsem zde několik opravdu zajímavých myšlenek, kterými jsem se po dočtení zabývala podrobněji. Krátké texty jsou doplněny milými ilustracemi a celé knize dodávají atmosféru. Pokud hledáte knihu, která Vás donutí přemýšlet o vážných tématech, ale přitom Vám nepřivodí skleslou náladu, Životní terno Vám můžu jedině doporučit.
Mráz nebo noc
Sara Raasch
K závěrečnému dílu jsem se bohužel dostala až po dvouleté přestávce. Měla jsem strach, jak se v příběhu budu orientovat, protože z Ledu nebo ohně jsem si mnoho nepamatovala. Musím však autorce přiznat k dobru, že jsem se zorientovala poměrně rychle, všechny uplynulé důležité situace připomíná a krátce popisuje. Bohužel ani tentokrát mě příběh příliš nepřekvapil. Například jsem ani trochu nevěřila tomu, že Meiřin výcvik v Paisly mohl být tak krátký a že se během něj tolik zdokonalila, když doposud se svou magií příšerně bojovala. Stejně tak jsem nevěřila té náhlé proměně z nejisté a rozkolísané dívky v sebevědomou a jistou královnu. Možná kdyby autorka na těchto aspektech začala pracovat už v předchozích dílech, působilo by na mě obojí věrohodněji. Stejně tak mi najednou přišel uspěchaný vztah Meiry a Mathera, vůbec jsem jim to jejich pouto nevěřila. Na druhou stranu se mi moc líbila přísloví, která autorka vymyslela pro každé království (zlaté listy, u ledu na výsostech apod.) Bohužel bych takových věcí potřebovala v příběhu víc. Celou sérii hodnotím jako slabší průměr ve svém žánru. Děj příjemně plyne, vyprávění je poměrně čtivé. Pokud nemáte načteno moc knih, nejspíš se Vám bude líbit, ale jestliže jste zmlsaní jako já, nic velkolepého Vám autorka bohužel nenabídne.
Princezna popela
Laura Sebastian
Tohle bohužel byla jedna z nejslabších knížek, jakou jsem za poslední měsíce četla. Děj byl neuvěřitelně předvídatelný a ničím mě vlastně nepřekvapil. Většinu času jsem se u čtení nudila, protože ani samotné vyprávění nebylo zrovna záživné. Po celou dobu jsem měla pocit, že autorka si jen přečetla všechny podobné knihy, které vyšly před tou její, vytahala si z nich, co se jí líbilo, a to poslepovala dost neuměle dohromady. Jednu hvězdičku knize dávám za opravdu nádhernou obálku a nápad s magií, která je propojena s drahými kameny.
O čarodějnici, která se nenechala upálit
Amanda Lovelace
Tato sbírka je o proti předešlým výrazně feminističtější a možná útočnější. Nicméně možná proto, že některé ze zmíněných situací jsem si prožila na vlastní kůži, se mě kniha dotkla a hluboce mě zasáhla.
