Terkishead komentáře u knih
Od autora je to má čtvrtá kniha a myslím, že každá z nich se mi zaryla pod kůži. Každá jinak. Všechny ale mají společné to, že netoužíte být v roli hlavních hrdinů. V této knize především obdivuji neuvěřitelně uvěřitelné charaktery hlavních postav a dilema, které pro všechny, nejen pro hlavní hrdinku, přináší práce s mladistvými, jejichž rodinné zázemí je jakýmkoliv způsobem konfliktní vůči většinovému smýšlení.
Dlouho jsem se odhodlávala a dlouho jsem i četla. Viděla jsem nejprve film a proto jsem dopředu věděla o co půjde. Nedá se říct, že je to krásná kniha, nebo že se četla krásně, protože popisuje věci, které hezké prostě nejsou. Nabízí velkou spoustu emocí, dokonce i lásky, ale velmi málo naděje. Ale tak to tehdy prostě asi bylo. Je to memento, které stojí za to přečíst, ale teď už chci něco trochu víc povzbudivého.
Opravdová chuťovka! Svižné, lehké čtení naplněné neuvěřitelnou tíhou světa. Naplnila mě novou energií do života i do práce. Díky za všechny, kdo se starají o děti - ať už jsou jakékoliv!
Po delší době jsem se nechala \"přemluvit\" na detektivku a byla jsem opravdu mile překvapená. Kniha má svižný děj a sympatickou hlavní hrdinku ( která už tradičně tak trochu stále trpí). Kdyby se autor dokázal odprostit od tradičního klišé, kdy hlavní postava na posledních deseti stránkách knihy zažije smrtelné nebezpečí, byla by to vlastně perla mezi současnou detektivní tvorbou. Možná časem zkusím další z dílny tohoto autora.
(SPOILER) Rychle v knihkupectví vybrat knihu na dovolenou! Ha! Nový Nesbo! Rychlá volba, bez studování o čem to bude. Začala jsem číst nepřipravená a po prvních stránkách jsem přeci jen přečetla anotace. Tak jsem se spletla a koupila knihu pro mládež.. Nevadí, četla jsem i Doktora Proktora ( dětem) a tak tohle dám, alespoň to ve skutečnosti není opravdu strašidelné a navíc Nesbovi knížky se čtou, jako když krájíš máslo. Nakonec jsem dočetla téměř na počkání, ale zbyl mi takový divný pocit, že tady se někdo až moc inspiroval. Konkrétně mi přišel na mysl film Prokletý ostrov s DiCapriem, jenže tam to bylo takové nějaké záhadnější... Tak nevím. Snad bych ocenila, kdyby se tento fenomenální spisovatel vrátil k těm detektivkám. Ty mu šly.
Tolik jsem se těšila! Dvojnásobná držitelka ocenění... Neřekla bych, že jsem byla úplně zklamaná, spíš jen jako když jdete na luxusní večeři a dostanete řízek s bramborem.
Zřejmě mě to neodradí od dalších knih této autorky, detektivky mám ráda, ale nebudu už čekat zázraky. Příběh byl myslím docela pěkný, byť v mnohém předvídatelný, jen ten styl mi nějak nesedl. Chvíli jsem měla pocit, že kdyby to byl překlad, doufala bych, že to je chyba překladatele a originál je lepší.
Svěží a lehký ( nikoliv lehkovážný) styl pro těžká témata. Příjemné čtení o ne nutně příjemných věcech. Možná, že ten příběh nebyl úplná pecka, něco co mě přišpendlí k židli, ale i "banální" příběh občas potěší. Alespoň si pak člověk nepřipadá, že je jeho život tak banální. No a poslední pátou hvězdu dávám za grafiku, kopr mám ráda!
Sci-fi určitě není zrovna můj šálek kávy, ale tuto knihu jsem poctivě přečetla hlavně kvůli výzvě. Kdyby se autor pokusil zredukovat děj na zhruba polovinu stran, nic by se určitě nestalo a unaveným čtenářům by se ulevilo. Dlouho se mi už u knihy nestalo, že mě vlastně vůbec nezajímalo, jak skončí. Takovou lhostejnost se zatím podařilo vykouzlit u mě jen málo autorům. ale nakonec jsem dočetla a ... nebyla obzvláště udivená... Předtsava, že bych měla číst další díl ve mně vzbuzuje vlastně silnější emoce než celá kniha. Bohužel ale ne pozitivní.
Nejprve jsem viděla film. Nevím sice jak byl hodnocen, ale už dlouho jsem neviděla něco tak špatně natočeného - dobří herci, krásné prostředí moderní architektury a přesto se nepodařilo dát do kupy víc než melodramatický příběh, navíc řemeslně odfláknutý. Přesto jsem si řekla, že zkusím knihu. Příběh jistě nebude tak ukňouraný, jako na plátně. A měla jsem pravdu. Celou první polovinu knihy jsem si moc užívala. Jenomže všeho moc škodí a autor se do svého příběhu takříkajíc zamotal a nevěděl, zřejmě, jak z něj ven... To co bylo na začátku parádní čtení s výraznými charaktery, zasazené do mimořádně atraktivních kulis, stalo se zhruba na konci války rozbředlou kaší, kde se jen násilně autor pokoušel dohrát osudy hlavních postav.
Také mi nepřipadá úplně namístě, aby se muž snažil popsat hloubku citu mezi dvěma ženami. I zde došlo k zjednodušení, které malinko připomíná laciné porno. V knize se například celkem 3x objevuje věta: "Tak a je to venku... " To vážně autor neumí jinak vyjádřit jak těžké je sdílet své city s druhou osobou?
Vlastně úplně nevím, co si mám o téhle knížce myslet. Místy mě zcela zaujala, místy zase docela nudila. Nebýt těch poměrně pikantních scén, neumím si moc dobře představit, čím ohromila mladou generaci natolik, že je téměř povinnost mít ji přečtenou. Na samém konci jsem ale zjistila, že se mi asi bude stýskat. Zbyl mi po ní na jazyku sladký pocit, s kterým si ji asi v hlavě zařadím mezi příběhy, na které budu vlastně ráda a dlouho vzpomínat.
Především jsem to vůbec nečekala! Prostě si jen tak vezmu knížku - "klasiku", že si ji teda přečtu, a od prvních stránek jsem byla v šoku a údivu a vůbec nechápala co se děje. Bohužel pro mě, ani po přečtení plně nechápu, co všechno chtěl autor vyjádřit. Vrstev i postav tam bylo prostě příliš mnoho. Když jsem se už ale tempu knížky přizpůsobila, bylo to skutečně zajímavé a opravdu neobyčejné čtení.
Tak já nevím, bylo to zfilmované, nebo ne? Harry je moje stará láska, tak mi vlastně nakonec tolik nevadilo, když jsem zhruba v polovině získala dojem, že už jsem to četla. A pořád nevím, protože jestli jsem to četla podruhé, tak jsem stejně byla do poslední stránky napnutá k prasknutí.
Zase jednou jsem díky čtenářské výzvě objevila nečekané. Knížka, kterou bych si pro sebe zaškatulkovala pod pojem "romanťárna", měla nečekaně zajímavou zápletku, která mě nezačala do konce nudit. Je to příjemné a lehké čtení, kde stránky ubíhají skoro samy.
Jsem trochu v rozpacích. Předchozí komentáře a zápisky ze středoškolského čtenářském deníku hovoří o krásném a smutném příběhu lásky a přátelství... Já jsem měla spíše pocit, že čtu náhodně navrstvené vzpomínky. Trochu jako by to autor psal pod vlivem toho množství alkoholu, které knihou proteklo. Ze začátku mě bavili některé pasáže, nejvíce například scéna kdy si hlavní hrdina s náhodným kolemjdoucím nadávají, později mě ale obtěžovali dlouhé chlastací scény, které byly líčeny do nejmenších podrobností, ale na děj neměly žádný vliv. Scény ze kterých se naopak mohl rozvinout děj se oproti tomu vždycky tak nějak do ztracena úkončily. Nakonec jsem slzu sice přecejen uronila, ale jen tak nějak že slušnosti.
Po naprosto dechberoucí Haně jsem byla plna očekávání, které se ale nenaplnilo. Tato plytká rodinná sága mě sice neunudila k smrti, ale také nenadchla. Je plná jednobarevných postav, které se nevyvíjejí - jen dějem a životem plynou. Nejlépe bych asi knihu přirovnala ke kuchyňské židli - dobře řemeslně zvládnuté, která nikoho neurazí a je pohodlná, ale brzy zapomenete, že jste na ní seděli.
Víc než jen kniha! Nikdy bych se k ní asi nedostala nebýt čtenářské výzvy a rozhodně nelituji. Kundera se mi dostal hluboko pod kůži.
Tesat do kamene, aby se nezapomnělo!!!
Podivuhodná kniha. Vlastně jsem do toho šla, protože byla zdarma ke stažení a taky se mi líbily recenze tady na databázi. Protože nejsem ochotným čtenářem mužských filozofických vykecávek, byly pro mě některé pasáže méně záživné. Cítila jsem ale, že se autor tímto způsobem jen omlouvá za svoji zjevnou touhu psát brak a neztrapnit se před pražskými intelektuály a tak jsem to brala. Samotný příběh byl perla, která mě nepřestala bavit a opravdu jsem se jen těžko odpoutávala. Absurdní zápletka i samotný příběh byl tou nejfantastičtější a nejoriginálnější cestou na kterou jsem se v poslední době s knihou vydala. Úplně mám teď taky chuť putovat na jih.