Ternem
komentáře u knih
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Nebýt povinností zhltla bych Heřmánkové údolí během jednoho dne. Slzy jsem zamačkávala mockrát.
Annu nešlo než obdivovat a přát jí, aby vše zvládla. A že toho bylo.
Silně se mě dotkl i nelehký osud Pavla.
Je to krásná, emočně náročná kniha.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Kniha se mi dostala do podvědomí loni. Od té doby visela na seznamu a já se na ni těšila, nejen kvůli kladným hodnocením a ohlasům okolí. Má zvědavost se upínala jednak k příběhu, jednak historickým faktům. A nejsem vůbec zklamaná! Obdivovala jsem sílu obyvatel v nelehkých dobách a v té souvislosti si místy vzpomněla na Heřmánkové údolí.
Bylo to krásné, i když často smutné, čtení. Vřele jej doporučuji dál.
Listopád
Alena Mornštajnová
Od knih paní spisovatelky se odtrhávám těžko a ještě hůře se mi s nimi loučí. Jinak tomu nebylo ani tentokrát, skvělá kniha!
Výborný a děsivý námět, nad osudy postav jsem tajila dech.
Hlas kukačky
Hana Marie Körnerová (p)
Čtivé, poutavé. Prostě chcete vědět, jak to bude plynout dál. Stejně jako u Heřmánkového údolí od této autorky.
Příběh je opět silný, stejně jako jeho hrdinky. Přináší vhled do života dvou žen, které si jsou velmi blízké, přesto tak vzdálené.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Silné. A silná je především hrdinka knížky.
Přes nelehký příběh mě ukouzlil i popis hub, které celou knihou prorůstají.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Moje prvni kniha od tohoto autora, a ponevadz i zatim nejlepsi za tento rok, tak se tesim, az si prectu jeho dalsi dila. :-)
Pobavi, dojme, donuti k zamysleni a obohati o nespocet zivotnich mouder a myslenek.
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Nejsem zapáleným milovníkem historie, takže jsem předpokládala, že tato kniha mě nezaujme tolik jako Šikmý kostel. Opak je pravdou. S napětím a zvědavostí jsem četla každou stránku. Je děsivé, nakolik jsou příběhy a události v knize podloženy fakty a vzpomínkami pamětníků.
Mám knížky od paní Lednické velmi velmi ráda a doporučuji všem, které alespoň trochu zajímá historie naší země!
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Styl psaní mi skvěle sedl, kniha se četla jedním dechem.
Obsah není veselý, je z dnešní doby a hoden k zamyšlení. Každý si v něm najde kousek, který sám zná.
Kdo se postará o Annu
Kateřina Pantovič
Za mě perfektně čtivé, k zamyšlení i zábavné. Souhlasím s komentářem níže od @veronika9700 , je to jako na Backmanově vlně a to je moc fajn. :-)
Skála
Peter May
Nelehko se mi knihy odkládají. Ale tady se mi ta vlastnost vyplatila. Od nějaké sté stránky se zklamání z knihy zlomilo a změnilo v hltání stránku za stránkou.
Zatajený dech do posledního řádku. Nekecám. 12/10
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Konečně jsem si “vystála” v knihovně frontu na tuhle knihu. Fronta byla naprosto oprávněná, kniha je vydařená a děsivě fascinující. Ta představa, že se ty věci teď tam dějí.. uf, to je prostě hrozné. Číst zážitky lidí z různých sociálních vrstev formou rozhovoru, kteří si nesou z té země, ve které se narodili, neuvěřitelné zážitky, je o to více autentické. Stojí za přečtení i “vystání” fronty v knihovnách.
Majonéza k snídani
Markéta Lukášková
Četla jsem zatím ještě Pandu a Lososa a Majonéza teda vede! Líbilo se mi jak do hlavního děje nenásilně vpuly osudy ostatních postav. Těšila jsem se na odkrytí toho Růženčina, který mě šokoval skoro víc než ten Eminých rodičů.
Majonéza pobaví, zabolí, dojme. Oddechové čtení.
Muž se psem
Zdeněk Jirotka
Nejdříve jsem přečetla Saturnina k maturitě, pak Saturnin se vrací od jiného autora, který se snažil o to, co dokázal pan Jirotka (a nebylo to úplně vončo). A po dočtení Muže se psem říkám - můj nejoblíbenější autor, jdu na další knihu a sakra mě mrzí, že jich má tak málo!
Obě jeho knížky mě tak krásně odtrhly od všech starostí, v myšlenkách na děj mi bylo fajn, i když jsem zrovna nečetla..kouzelné :-)
Vejce a já
Betty MacDonald
Autobiografie. To je na té knížce fascinující. Jinak prima čtení z netradičního prostředí
Losos v kaluži
Markéta Lukášková
Lososa jsem četla až po Pandě, která je za mě výrazně povedenější. Nicméně se mi líbily dvě dějové linky, i když pro dobro všech bych tu jednu později nechala zaniknout. Linka Milady mně totiž chvilkami přišla moc pohádková, někdy i zvrácená. Celé to ale hodně zachraňoval autorčin humor, který mě baví tak, že vlastně s chutí sáhnu po její další knize.
Pláž v Chorvatsku
Julie Caplin
Přesně takovou knihu jsem sháněla. Letní pohoda čtená jedním dechem, jen škoda konce, který čím víc se blížil, tím víc růžověl.
Ženy, které mi nedají spát
Mia Kankimäki
Inspirující i velmi motivující. Přesně tak knihu vnímám.
Kniha čtenáře obohatí o poznání životů spousty odvážných žen včetně autorky.
Líbila se mi i určitá transparentnost vznikání knihy, které bych tedy pár desítek stránek ubrala, ale co už. :-)
Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování
Haruki Murakami
Cukuru mně hodně bavil. Jen tak na něj nezapomenu. Po Honu na ovci, která je super bláznivá, až teď u této knihy chápu tu oblíbenost Murakamiho. Kniha ve mně probudila navíc velkou chuť navštívit Tokio.
Clayův most
Markus Zusak
Řeknu to takhle – v začátku knihy jsem si byla jistá, že jí 5 hvězd nedám. V “jádru” jsem ji ten začátek odpouštěla, ba se i omlouvala, že jsem ho asi nedocenila. Ale závěr knihy mě o nadšení zase pomaloučku připravoval.
I přes mouchy a očekávání to je originální příběh, na který jen tak nezapomenu. Milovala jsem bezprostřední komunikaci Dunbarovic kluků, Hektora a Achilla.