Tiny24 komentáře u knih

Nemám, co bych vytkl. Sanderson by zasloužil ještě bonusovou hvězdu za dobře napsané ženské postavy, které nejsou otravné, feministické, supergeniální, ani všem nenakopávají zadky. Naopak se je ani nesnaží nějak snížit pod úroveň mužských postav.

11 18.01.2019

Jak pode mnou již někdo napsal... 900 stran, já je přečetl rychleji než některé knihy s 200 stranami. Díky pane Sandersone, už jsem málem na fantasy žánr a jeho některé autory zanevřel, vy jste mne přesvědčil, že existují i další, stejně dobří autoři, jako je Rothfuss, Erikson nebo R. R. Martin. Tleskám!

10 09.11.2018

Tak u téhle knihy jsem se vždy těšil, až ji konečně opět vezmu do ruky- k mé nelibosti se mé potěšení po přelouskání poloviny knihy stalo méně intenzivním, i přes to si ale kniha jakž takž drží v průběhu svou kvalitu. Děj se táhne a dosti odbočuje k věcem, které nemají mnoho společného s hlavní linkou, autorka toto svým poutavým vyprávěním a britským suchým humorem zpočátku zvládá bravurně, ke konci méně bravurně.
Mezi hlavní klady patři vykreslení postav (na spoustu z nich jen tak nezapomenu), pozoruhodné příhody, vzniknuvší absurdní situace, sarkasmy, atd. Také slušně zvládnuté propojení s historií stojí za zmínku. Hlavní děj je originální a zajímavý, i když se Clarke v celém průběhu drží v zajetých kolejích a nesází žádné rádoby wtf momenty.
Díky sedmi stům stran nepůsobí dlouhé období v knize popisované nějak ledabyle, naopak tím, že si autorka dává na čas s popisy a vším mimo děj, tak mne to krásně vtáhlo a mimo pár výjimek nepustilo až do poslední strany, knize zkrátka ta utahanost sedí a díky ní lze vše v pohodě vnímat, vidět progres postav, lze pochopit jejich úmysly a utvořit si na ně názor.
Chápu že z těchto důvodů může mít kniha i dost odpůrců, takovémuhle psaní musí člověk hovět, mě se tím Clarke trefila do vkusu.
Jo a také musím také vyzdvihnout překlad, kterýžto na mne dýchal atmosférou anglického 19. století i při čtení v češtině. Skvělá práce.

9 03.10.2017

Tohle je Sanderson, jak ho znám a jak jej mám nejraději. Dočetl jsem a jen sedím s otevřenými ústy.

7 11.03.2020

Nadprůměrná fantasy (i když těch fantasy prvků zde moc nenajdeme), každopádně nechápu takový obdiv a vyzdvyhování díla, když Abercrombie napsal již více a daleko lepších věcí. Chápu však, že Půl krále si najde větší počet čtenářů, má to rychlý spád, děj a svět není nijak složitý a počet postav není tak velký. Líbivé, ale žádná revoluce. Uvidíme, jak se nám příběh dále rozvine, pokračování si nenechám ujít

7 26.10.2018

Jak je těžké napsat opravdu dobrou, "pětihvězdičkovou", fantasy? Podle většiny knih, co jsem v poslední době četl, asi dost. A Ocelové žezlo mezi tu většinu naneštěstí patří. Napřed musím podotknout, že co jde Červenákovi ke cti, tak to, že se ze svého výtvoru nesnaží dělat něco víc, nějaký ohromně epický příběh. Celé to stojí na zdařilém propojení s historií a stylu psaní, na tom není moc co vytknout (až například na nešvar používání více jmen pro jednotlivé postavy). Samotný příběh je ale dosti předvídatelný. Ocelové žezlo tak zapadá mezi ostatní průměrné hrdinské fantasy, které se vleče od otřelého k otřelému.

7 29.05.2017

Ač nemám potřebu se vyslovovat u knih na víc jak pár řádků, tak si tu práci u Ydris dám. Jak já se knihu těšil a teď, po 200 stranách knihu odkládám a dál už na to nemám. Jsem zklamán, vkládal jsem do autorů opravdu velké naděje, ale zázrak nebo revoluce na poli fantasy se rozhodně nekoná. Nepamatuji se, že bych někdy nějakou knihu nedočetl, i přes částečnou nechuť jsem se vždy prokousal do konce. V tomhle případě ale nemohu jinak. Nechci nikoho urazit nebo být přehnaně kritický, ale po celou dobu čtení jsem jen myslel na to, aby už byl konec a já se mohl vrhnout na nějaké jiné dílko. Připadal jsem si, jako kdyby mě někdo posadil před knihu a polovina stran by namátkou chyběla (a že by knize pár set stran navíc prospěl), je to jako špatně sestříhaný film. Nemohl jsem se pořádně začíst a děj se nikam neposouval. S postavami jsem se absolutně nesžil, nedokázal pochopit jejich počínání. Celkově to na mě působí uspěchaným dojmem, snaží se to tvářit velkolepě, ale velkolepé to není, jako kdyby to někdo psal doma na koleni a co nejrychleji s tím mohl jít ven. Autoři ještě mohli pár let počkat a nechat dílo vyzrát, více ho propracovat.

Kniha se snaží stavět na precizně vytvořeném světě, ale snaha je to marná. Za celou dobu jsem nějak nestačil postřehnout, jak co ve světě funguje, vyskakovaly tu jména rodů a postav, sem tam nějaká historie, ale nic, co by mi utkvělo v paměti, otočil jsem stranu a vše bylo pryč. Autoři si mohli dát víc práce, trochu knihu natáhnout, ale aspoň vše lépe popsat. V knize se vše jeví propracovaně, ale nemá to žádnou hloubku. Ilustrace ani moc zmiňovat nebudu, tento druh umění jde mimo mě, lepší atmosféry by se dalo docílit obyčejnými obrázky bez abstrakce. Je taky hezké, že se autoři snažili používat sem tam nějaké nářečí, ale v tomto případě to bylo jako pěst na oko, působilo to na mě, jako kdybych se já, rodilý Čech snažil mluvit nářečím, nikdo by mi to nářečí neuvěřil, stejně jako jsem to neuvěřil postavám v knize já.

V neposlední řadě musím zmínit jména. Každá postava má několik dalších přízvisek. A tím vznikl mezi už tak velkým počtem postav velký chaos, nehledě na to, že se jména dost pletou. Myslím si, že by se to bez toho obešlo, spousta jiných knih budiž příkladem. Dost by taky pomohl seznam jmen na konci, včetně jmen rodů, jejich sídel, nějaký krátký popis, atd. To by podle mého názoru pomohlo.

Co se mi líbí je mapa, ta je opravdu krásná a je vidět, že si s ní dal dotyčný autor záležet.

To je tak vše, co bych zmínil, určitě se dá v knize najít pár dalších nedostatků, případně i kladných věcí. Snad se autoři ze svých chyb poučí, zdokonalí styl psaní a další díl naservírují v lepším podání. Autorům přeji hodně úspěchů s celou ságou. Jak je vidno, nějaké čtenáře si kniha našla a určitě i najde další. Já už ale mezi čtenáře dalších dílů bohužel patřit nebudu.

6 11.05.2017

Sanderson je mistrem dějových obratů, jak ukazuje i zde. Vyjednavač daleko přesahuje všechna jeho ostatní díla. Tohle je radost číst.

5 30.03.2020

S velkým zklamáním musím dát bohužel pouhé tři hvězdy. Kniha se neskutečně vleče a mě připadá, že na to, jak měl Ryan první díl skvěle propracovaný s perfektním dějem, tak zbylé dvě třetiny série oproti tomu neskutečně odflákl. Všechny postavy byly najednou tak ploché, občas se chovaly nesmyslně a já se s jejich osudy tak nesžil, jako v případě Písně krve a bylo mi takřka jedno co se s nimi stane. K tomu všemu zůstaly některé podstatné věci nevysvětlené. Celou knihu zachraňuje až zajímavý závěr a posledních 20 stran. Píseň krve si mou pozornost určitě ještě nejednou najde, ale s tím zbytkem jste to pane Ryan nezvládl a to vám neodpustím.

5 18.01.2017

Finální bitva dost suchá, kapitoly s "věcí" jsem měl tendenci přeskakovat, jak byly otravné, mimo to jsem se bavil. Od Žambocha bych ale čekal víc, na 4 to však stačí.

4 14.09.2020

Čekal jsem, že tu najdu něco víc ohledně jet lagu, nebo pracování na směny, či také ostatních vlivech na spánek, jako je stravování, pohyb, atp., vlastně ani správné "složení" spánku jsem se nedozvěděl. Tady se celkově dokola omílá, jak je důležitá pravidelnost a nic moc dalšího + spousta až kolikrát zbytečných studií, nebo příkladů a prazvláštních analogií. Vzhledem k tomu, že mám o spánku něco zjištěno a načteno, tak pro mě nic moc nového.

4 03.08.2019

Bakker se nějak sám začíná ve svém filosofování ztrácet, natož aby se v něm vyznal čtenář, navíc je tu toho filosofování víc než samotného děje, série by se vešla do dvou dílů a ještě s nějakým lepším zakončením. Tisícerá myšlenka má sice zakončovat sérii, ale celá série je spíš až moc obsáhlý úvod k té další, takže i když je tu spoustu otázek vysvětleno, tak je ještě víc nových otázek vyřčeno. A proto je škoda, že se s největší pravděpodobností nikdy nedočkáme překladu a vydání pokračující série, moc by mě zajímalo, jak to Bakker nakonec celé zvládl.

4 17.11.2017

Že si Brett v Tetovaném jen chystal píseček, jsem se zmýlil. Protože on si ho chystá i v Pouštním Kopí. Opomíjí to nejpodstatnější a vzniká z toho šílený mišmaš ubíjející mou osobu nepřekonatelnou nudou. Série mi zatím přijde uměle natahovaná a vleklá, děj by se vešel i do trilogie a stále by to stálo za čtení. jesti mě autor donutí zase číst o minulosti další postavy, tak knihu házím z okna. Stále dokola "obrovské" bolístky, křivdy a fňukání- prosím už ne. Brett paradoxně to nejzajímavější, čili současný hlavní děj okolo války za bílého dne a problémy s jadrnci, odsouvá stranou a soustředí se opět na to nejmíň zajímavé, snaží se to okořenit nějakými souboji s démony, ale ty jsou dokola to stejné, i přes to, že zapojuje nové prvky v podobě mozkovců a měňavců. Jejichž schopnosti mimochodem vytvářejí tu nejjednodušší zápletku, dát takové schopnosti hlavním antagonistům je prostě až moc otřelé. Určitě by se dalo přijít s něčím lepším. Nicméně mě ani u druhého dílu neopustil pocit, že čtu nějakou pohádku a i když je kniha plná násilí, působí to celé dětinsky. Ani tou nucenou erotikou to Petere nezachráníš! Za co lze přičíst body, tak za to, že se kniha čte lehce a nezáživnými pasážemi se dá rychle prokousat (což na tom, že tam ty nudné pasáže jsou nic nemění), místy chytá Brett druhou mízu a je to občas zajímavé počtení, zejména posledních 100 stran knihy. Také námět je dobře vymyšlený, je originální a záživný, ale jeho výklad už tak originální a záživný není. Démonské sérii dám ještě šanci s dalším dílem, třeba si napraví reputaci. Stále průměr, pomalu směřující k podprůměru.

4 18.09.2017

Bakker zde nastoluje zcela novou rovinu fantasy, pozastavuje se nad každou pohnutkou postav a svými indiciemi dává čtenáři možnost pochopit, proč to tak je a proč kdo jak činí. Dále se také jako zpestření zabývá spoustou filosofických otázek a problémů, jež lze vztahovat i na problémy civilizace naší, nejen té jeho smyšlené. Vše perfektně propracované, probrané do nejmenších detailů a dává to smysl. A i když si Bakker libuje ve zvláštních věcech (pochopíte při čtení) a ke konci je pár nudných pasáží, tak je to skvělý počin, jehož originalitu a propracovanost jen tak někde nenajdete.

4 06.08.2017

Přijde mi, že se příběh stává díl od dílu dospělejším a tím i zajímavějším. Jordan ale děj dost natahuje, dokáže na 400 stránek natáhnout skutečnosti, které by člověk zvládl natěsnat i na stran 50. Pro někoho to může být otrava, ale já si to celkem užil.

4 30.01.2017

Autor jistě bude pravý umělec, ale když už podesáté na prvních sto stranách čtu nesmyslné filosofické bláboly a nechutnosti, ze kterých jakoby se stala soutěž o vyplození co největší bizarnosti ve snaze pravděpodobně čtenáře šokovat, tak konstatuji, že tohle fakt nedávám. Nejsem žádný puritán, obsah mě nijak nepohoršuje. Jen mi to celé přijde jako totální zhůvěřilost nehodná mého času. Taková teen fantasy ve stylu Klub sráčů, kterémužto filmu se ve 12 sice zasmějete, ale o 15 let později jen kroutíte hlavou nad těmi výplody. Body za jazyk, obálku a celkovou úpravu knihy.

3 22.04.2021

Moje první setkání s Baklym, škoda, že tu nedostává více prostoru. Jediné, co bych vytknul, je spoustu překlepů a chyb, tolik jsem jich v jedné knize v životě neviděl.

3 27.08.2020

Pokud vám vyhovuje si čas od času přečíst něco jednoduchého, bez složitých intrik a velkých dějových zápletek, tak tahle série se k tomu přesně hodí. Já byl spokojen.

3 25.05.2020

Povídky jsem nikdy moc nemusel, ale Válečná lest mě docela chytla, možná kvůli té posloupnosti a návaznosti jednotlivých povídek. Bravurně zakončeno povídkou Ex-orkista, námět by klidně vystačil na samostatnou knihu a ne pouze jednu povídku. Dost mi to připomnělo knihu Krvavé pohraničí, kterou jsem četl jako úplně první od Šlechty a kterou mám z cyklu nejraději.

3 09.07.2019

Krásně neotřelé a poněkud krátké čtení. Délka tomu však krásně sedí, stejně jako skvělý černý humor, spousta zabíjení, násilí a krve. Kniha však nabízí daleko víc, než jen toto. Trnový princ si na nic nehraje, působí nenuceně a čte se svižně. Žádné veledílo to není, ale je to parádní oddechové čtení na pár večerů.

3 07.10.2017