Toňula komentáře u knih
Předchozí knihy K.Ohlssonové jsme přečetla jedním dechem, ale tato byla docela zklamáním. Nechybělo jí napětí, ani spád, ale finální rozuzlení mi připadalo docela přitažené za vlasy a poměrně překombinované. První polovina knihy mě zaujala natolik, že jsem se nemohla odtrhnout, ale ten závěr..Škoda, příběh měl velký potenciál, který ale nenaplnil..
Další zajímavá kniha z pera mé oblíbené autorky. Přiznávám, zpočátku jsem měla trochu potíže se orientovat v postavách, byla jsem jakoby vhozena do příběhu a snažila se plavat, naštěstí úspěšně. Po minulosti se ocitáme v přítomnosti a jiném příběhu - čtivějším a přehlednějším, který se díky místu děje prolne s tím minulým a vše uzavře. Za sebe spokojenost i přes trochu rozpačitější začátek, styl vyprávění mi sedl a trocha toho přemýšlení, kdo je vlastně kdo a jak do sebe vše zapadá je spíše bonusem než aby příběhu ubíral na zajímavosti
Knihy M.Kallentofta nejsou jednoduchým čtením, proto mi zpočátku trvá než se ponořím do příběhu. Ale pak to pokaždé stojí za to. Možná i proto, že už znám hlavní hrdinku a její charakter, který rozhodně není jen černobílý. V každém příběhu Malin řeší kromě komplikovaného případu i vlastní vnitřní dilemata a tím je paradoxně bližší jako člověk, který má své slabiny i silné stránky. Je to žena, která se snaží být dobrou matkou i dobrou policistkou a její práce často ovlivňuje osobní život. Stejně tak osudy jejích kolegů, kteří stejně jako Malin řeší svá osobní dramata i výhry a především se snaží jednat ve jménu spravedlnosti. Tentokrát všechny spojuje touha najít pachatele, schopné páchat zvěrstva na ženách z pocitu nadřazenosti a zahleděnosti do sebe a vědomí moci.
Podobně jako u knihy Osudová posedlost jsem měla trochu problém s uvěřitelností některých situací i s motivy jednání jednotlivých postav. Námět možná zajímavý, také střídání prostředí - jako obyvatelku Olomouce mě trochu mrzely nepřesnosti v popisu některých částí města, ale celkově na mě příběh působile ploše, postavy mě nijak neoslovily, možná holandský policista Jan, ale hlavní aktérka moje sympatie určitě nezískala.. škoda..
Čekala jsem možná trochu více, ale přesto nejsem zklamaná, příběh čtivý, ačkoliv hrdinka ztrácela postupně mé sympatie a konec byl poněkud překombinovaný, rozhodně slušný psychothriller.
Zřejmě nejčtivější díl z celé série a ačkoliv konec příběhu byl až příliš optimistický, nevadilo mi to a hrdinům jsem jej přála.
Po přečtení této knihy lituji, že toho autorka nenapsala více .Její styl vyprávění - prolínání dvou časových rovin příběhu, které se navzájem doplňují a postupně odkrývají tajemství minulosti, je mi velmi blízké. Navíc autorčin přístup je velmi lidský, citlivý a chápající, tím jsou mi její ženské hrdinky ještě bližší..
Z knihy jsem stejně nadšená jako z ostatních románů autorky - opět prolínání přítomnosti s minulostí, odkrývání tajemství a objevování netušených souvislostí, stejně jako nezbytný milostný příběh a nečekané rozuzlení.. Z příběhu cítíme hlubokou lidskost a pochopení nejen silných stránek lidské povahy,ale jejích slabostí..
Důstojný závěr celé série, možná i nejlepší, opět jsem se přenesla do časů minulých a sledovala, jak se hrdinové potýkají s problémy, které přinášela nejen doba, ale hlavně romanitosti jejich povah.Škoda, že už jsme na konci ságy..
Ve srovnání s ostatními knížkami autorky to není až taková pecka, pro mě osobně nej zůstává Na co Alice zapomněla, ale přesto má příběh něco do sebe. Zpočátku jsem měla problém se začíst, děj mi připadal takový povrchní, ale protože autorčin styl psaní mi sedí - takové to pronikání pod povrch vztahů a objevování vlastností, které u hrdinů nečekáme, mě nakonec dostane a donutí zamyslet nad vlastním chováním v určitých situacích.
Stejně jako u ostatních knih autorky mohu říci, že jsem byla naprosto spokojená. Ačkoliv styl vyprávění byl více popisný, nevadilo mi to, prolínání minulosti s přítomností mám ráda, příběh měl spád, nepostrádal napětí a milostnou zápletku, zkrátka autorka umí psát.
Pokračování ságy mě zaujalo ještě více než první díl. Charaktery postav se postupně vyvíjejí, odkrývají více ze svých slabostí i silných stránek, děj pěkně graduje k nečekanému konci, který vlastně koncem není..Už se těším na závěr trilogie.
Čtivý, napínavý příběh, ačkoliv rozuzlení nebylo příliš originální, přesto spokojenost.
Stejně jako Tajemství černé orchideje i tato kniha zaujala svým příběhem, ve kterém se opět prolíná současnost s minulostí, tentokrát ne tak vzdálenou, ale přesto ovlivňující život hlavní hrdinky.
Zatím jsem nebyla zklamaná žádnou z knih Nicholase Sparkse a ačkoliv jsem z počátku měla pocit, že příběh je poněkud plochý, postupně se rozvinul v lidský a poutavý příběh o vztazích, jejich koncích a začátcích, o hledání jistot a pochybnostech, o síle odpuštění a pochopení, o sourozencké lásce a o ztrátách, které se často stávají zisky.
Další případ inspektora Gamache a další setkání s obyvateli vesničky Three Pines, je to jako další setkání se starými známými, milé, ale i nečekaně bolestné - staré křivdy a nová poznání pravdy, vyrovnávání se s minulostí a smíření, otázky, zda se lidé dokážou změnit či nikoliv. Určitě stojí za přečtení, přesto nečekejte žádný strhující příběh plný zvratů.
Zpočátku pomalejší rozjezd, trochu jsem tápala v postavách, ale posléze příběh nabral na tempu a stal se velmi čtivým až do samého konce. Sahám po druhém dílu.
Docela příjemné překvapení, napětí od začátku až do konce, příběh zajímavě gradoval, místy až moc, hraničilo to s neuvěřitelností, ale neubralo na čtenářském zážitku. Super!
Autorčin styl vyprávění je mi velmi blízký - prolínání obvykle dvou příběhů žen - v minulosti i současnosti, kdy onen minulý obvykle přesahuje a ovliňuje život současné hrdinky, citlivé vykreslení postav, barvité líčení různých prostředí, to vše skládá pozoruhodný příběh, který ve vás zanechá pocit klidu a hlavně uspokojí touhu po čtenářském zážitku.
Stíny nad zálivem nejsou klasickým thriller, spíše psychologickým dramatem, kdy zmizení syna jedné z vypravěček příběhu rozpoutá kolotoč strachu, vzpomínek i nečekaných odhalení křivd i tajemství minulosti, která v tomto momentě dostihuje všechny přítomné, kromě jiného i matky druhého chlapce, který utonul, když se oba kdysi nečekaně ocitli na širém moři. Postupné odhalování toho, co se tehdy stalo a jak to souvisí s přítomností udržuje v napětí od začátku až do konce a nastoluje otázky viny i zodpovědnosti za vlastní chyby, které pak fatálně dokážou změnit životy ostatních.