Tsabo komentáře u knih
Moje první přečtená Pratchettovka...a jestli se s ním chystáte začít, je to absolutně vhodná volba...nejen svým rozsahem...taková příjemná ochutnávka. Každopádně mě neodradila od dalšího čtení...a Zavazadlo...to je opravdová klasika:oD
Prakticky mohu jen souhlasit s KellyH...ve sbírce jsou opravdu výborné kusy, ale taky takové, bez kterých bych to taky přežil. Nejvíce mě zaujaly kousky: Andělíčkářka, Hex libris, Popel, nebo prach, Povstaňte z popela, Svazek číslo 25 a vrcholný závěr Svědectví kamene. Ty všechny ode mne obdržely zasloužených 100%.
Zajímavá knížka, která shrnuje hlavní historická fakta o historii Keltů obecně a dále se zaměřuje na působení Keltů na našem území. Odnesl jsem se v ní pár zajímavostí, které jsem ani netušil a velmi mne zaujaly. Na některá místa se snad i v budoucnu podívám, ale bez obecných základů archeologie a historie jsou mnohé pasáže velmi náročné a těžko čtivé.
Lanczová je autorkou mé manželky. Rozhodl jsem se přečíst tuto knížku, abych získal vhled do ženské duše a nebyl to krok vedle. Jelikož obsahuje dost erotiky, má šanci zaujmout spoustu chlapů:o) Knížka mě bavila a měla spád. Nemohu říct, že by mě závěrečné odhalení nějak překvapilo. Dost jsem ho čekal. Nicméně jsem očekával, že také další dějové linky se dočkají nějakého závěru, ale pravděpodobně nebyly považovány za dostatečně důležité, aby s nimi autorka...a také čtenáři...měli ztrácet čas...alespoň poskytují prostor čtenářově fantazii. Ono ani hlavní dějová linie se v mém případě neubránila několika konspiračním teoriím...
Neskutečná knížka, která ve své úvodní části objasňuje spostu věcí kolem Písní o Nibelunzích a severské hrdinské poezii obecně. Následně pak mistr Tolkien prostřednictvím svého syna Christophera překládá svou vlastní verzi Písně o Nibelunzích rozdělenou na známější tragických příběh o Sigfriedovi a Brunhildě a druhou část po smrti těchto hrdinů, tedy hlavně o Gudrun, Siegfriedově manželce.
Příběh je předkládán dvoujjazyčně, tedy anglicky a česky. Angličtina je poněkud archaická a připomíná Shakespearovskou anličtinu, zároveň je však vcelku jednoduchá, protože velkou část slovní zásoby se jde naučit během chvíle a pak už četba slušně odsýpá. Za sebe jsem si zvolil hlavně anglickou verzi a český překlad využívám "jen" jako překladovou pomoc, nicméně také české zpracování jistě má své osobité kouzlo, takže pro ty "slabší v angličtině" může skýtat zcela plnohdnotný zážitek.
Doporučuji jak pro obdivovatele Tolkiena, tak pro zájemce o Nibelungy.
Hezká brožůrka úzce svázaná s jednou dávnou výstavou. Odborné čálánky se týkají historie šperkařství a vývoje šperkařských technik v evropě a obzvláště na jejím severu. V obrazové sekci jsou pak ukázky skutečných nálezů a exponátů.
Jedna z méně známých knih z prostředí Středozemě, která se odehrává poněkud dříve, než samotný příběh Pána prstenů. Podobně jako u jiných příběhů z té doby, hůře se mi v tom orientovalo. Na druhé straně ale o dost lépe, než v Silmarillionu...
Jinak pěkný příběh...ale spíš pro fandy Pána prstenů, než pro náhodného čtenáře...
Je to neuvěřitelný zážitek...byla to pro mě opravdu výzva...často jsem u téhle knížky usínal, ale to bylo asi hlavně proto, že jsem ji četl po večerech. Občas to byl boj...hlavně na začátku, než jsem si našel správný rytmus, jak to číst...v jednom místě jsem se dokonce sekl...a chtěl jsem s tím seknout...ale jsem moc rád, že jsem to nevzdal. Je to opravdový zážitek...doporučuji všem, kteří se alespoň trochu zajímají o legendy severu. Já třeba miluji kapelu Amorphis a jejich úžasnou hudbu...a Kalevala byla inspirací mnoha jejich písní...
Je už to hodně dávno, kdy jsem četl tuto knihu...vzpomínám si akorát, že jsem celkem litoval, že nebyly do češtiny přeloženy další díly cyklu...a to je asi jeho zatím fatální nevýhodou. Jinak kniha byla zajímavá...velmi čtivá...a potkávají se v ní prvky fantazy a sci-fi, kde na jedné straně vystupují mágové a na straně druhé pak tajemní cizinci, kteří využívají k boji jakési hole se smrtícími paprsky...dostupné indicie však napovídají, že magie to nebude...no a dál jsem se kvůli chybějícím překladům nedostal...
Kniha Pomsta Nibelungů je volným pokračováním knihy Prsten Nibelungů, čímž se řadí na druhé místo celé trilogie. Po tragických událostech prvního dílu se Pomsta Nibelungů klidně rozjíždí na mrazivé půdě ledového Islandu, kde vyrůstá princ Sigurd, rozený jako Sigfried v blažené nevědomosti svého pravého původu. Jeho krev se však nezapře a vaří mu v žilách. Výchovné postupy mírumilovných rodičů na něm nechávají jen málo znatelné stopy. Tato krev ho láká do Dánska, kam ho jeho rodiče slíbili poslat na zkušenou. Když je mu však dlouho očekávaný výlet nakonec upřen rozhodne se i se svými přáteli uprchnout a kola osudu poprvé démonicky zavržou.
V Dánsku se mu dostane všeho, na co se těšil...nezřízené pití, vášnivá noc s šenkýřkou, vše ještě pikantně okořeněné příchutí zakázaného. Zatímco si Sigurd užívá v Dánsku pod přezdívkou Sig (a své jméno v průběhu příběhu změní ještě několikrát), Island je dobyt vojsky krále Hjalmara, který v současnosti vládne despotickou rukou nad královstvím Xanten, které, aniž by to Sigurd věděl, je jeho právoplatným dědictvím. Když se to Sigurd doví, roztočí se kola osudu na plné obrátky...a na mnoha místech by ho jistě rozdrtily, nebýt zásahu různých přátel. Tito usměrňují Sigurdovy horkokrevné kroky tak, aby jeho osud, který je v knize skloňován všemi pády, nebyl ukončen předčasně. Snad nejvíc se v Sigurdově osudu angažuje valkýra Brunhilda. Její jméno vám jistě není neznámé, pokud jste se prokousali přes Prsten Nibelungů.
Brunhilda má slabost pro syna muže, kterého kdysi tak milovala a proto ho usměrňuje co to dá a když ho zachrání od jisté smrti na lodi, poštve proti sobě samotné Nibelungy, kteří se těší, jak smrtí Sigurda ukončí starodávnou kletbu. Když se tak nestane, postěžují si Nibelungové samotnému Ódinovi, který ač Nibelungy nenávidí, přec si poslechne dost na to, aby se na Brunhildu pořádně rozezlil a sám začne určovat Sigurdův osud až do tragického konce.
Nicméně, kde je třetí pokračování příběhu, tam v druhé knize nemůže vše končit, takže i tentokrát vysvitne paprsek naděje tam, kde ho může čekat jen málo kdo (ale já to tušil:o)...
Negativa:
- pořád stejné omílání osudovosti pořád dokola
- některé situace vypadají příliš uměle vykonstruované - z důvodu osudovosti
- absurdní situace, ve kterých se hlavní hrdina ocitá na pokraji smrti, ale stejně se z toho dostane, protože je to jeho osud - Hollywoodští režiséři akčních snímků by se mohli červenat
- v závěru knihy až nepříjemné a nucené prodlužování útrap a utrpení - nejspíš opět značně účelové
Pozitiva:
- úvod knížky - kouzelné popisy Islandu, počáteční vývoj hrdiny
- pokud máte rádi lehkou erotiku, najde se pár šťavnatých soust
- vazby na severskou mytologii - z mého pohledu je postoj autora mírně negativní, Ódin je vykreslen jako zlostný, krutý a pomstychtivý parchant - spíš připomíná povahově Lokiho, nicméně jiné scény jsou hodně zajímavé a závěrečné pasáže v utgardu mají hodně odkazů na původní mytologii, i když názvosloví je pro mě hodně odlišné
Závěr:
Knížka jako celek ode mě dostane celkově nižší hodnocení, než první díl. I když jsem se přes ní překousal, nebavila mě tak, jak jsem očekával po přečtení prvního dílu. Třetí díl zatím nechám ležet - necítím se na něj.
Jestli si dobře vzpomínám, byla to moje první "opravdová" knížka, kterou jsem kdy četl a zaujala mě natolik, že nastartovala mou zálibu v dobrodružné literatuře...po ní následovala série J.Vernů ve stylu "kde co doma najdu". Ke knížce jsem se později vrátil ještě jednou a věřím, že můj syn si ji snad také jednou přečte, až bude větší.
Pro info, tato knížka se dočkala mnoha opakovaných vydání...já sám mám doma vydání osmé z roku 1973 s věnováním pro mého dědu k 53. narozeninám od ZV ROH:o)
Mám doma vydání z roku 1956...a už si na obsah moc nepamatuji, protože jsem jí čítával jako malý kluk. Vlastně ani nevím, jestli jsem ji tenkrát dočtl celou, protože si akorát vzpomínám, že jsem ji rozečetl několikrát...
Kniha je úžasná tím, že v sobě spojuje dobrodružnou literaturu a cestopis...je doplněná jak kresbami pana Buriana, tak i dobovými fotografiemi ze života indiánů a místní fauny.
Knihu jsem si pořídil po přečtení knihy Hvězdné deníky...tato kniha je jakýmsi pokračováním...hlavní hrdinové jsou stejní...Ion Tichý opět objevuje různé světy, ovšem tato kniha je oproti Hvězdným deníkům nepoměrně intelektuálně náročnější. Je to prostě masakr a dalo mi to hodně práce, abych se prokousal na její konec. Také proto je to pro mně přelomová kniha. Po jejím přelouskání jsem byl sci-fi tak přehlcený, že jsem sáhl po fantazy knížce...a už jsem u fantazy zůstal:o)
Tato knížka se mi dostala jako první ochutnávka od Žambocha a celkem mě zaujala...ze začátku. Další vyvolané emoce byly silně smíšené. Zájem gradoval skoro v nadšení a pak přišel zase pád k bodu mrazu. V některých okamžicích jsem si mohl hlavu ukroutit a vzpomínal jsem na přímo absurdní historky z hraní DrD. Přes některé rozjezdové pasáže jsem se musel přímo prokousat. Později se mi dostala do ruky ještě sbírka s Baklym, ale to jsem se prokousal už jen přes jedinou povídku...na další jsem neměl sílu. Je mi líto...i když hodně mých známých Žambocha přímo žerou...já dám této knížce tři hvězdy a půjdu lovit do jiných vod...
Jelikož jsem předtím legendu znal, četl jsem knihu s určitým očekáváním. Tato první kniha cyklu dějově odpovídá dvoudílnému televiznímu filmu, který dostal u nás název Království prstenu http://www.csfd.cz/film/185306-kralovstvi-prstenu/ - a ten se mi opravdu velmi líbil. Je samozřejmé, že se objevují menší či větší dějové odchylky a upřímně - film o něco přesněji odpovídá mému přesvědčení - proto to mírně nižší hodnocení.
Nicméně se chystám na druhý díl a jelikož to pro mě bude dějově novinka, moc se na něj těším...
Výborná knížka...zvlášť doporučuji vyznavačům severských ság...už věta "Příběh začíná 500 let po ragnaroku" musí zaujmout každého, kdo se trošku vyzná...
...je fakt, že začátek je poněkud rozvláčný...ale jakmile se to rozjede, je velmi těžké knížku odložit...
Kniha plná zvratů a nečekaných událostí zasazená do drsného historického severského světa. Některé zvraty jsou tak nečekané, že já sám jsem měl chvílemi chuť ji odhodit do kouta, protože mě dost naštvala a pár mých známých to skutečně udělalo, jiní knihu přečetli jedním dechem a byli přímo nadšení. Já sám po dočtení zůstal sedět s hubou otevřenou do kořán...a byl jsem fakt spokojený:o)
Velmi příjemně psaný pohádkový příběh z pera věhlasného autora fantazy. Knížku bych doporučil mladším čtenářům, nebo rodičům, kteří chtějí číst svým ratolestem fantazy příběhy...už se těším, až s tím sám začnu, jen ten můj musí ještě povyrůst. Samozřejmě může být zajímavá i pro starší zvědavé čtenáře, kteří se rádi vracejí do dětských let:o)
Knihu nepřidávám do přečtených, protože tuhle jsem ani já nedočetl. Kniha je určena pro absolutně stěžejní a skálopevné fanoušky Středozemě a jejich příběhů. Kniha doplňuje Silmarillion, ovšem obsahuje rozepsané příběhy, které autor nestihl dokončit a tak jsou vydány v jakési surové podobě doplněné poznámkami jednak samotného autora, tak i jeho syna, který nechal knihu vydat po otcově smrti. Proto je kniha na mnoha mnoha mnoha místech doplňována hvězdičkami a poznámkami, které čtení příběhů dost ruší a když se člověk přes ně přelouská, dostane se na závěr, který není ani závěrem, protože opět není příběh dokončen. Navíc následuje další záplava jmen, míst a historických událostí, které mne nakonec od dočtení odradily...:o(
Mnoho nadšených čtenářů Tolkienova díla si na tomhle kousku vylámalo zuby. Znám jich hned několik, kteří knihu nedočetli. Silmarillion je opravdu náročné čtení. Málo epické, hodně popisné. Toto je historie Středozemě a vůbec celého světa (ano, Středozem není jediným kontinentem), podaná ve stěžejních příbězích...je to jako Bible (jak už tady někde zaznělo)...a kdo z vás četl původní verzi Bible...spousta jmen čtenáře přímo zahlcuje a většina z těch, kteří Silmarillion četli si pamatuje z těch stěžejních příběhů jen ty nejstěžejnější...