vavria01
komentáře u knih

Knihu od ostatních odlišuje hlavně du-forma, která v určitých chvílích téměř nutí sympatizovat s vypravěčem, aniž by to čtenář chtěl. Nicméně vcelku se jedná o průměrný thriller, která sráží hlavně zjevná snaha šokovat (sexuální scény) či přílišná explikace typu "kdyby mě ostatní viděli, asi by si mysleli, že jsem magor, ale to já nejsem". Škoda.


V rámci žánru románů pro ženy jde, podle mého názoru, o velice nadprůměrnou knihu. Je čtivá, během čtení vyvolává emoce a konec není předvídatelný.


Důstojné zakončení celé série. Většina knihy mě příliš neoslovila, zato závěr naprosto parádní.


Podle anotace jsem měla od knihy jiná očekávání a i přes poměrně malý rozsah mi v zpočátku přišla poměrně zdlouhavá. Nicméně druhá polovina knihy s příběhy a praktickými tipy je skvělá.

Po druhém přečtení a uležení v hlavě zvyšuji ze dvou na tři hvězdičky. Jak je zde již psáno, autorův styl je originální a ne každému sedne.


Příjemné překvapení. Samozřejmě nejde o žádné úžasné dílo s velkými myšlenkami a vtipy se po čase opakují a některé jsou laciné, ale v žánru oddychová četba mi kniha vyhovovala.


Ve svém prvním románu si podle mě Jojo Moyes zbytečně zkomplikovala život tím, že se snažila držet tři linie vyprávění tří generací žen a pak to rychle uzavřít, což jde na 300 stránkách poměrně těžko. Nicméně je mi velmi sympatická její snaha nepsat romantické příběhy plytce a věnovat prostor i závažnějším tématům. Tedy v rámci žánru určitě nadprůměr, ale kvalit její nejznámější knihy "Než jsem tě poznala" nedosahuje.


Tohle mě teda bavilo moc! Úplně rozumím, že to není pro každého (moji češtinářku ze střední by to asi moc nepotěšilo), ale já knihu zhltla během dvou dnů a královsky se bavila, moc mě potěšil mix faktů a záměrné mystifikace. Ideální pro čtenáře, kteří mají rádi literaturu, ale doba národního obrození jim vždycky přišla trochu moc naškrobená. Takhle si díky (alespoň pro mě) vtipným postřehům o známých spisovatelích něco zapamatujete.


Pozoruhodný příběh se šťastným koncem. Klobouk dolů před Martinem a i jeho blízkými.


Zpočátku mi dělalo problém se začíst, částečně na tom má podíl množství postav, do poloviny "Rodinného přítele" jsem měla problém vyznat se v jednotlivých sestrách a v jejich vztazích a v časových skocích na začátcích kapitol. Od poloviny dříve zmiňované povídky jsem se však již začetla a závěr prvního příběhu musím naopak ohodnotit velmi kladně. Druhá část mi přišla nejtemnější a u třetí jsem se vyloženě bavila (zásnuby, teta Marči). Celkově tedy hodnotím veskrze pozitivně, jen je třeba se prokousat přes polovinu prvního dílu a nesrovnávat s Pelíšky.


Autobiografie autorčina dětství. Kniha je příjemná jak svou délkou, tak i obsahem. Pro někoho, kdo v dětství žil v zahraničí kniha nabízí navíc i další rovinu.


"Zatímco všechno ostatní může zmizet, láska je naší jedinou věčností." Více netřeba dodávat.


Zpočátku mi kniha přišla po dějové stránce ohromně zajímavá, ovšem od poloviny připomínala mix "Hunger Games" či "Konce civilizace" s červenou knihovnou. Pokud tedy někdo dříve zmíněné knihy nezná, pravděpodobně bude příjemně překvapen, většina lidí má ale pocit, že "tohle už tady bylo".


Začala jsem Veronikou. Pohodová "oddychovka", která se čte příjemně a rychle.


Výborně napsaná knížka. Je úžasné, jak autorka kouzelně popisuje zážitky jak se svými blízkými, tak i třeba s Milošem Formanem nebo Dickem Francisem.


Po vlně nadšených ohlasů a i anotaci na knize, která slibovala, že "budu brečet smíchy", jsem byla mírně zklamaná.


Úžasná kniha. Myslím si, že po každém přečtení se v ní dá nalézt něco nového.


Velmi čtivé, atraktivní téma, hnus z toho doslova čiší a při čtení knihy vám rozhodně dobře nebude (nejen proto, že si ihned vzpomenete na vraždu Kuciaka a jeho přítelkyně a na kmotry tady i na Slovensku). Na můj vkus ale příliš překombinované a přijde mi, že se autor příliš křečovitě snažil, aby všechny linky dotáhl a všechno do sebe zapadlo, proto nedávám plný počet. Nicméně zhltla jsem za dva dny, takže můžu doporučit dál (ale doporučuji číst v optimistických dnech, líp se vám po čtení rozhodně neudělá).


Pokud někdo v této knize čeká návod bod po bodu, jak mluvit o knize, kterou nečetl, tak bude pravděpodobně zklamán. Nicméně myslím, že každý, kdo kdy studoval jazyk nebo literaturu, si knihu oblíbí a bude se u ní občas tiše chichotat, protože se v tom často pozná. Hodnotím tedy plným počtem. A jsem se navíc si díky autorově přehledu dozvěděla o spoustě dalších zajímavých knížkách, které si v budoucnu určitě ráda přečtu.
