Verunka566
komentáře u knih
Plachetnice na vinětách
Jiří Hájíček
Marie je silná ženská, na kterou je toho moc. Ze všech stran se na ni něco valí. Milostný život? S otazníkem. Pokračovat ve slibné akademické kariéře? Těžko říct, jestli není ještě čas změnit kurz. Odpustí ji někdy sestra? Že si šla za svým a nezůstala ve vesnici do konce života? To záleží. Každopádně ta knížka je oddechová a zároveň velice realistická, i když na mě je příliš negativní. Pozitivní však je, že se Marie ke všemu postavila čelem a ke konci knihy je z ní někdo silnější, někdo, kdo si stojí za svým.
Láska po španělsku
Elena Armas
Pokračování s Rosie je lepší než prvotina s Linou. Mezi hlavními postavami to sice jiskřilo jak na cirkulárce, ale 400 stran je prostě už moc na to, aby Lina viděla, co má přímo před nosem. Kdyby to bylo kratší, tak je to lepší.
Americký milostný experiment
Elena Armas
Kolikrát si člověk nevěří a přitom nevidí, jak to má ten druhý. Krásný příběh.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Tak tohle byla parádní věc. Ta kniha si mě snad našla, protože tohle jsem si potřebovala přečíst. Příběh, který budete chtít dočíst, který není přeplněn motivačními kecy, a přece vás donutí se zamyslet. Nad všemi alternativami života. Tohle bylo lepší než deset seberozvojových knih, děkuju za to!
Les v domě
Alena Mornštajnová
Nejdřív mi přišlo, jako by to ani paní Mornštajnová nepsala, nebylo tam nic pozitivního, žádný závan víry, že bude líp. Všichni byli toxičtí a z příběhu sálala bezmoc hlavní postavy. Tohle bylo opravdu těžké téma a je mi z toho zle, nicméně je to tak naturalistické a zároveň bravurně napsané až to budete chtít přečíst na jeden zátah.
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Knížka napsaná čtivě, ale uvozovky byly vymyšleny z nějakého důvodu.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Bylo to fajn, úplně paf z této knihy nejsem, ale k zamyšlení to je. Vadila mi hromada postav, občas jsem si musela utřídit, kdo je kdo a jaký má vztah ke komu. Ale bavilo mě to, bylo to jiné než klasická detektivka od Klevisové. Docela jsem teda doufala, že se z Žofie stane slečna Marplová, ale nakonec jsem byla překvapená.
Jediný příběh
Julian Barnes
Tak tohle bylo zajímavé čtení, dost odlišné od toho, co normálně čtu. Všechno je relativní a paměť si s námi někdy pohrává. Já jsem jen tak nějak doufala v to, že konec bude růžovější, i když ten k místy až surovému autorovu vyprávění seděl. Jednu hvězdu strhávám za poslední třetinu, kde jsem se místy v těch úvahách až ztrácela. Kniha ale rozhodně stojí za přečtení.
Hypotéza lásky
Ali Hazelwood
(SPOILER) To bylo tááák pěkný! Já jim fandím a úplně mě to vytrhlo z reality. Jak jen jeden člověk může toužit po druhém. A třeba i vzájemně a druhý o tom nemá ponětí. Úplně mi bylo smutno, když jsem to dočetla, že to už skončilo. Krásná romance.
Hotýlek na Islandu
Julie Caplin
Je to fajn oddechovka na víkend. Strhávám jednu hvězdu, protože mi místy přišlo, že tu knihu nikdo před vydáním nečetl - byly tam překlepy, pak Gretschen na začátku je zrzka a za dalších pár stran pak tmavovláska
Osamělost prvočísel
Paolo Giordano
Výborná kniha, nejdřív jsem myslela, že jde o povídky, ale pak jsem pochopila, že hlavní hrdinové mají mnoho společného a jde o jeden příběh. Jen mě mrzí, že nakonec nešli za tím, co ve skrytu duše chtěli.
Nejšťastnější muž na Zemi
Eddie Jaku (p)
(SPOILER) Musím říct, že mi ten příběh přišel až neskutečný, všechny ty hrůzy, kolikrát Eddie utekl hrobníkovi z lopaty. Museli u něho stát všichni svatí. Základní myšlenka mi přišla podobná jako v knize A přesto říct životu ano, pokud má člověk naději a cíl, tak se toto dá přežít, tady ještě pomohlo mít přítele, který ho podporoval a vzájemně si pomáhali.
Pan Jaku byl neskutečně silný, klobouk dolů, a k tomu měl i to štěstí. Škoda, že již umřel, skvělá kniha.
Vzdělaná
Tara Westover
Přečetla jsem Vzdělanou. Trvalo mi to celkem dlouho, ale je to tak. To, co autorka v knize popisuje, se vyrovná severskému krimi. Jejího bratra naprosto nesnáším, rodiče byli mimo, ona se zachránila tím, že získala vzdělání, a to nejen ledajaké - Cambridge, Harvard.. Dotáhla to až na doktorát, i když do 17 nebyla jedinkrát ve škole a učila se teprve pomalu rok před přijímačkama na vysokou. Já prostě cítím, když tu knihu čtu, že nějaké nadmíru velké nadání autorka nemá. Kniha je psaná chaoticky a místy nesrozumitelně. Nemůžu si odpustit představu toho, že každý z těch profesorů měl to, že ještě nestudovala, za senzaci a doporučoval ji na elitní školy, aby zviditelnil sebe a ukázal, jak jsou tyto univerzity inkluzivní.
Sama sebou
Jojo Moyes
Louisa Clark je konečně sama sebou a je vyspělejší a vyrovnanější, i když musela nejdříve překonat mnoho překážek. Jsem ráda, že to skončilo takto, potřebovala jsem nyní bláznivou Louisu ve svém životě, byť jen knižně. Parádní knížka, kdyby Jojo napsala ještě pokračování, tak si bych si jej určitě přečetla.
Jako hvězdy v temné noci
Jojo Moyes
(SPOILER) Po pomalém začátku, za který dávám dolů jednu hvězdu, se kniha četla sama, zvlášť proces byl pro mě opravdu zajímavý. Margery je hrdinka první třídy. Mám chuť se teď vydat do drsné a odlehlé americké přírody. Skvělá kniha. Jen přemýšlím, jestli je Bennett na chlapce...
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Líbilo se mi to. Uvěřitelný příběh o manželství, chyba byla u obou, od začátku ve vztahu chyběla láska. Změní to však Natálie?
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Všechny dějové linky, až na Anežčinu, byly super, ale ta Anežka byla už na mě moc. Všichni lidi toho tolik prožili a ona měla pohodový život, ale jen fňukala a pak si ho i sama zmastila. Divím se, že o ni měl Šimák zájem.
Panda v nesnázích
Markéta Lukášková
Není to špatná kniha, taková oddechovka. Jediné, co mi přišlo dost zvláštní, že na začátku píše Tereza disertačku, pak je z toho najednou diplomka.
Listopád
Alena Mornštajnová
Nic není samozřejmostí. Po přečtení téhle knihy děkuji v duchu každému, kdo v listopadu 89 vyšel do ulic a bil se za svobodu. Jak to dopadlo, víme a díky tomu žijeme tak, jak žijeme. I když jsme však již přes 30 let "svobodní", západ těžko dostihneme. V období první republiky jsme na tom ekonomicky byli výborně a patřili k nejvyspělejším zemím, pak však nastala válka a rok 48. Vykreslení, že pokud by se listopadové události ubíraly jiným směrem, pak bychom i v roce 2016 neměli internet a volali si z pevné, věřím. Ta stagnace by tu byla. Hrozně moc jsem doufala v obrat k lepšímu pro hlavní hrdinku, bohužel se ho nedočkala. Kniha skvělá, leč moc smutná. Přála bych Marii setkání jako z Pošty pro tebe...
Rozum a cit
Jane Austen
Prostě Jane Austenová, člověka zklamat ani nemůže. Už se těším, až uvidím i film.
