Vesela_Veverka komentáře u knih

Kraťoučké pohádky. Večer netopýr Albert říká před spaním strašidýlku pohádky. Ty jsou různé, ale vždycky krátké. Takže u nás jedna byla akorát k vzteku, protože nikdy neuspokojila potřebu pohádek. Takže jedna byla za "trest", když se dostali do postele moc dlouho. Dvě pohádky a byla docela spokojenost.

11.08.2024

Vánoční příběh určený pro děti. Inu. Četla jsem ho v květnu bez dětí a moc se mi líbil. Takže každý si v něm něco najde. Takový nový napínavý Malý princ. Je to promyšlený příběh, skvělé popsané jednotlivé světy, bravurně vykreslené sitiuce. Chvíli mi kapala slza, chvíli jsem se bála, napnutá jak kšandy... Pašík i Kuba jsou jasný klaďasové. Hedvika taky, pak ne a pak zase jo. No když mu vyhodila prasátko z okna, τακ já vám měla takový vztek... Konec na mě byl moc hektický, nebo jak to říct. Jenže je Štědrý den, zázraky se dějí a Santa? Nesmí chybět.

4 16.05.2024

Krátké zamyšlení nad tím, co je v životě vlastně důležité. Hlavní hrdina na to přišel, ale až po několikadenním působení Ďábla. Co necháš zmizet ze světa výměnou za jeden den života? Jasně, nechám zmizet fleky v koupelně, plíseň... Ďábel přece není uklízečka. Filmy, telefony. Kočky? To je jiná káva. Místy je čtení smutné, až na slzu. Asi nejdojemnější byl dopis od mámy a celá ta anabáze s výletem.
Doporučuji k přečtení a k zamyšlení.

2 11.05.2024

Tenhle příběh se nestal, ale klidně mohl. Až uvidíš moře je povinná četba pro všechny, kterým Řecko nějakým způsobem vstupuje do života. Jasně, stručně, čtivě podaná část historie o které se u nás (už) tolik neví. Tam už nejsou doma, tady ještě také ne.

Sotiria, Koula, Elpida, Janis, Anna a mnoho dalších. Každý se s nastalou situací vypořádává po svém. Pravdou je, že mnoho Řeků zde zůstalo a vystudovalo VŠ, založili úspěšné podniky. Dodnes početná řecká obec pořádá kulturní akce.

Knihu jsem vdechla za jeden a půl večera a jsem ráda, že tohle téma je zpracováno jinak, než přehledem v učebnici stylem datum-událost. Za mne výborný počin. Děkuji za něj!

15 11.05.2024

Námět víc než jen zajímavý, ale nějak mi to celkově nesedlo. Novinář, který se pasoval do role vyšetřovatele. Párkrát dostane přes čumák, unesou mu milou. Nacisti, komunisti, vražda, policajti, novinář, lovestory. Výsledek je knížka, kterou si příští týden už nebudu pamatovat.

10 03.05.2024

(SPOILER) {E-kniha} Po přečtení Životic od K. Lednické jsem pokračovala na podobné notě s Jizvou. Jizva je ovšem beletrie a tak je třeba k ní přistupovat. Autorka události léta 1944 a postavy spojí se současností. Její příběhy jsou uvěřitelné, děj odsýpá a příběh je celkově hezky napsán. Jak to dopadlo v roce 1944 se ví. Konec knihy v současnosti je otevřenější. Katka českou misi zvládne, novinářka dokonce dostane cenu. A co překladatel a dcera, seznámí se? A synátor se vrací, nebo jede na dovolenou? No a Marta z toho nakonec vyjde dobře, ač té už je to jedno. Určitě doporučuji k přečtení a zamyšlení.

3 11.04.2024

{E-kniha}
V knize jsem se seznámila s pro mě neznámou životickou tragédii. Příběh asi netřeba rozebírat. Stejně tak střídání beletrie s fakty.
Co si z knihy odnáším jsou odvěká moudra a omyly. Omyl ve válce: nic jsem neprovedl, nic mi nemůžou udělat.
Pravda: “Za všechny ty hrůzy nemůže válka, ale lidi, kteří ji vyvolali.“ (s. 121)
A osud strůjce masakru Magwitze? Člověk by čekal, že se vzhledem k jeho historii zašije někde v jižní Americe, nebo se ztratí v davu přesidlovaných Němců. On ale žil v Německu, vypátrali ho. Trestní stíhání bylo zastaveno, vyvázl bez trestu. Dožil se 88let, parte s textem "smrt kosí suchou i zelenou trávu“ (s. 147) už je jen jakousi bodnou tečkou na závěr.

Kdybych tuhle knížku měla přečíst místo pár hodin dějepisu v devítce určitě by mi to dalo víc než bitva-kdy-kde-počet padlých.
První polovinou knihy jsem se pomalu začítala do děje. Avšak od půlky jsem četla prakticky na jeden zátah. Děj má spád, několikrát jsem ukápla slzu, několikrát se mi ji podařilo zadržet. My nepláčeme. Historie se opakuje. Psanci jsou hrdinové a hrdinové odpadlíci. Jak relativní umí život být. Neskutečně silné matky. Otcové, kteří dělají cokoliv pro rodinu. Všichni, kteří dělají cokoliv pro přežití. Děti, kterým skončí dětství dřív, než si to uvědomí. Glupi Janusz, který pomohl zachránit rodinu a věděl a viděl toho příliš mnoho. Nejhorší na příběhu je, že je založen na skutečných osudech. Nebo je to to nejlepší?

4 25.03.2024

Nacistické Německo, vraždy, bombardování, Rudoarmějci, vrah dopaden,happy end. Občas jsem se přistihla, že vnímám popisy válečné doby více než samotnou zápletku. Heller tak nějak přežil nacisty, přežije i Rusy. Je kolaborant, zrádce? A zrádce čeho? Konec mi přišel přitažený za vlasy, chybělo už jen, aby se tam zjevili synové navrátivší se z války.

03.03.2024

Tak a dočteno. Tenhle druh drasťáků nevyhledávám. Živí, mrtví. Hnus, zmar a hniloba. Vraha nevraha jsem samozřejmě neodhalila. Můj tip byl jasný od začátku. A říkala jsem si, že jestli to je opravdu on, tak to je nejhorší detektivka všech dob. No a mýlila jsem se.
Všechny tři důležité oblasti z knihy mi jsou vzdálené a nesympatické . Paříž, (ne) vraždy a mučení a moderní svět marketingu a technologií. I přesto jsem dílo dočetla a alespoň vím, že příště si vyberu nějakou romanťárnu pro zachování rovnováhy.

29.01.2024

Moje první knížka od Terryho Pratchetta. Upřímně, čekala jsem víc. Ale to bude dáno tím, že Terry byl vychvalován jako supervtipný autor a kniha moje očekávání nenaplnila. Nicméně je to čtivé, veselé. Příjemná oddychovka, které se párkrát povedlo mi nadzvednou koutky do úsměvu. Prachettovi dám ještě šanci.

22.01.2024

Miluji tě miláčku jako rajskou omáčku. Až omáčku sežeru, na tebe se vyse*u. Toliko k úvodu do knihy.

Někde jsem četla, že autor se pasuje na Boha a všechno umí nejlíp. Jenže chyba lávky. On se nikam nepasuje, jen popisuje, co zažil. A že některé příběhy my v hlavě asi budou ležet na věky. To by snad ani nevymyslel.

Pro mne jako člověka ne z oboru zajímavý vhled, oceňuji i odborné vklady. Knížka je útlá, dva večery a nebylo co řešit.

2 22.01.2024

Uf. O knize jsem nevěděla vůbec nic a to, co jsem v ní našla bych ani náhodou nečekala od knížky s věnečkem z cukrárny. Hned první stránka mi ukázala, že to nebude lehké čtení. A byla to pravda. Celá kniha je jako obrovská skládanka, kde všichni mají své místo kam dříve či později zapadnou. Takový hodinový strojek na papíře. Dokud to všechno nezapadne, tak to nefunguje. Příběh jsem hltala, občas měla na krajíčku. Shrnutí? Wow

"Tak nahlas, že jsem neslyšela zlo, které se narodilo pod městem a toho dne se vetřelo i do našeho domu. Uslzenýma očima jsem neviděla, jak po nás napíná chtivé prsty, rdousí naděje a rozsévá smrt. Netušila jsem, že neviděno a neslyšeno číhá dole u stolu a vyhlíží si své oběti. "

35 08.04.2023

Evelyn Hugo. Krásná, úspěšná, z nuly na sto. Někdy sympatická, jindy méně. Zářivá stár, která má život plný mejdanů, manželství, přetvářky, úspěchů i ponížení. Poutavý příběh se čte svižně, novinové články příběh dokreslí a odpíchnou. A závěr? Má všechno a nemá nic. Svůj příběh odevzdá novinářské začátečníci. A proč? Protože ji něco "dluží"? Možná. Spíš si ale myslím, že to je kvůli tomu jaký článek dříve napsala. A hlavně jak.

5 08.04.2023

Jednohubka, která neurazí ani nenadchne. Ikdyž některé pasáže můžou znechutit (ženská obřízka, aboriginci a jejich zasvěcování dle popisu rovnající se prakticky hromadnému znásilnění "větší skupinou mužů"). Jako náhled do problematiky dobré. Dílo chápu jako takovou popularizační návnadu.

2 05.04.2023

Hrozný. Hrozný příběhy, ještě horší, že jsou to příběhy reálné. Kniha je plná nehezkého čtení. Občas nic pro slabé povahy. Někdy jsem si říkala, že to není ani snad možné, aby se takové věci děly. A ony se děly a stále dějí. Hnus, velebnosti. Každou várku příběhů následuje jakýsi doslov k dané problematice. Osobně bych ocenila víc konkrétních rad, jak se v dané situaci (ne)chovat a ideálně k tomu nějaké povídání od osvíceného terapeuta, psychologa... Každopádně kniha je originální počin a doufám, že další díl už nebude. Ne kvůli nízké úrovni knížky, ale kvůli tomu, že za každým příběhem je jedno hodně zraněné dítko, které mělo tu smůlu, že se narodilo tam, kam se zrovna narodilo. Po grafické stránce je knížka moc hezky zpracovaná. Děkuji za ní

28.02.2023

Druhý díl je slabší, než první. Pořád je to celkem vtipné, ale... Deniska zůstává, všichni jsou sprostější a konec v nedohlednu. Pořád čekám na nějaké vyuzlení s Maxem. Třeba se dočkám v dalším díle...

Náhodný náhled:
Josef už zase obživl. Když mu otec nařídil přilepit ulomené nohy k pohovce, odsekl, že není restaurátor z Argentiny, a navrhl urazit i ty zbývající a návštěvníkům tvrdit, že Himmler se bál výšek. Na adresu svatební hostiny manželů Karasových pak poznamenal, že každou chvíli očekává troubení andělských polnic zvěstujících biblickou Apokalypsu. I Milada připustila, že se nám svatební veselí „trochu vymklo z rukou". Po zhlédnutí chvílemi značně nepřehledného videozáznamu, který svojí kamerou pořídila Deniska, musím konstatovat, že svatební veselí se nám z rukou vymklo hodně. Při pohledu na ženichova svědka tančícího s mumifikovaným Pygmejem a soutěž o co nejvyšší otisk ruky namočené ve svíčkové jsem děkovala Bohu, že jsem musela být zavřená v kuchyni.

1 16.02.2023

Tahle rodina mě bavila. Předem odsouzená Marie, ultralakomý otec, pošahaná matka, alkoholik paní Tichá, umírající pan Spock a líný Josef s trefnými poznámkami. Pak ještě přibude Deniska, Olin, Laďa a Miládka. Humorné čtení, místy jsem se musela smát nahlas. Deníková forma je fajn. Neměla jsem problém se rychle zorientovat v postavách. K tomu hodně pomohl stručný seznam hned na začátku i styl psaní. První díl jsem smlsla jako malinu, těším se na další.

Náhled:
"Laďo, ukaž tomu volovi, jak se sedí." Laďa si před otcem lehá na záda.
"Druhý debil. Až řeknu lehni, tak si lehneš, osle. Teď máš sedět." Olin se odvrací od od otce a olizuje ležícího Laďu.
"To není možný, co vy dva ste za kretény." Otec se uráží a odchází.
Celý výcvik končí otcovy vzteklým zavoláním: "Až budete něco potřebovat, tak za mnou nelezte, idioti."
Večer už je ovšem zase bere na milost a tahá se s nimi o zámecké papuče.

15 16.02.2023

Kniha která se dá přečíst a za měsíc klidně znova. Je to totiž ten druh knížky kterou dočtu a v tu chvíli zapomínám. Nesourodá skupina žen, luxusní svatba jedna vražda, rozhovory s detektivem. Stará, bohatá bezdětná, chudá dětná. Která ho zlikvidovala? A co když to nebyla ani jedna?

03.02.2023

Čtivé, zajímavé, konec překvapivý a přeslazený. Občas jsem si říkala, kdo tam je teda ten blázen. Bylo to jak náhledy do paralelních světů. A konec? Správný dráma a ťuťuňuňu happy end.

1 02.02.2023