Vesmich komentáře u knih

Dala jsem na tip a poslechla si jako audio - v této podobě je to divadelní představení. Náramná jízda, jazykově se to dá sledovat velmi dobře, je to rytmické a chytré, má to potřebné koule a je to nejspíš něco o hodně jiného, než to číst. Takže jako audio rozhodně paráda a to všechno za peníze EU:)

2 04.11.2019

Mně to vyhovovalo velice a tak jsem si to ještě pustila v audioverzi, jak to bude znít, až mi to bude Petr Čtvrtníček číst, protože žádný jiný chlap se k hlasité četbě neměl. Osobně mám za to, že za zdí, v ženské sauně, se odehrávalo v podstatě úplně totéž, jen se asi neservaly, zase se místo toho urazily, ale jsou samozřejmě i takové případy...tak holky jedem a ať nepřelakujem!

6 04.11.2019

Formou fotografického dokumentu zachycený příběh muniční továrny v Holýšově, ze kterého je možné docela přesně porozumět krátkému časovému období, ve kterém se stalo tolik, na co někdy nestačí 100 let. Fotky mají velmi dobrou kvalitu, žádné zamlžené rozmazaniny a komentář pod nimi má rozsah přesně akorát.

2 01.11.2019

To zas byla depka! To se ovšem od autora čeká. Matka ponořená do vzpomínek na dávný lesk Jihu a její děti, plácající se v šedi předválečné reality. Touha vypadnout z toho všeho, krocená svědomím. Protože se mi to nechtělo číst, těžko to budu číst, jako když to někdo hraje, zkusila jsem audioverzi v podobě rozhlasové hry a bylo to hodně silné. Zejména Vilma Cibulková jako Amanda je velmi přesvědčivá.

4 29.10.2019

Irving mě nikdy nezklamal a ani tentokrát ne. Kniha je tak irvingovská, že chybí jen zápas, nahrazený jiným sportem, medvěd, nahrazený svérázným psem a trpaslík. Zato je tu hlavní hrdina, známý a slavný, kterého potká nehoda, a ta může být docela dobře prokletím i požehnáním, podle toho, jak se k tomu hrdina postaví. "Zapomeň na to, co bylo. Začíná nový zápas"...to bylo dobré!

7 29.10.2019

Pro někoho ta kniha asi bude, když je kolem toho taková sláva, pro mě ovšem ne. Už ta legenda kolem vzniku textu mě poněkud znejistěla – autor prý napsal knihu jako vánoční dárek pro svých šest dětí. To mi přišlo jako dost odvážné téma, dát svým dětem jako dárek knihu, ve které masový vrah zabije jedno z několika dětí hlavní postavy, a to ještě způsobem dost drastickým. Následuje zcela nepravděpodobný průběh vyšetřování, kdy vyšetřovatelé sdílejí s jedním z nutně podezřelých /otcem pohřešované/ úplně všechno, aby následovala společná obhlídka místa činu. Zvláštní agentka, která jistě již podobné případy vyšetřovala, se dojímá, chytá podezřelého za ruce a objímá ho. Hlavní (asi) poselství a poučení má plynout z návratu na místo činu a setkání s tam všemi…přičemž celé sdělení je tak plytké a tak školácky napsané, že marně přemýšlím, co asi do té doby četli všichni, které to tak okouzlilo…návod k použití vysavače?

Tak sugestivně období počátků husitství zatím žádný jiný autor, kterého jsem četla, nepopsal. Hynek Tas je uvěřitelný i ve třetí části, autorovi nedojdou ani nápady, ani dech, ani téma a jižní Čechy před čtenáře vystupují ze středověku jak z mlhy. Krásná práce!

14 27.10.2019

Hodně zajímavý příběh a ještě zajímavější novinářské zpracování. Muž, který zoufalým a ne úplně nejlepším způsobem nakonec vyřeší své problémy a potom chce od nás všech ostatních, abychom to nejen pochopili, ale i legitimizovali. A hněvá se, že to tak nějak nejde a ono to skutečně tak nějak nejde. Pochopit se to dá snadno, ale možností, jak zastavit všechno to, co se kolem něj dělo, bylo přece jen o dost víc, než jen ta, kterou si vybral.

3 26.10.2019

Noo, trochu zjevení. Styl je vybroušený, jazyk ostrý a nápady třeskuté. Každá povídka je docela jak od Čechova – nikde nic zbytečně, všechno sedí. Je to celé takové volání po starých dobrých časech v podání těch starších a po krásných nových zítřcích v podání těch mladých. Všechna ta rychlost a možnosti současného světa, kterou stíhají asi jen nemnozí a využít těch možností dokáží stejní nemnozí. Dá se to číst stále dokola a stále to neomrzí.

9 26.10.2019

Jak se tak život v Severním Městě odvíjel, všechno to sedělo. Nevím, které S.M. měl autor před sebou, ale to, které znám já, sedí přesně. Hospoda Severka mezi paneláky sídliště, které mohl docela dobře stavět táta chlápka, který je starý stejně, jako ten Vandamův. Složení osazenstva, všechno to smažení a zvláštní les, který tam býval ještě nedávno, než ho pohltilo zase další sídliště a silnice. Smažky, chlast, mudrování, dluhy, otcové zoufale se snažící NĚCO předat svým synům…protože to byla původně rozhlasová hra, pustila jsem si to jako audioknihu a Hynkovi Čermákovi jsem to celé nejen věřila, ale jasně jsem to před sebou také všechno viděla. Za mě tedy paráda. Celé.

10 26.10.2019

Poslouchám nyní některé Agathy jako audioknihy a užívám si je podobně, jako filmové zpracování. Zlo pod sluncem bylo parádní i ve filmu a znovu jsem si vychutnala všechny ty reálie a drobnosti. Plavání před snídaní, celodenní čtení knih prokládané tenisem...všechno tak koloniálně britské...(jak si to tedy představuji :)

9 22.10.2019

A mně se to líbilo! Jednička mě přiměla spíše k zívání, ale dvojka mě v podobě audioknihy krásně provázela na nekonečné cestě z jednoho rozkopaného konce země na druhý, ještě rozkopanější. Pořád jsem čekala, kdy přijde nějaká zrada a stane se něco přemýšlivého, seversky osudového, depresivně alkoholického, či jinak pro noční jízdy nežádoucího, ale kdepak. Konec mě dokonce přiměl se usmát!

5 22.10.2019

(SPOILER) Četla jsem to ve věku, kdy člověk četl pořád, tempem kniha denně a nevzpomínám si, že by mi to bylo nějak nejasné. Takže jsem tentokrát zvolila audioknihu, aby mi to četl v autě někdo jiný. Musela jsem si to až někam do půlky pustit třikrát, aby mi bylo alespoň v obrysech jasné, o čem že to je a když to stejně nepomohlo, tak jsem si ve Wikipedii přečetla o čem to je a potom už to bylo dobré, secvaklo mi a nějak se mi osvěžil mozek. Od chvíle, kdy se vypravěč ocitnul ve vězení, už to pro mě dostalo i ten dávný nádech čehosi přesahujícího a nostalgického. Pustím si to ještě jednou a ono si to sedne docela. Doufám.

4 22.10.2019

Začátek k uzoufání nudný, potom náznak napětí, pěkný rozjezd, střih - Šifra mistra Leonarda verze 789, samá indicie, jakési logické řetězce klopotně pospojované, další střih a do hlavního hrdiny se vtělí severský labilní detektiv, který se emočně protrápí až do La grande finale - zoufalé frašky, kdy jsem si už přála, aby se buď všichni utopili, anebo to skončilo. Kdyby to mělo náhodou nějaké pokračování, tak to už beze mě, protože já se vrátím na Hebridy, kde mi je s Peterem Mayem o poznání lépe.

10 20.10.2019

Dnes v knihovně mezi komiksy si kniha rovnou řekla o moji pozornost. Simonova kocoura znám, ale nevím, že jeho příběhy vyšly knižně a proto, že jsem aktuálně v podobné situci - naší nerudné samotářské kočce, jsem domů přinesla kotě, usedla jsem a omrkla, jak na tom byl s kotětem Simonův kocour. No...bylo to hodně podobné, aktuálně je to zrovna ve fázi, kdy kočka učí kotě dělat všechno, co dobře ví, že není úplně košer a potom ukazuje, jak je kotě hrozné.

2 19.10.2019

Ohhhjeeeh, to se autorovi tak moc povedlo! Hynek Tas z křemene majzlíkem sekaný a jeho doba. Carlo Ginzburg by se tetelil blahem, jak je ten mikrobříběh vystřižený. Už podruhé si říkám, že takhle to prostě bylo, protože přesně takhle to být muselo. Nic lepšího a počátcích husitství jsem nikdy nečetla. Veškerá snaha, že to budu číst postupně a nezanořím se nenávratně, budu se normálně mýt a jíst a pracovat....všechno marné..dokud Hynek nedokončil, co bylo třeba, odtrhnout se nedalo...a hele - koukám kolem sebe a ono je pondělí!

12 14.10.2019

Slečna Marplová na scénu, slečna Marplová na scénu...celý život vedu vnitřní při ve stylu vanilková/čokoládová a to slečna Marplová/Hercule Poirot...zpočátku jednoznačně vítězila dáma a Poirot mi vlastně lezl na nervy, později jsem ho vzala na milost, abych ho ve středním věku preferovala..teď se občas vrátím k nějaké sl. M. a po Zapomenuté vraždě, kterou žeru skoro stejně jako Není kouře bez ohýnku, jsem v krátké době sáhla po Faře, abych osvěžila paměť a nahlédla znovu na obyvatelstvo St.M.M., jak si tam tak žijí..no idylka!

9 13.10.2019

Zatímco Dívka ve vlaku byla dynamická a dobře cáklá, přesto pořád taková jakási Gillian Flynn z druhé ruky, tohle je jiná káva! Tentokrát je to parádní celé! Ženy, které tančily s vlky v patriarchální společnosti napříč časem a jak to všechny koulejí a společnost s nimi. Postavy jsou vykreslené tak akorát, aby si je čtenář mohl dotvořit také tak akorát. Další knihu od P.H.budu vyhlížet!

5 08.10.2019

Inu, když se všechno kolem zhroutí a podělá, není nad to odstěhovat se na pustý ostrov v Severním moři. Tam se to rozhodně vylepší. Ta dramatická linka je pozoruhodná, všechno to dvojčatování zrovna tak a má to i potřebné napětí, spád a nápady. Akorát mi neseděly rozsáhlé krasopopisy Hebrid, protože i kdyby se autor usnažil až k samému vyčerpání, všechnu tu krásu čtenář ocení asi stejně obtížně, jako celá Dvojčatovic rodina.

7 06.10.2019

Dobřeeee. Celý ten příběh je velmi uvěřitelný. Hlavní hrdinka je v litearutuře ne zcela profláknutý typ. Perfekcionistka, která dobře ví co a proč dělá a nebude někde trčet jen proto, že to někdo potřebuje nebo se to má. Jakmile jí do života vstoupí rozličné náhody a nečekanosti, vypořádá se s nimi dost bravurně. O pomoc umí požádat i ji přijmout, umí ji poskytnout a současně se nevnucovat. Nepoužívá zdrobněliny a není demonstrativně šťastná a spokojená a taky má odvahu a drive. Kupříkladu kancelářské prostředí veřejné správy, kde pracuje, je popsáno úsporně a dokonale a právní přetahovaná o dědictví je také obohacující. Kaktus se povedl.

8 06.10.2019