Vesmich komentáře u knih

Komiks je pro mě stále žánrem, který pro sebe teprve objevuji, neboť ho mám příliš spjatý se Čtyřlístkem. Zatím se mi stalo pouze jednou, že by mě ta forma naprosto strhla a bylo jasné, že je nejlepší možná, a to v případě Prstenu Nibelungova. Tady se mi to stalo podruhé. Autor je tak mimořádně schopen sladit slovo s obrazem, že se čtenář octne ve specifickém filmu. Obrací stránky a má to stejný efekt, jako by se promítalo a to tempem, které si každý určí sám. Přestože dospívání mám už za sebou tak dávno, že je zbytečné pokoušet se něco z té doby si vybavit do té míry, aby to bylo lze brát vážně, tak celou knihu jsem „prodospívala“ s tím klukem a to včetně té nejasné touhy a bolesti a celé té nesnesitelné těžkosti bytí.

8 17.07.2019

V Denících popisuje VW, jak jí extrémně vyčerpávalo psaní Vln, jak moc byla napjatá, jestli bude kniha přijata a jak velmi si odpočinula a uvolnila se při psaní Flushe. Takže by asi bylo nejlepší číst ho po Vlnách. Jinak je to text, kvůli kterému těžko bude člověk vyhledávat zrovna VW. Je napsaný samozřejmě lehce a taky se tak čte. Životopis psa a jeho paní, která je většinu svého života nemocná a zavřená někde doma a on s ní. Je to vlastně taková pitomost, na které je nejlepší to, co v jiných svých textech VW rozsekává, tedy strnulost, poklid a neměnnost viktoriánské společnosti se všemi jejími pravidly a kulisami. Proto se to taky tehdy asi tak dobře prodávalo, zatímco dneska si to raději půjčím z knihovny.

1 17.07.2019

Je to rozhodně velmi originální autobiografie a kdyby byla o kousek kratší, bude úplně dokonalá. Ozzyho svérázný jazyk a styl, naprosto jedinečný vhled do myšlení a života alkoholika a člověka závislého na všem, na čem to jen jde. Také to pozadí vzniku a vzestupu rockových kapel a všechen ten sex a drogy a to, co nás tady zasáhlo takovým jen okrajem vlny, jak už to my holt máme. Parádní četba!!!

2 10.07.2019

Příběh je tak akorát. Je z něj jasné o co jde, je v tom akce, drsnost, dobrodružství a pevné odhodlání bojovat proti tyranům, které k mladým mužům vždycky patřilo. Za mě dobrý před tím i potom a na pořád.

3 16.06.2019

Pěkně napínavé, přiměřeně zamotané, detektivové vyšilující úměrně, neurověda ďábelsky dokonalá a ještě i pozoruhodné vhledy do 50.let, která byla zjevně napínavá i ledaskde jinde. Konec nepěkný, nutící pídit se po nějakém další dílu a doufat, že třeba vyjde nějakou náhodou ten následující.

4 14.06.2019

V čem by to tak asi mohlo připomínat vrcholné dílo Agathy Christie je větší detektivní záhada, než jakou nabízí celá kniha. O co jde je zřejmé hned, jakmile se všichni nalodí a překvapivý zvrat tam není jediný, zato zvratků plno. Zvrací kdekdo. Mrazivá odhalení se rovněž nekonají, nebudeme-li počítat koupel ve fjordu. Chvílemi se chce křičet ŽE NE, ŽE TO NEBUDE TAKHLE! ale je to takhle…Hlavní hrdinka nepřipomíná žádnou z postav A.CH.ani náznakem, snad jen některou z těch, které se staly obětí a dobře se jim stalo! Každý, kdo četl, sám může posoudit, jak moc si přál, aby to potkalo i tuhle Je to smutná postava, která prolézá současnou literaturu po čertech často – násoska, která trpí vším, čím trpět může(pokaždé ji někdo nepochopitelně miluje nebo zachrání), přičemž zejména v poslední čtvrtině se dozvídáme nejrůznější mikropodrobnosti všech úzkostí a poruch, které ji souží, soužily a jistě soužit začnou. Až se to změní v žánr psychopatologická příručka pro pokročilé. V momentech největšího „napětí“ mudruje nad lustrem od Swarovski a z toho, že někde visí, vyvozuje odvážné závěry, že tím jeho vyvěsitel naplil do tváře problému globálního oteplování a ochraně životního prostředí (ne, není to nadsázka ani nepřeháním, takhle to tam přesně je). Jejími nejčastějšími slovními spojeními jsou: „blinkala jsem, mluvíte anglicky? a blbá,blbá,blbá“ (to jako o sobě). Ano. S tím se dá souhlasit. Je opravdu blbá, blbá,blbá a nepomůže jí už nic. Ten začátek klame, koupila jsem si to jako audioknihu ve slevě za 99,- do auta. Vypadalo to jako taková ta konverzačka – ona jí řekla, ta jí na to odpověděla a on se připojil…ideální do kolon. Tak od půlky jsem to poslouchala z čiré potřeby hněvat se na něco jiného než na to vedro. Konec je strašlivý, ten snad bude lepší vynechat úplně.

11 12.06.2019

No tak to je pecka! Moje z dávna již oblíbené Setkání s Rámou, které jsme jako děti hltaly , bylo moje oblíbené blízké setkání s Clarkem, ovšem tohle je teda něco! Kolik paralel s naším dnešním světem a všechna ta současná akcelerace...Dočteno a hned si to přečtu ještě jednou, protože mi mnohé jistě uniklo. Strhující čtení!

7 09.06.2019

Zpočátku jsem velmi opatrně nahlížela, jestli to snad nebude nějaká imitace Vondruškoviny. A ne. Ponuré období, Čechy jako periferie Evropy, takové znesvářené, ukoptěné, šlechticem je tu každý třetí, královi na kralování vyhovuje jen to, co není zemi užitečné, stále se jen sváří a vzteká. S ženami se nikdo moc nemaže a když, tak pouze v tradičním oboru. Skvěle vykreslená atmosféra, celé to působí velmi věrohodně.

16 08.06.2019

Napsané je to výtečně, protože Petr Šabach to se slovy umí, hraje si s nimi jako žonglér a sem tam z textu vykoukne nějaká naprostá bomba. Akorát číst se to moc nedá. Je to Hanťovské pábení, které už tu prostě bylo a příběh na téma, kterak Český Honzo-Švejk chytračil, až všechny přechytračil, je v kontextu doby stejně vyprázdněný jako nudný. Takže ho postupně neposlouchá už ani Viktorie a ani já. Což je sice pro Hanťu ztráta zanedbatelná, nicméně musí doufat, že pro nějaké čtenáře to asi bude.

2 06.06.2019

Ty pasáže ze života hmyzu, byly vynikající! Knihu jsem poslouchala v audiopodobě při cestách autem a při přehazování kompostu a jakmile na mě sedlo cokoliv hmyzího, ostražitě jsem to zkoumala, jestli to nevvytasí nějaké nepřiměřené žihadlo. Jako knihu bych to asi nečetla, ale v této podobě to bylo úplně jako film Honba za diamantem, Indiana Jones nebo něco takového.

1 25.05.2019

Aneb, jak starého kance svědomí doběhlo a co se kolem té události všechno seběhlo.

5 24.05.2019

Tento pohled na "krásné dvacáté století" je sice tvrdý, ale na druhou stranu takový očistný. Východní Evropa chycená v pasti mezi Stalinem a Hitlerem, v pasti, ze které se nedalo nijak uniknout, přestože ten boj Poláků je působivý. Analýza věnovaná možnosti přežít holocaust je impozantní.

4 20.05.2019

Ani se není potřeba zanořovat tak hluboko do minulosti. Je to takový odvěký příběh. On jí miluje, ona jeho ne, miluje jiného, ten jí taky, tamten jí ale miluje pořád, ona ovšem toho tamtoho..ovšem ty porody a celé to řízení všech těch hospodářství, to je impozantní. Kristina byla prostě svá a to byla její výhoda i nevýhoda, jako ostatně u každého.

4 20.05.2019

Těžko říct, kdo je cílová skupina. Fotky vypadají jako ofocené mobilem z nějaké jiné knihy, takže na nich není pořádně nic vidět, těžko říct, jak moc to zaujme mládež. Text je zase takový bez invence, takže nic pro dospělého, který je alespoň elementárně v obraze. Stalin je fuj a už odmala lhal a do pekla se hrabal, potom všem vládnul a byl to tyran. Přes den je světlo a v noci je tma....Takže cílová skupina bude asi dospělý mimoň.

1 20.05.2019

Stejně, jako po četbě Divokých labutí nemůže čtenář už nikdy pohlížet na Číňany i s jejich zvláštními nápady přehnaně kriticky, tak po přečtení Krvavých zemí, nelze, než se hodně jinak dívat na Ukrajince a Poláky. Timothy Snyder tím svým nemilosrdným způsobem a stylem přesným, jako když vyšívá, popisuje a vypráví příběh, který jsme zvyklí posluchat v jiné podobě. U mě se mu rozhodně daří ten uložený příběh přepsat a pokaždé mě přiměje pocítit jistou vděčnost, že jsem se nenarodila tam, ale tady. Je to tvrdé a syrové, nicméně se mi to dařilo číst v celku a nevkládat mezi jednotlivé kapitoly týden, abych to vůbec byla schopná ustát, jako se mi to dělo kdysi u Laskavých bohyní.

13 16.05.2019

Ten příběh ze současnosti je slabý, o tom žádná, ale není zase tak slabý, aby devalvoval to, co chce autorka sdělit a co taky sdělila jako první. Pro mě byly pozoruhodné rovněž reálie na pozadí toho příběhu - jakým způsobem se v Sovětském svazu pořádaly podobné expedice, jaké vybavení ti lidé měli/neměli a jak se to lišilo od našich podmínek. Neboť i my zde jsme pořádali expedice pod záštitou SSM kupříkladu do Mongolska, jinak by se tam nikdo nedostal, a rovněž bylo třeba expedicí něco politického někomu sdělovat. Pátrání/nepátrání po skupině mladých lidí a celý ten přístup k záchraně lidí byl rovněž takový sovětský - až se nějak rozhýbeme, tak budeme něco dělat, chaoticky a za pomocí velkého množství lidí..nějak to dopadne, zkusíme ovšem co nejdéle věřit, že se to vyřeší samo, protože jinak bude zdůvodňování a vysvětlování, hlášení a postihy...

10 13.05.2019

No je to paráda, když jsou ty kuchařky dělané právě takto. Recept, fantastické fotky a k tomu velmi stručné fragmenty z kuchařova soukromí. Něco z toho uvařím, něco ne, stejně jako když člověk vaří podle staré dobré Sandtnerové, jejíž kuchařka už měla v roce 1941 dvacáté šesté vydání...Ty fotky ale, to je paráda no, v tom jsou tyto nové kuchařky skutečně hoooodně jiné.

13.05.2019

Audiokniha byla ve slevě a přede mnou dálnice D8, což je o nervy a tak se to hodilo. Je to takový ten příběh o paní, které hrabe a my se máme dozvědět jak moc a proč. Dozvíme se to, ale trvá to dlouho, až tak dlouho, že jsem se přistihla, že mě to začíná být jedno, ale jsem v autě pořád a něco tam dělat musím. Očekávala jsem (o mnoho hodin později, protože se to nekonečně vleče) , že vzhledem k její mnohokrát avizované profesi, se třeba NĚCO konečně stane, kde hlavní nehrdinka předvede své profesně výjimečné kvality. Nepředvedla. Ale tak zase na ty cesty to jde...

3 10.05.2019

Není to čtení ani jednoduché ani kdovíjak příjemné, neboť téma je tvrdé. Nestane se vlastně nic, co by se nestalo už mnohokrát a v podobě, se kterou může mít překvapivě zkušenost ledaskterá žena. Jenom jí tak nějak historicky nepřišlo, že by to mohlo být divné a že by to vlastně takto probíhat ani nemuselo ani nemělo. V knize je velmi vyváženě popsána celá "anatomie" mechanismu vztahové moci a bezmoci v takové všednodennosti. Linka, která provází anglosaským právním systémem je velmi podrobná a je z ní patrné, jak procesně odlišný je od kontinentálního. Podobně podrobný popis je snad už jen v sérii o Matthew Shardlake(ovi), které se ovšem týkají 16.století, což je procesně ale podobné. Popis kolejního života je zajímavý a těžko do něj lze nahlédnout jinak, než v literatuře - snad jen to veslování - veslovod a kormidelník není rozhodně totéž, což bude zřejmě věc překladu, protože mi přijde nepravděpodobné, že by to zaměnila autorka.

4 08.05.2019

Komisař Umyvadlo, jako další typ autorova policejního úředníka. S Durmanem má některé společné vášně - jídlo, sex a práci. Je to taky svéráz, ale zase trochu jiný. Bavila jsem se celou dobu a občas se smála tak, že to nešlo zastavit. Netuším, jestli to mělo být k smíchu nebo k poučení nebo k čemu a je mi docela jedno, co tím chtěl autor říci, protože to řekl jazykově hravě a nápaditě a text tekl jak rychlý potok. Už od první třetiny jsem měla dojem, že čtu Krvavý román 21.století. Všechny ty ruce, žehy, muka, ohně, vody...A ty postavy! Mladý Goethe spoluosnovující zednářské spiknutí, pokrytecký Metyloun, hlásající jedno a jsouc druhé a všechny ty ženy, představující schematické sexuální objekty :). Hned jsem si to pořídila ještě i jako audioknihu a budu si to pouštět v nekonečných kolonách na českých silnicích. Nicméně, když by v textu chtěl čtenář najít hloubku a reflexi světa, který je velmi ostrý a balancující na hraně nože, touhu člověka po poznání, která ho může stejně tak spasit jako zničit, tak jí tam najde. Já jsem jí tam rozhodně viděla.

4 19.04.2019