Vesmich komentáře u knih

To je panoptikum! Defilují tam pěkně jeden za druhým, všichni pošahaní až na půdu a doba, vymnutá z kloubů, šílí. Vyprávění má i zajímavou dynamiku. Některý z penologických intelektuálů dumá a dumá čím dál rychleji, až se mu témeř mozek vaří a přijde střih a Lízinka se zase u něčeho zasnila a počítá rozinky a oříšky a sleduje stíny a čte Hýtu a Batula!!!! No, ona je nakonec taky "dítě jiných rodičů", tak co by měla jiného číst? No zvrácenost kapitální v provedení majstrovském.

5 22.03.2017

Z naturalistického literárního období si vybavuji především Turbínu a nikdy mi nebylo tak úplně jasné, jaký je rozdíl mezi kritickým realismem a českým naturalismem. No, již je mi to poněkud jasnější. Autorův jazyk je velmi bohatý, text je plný přechodníků a slov, jejichž existence mi zůstala dosud utajena, například "kolikrátpakkoliv". Obsah je jednoduchý - jak se asi tak vede dítěti, po smrti matky, když otec je poněkud studený a nová paní domu poněkud přímočará? Ono se to v čase zase tak moc nemění, jenom samo provedení podléhá dobovým změnám. Text má asi 60 stran, víc by člověk ani nedal a ani by to nebylo třeba. Rozhodně dokonalá reprezentace literárního směru.

2 20.03.2017

Ohohóó! Pro mě seznámení s autorem a seznámení náramné! Po celou dobu četby jsem dumala, jak to přerozdělování asi bude probíhat a jestli bude mít nějaký vliv na štěstí nešťastných. Když něco odevzdají ti šťastní těm nešťastným, jestli to náhodou ti nešťastní nezdevalvují a neobrátí v neštěstí, zatímco ti šťastní, byť ožebračení, stejně neudělají štěstí i ze svého neštěstí...

19.03.2017

Příběh mě pohltil a o to víc, že jsem v době čtení byla třikrát za sebou pracovně v Litoměřicích. Nedalo mi to a procházela jsem městem a pokoušela se přenést do doby, kdy krejčí Očenášek přikládal své uzdravující ruce v prádelce, v nedalekých Křešicích (kde ostatně ve stejnojmenné Ville Emma sídlí obecní úřad a pošta) se oligofrenici obávali, že jim rafík ukousne pindíky a čas plynul a státníci opouštěli svět. Pro mě mimořádná knížka!

6 19.03.2017

Knihu nabízela audiotéka v 50% slevě a tak se mi hodila do auta na cesty. Poměr kvalita:cena byl vyvážený, nicméně nebudu cílovou skupinou. Superman Oldřich, nositel veškeré krásy ducha i těla, kulturista intelektuál, dedukující i nededukovatelné, mi přišel přeci jen trochu moc. Jeho stárnoucí panoš, umějící číst, psát, šermovat, kopat, myslet a květnatě moudře hovořit, byl trochu nudný. To jsem porozuměla, že jsou nosné postavy celé série, stejně jako voják Diviš, sympaťák. Zápletka příběhu byla zajímavá a nenechávala mě lhostejnou a zlouni byli dostatečně zlí a proradní. Bezpečně vím, že si z děje nebudu za dva dny pamatovat nic a kdybych si to pustila za měsíc znovu, bude pro mě děj opět nový, což má rozhodně své výhody.

2 19.03.2017

Ledacos z toho, co se kolem nás odehrává, už napořád zůstane v oblasti, kam nedohlédneme. Jde o to, co s tím uděláme. Jestli vůbec něco. Budeme pátrat, abychom potom zůstali ležet nekde s kudlou v zádech, anebo budeme vykonávat nesmyslné činnosti v podobě sepisování hovadin do periodik? Naštěstí jsou i jiné možnosti. Tyhle dvě byly rozhodně předestřeny v celé své "kráse", jedna lepší, než druhá. Byla jsem zvědavá, jak to dopadne a dopadlo to tak, jak nám to předtím celý Zítřkotým představil.

4 14.03.2017

Začátek poutavý, originální. Popis života v Jihoafrické republice obohacující, některé momenty geniální. Počátek života ve Švédsku, stejně jako mládí obou Holgerů, stále zábavné, Číňanky okouzlující. Od útěku z budov určených k demolici už mě to nebavilo. Bylo toho prostě nějak moc, už mi bylo jedno, jak to dopadne, nikdo mi nebyl ani sympatický ani nesympatický, byli mi jedno všichni.

3 11.03.2017

Komisař Dupin má seznam lokalit, které mu dělají dobře. Mně dělá dobře četba knih o komisaři Dupinovi a Bretani. Tentokrát ústřice, jaro, řeka Bélon. Méně se jí a pije café, zato prefekt to už skutečně přehání! Prevít!

5 11.03.2017

Na začátku autor sdělí o čem bude psát a proč právě tak a ne jinak, potom to udělá a na konci shrne co napsal, proč a proč právě tak a ne jinak. Angažované, zapálené, adorující pojetí. A proč ne?

1 09.03.2017

Kniha stála ve slevě 49-,= no nekup to. Slibovala alespoň letmý vhled do chodu mateřské školky ve Švédsku a navíc nějaké napínavé počtení. Pošahaní tam byli všichni dost, hrůza se roztahovala nočními chodbami a závěr byl taky pošahanej. Takže za 49,- výborný!!! A ta školka k tomu jako prémie.

3 07.03.2017

Takže tentokrát turismus. Jinak jako obvykle, přesto nikdy stejně, nikdy nudně a nikdy trapně!

3 05.03.2017

Všechny podnikatelské koncepty mě nadchly! Nádherná týmová práce - kreativní mysl, operativní mobilita, nasazení a vybroušené měkké dovednosti, i toho největšího blba lze do vítězného týmu zapojit! Ten dělá to a ten zas tohle a všichni dohromady udělají moc! Samozřejmě mi vrtaly hlavou ty houby a trochu jsem doufala, že zůstanou tajemně v pozadí, dokázala bych se tetelivě obejít bez vysvětlení, ale dostalo se mi ho. Je to jediná vada na kráse a tu velkoryse a láskyplně přejdu.

11 05.03.2017

Geniální.

4 04.03.2017

Vlastně to tak docela klidně mohlo být. Z chlapa po čtyřicítce se stane žena, která nebyla nikdy děvčetem, takže vlastně neví, jaké to je a jak v tom chodit, takže se potom její projevy nutně omezují na sledování špiček bot, blábolení o květinách a touhy v osmačtyřiceti otěhotnět. Nikdo nemůže mít všechno, ani ten hodný, ani ten zlý, ani ten kdo trpěl, ani ten, kdo netrpěl.

5 03.03.2017

Dva jinací muži bydlí v chráněném bydlení a pokoušejí se zapojit. Zpočátku jsem byla poněkud ostražitá, jestli nepůjde o jakousi ódu na jinakost, která bude nemilosrdně tepat všechny neempatické nejinaké a jejímž vyústěním bude klopotné a urputné vzájemné obohacení. Obava se postupně rozplynula. Popis všednodennosti, jak ji prožívá Elling když je spokojený, když je napjatý, když se bojí, je uražený a mnohá další když, je autentický a velmi poučný. Otravné na knize není vůbec nic, přesně naopak.

2 01.03.2017

Autor je uhrančivý řemeslník s jedinečným stylem, originálními nápady a schopností vytočit své nejlepší texty do takové vrtule, že člověk jen letí a letí a nedýchá. A navíc mi to vždycky zůstane ještě dlouho v hlavě, vlastně napořád. Jeho mužští hrdinové mi vždycky lezou na nervy skoro okamžitě. Tenhle byl od počátku tak nemožnej, až bych ho něčím křápla! Ty blábolivě přednášející kecy, deklarovaná čistota a opravdovost, neutuchající poučování celého okolí... tfuj tajxl! Jenomže měl nárok... mládí a rybí krev. Když zavřel hubu a začal kopat a nechal naplno rozjet celou tu svou zlatou/zelenou horečku, měl převeliké kouzlo. . "Kopat a prodat nebo nekopat a neprodat. Není to pro každého, ale pro někoho to je." Nádherná kniha, nádherná práce!

14 28.02.2017

Jak se tak dívám na komentář čtenáře trudoš, je zbytečné něco dodávat. Snad jen, že psích výkalů mohlo být také trochu méně. Jinak to na mě působilo stejně.

2 27.02.2017

Krátce před Seznamem jsem četla Afghánce, kde to Forsyth nechal pomřít hlava nehlava a velmi srozumitelně popsal historii válek a sporů v regionu. Seznam má podobné téma, popisný styl mi vyloženě vyhovuje, technické, taktické vyprávění a znovu velmi srozumitelný popis vývoje fanatika a jeho stoupenců, stejně jako věcný náhled do života ve státě/nestátě - Somálsku.

3 26.02.2017

Maud už má mnohé odžito a k tomu potíže s pamětí. A to pořádné. Nepamatuje si spíš nic, než moc a i to jen chvilku. Jak se příběh odvíjí, nezlepší se to, spíš o dost naopak. A z toho plynou potíže - jí i s ní. Kamarádka Elizabeth má odžito asi stejně a ta zase nic moc nevidí a touží udělat pořádnou ránu nákupem nějaké zapomenuté, echt staré starožitnosti, takže jich má plný barák. Z toho plynou taky potíže - jí i s ní. Rozhodně jsem nikdy nečetla nic tak srozumitelného a jasného o stařecké demenci. Klobouk dolů před autorkou!

3 24.02.2017

Knihy Edwarda Rutherfurda si půjčuji z knihovny, aby mi doma svou objemností trvale nestínily výhled z okna. Kdyz jednu dočtu, půjčím si jinou a pokaždé je to stejné. Ta je tlustá! Jak dlouho to budu číst? Co když to bude otravné? Co tam může popisovat na 700 stranách? No, přeskakovat to můžu vždycky....A jiné malověrnosti. Doba, kdy lidé četli tlustoautory, aby zaplnili večery, ti časově bohatí i dny, je pryč. Jsou i jiná zaplňovadla. Prostě pochybuji, zda autor skutečně napsal román o městě, v němž budou příběhy lidí jen nutným pozadím a podezřívám ho, opakovaně, že to bude obráceně. A opakovaně se autorovi za svou nedůvěru omlouvám. Znovu průvodce městem v běhu času na pozadí životů několika rodin.

1 24.02.2017