Vesmich komentáře u knih
Studená válka otrávila mysli lidí na obou stranách železné opony. Jak ji otrávila nám, víme dobře, jak ji otrávila těm TAM, si lze zase dobře představit při této četbě. Hon na čarodějnice, hysterie, paranoia. Padni, komu padni. To vše na pozadí příběhů geniálního matematika a zvláštního policisty, které se protnou. Jeden je mrtvý a druhý se probouzí. Podmanivý, působivý a strhující text.
Jim tedy osud poctu vzdej, jak starý svět kdy vzdal,
k nim tedy země úctu měj, ať chce, ať nechce král;
ne z milosti, však dle své cti tam stůjtež, kde jim stát,
ti, kteří práci robí svou,
tu, za níž berou plat!
Ne ti, kdo množstvím zhrdají, ne, kdo mu lichotí,
ne, silami kdo mrhají
a mrtvě robotí:
však ze svých sil kdo do hry chvil svůj život znají dát,
ti, kteří práci robí svou,
a berou za ni plat,
ti velcí jsou, ti v dílnu jdou a jmou se pracovat
a dokončují práci svou
a berou za ni plat.
Vysoký mladík, s černou kšticí a vůbec celý v černé, se přimotá, kam nemá, až z toho celý zešediví. Je to těžké číst, mnohem lépe to jde nahlas! Doporučuji to zkusit.
Nejbližší mi byla nejstarší doba, kdy byla šarvátka u Hastingsu ještě v dobré paměti a Sasové se pokoušeli zachránit, co se dalo. Rozsah knihy je, jako obvykle, úctyhodný a písmenka malá.....nejhorší je usnout s takovou cihlou v posteli....
Třetí případ pro Zvláštní skupinu! Tentokrát ji obohatil Smažič hranolků z policejního bufetu a trochu se projasnilo kolem kolegyně Dva v jednom. Sestava akorát tak do sklepa, odkud také úřaduje. Hlavní pachatel je tentokrát Arcilotr, nic černého mu není cizí a napáchá zla na několik životů. Navíc nesnese, aby mu jen trochu dělal někdo něco z toho, co dělá všem kolem. Takže je celý špatný , když mu někdo lže a podvádí ho. To se nad sebou hned rozteskní. Jinak je to ovšem Drsoň jaksepatří mrazivý. Autor je rozhodně ve formě, neztrácí na originalitě a vypravěčském umu. Napínavé je to pořádně, detektiv je sympaťák, pomocník je jedno velké tajemství a příběh temný a studený.
Páteční večer, Česko se baví. Baví se i jiní Evropané, kteří přes zemi tranzitují. Do toho se utahaní pátečníci vracejí z práce. Všichni se sejdou na D1 a v jejim okolí. Je jich příliš mnoho. Následuje totální kolaps provozu, mezní situace a mnohé osudy se promísí, mnohé životy dostanou nový, neobvyklý rozměr a mnohé charaktery se vytříbí. To vše ve folklórních kulisách - litry chlastu, chalupaření, úporné převážení čehosi zleva doprava, křepčení rozjařené mládeže, vyšinuté fotbalově fanouškovské řádění. Brilantní jazyk, vynikající karikatura a velké poselství k tomu. Pro mě objev měsíce!
Po zkušenosti s Ženou v kleci, jsem znovu zvolila formu audioknihy. Čte Igor Bareš a doporučuji. Carlovu "početnému" týmu se tentokrát dostanou do hledáčku pořádní predátoři! Celá banda vyšinutých darebáků, kteří už hodně dávno překročili všechny hranice a vytvořili si závislost na mimořádných ohavnostech. Asad znovu překvapí, tým doplní sekretářka a v Carlově domácnosti se schyluje ke změnám...
Jako audioknihu čte Igor Bareš a to je záruka příjemného zážitku. Detektiv je, přestože severský, docela normální chlap! Nechlastá, neutápí se v depresích, není přehnaně přecitlivělý....a že by měl docela důvod! Standardně vrčí a k ruce má záhadného Asisyřana, který je samé překvapeni a jeden čeká, co se z něj všechno ještě vyklube. Vyšetřovaný starý případ je dostatečně temný a celé to má spád a napětí tak akorát.
Pověsti nejsou tak docela JEN jihočeské, sem tam Sedlčansko nebo zase západ, ovšem autor to v úvodu uvádí. Mě zajímaly ty, které se týkaly našeho regionu, tedy Písecka a ty byly příjemně čtivé.
Některé knihy je žinantní jak hodnotit, tak komentovat. Čas od času někdo napíše něco, co je docela jiné, než všechno ostatní a je to zcela mimo běžná srovnání. Kupříkladu toto. Je to několik knih v jedné a já to čtu opakovaně, abych to pobrala. Jak si tak čtu anotaci tady na Databázi nahoře, tak mám za to, že jsem četla něco jiného. Měla jsem za to, že se pohybuji v kruhu a že to bylo záměrem, že se životy postav rozeběhnou, prolínají se a různými způsoby setkávají, nicméně nemám za to, že všechny hlavní postavy toužily po ideálnějším životě. Všichni nebyli až takovými idealisty, kdyby ano, nedalo by se to číst. A tohle se dalo číst docela lehce. Všichni měli odvahu žít po svém a všichni se přesvědčili na vlastní kůži o tom, že všechno, co uděláš se ti vrátí. A dokonce nejen tobě. Všechno, co uděláš, se vrátí všem.
Vojenský újezd Boletice, rozsáhlé území mezi Prachaticemi, Lipnem, Krumlovem a Kletí. Zaniklé vesnice, lidé, kteří zbyli a rozličně se v okolí stále plácají. Někteří živoří, jiní žijí. Jedni se narodili před válkou, jiní po ní. Co autor napsal a je nějak dostupné, jsem četla. Má originální náměty a specifický styl. Cukrový klaun se ovšem víceméně nedá číst. Lůzrovitost rodičů i jejich potomků je zřejmá, devadesátá léta zrovna tak. Všichni po něčem touží a realizují to buď chlastáním nebo lůzrováním v cizině, to vše na 227 stranách popsané způsobem tak nudným, až to udivuje. Ve vazbách mezi postavami bylo těžké se orientovat, jejich osudy mě nijak nestrhly, v čem byl chlapec Aleš tak výjimečně statečný a jak přesně se Zlákovi postavil, jsem nepobrala a měla jsem to z něčeho asi dovodit. Kdyz jsem dočetla, byla jsem ráda, že to mám z krku.
To je panoptikum! Defilují tam pěkně jeden za druhým, všichni pošahaní až na půdu a doba, vymnutá z kloubů, šílí. Vyprávění má i zajímavou dynamiku. Některý z penologických intelektuálů dumá a dumá čím dál rychleji, až se mu témeř mozek vaří a přijde střih a Lízinka se zase u něčeho zasnila a počítá rozinky a oříšky a sleduje stíny a čte Hýtu a Batula!!!! No, ona je nakonec taky "dítě jiných rodičů", tak co by měla jiného číst? No zvrácenost kapitální v provedení majstrovském.
Z naturalistického literárního období si vybavuji především Turbínu a nikdy mi nebylo tak úplně jasné, jaký je rozdíl mezi kritickým realismem a českým naturalismem. No, již je mi to poněkud jasnější. Autorův jazyk je velmi bohatý, text je plný přechodníků a slov, jejichž existence mi zůstala dosud utajena, například "kolikrátpakkoliv". Obsah je jednoduchý - jak se asi tak vede dítěti, po smrti matky, když otec je poněkud studený a nová paní domu poněkud přímočará? Ono se to v čase zase tak moc nemění, jenom samo provedení podléhá dobovým změnám. Text má asi 60 stran, víc by člověk ani nedal a ani by to nebylo třeba. Rozhodně dokonalá reprezentace literárního směru.
Ohohóó! Pro mě seznámení s autorem a seznámení náramné! Po celou dobu četby jsem dumala, jak to přerozdělování asi bude probíhat a jestli bude mít nějaký vliv na štěstí nešťastných. Když něco odevzdají ti šťastní těm nešťastným, jestli to náhodou ti nešťastní nezdevalvují a neobrátí v neštěstí, zatímco ti šťastní, byť ožebračení, stejně neudělají štěstí i ze svého neštěstí...
Příběh mě pohltil a o to víc, že jsem v době čtení byla třikrát za sebou pracovně v Litoměřicích. Nedalo mi to a procházela jsem městem a pokoušela se přenést do doby, kdy krejčí Očenášek přikládal své uzdravující ruce v prádelce, v nedalekých Křešicích (kde ostatně ve stejnojmenné Ville Emma sídlí obecní úřad a pošta) se oligofrenici obávali, že jim rafík ukousne pindíky a čas plynul a státníci opouštěli svět. Pro mě mimořádná knížka!
Knihu nabízela audiotéka v 50% slevě a tak se mi hodila do auta na cesty. Poměr kvalita:cena byl vyvážený, nicméně nebudu cílovou skupinou. Superman Oldřich, nositel veškeré krásy ducha i těla, kulturista intelektuál, dedukující i nededukovatelné, mi přišel přeci jen trochu moc. Jeho stárnoucí panoš, umějící číst, psát, šermovat, kopat, myslet a květnatě moudře hovořit, byl trochu nudný. To jsem porozuměla, že jsou nosné postavy celé série, stejně jako voják Diviš, sympaťák. Zápletka příběhu byla zajímavá a nenechávala mě lhostejnou a zlouni byli dostatečně zlí a proradní. Bezpečně vím, že si z děje nebudu za dva dny pamatovat nic a kdybych si to pustila za měsíc znovu, bude pro mě děj opět nový, což má rozhodně své výhody.
Ledacos z toho, co se kolem nás odehrává, už napořád zůstane v oblasti, kam nedohlédneme. Jde o to, co s tím uděláme. Jestli vůbec něco. Budeme pátrat, abychom potom zůstali ležet nekde s kudlou v zádech, anebo budeme vykonávat nesmyslné činnosti v podobě sepisování hovadin do periodik? Naštěstí jsou i jiné možnosti. Tyhle dvě byly rozhodně předestřeny v celé své "kráse", jedna lepší, než druhá. Byla jsem zvědavá, jak to dopadne a dopadlo to tak, jak nám to předtím celý Zítřkotým představil.
Začátek poutavý, originální. Popis života v Jihoafrické republice obohacující, některé momenty geniální. Počátek života ve Švédsku, stejně jako mládí obou Holgerů, stále zábavné, Číňanky okouzlující. Od útěku z budov určených k demolici už mě to nebavilo. Bylo toho prostě nějak moc, už mi bylo jedno, jak to dopadne, nikdo mi nebyl ani sympatický ani nesympatický, byli mi jedno všichni.
Komisař Dupin má seznam lokalit, které mu dělají dobře. Mně dělá dobře četba knih o komisaři Dupinovi a Bretani. Tentokrát ústřice, jaro, řeka Bélon. Méně se jí a pije café, zato prefekt to už skutečně přehání! Prevít!
Na začátku autor sdělí o čem bude psát a proč právě tak a ne jinak, potom to udělá a na konci shrne co napsal, proč a proč právě tak a ne jinak. Angažované, zapálené, adorující pojetí. A proč ne?