Vjeerus komentáře u knih

První díl mě bavil určitě víc, protože obsahoval víc napětí a šokujících zvratů. Celkově jsem ve dvojce měla pocit, že se nese někde mezi obyčejnými a slavnými lidmi, takže šedá zóna a zvěrstev v showbyznysu bylo pomálu.
Kniha tím není nutně zlá, ale to zajímavé pro mě zmizelo a většina příběhu se smrskla na běžné školní dny, kdy jedna hlavní postava neustále sní o tom být slavná a druhá se jí v tom snaží zabránit, protože si víc uvědomuje realitu.
Co je perfektní je rozdílnost hrdinů. Odráží se tu jejich předchozí život a zároveň jejich charaktery opravdu nemohou být odlišnější. Co může být lákavější, než rozumný hrdina vyvážený spontánní neřízenou střelou.
Na další díl se chystám, protože upřímně doufám větší zaměření na detektivní zápletku. Zároveň mě i zajímá, jak se vyvine dětská herečka, která si už teď zažívá svojí formu profesního úpadku.

05.02.2025

Ohoo, tak tahle kniha čtenáře vůbec nešetří. Doporučuji si žádnou z postav, podobně jako ve hře o trůny, moc neoblibit, je totiž dost pravděpodobné, že si pro ni autor připravil hodně drsný život.
Knihu jsem poslouchala v audio verzi v podání Vojtěcha Hamerského. K přednesu samotnému nemám co vytknout, hlas se mi pro takhle velké a komplikované fantasy fakt hodil.
Bohužel jsem ale asi zajistila, že epické fantasy není něco, co zvládnu poslouchat. Minimálně co se týče jmen, protože je jich fakt hodně a když je nevidím napsané, špatně se mi ukládají do hlavy. Až když jsem knihu poslechla celou jsem zjistila, že jedna z postav se nejmenuje Tratys, ale TratHys. A věřte mi, je to opravdu důležité vidět takto napsané.
Z počátku jsem fakt přemýšlela, jak spolu souvisí všechny dějové linky. Je potřeba fakt vydržet a postupně vidíte ty nitky, které plují příběhem a spojují ho. Další předností knihy jsou postavy, protože jsou opravdu rozmanité a jaksi reálné, protože i když jsou dobré, mají i špatnou vlastnost. A platí to i naopak a díky tomu nepůsobí zlé postavy prvoplánově.
Magie v knize je další skvělý bod. Je, ale hodně osekaná pravidly a rozhodně není zadarmo, daň za její užívání je vysoká.
Co musím vyzdvihnout, je úplný závěr knihy. Ukončit knihu větou "Teď můžu vstoupit" je geniální, protože následný epilog otvírá zase úplně něco nového a tak čtenář jen sedí s prázdným místem a chce další díl. Mám pocit, že jediné, co vím je fakt, že dobré časy země jsou ty tam a naděje na záchranu je v té jediné větě, i když nevím, kdo nebo co ji prohlásil.

29.01.2025

Nový žánr korejská Manhwa mě vážně baví. Přijde mi, že to krásně kombinuje klasickou mangu a komiksy. Ta barevnost je přímo dechberoucí.
Příběh nás nijak nešetří a hned nás hodí do vody a mi musíme plavat... Doslova, protože svět je zaplaven, pevnina je extrémně vzácná a moře plné příšer. Hlavní hrdinové ani nevědí, jestli kromě nich, žijí i další lidé.
Přežít je doslova o život, protože naši hlavní hrdinové musí jíst a jediný zdroj potravy je po vodou, kde se velmi snadno můžou stát sami kořistí.
Zlom pro hlavní hrdiny přijde velmi brzy a při něm si sáhnou na dno sil. Jak fyzických, tak psychických. Opravdu klobouk dolu za to odhodlání dvou malých dětí přežít a chránit jeden druhého
Bohužel mírnou výtku mám, a to je moment, kdy na scénu vyskočí polonahá zachránkyně. Do té doby jsem fakt hltala každou stranu, protože ta zoufalá atmosféra mě absolutně pohltila. Kontrast co nejvíc sexy postavy vs halda vodních příšer pak působil spíš komicky i když je jasné, že otec dětí a ona záhadná žena mají společnou historii.
I přes ten malý detail je to opravdu povedený postapokalyptický svět, který si zaslouží pozornost, jelikož slibuje hodně vyhrocených situací, kdy jsou lidé nuceni žít pospolu na velmi malém území. A ponorková nemoc je potvora.

28.01.2025

Už se asi vezu na vlně, že to musím dočíst a tak příběh nevnímám tolik, jak by si zasloužil. Notnou dávku mého nezájmu asi zastává fakt, že vím, jak to celé dopadne, jelikož anime jsem už párkrát viděla.
Noví fanoušci Kiry přinesli trošku svěží vítr. Mikami je skvěle popsaný fanatik s klapkami na očích. V jeho podání by asi brzo i Kira působil jako klaďas. Takada je pro mě stále taková neznámá. Na jednu stranu má být chytrá a bystrá, na tu druhou se nemůžu zbavit pocitu, že je hloupoučká a naivní princeznička, co stále věří na pohádky a vyvolené.
Spojené síly Mella a Neara konečně trošku míchají karty a dochází k většímu tlaku a konečně se to začne všechno hýbat.

12.01.2025

Volně navazující série na VA jsem si nemohla ujít z několika důvodu. První je jasný, bavila mě VA. Další je fakt, že Adrian a Sydney mi přišli zajímavější než Rose, Dimitrij či Lissa.
A jo, po prvním díle mohu říct, že mě PP baví víc. Sice není příběh tolik akční, protože hlavní hrdinka používá mozek. Hodně. Takže vše pětkrát promyslí, než že by impulzivně konala.
Líbí se mi kontrast mezi Sydney a Adrianem, jak mají ve výsledku hodně společného, protože i když jeden má volnosti požehnaně a druhý téměř nula, v globálu je to dostalo do stejného mentálního rozpoložení a potřebují si urovnat život.
Eddie a Jill je také perfektní dvojice. Ani jeden to nemá jednoduché po událostech VA a každý to řeší po svém. Jill trošku otravně, ale vzhledem k jejímu věku a jedné události mám spíš chuť ji poplácat po rameni, jak perfektně to zvládá.
Příběhová linka mě překvapila, jelikož jsem odhadovala, jak vše souvisí a nakonec jsem to odhalila tak na půl, protože se ukáže, že dějové linky jsou dvě.
Závěr mě navnadil na další díly, protože hrdinové udělali malý krůček k vyřešení svých problémů, ale je dost možné, že staronové postavy na scéně tuto snahu dost zbrzdí a postup posunou zase o krok zpět. Jsem zvědavá, jak si Sydney poradí s konfliktem vlastních zkušeností a léty vštěpované averze vůči "nelidem".

31.12.2024

Tahle kniha je velmi, ale velmi specifická a rozhodně nebude pro každého. Ke knize je potřeba přistupovat opravdu s otevřenou myslí, protože je jedním slovem bizarní.
Hned v úvodu je nám představena dost svérázná hlavní hrdinka, která nejde pro peprnější slovo daleko a hlavní hrdina, který ji dokonale vyvažuje svou uzavřeností. Tedy dokud nepřijde na řadu debata na téma ufo a duchové.
Příběh je odstartován absurdní hádkou mezi hlavními hrdiny, protože každý věří v jedno nadpřirozeno a nevěří v to druhé. Jaké je jejich překvapení, když se jejich osud podivným způsobem propojí existencí obojího a ještě získají zvláštní schopnosti.
Humor knihy je vlastně strašně primitivní, ale tím je skvělý. Duch kradoucí přirození nebo mimozemšťané posedlí banány jsou jen špička ledovce. Autor se nebál do vtipu využít ani často opomíjenou lidskou vlastnost a to je vylučování.
A třešnička na dortu je babča hlavní hrdinky. Milou starou a klidnou dámu nečekejte. V bláznivinách dokáže držet velmi obstojně krok s hlavní dvojicí. Opravdu dlouho jsem se tak nebavila a pokud se chcete nasmát pubertálnímu humoru, tahle kniha by vás neměla minout.

31.12.2024

Jo, tyhle individuální boje mám ráda. Je to akční, hrdinové si sáhnou na dno svých možností a vycucaj ze sebe maximum a tak máme šanci je poznat, nebo alespoň to, co je pohání, co považují za silné momenty svého života.
Navíc hodnotím díl vysoko kvůli Nejimu, já ho mám prostě ráda, i když na začátku to byl dobrej arogantní hulvát. Ale nemůže mu člověk upřít to, že má talent a není hloupej. Věří si a ví, co dokáže.
Autor nás nechal nahlédnout i do Orochimarova doupěte, kde očividně nejde vše podle plánů. Vidíme kruté následky boje se třetím a další jeho ohavnou techniku.
A co víc, další postava se chystá na scénu, co jiného si přát, když už se člověk začíná rozkoukávat v množství hrdinů a dokonce je i rozeznávat :D.

08.12.2024

Takhle rozdílné pocity jsem už dlouho z nějaké knihy neměla.
Úplně luxusní námět záhadného malého města opředeného tajemstvím zmizení policisty a nehezkých řečí o kanibalismu zabitý totálně neschopným hlavním hrdinou - novým policistou. Sakra, ten chlápek je všechno, jen ne sebevědomý strážce pořádku, protože je naprosto normální nechat si v této profesi mířit zbraní na hlavu a pak to odmávnout jako běžnou věc mezi přáteli.
A celému příběhu, který, až na výše zmíněné, docela zajímavě graduje a odhaluje různé nesrovnalosti, nasadí "korunu" (opravdu ne v dobrém) naprosto nepřehledná kresba ve většině panelů. Asi chápu, že se autor snažil o temnou atmosféru, ale kupa černých šmouh ji moc nenavodí a člověk pak víc času stráví luštěním, co je co, než nasáváním pocitů děsu a hrůzy.
Co se ale opravdu povedlo, tak je závěr. Díky němu jsem zvedla hodnocení a ze zvědavosti se asi pustím do dalšího dílu, protože poslední panel knihy? Jako vzhledem k počtu dílů asi tuším, jak to dopadne, ale chci vědět, jak z toho hlavní hrdina vybruslil.

07.12.2024

Měla jsem chuť na nějakou romantiku a něco nového. A to je rozhodně tato kniha, protože do historických příběhů se nerada pouštím. O autentičnosti dobových zvyklostí a reálném chování nebudu polemizovat, dobrá studentka dějepisu jsem rozhodně nebyla a (ne)pravost mravních záležitostí by mi asi nezměnila dobrý pocit z knihy.
Musím říct, že tahoun knihy je hlavní hrdinka. Bavil mě nejen její vtip a hbitý jazyk, ale celkově její osobnost. Nebála se výzev, dělala vše, co bylo třeba pro uživení sama sebe i své sestry, ale přesto se držela svých zásad. A rozhodně se nedá říct, že by byla hloupá, naopak si dokázala dobře spočítat pro a proti.
Hlavní hrdina mě bavil už o trošku míň, převážně proto, že mi jeho charakter nepřišel moc lákavý, ale hlavně ne moc konzistentní. Obzvláště pak na úplném závěru, kdy na můj vkus už moc cukroval, vzhledem k tomu, jak dlouho a urputně dostával jménu své přezdívky.
Velmi zajímavé bylo i pozadí obou hrdinů a ani s jedním se život nepáral. Co víc dodat k tomu, když se člověk střetne s oplzlými osobami a nebo těmi, kteří jsou posedlí postavením. Ani jedno rozhodně není výhra a život to dokáže řádně ovlivnit.
Ocenila jsem pohledy obou hlavních hrdinů a i to, že je v audioknize namluvili Jana Stryková a Vilém Udatný. Oba se svých rolí zhostili fakt dobře a věřila jsem jim to prostředí urozené smetánky.
Audiokniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce od Audiolibrix.

07.12.2024

Hmyzáci jsou v tomto díle trochu upozadění velkým emocím. A tím velkým myslím fakt silným.
Ano, rozjíždí se tam očividně i romantický vztah, ale ten je stále u svého zrodu. Víc mě ale chytla drsná minulost Kidoua. I když je to stále vlastně kluk na začátku dospělosti, zažil toho asi víc, než kdejaký čtyřicátník. A je to na jeho chování znát. Stejně jako jde vidět, jak mu utekli běžné mezilidské interakce s vrstevníky.
Díl působí na emoce a morálku skrz moment, kdy se člověk mění v cagastera. Jestli je v pořádku tuto osobu zlikvidovat a jak to je náročné hlavně pro pozůstalé a vykonavatele .
A posledním bodem je nahlédnutí do zákulisí tajemného vraha z jedničky. Myslím, že vyvolává dost otázek na to, aby člověk pokračoval do dalšího dílu. Jak je možné, že je tím, čím je a jakto, že zná "její" jméno? Jo, jsem opravdu zvědavá a doufám, že dostanu o trochu víc hmyzáků.

24.11.2024

Považuji se za potterheada, miluju, co autorka vymyslela, ale už ten příběh znám asi moc, mám načtené fakt kvantum jiných knih a hlavně jsem asi vyrostla a moje růžové brýle spadli.
Kniha je skvělá, ale prostě hrozně dlouhá a věci, co se tvářili důležitě, nakonec vyšuměli a stala se z nich jen zbytečná výplň (ano, mluvím o SPOŽÚSu, jeho myšlenka je skvělá, seznámení se se skřítky a odhalení tajemství chodu Bradavic je hezké, ale dotáhla se ta zápletka někam? Ne. Bude v ní pokračováno v dalších dílech? Opět ne.)
Hlavní postavy mi lezli vlastně na nervy, autorce se dokonale povedlo vystihnout snad to nejhorší období v pubertě a kniha má hodně žabomyších válek. Akorát že přerod z urputné zapálené osiny v zadku zpět k normálně smýšlející bytosti byl tak nějak lusknutím prstu.
Skvěle promyšlený je turnaj a propojení linek s Voldemortem. Draci, vodní lidé a bludiště prostě dokonale rozšiřovali ten kouzelný svět, který mě v dětství uchvátil a ráda se k němu vracím, hlavně ve vzpomínkách a ten pocit z dětství mi nikdo nesebere.
Ilustrovaná verze je krásná, rozhodně příjemné zpestření při čtení. Baví mě, jak i kresby přešli z pohádkových obrázku na dost temné a hezky odrážejí atmosféru a mnohdy jsou věrnější předloze než fanarty.
Bohužel asi na stará kolena začnu být fanoušek filmů. Nemůžu si pomoct, ale jak jsem kdysi kritizovala, co vše vynechali, teď je vlastně chápu.

19.11.2024

I když si kniha ponechává svou milou stránku každodenních dní, tento díl si troufám považovat za slabší. Divadlo mám ráda, ale kabuki mě moc neoslovilo a jelikož je děj v podstatě celý o něm, dost stránek jsem prolistovala bez většího zájmu.
Ale když člověk nahlédne za oponu, je to nabité tématy, jako je nevěra, promiskuita či závist nebo hrdost. A v tomto světle se divadelní prostředí jeví jako nejlepší volba pro tyto problémy. Rozhodně něco bude na tvrzení, že k umělcům to svým způsobem patří.
Přišlo mi smutné, že lepší postavení při hře dostane člověk, který je slavnější, místo toho, kdo je schopnější, ale i takový je život a líbilo se mi, jak otevřeně se o tom mluví a tím nevzniká zlá krev. Minimálně ne kvůli postavení v divadle.
Náklonnost mezi hlavní dvojicí je rozhodně patrná a já stále čekám, kdy se to rozsekne. Zatím mi přijde, že kolem sebe našlapují jak slon v porcelánu a tím druhému dávají smíšené signály.

10.11.2024

Jelikož jsem velký fanoušek mangy, nemohla jsem si nechat ujít ani tento příběh, který zněl opravdu velmi lákavě.
Hned na začátku jsem pocítila velký problém a to je fakt, že kniha uvnitř vypadá jako manga, ale čte se "po našem". Moje hlava je však u mangy nastavená na čtení odzadu a automaticky přepínala a tak jsem velmi často musela číst stránky vícekrát, kvůli správnému pořadí. A to nemluvím o tom, že jsem nejednou otočila stránku vzad s tím, že jdu vpřed.
Každopádně když odhlédnu od této nepříjemnosti, příběh byl velmi poutavý a chytil mě téměř okamžitě.
Hlavní hrdinka nemá život vůbec snadný a její zoufalství a rezignace ze stránek doslova odkapávalo. Není tedy divu, že když dostala druhou šanci ve fantasy světě, nehodlala ji pustit. Myslím, že většina z nás jí dost závidí ten přesun do míst, kde je magie skutečná (a draci také!).
V příběhu nám jsou představeny hned tři mužské postavy - bezstarostný smíšek, tajemný bručoun se srdcem na dlani a temnou minulostí a vyvrhel. Všichni tři se pokusí svým osobitým způsobem hlavní hrdince pomoci v jejich světě nejen přežít, ale eventuálně jí buď dostat domů a nebo se zařadit do společnosti.
Pokud u nás vyjdou další díly, určitě bych se do nich pustila, za mě byl příběh opravdu dobře rozjetý a skončil v dobrý moment, abych se chtěla víc dozvědět o postavách a výcviku Saigami.

30.10.2024

Na návrat do světa, který autorka vymyslela jsem se těšila a moje nadšení setrvalo i ve chvíli, kdy se velká část příběhu odehrávala v našem světě, protože jsem se bála, že to pro mě ztratí na atraktivitě.
To, jak se hlavní hrdinka snažila zapadnout v pro ni naprosto cizím světě s jazykem, který nikdy neslyšela a vlastně měla štěstí na lidi, co v tom velkém neznámu potkala, mě bavilo a čekala jsem na nějaký zádrhel.
Když přišel, paradoxně mě kniha začala nudit, protože jsme dostali jen ježdění sem a tam a odsouvání problémů bez nějakých zásadnějších objevů. Jediná zajímavá linka spočívala v odhalování Hirčiny pokrevní rodiny a postupné historie Ymslanďanů a slepých.
Byla jsem ráda za ty malé vstupy do Ymslady a sledování Rimeho, který si u mě bohužel začal dělat jeden černý puntík za druhým. Měla jsem pocit, že ho někdo vyměnil a udělal z něj dítě v období vzdoru. I když přicházel na stejná zjištění jako Hirka, většinou k tomu přišel s nabubřelou pózou mistra světa odmítající rady od toho nejlepšího člověka v celé zemi.
Závěr mě opravdu navnadil na třetí díl, jsem extrémně zvědavá na nový svět. Ten mě upřímně zajímá snad nejvíc. A doufám, že nám dá autorka opět pohled i z Rimeho úhlu a odhodí tu svojí zpupnost, vzhledem k tomu, o co vše přišel. A hlavně proč.

18.10.2024

Příběh nás hned přivítá v jakémsi postapokalyptickém světě, kde místo zombíků lidi ohrožují obří brouci. Ti jsou ale narozdíl od bezduchých nemrtvých inteligentní a mají své triky, jak si najít lidskou kořist.
Každý svět potřebuje bojovníky proti zlu a v manze jsou tímto pověřeni lovci. Hlavní hrdina Kidou k nim, jak jinak, patří. Celkově dostal dost předvídatelný charakter zlého kluka, který navenek působí jako hodně suveréni drsňák bez špetky emocí. A taky tajemnou minulost, která bude pravděpodobně odhalována napříč celou serií.
Hlavní hrdinka se bohužel taky nijak nevymyká klasické šabloně a tak je na začátku představena jako dívka v nesnázích, která velmi záhy ukáže, že není křehká květinka a Kidouem se nenechá tak úplně zastrašit.
Když ale pominu křičící schovanou dobrotu v hlavním hrdinovi, rozhodně nám manga nabízí velmi zajímavý svět, kde budeme odhalovat pozadí nákazy měnící lidi na brouky a co je zač tajemná postava s velmi specifickým zabíjením lidí. A aby kniha nebyla jen temná, rozhodně jí nechybí vtip, minimálně přes postavu majitele(ky) hostince, kde je ubytovaná hlavní dvojice.

18.09.2024

Milá manga o dvou lidech, kteří řeší své problémy běžného života spolu s rozvíjením vztahu s hromadou nejistot, alespoň od jednoho z nich.
S hlavní dvojicí se seznámíme při jejich prvním kontaktu, kdy se tichý Mio pomalu otvírá a ožívá po životních událostech, kvůli kterým velmi brzy musí odjet a dojde k odloučení. Po jeho návratu je z něj vlastně úplně jiný člověk. Otevřený a neskutečně přímý mladý muž se sklony nic netajit. I když to není vyloženě zlá vlastnost, někdy jsem měla pocit tlačení na pilu a zahánění Šuna do slepé uličky.
Šun se naopak příliš nezměnil, jen jsme se dozvěděli víc o jeho nejistotách a tím dostávali ucelenější obrázek, proč se drží zpátky a moc nevystrkuje růžky.
Místy jsem se trošku ztrácela v tom, kdo mluví, protože manga sází spíš na zobrazení výrazu osoby, na kterou se hovoří, než na tu mluvící. Kvůli (a možná i díky) tomu, jsem příběh četla pomaleji a pozorněji si prohlížela jednotlivé panely.
Moc se mi líbila kresba, vyvolávala ve mě příjemný pocit a i velmi intimní scény nebyli nijak vulgární a spíš nechávali pracovat mozek a jeho fantazii.
Manga má víc dílů, ale i tak může tento svazek fungovat jako samostatný příběh, který se perfektně hodí na nějaké to poklidné odfrknutí po náročném dni.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce od Crew komiks.

27.08.2024

Další kniha ze série příšerně pomalý začátek, ale konec se fakt povedl. První polovinu se hrdinové připravují na záchrannou misi, ale mi z těch příprav máme naprosté minimum a většinu času jen cestujeme z bodu A do bodu B.
Hlavní hrdina dost dospěl a i přes zvěrstva, co se mu děla v prvním díle, tak mu to nezničilo sebevědomí a krásně si uvědomuje, co může a nemůže ovlivnit, stejně jako co je a není potřeba.
Nejzajímavější postavou pro mě byl Marcus. Rozhodně to neni dobrák od kosti, ale spousta jeho činů a způsob života je spíš dán tím, do jaké rodiny a s jakým nadáním se narodil. Svým způsobem na mě působil rozumným dojmem. A taky dost osamělým.
Čtení mi hodně znepříjemňovaly časté chyby z nepozornosti ohledně umístění postav. Mnohdy se totiž hrdinové usadili vedle sebe, aby o půl stránky dál dělali krok k sobě nebo po ulehnutí na zem vstávali z postele. Zda je to chyba převzatá z původního textu, nebo vznikla v překladu, po tom pátrat nebudu, ale je to opravdu škoda.
Závěr knihy, kdy došlo na formování aliance, mě bavil, jelikož do hry vstoupilo několik starých známých. Musím říct, že mě autorka velmi překvapila ukončením knihy. Abych řekla pravdu, jedné postavy mi bylo opravdu líto a na tu avizovanou honbu v třetím díle se těším, protože velké sympatie jsem ke “kořisti“ nikdy neměla.

25.08.2024

S Gregorem mám dost komplikovaný vztah a nemyslím si, že je to tím, že už dávno nejsem cílová skupina. Naopak je dost dětských příběhů, ke kterým se ráda vracím a momentálně mi doma dorůstají členové rodiny, kterým tyto příběhy budu hledat.
Kniha je svým způsobem opravdu originální a zajímavá, jen mě strašně utahal začátek. Nejsem si jistá, jestli ten pomalý rozjezd dostatečně udrží dětskou pozornost, aby se dostali na ten svižný, i když poměrně drsný, konec.
Osobně jsem hodně válčila s představou hodných obřích švábů či pavouků. Můj odpor k těmto stvořením mi nedovoloval se dostatečně vcítit do hlavních hrdinů a děsí mě představa, že by mi děti tuhle havěť nosili domů jako mazlíčky.
Gregor byl na svůj věk dost rozumný a vyspělý, ale jeho život ho k předčasnému dospění tak trochu dotlačil. Chybějící rodič udělá dost. Úplně si nedovedu představit, jak všechna dobrodružství v Podzemi absolvuje s dvouletým dítětem na zádech, protože z vlastní zkušenosti vím, že se dost pronese.
Určitě nemohu popřít rozmanitost charakterů, postavy jsou rozhodně velký tahoun knihy. Stejně jako se autorce opravdu povedlo vybrat donašeče a zrádce. Ta osoba překvapila i mě a to jsem opravdu nečekala, že by se v příběhu pro děti mohlo stát.
Kniha má své mouchy, ale řekla bych, že je to klasická Collins s perfektně promyšleným světem a Gregor je rozhodně lepší vypravěč, než Katniss z Hunger Games. Plus určitě je, že je kniha svým způsobem ukončena a tak není problém, že u nás nevyšli všechny díly série.

24.08.2024

Tento díl vlastně v mnohém navazuje na ten předchozí, jelikož zůstáváme v pomyslném boji mezi odhadci a padělateli. Jak je řečeno v knize, je to věčná tahanice o to být lepší, než ti druzí.
Autorka do příběhu zakomponovala oblíbené téma úhlavního nepřítele a tak Holmes z Kjóta získal svého Moriartyho.
I když je japonská kultura a historie fascinující, na můj vkus bylo v tomto díle těch památek, cenností a pamětihodností trošku moc, takže ty drobne informace se mi pletli a nebo jsem je rovnou vytěsňovala z paměti. Rozhodně ale příběh muže posloužit jako dobrá inspirace na výlety, pokud se člověk do Japonska chystá na dovolenou.
Celkově si ale příběh uchovává čtivost a milost a já se těším na další díly. Rozhodně mě zajímají další vlastnosti Holmese a jak (nebo jestli) se bude nějak rozvijet jeho vztah s hlavní hrdinkou, protože když jsou spolu, má to prostě šmrc.

24.08.2024

Hodnotit povídkovou sbírku je obecně náročné, protože málo kdy je šance, že se budou jednomu člověku líbit všechny. Obecně ale mohu říct, že kvalita zvolených příběhů je ve svých kategoriích opravdu vysoká.
ZPK vyniká, mimo jiné, obzvlášť vymazleným provedením, kdy dostali prostor nejen čeští autoři, ale i ilustrátoři. Každá povídka má své specifické podtržení atmosféry úvodní ilustrací, malými obrázky v průběhu textu nebo barevnými okraji.
Ze všech povídek mi opravdu nesedla jen jedna, ke které bych asi potřebovala víc textu a míň skoků v čase a prostoru. Nejvíc se mi líbil hned úvodní příběh Devět věcí, kdy se autorce povedlo krásně vystavit atmosféru poroschodových pocitů. Hodně mě oslovila i hororová povidka Uvidíme se v pekle. Číst o zvláštních situacích ve starém zámku ve 2 ráno mi způsobilo pěkné mrazení.
Celkově bych ZPK popsala jako hromada emočně silných situací, kdy sledujeme postupný výstup ode dna na hladinu. Nebo aspon s vyhlídkou blízké hladiny.

10.08.2024