Vjeerus komentáře u knih

Přemýšlím, jak to celé uchopit. Kniha se mi četla dobře, autorčin styl psaní mi sedí. Mám ráda příběhy z více úhlů, nemám pak pocit, že mi něco chybí k vysvětlení, takový ten pohled z jiné strany.
Tato kniha je nadupaná láskou. Nebo spíš zmatkem kolem vyvíjející se lásky. Nekonečně dlouho hrdinům trvá uvědomění si citů a pak ještě déle hrdinové své city popírají (nebo si říkají "nemám šanci"). Chápu, že autorka si chtěla něco nechat na poslední díl, ale tady to na mě už bylo asi moc.
Akční části zde téměř nejsou. Takže tento díl dokonale splňuje tu nutnou vycpávku před velkým finále.
Dále pak sama se sebou válčím s množstvím nehetero lidí. Nejde o to, že by mi jiná spojení vadila (srdcem jsem stále fanoušek Maleca), spíš začínám mít dojem, že se autorka snaží o osvětu, že LGBT je zcela běžné (což chválím, s názorem souhlasím). Teď ale přijde to ALE... Přijde mi to až moc uměle našroubované. V knize nám figuruje zhruba 10 postav z nichž je jen jeden klasický model heterosexuálů (tělem i duší). Za mě tedy ano LGBT, ale v trochu reálnější míře.
Ve výsledku, i když se zdá, že si tu stěžuju, stejně jsem nejvíc fandila Markovi s jeho vztahy.
No a pak je tu samotný závěr knihy, kdy člověk doslova valí oči, zírá na text s otevřenou pusou, nevěřícně kroutí hlavou a stále si opakuje "ne, ne , ne...". Jak tohle zasáhne do děje třetí knihy? Očividně se máme na co těšit.

4 14.05.2021

Po zklamání z předchozího dílu jsem byla příjemně překvapená. Úroveň knihy se vrátila, zpět byl i humor. Začátky knih mívá autorka pomalejší, ale ani válka nezačíná zkřížením mečů.
V knize máme v podstatě dvě souběžné dějové linky. Claryina mě bavila tak z půlky - ty části, kde se neřešil její vztah s Jacem, jelikož je to opravdu už stále dokola to stejné. Sebastián mě bavil. Autorka si opravdu dala záležet a krásně ho zformovala do podoby nedobrovolného záporáka (jinak to nazvat nemůžu, vzhledem k tomu, co ho dohnalo k jeho občas pochopitelným činům). Na druhé straně Simonova linka mě opravdu bavila. Příběh plynul stále kupředu, měl vtip, spád a vývoj.
No a závěry knih Cassandra umí. Pokud chcete, aby vaše srdce bylo rozcupované na kousíčky a zároveň přetékalo blahem, tak to na tomto konci dostanete (já spíše to první, protože Malec)

4 22.04.2021

Knihu jsem už začala číst s vědomím, že o hry zde nejde. Ale i tak mě zamrazilo, jak došli daleko ve vývoji v chování ke splátcům. Příběh se mi četl dobře, ale jak už psalo více lidí, začátek se četl podstatně lépe, než konec. Stále si nemůžu spojit Snowa z Hunger games se Snowem z balady. Nějak mi to do sebe úplně nezapadlo (možná to hodně bude tím, že závěr jeho psycho vývoje mi přišel až moc rychlý a místy nelogický k jeho dosavadním rozhodnutí)
I tak hodnotím knihu kladně a myslím, že za přečtení stojí. A kdyby někdy autorka vytáhla příběh z pohledu Lucy Gray, byla bych jí vděčná, protože by mě vážně zajímalo, jestli byla tak skvělá herečka a nebo to vše byla pravda.

4 19.04.2021

Pro mě asi největší zklamání, které se mi dostalo do ruky. Příběh jako takový mi nepřišel špatný, možná trochu přeplácaný všemi problémy světa, ale dohromady s pohádkovým vyprávěním i prostě nesedl dohromady. A to jsem knihu začala číst relativně později po jejím vydání a tak jsem už věděla, že vyvolává dost rozporuplné pocity.
Za mě bych ji ani nedala číst tam malým dětem, jak je doporučována a nejsem si jistá, jestli zase starší ocení ten opravdu pohádkový styl. Nevím, opravdu mám pocit, že se autorka snažila na 300 stranách i s ilustracemi (a ty se povedli, z nich mám radost, takže dvě hvězdy jen kvůli nim) ukázat až příliš problémů. Charakter postav byl na jednu stranu pohádkově černobílý a na stranu druhou nám nastínila tak komplikované intriky, že jsem občas i já přemýšlela, abych se do toho nezamotala.

4 22.03.2021

Ráda si poslechnu nějaké ty podcasty o opravdových zločinech, takže Kopíráka jsem měla dlouho v hledáčku. Autorka si vybrala ty nejhnusnější a nejmrazivější případy a části z pohledu vraha byli vlastně perfektní a to i díky hlasu Lukáše Hlavici, který dostal jeho roli.
Kniha má krátké kapitoly a tak opravdu rychle utíká. Čtivosti pomáhá nejen několik úhlů pohledu, ale i záznamy z minulosti. Čtenář (posluchač) pak dostává ucelenější příběh.
Autorka se očividně snažila vyvarovat klasickým prvkům a většinou ji to opravdu fungovalo a určit vraha pro mě byl oříšek. Ne že by nebyl mezi mými tipy, ale do poslední chvíle jsem fakt nedokázala ukázat jen na jednoho. Bohužel epilog to trošku celé pokazil a možná až moc překombinoval a ještě víc se tak ztratil nějaký motiv a z jedné postavy tak udělala nesmyslného hlupáka bez vlastního myšlení.
Postavy byli velká škála různých charakterů, většinou spíš nesympatická. Ale měli opravdu zajímavé rodinné pozadí, které odráželo strasti policejního povolání. Co bych opravdu změnila jsou jména mužských hrdinů. Nate, Nave a Noah se mi opravdu dlouho pletli.
Jitka Ježková mi coby hlavní vypravěčka také sedla, i když ve vyhrocenějších momentech trošku potahala za uši. V těchto momentech ale asi většině z nás ujede tónina.
Audiokniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce od Audiolibrix

3 06.11.2024

Vinice ve Francii pro mě trpí stejným nedostatkem, jako Hrad ve Skotsku a to je ustrnutí na jednom místě. Knihy od Caplin se nesou na příjemné vlně dost jasného průběhu, který táhne prostředím a to tady chybělo. Ani mezi zrající hrozny na vinici jsme se téměř nedostali.
Hlavní dvojice se mi líbila, oba byli milí, ochotní a někdy tak hodní, až blbí, jak se říká. Luk vyšel z řady nabručených badboyů a jeho otevřenost byla příjemá změna.
O bručouna knížky se postarala jedna z vedlejších postav a díky ní vznikla ne jedna komická situace, ale většina jejích činů mi přišla hodna pětiletého dítěte a víc užitku by určitě udělalo, kdyby jednala jako dospělá a promluvila. Já prostě tohle chování nemusím.
Finální drama kolem sklepu bylo zajímavé a né tak předvídatelné jako z předchozího dílu, ale stalo se to tak rychle, že jsem ani neměla čas to vstřebat, jelikož na podezření, že tu něco nesedí se opět na půl knihy zapomnělo.
Musím obrovsky vypíchnout interpretaci Veroniky Lazorčákové, jejíž francouzština je pohlazení a padla mi pusa, jak obratně zvládala tu výslovnost.
Sečteno podtrženo, opět příjemná romantika, která vás z kecek nevystřelí, ale při jejím čtení či poslechu se hodíte do klidu, jak ke u Caplin zvykem.

3 14.10.2024

Tak už se knihy od CoHo dostali i ke mě, nakonec jsem neodolala tomu, že jsou vidět všude a docela dlouho. A musím říct, že buď jsem sáhla v autorčině tvorbě do té slabší knihy a nebo ji nedokážu docenit jako jiní.
Příběh se mi strašně vlekl a nebýt částí z minulosti, asi bych se konce jen tak nedohrabala. Součastnost totiž byla až na pár výjimek celá o sexu a absolutní absence sebeúcty z hlavní hrdinky nedělala zrovna sympatickou postavu. Cítila jsem k ní tak maximálně lítost, že se nedokáže postavit sama za sebe a jen běhá jak pejsek za člověkem, co má očividně něco nevyřešeného ve své minulosti.
Onu minulost dostáváme nahodile po malých částech. Ze začátku mi přišla hrozně naivní a neuvěřitelná. Ústřední dvojice těchto částí se chovala na svuj věk příliš dospěle, ale když jsem si zvykla na myšlenku i rozumných teenagerů (a vím, že tací jsou, jen jsou prostě vzácnější), docela jsem jim i fandila. A když přišla v jejich lince TA bomba, hned ve mě vyrostlo tušení, kam to bude směřovat dál.
Konec byl opravdu bolestivý, tím si mě autorka získala natolik, že dám šanci další knize z její tvorby. Vyrovnávání se se ztrátami blízkých je u každého dost individuální a ten strach hlavního hrdiny jsem dokázala pochopit, jsem ráda, že se přes to dostal, ale to, jak se choval k hlavní hrdince mu neodpustím ani tak.
Audioverze v podání Zuzany Ščerbové, Viktora Dvořáka a Petry Bučkové se poslouchalo opravdu dobře. Myslím, že se interpretům podařilo z knihy předat všechny podstatné emoce.

3 18.09.2024

Závěrečný díl jedné z nejslavnejsich sérií ve mě vyvolava rozporuplné pocity. Mám dojem, že spousta fanoušků mě teď bude chtít ukamenovat, ale asi u mě vede filmové zpracování.
Autor rozhodně vytvořil něco úžasného a tak dokonalého, že se špatně hledají chyby ve světě nebo ději. Zde asi není ani co vytknout. Problém je pro mě v samotné formě vyprávění, kdy se věnuje až moc času květnatým popisům. Stejně jako mi přišel až moc dlouhý závěr. Korunovaci a následný návrat do kraje jsem skoro protrpěla, protože dát nějaký konec každé postavě si svůj čas vybere a zrovna budování romantického vzplanutí autorovi úplně nejde a tím mi ty lásky přišli strašně nepřirozené a bez emocí.
Střídání vypravěčů je zde lepší, než tomu bylo v druhém díle a proto jsem si poslech v podání Aleše Procházky užila rozhodně víc. Akční a popisné části se střídali v kratších intervalech a tak byla mensi šance na nudu.
Celá léta jsem milovala Aragorna, jakožto postavu a opětovné "čtení" můj názor nezměnil. Je opravdu jeden z nejlepších hrdinů z knihy, společně se Smíškem a Pipinem, jelikož ti se za me chovají nejvíc přirozeně a mají hromadu špatných vlastností, kdy zbrklost je na předních příčkách, a ne jen vznešené, ušlechtilé a hlavně klidné uvažování. Frodo pro mě zůstává tou nejmíň užitečnou, až skoro zbytečnou, postavou.
Nerikam, že se ke knihám nikdy nevrátím, ale dalších pár let si určitě vystačím s filmy. Jsem ale ráda za audio zpracování, protože tento styl konzumace knih je ideální forma pro "rereadingy".

Knihu jsem si pořizovala v předprodeji v boxu dřív, než jsem vůbec tušila, o čem bude (a jak bude vypadat). Ve chvíli, kdy se oznámilo, že se jedná o historický román, trošku mi zatrnulo. Já a dějepis jsme nikdy nebyli kamarádi, navíc Olomouc je pro mě skoro stejná cizina, jako Německo, do kterého to mám z rodného města rozhodně blíž.
Každopádně po přečtení musím říct, že vizuál je naprosto úchvatný a krásně odráží malé detaily z knihy, stejně jako neznalost historické Olomouce není vůbec překážkou k tomu, abych si příběh užila, protože obsahuje nejen mapy, ale i dobové výstřižky z novin. Za mě skvělý detail k navození atmosféry.
K postavám jsem si trošku hledala cestu, protože hodně dlouho jsem čekala na nějaké to info o nich, abych je poznala. Ono svým způsobem to je asi pochopitelné, vzhledem k postavení hlavní hrdinky ve stylu neviditelná služebná. Dost mě i bavila i chvilková změna vypravěče v druhé polovině knihy, pohled více postav mám prostě ráda.
Začátek příběhu byl na můj vkus trochu pomalejší a až s příchodem seancí jsem se plně ponořila do děje a užívala si každou stranu. Dokonce bych i ocenila, kdyby dostal závěr trochu víc prostoru, protože mám pocit takového náhlého useknutí. Po těch peripetiích mi přijde to osvobození takové podezřele snadné. Rozhodně se ale těším na volné pokračování.

3 20.06.2024

Vlastně jsem mile překvapená, jak jsem si hlavního hrdinu oblíbila. Za sebe bych ho nenazvala úplně hloupým i přes jeho problémy se čtením, psaním a počty, ale spíš talentovaným na selský rozum a jako osobu se srdcem na pravém místě. A to jeho měkké srdce se mu stane osudným.
Kniha je opravdu jednohubka, kdy vám autor nastíní, že nájemný zabiják nemusí být jen člověk, co to má takzvaně v krvi, ale že se pod tímhle označením může octnout i člověk, který vlastně nemá moc jinou možnost. A já si to neskutečně užila a na konci jsem mu přála štěstí.
Vzhledem k délce knihy mě vlastně vůbec nenapadlo, že by tam autor mohl vtlačit tak velký zvrat, ale při pohledu zpětně mi došlo, jak celá ta věc s manželkou smrděla a já se opravdu nechala jen ukolébat. To je za mě naprosto perfektní.
Co se nemůžu rozhodnou, zda se mi líbí nebo ne, je ten konec. Tedy vlastně dva. Vím, že má kniha druhý díl, ale kdo mi zaručí, že bude navazovat na to, co chci já? Opět musím autorovi zatleskat, jak jsem se nechala nachytat a uvěřila jsem mu vše, co napsal a pak čučela jak péro z gauče a několik minut sledovala poslední stránku s tím, jestli jsem opravdu četla dobře.
No, další díl je rozhodně nutnost, protože moje vnitřní já mi nedovolí nevědět.

3 03.12.2023

Přiznávám, že na knize mě okamžitě totálně pohltil svět, hlavně svou rozmanitostí, postupně se odkrývající historií a faktem, že je celý pod kupolí pod mořem.
Příběh je vyprávěn z pohledů několika postav, které nám představí nejen národ, ze kterého pochází, ale i různé pohledy na aktuální problémy nebo střípky charakterů jiných postav, takže ne jednou se mi stalo, že můj první dojem z hrdiny byl razantním způsobem změněn. A i když to vždy nebyla změna k dobrému, pořád jsem si uchovala to nadšení, protože takhle uvěřitelné a reálně se chovající postavy jsem dlouho v knichách neměla.
Pokud čekáte epické rychlé fantasy, kde se skáče ze zvratu na zvrat, tak asi budete zklamaní. Děj plyne opravdu pomalu, protože je postaven na politice, intrikách a dlouhodobých plánech. Byla jsem opravdu mile překvapena, jak mě to bavilo a to postupné odhalování těch plánů a postojů mi přišlo přirozené.
Člověk si při čtení opravdu musí dávat pozor na dění, protože sebemnší narážka nebo nápad může mít velký význam. Hrdinové opravdu hodně přemýšlí (teda až na jednu horkou hlavu) a vše mají, minimálně pro sebe, logicky obhájené.
Závěr knihy nic neuzavře, naopak rozhodí karty takovým stylem, že prostě pro ukojení zvědavosti pravděpodobně rozečtete další svazek tentýž den.

3 05.11.2023

Na návrat do světa lovců stínů jsem se těšila a jsem víc než mile překvapená. Po zkušenostech z ostatních sérií jsem se bála, jak mi sedne hlavní hrdinka, protože k těm od Cassie mám obecně spíš negativní vztah. Ale Kordélie je za mě ta nejzajímavější napříč sériemi.
Co si asi nikdy nezvyknu a vždy mě to ubíjí, tak je to množství postav. Musím říct, že u této knihy jsem byla ztracená snad nejvíc a nejdýl, protože jak jsou propojení jako bratranci a sestřenice a tak se i oslovují a mluví o sobě, tak to v guláši v hlavě nepomáhá. A pak taky nejsem fanouškem dlouhých kapitol a autorka očividně fanoušek je.
Romantická linka je řádně zamotaná. Možná až příliš, tak jsem zvědavá, jak se to rozmotá, protože ta horská dráha je zběsilá. Musím ale říct, že jsem se bavila. A moc. Kniha má vtip a dost propracované a různorodé postavy. První polovinu se seznamujeme se světem a noříme se do démoního problému. V druhé polovině ale dojde ke spoustě zvratů a ne jen ve vztahové rovině.
Části z minulosti jsou perfektní a přinášejí do děje tu správnou dávku zvědavosti.
Největší výtku mám ale k tomu, že se autorce moc nepodařilo spojit začátek 20. stol. v Londýně s LGBT komunitou. Prostě v té době to bylo skandální (a nejen to), lovci stínů jsou upjatá komunita (aspoň podle Nástrojů smrti odehrávající se o 100 let později) a to jejich v podstatě stoické a bezproblémové přijímání mi tam nesedělo.

3 14.08.2023

Moje první setkání s Joe Hillem, druhé s rodinou Kingových. Mám pocit, že mě Maine asi pronásleduje, nebo prostě netuším, co proti němu autoři mají, když se tam děje tolik hrůzných a divných věcí. Očividně je tato oblast dost prohnilá.
Chvilku mi trvalo se začíst, příběh jsem si začala pořádně užívat až s příchodem druhé hlavy. Co musím vyzdvihnout je humor v knize, často dost černý. Jako říct useknuté hlavě, aby neztrácela hlavu, to zacuká koutky skoro každému.
Hlavní hrdinka se s nastalou situací vyrovnala dost obdivuhodně a počas celého příběhu jsem čekala, kdy u ní dojde k tomu zhroucení. Její improvizace a logické uvažování mi bylo opravdu sympatické. Trošku jsem válčila s kresbou, kdy jsem si nemohla nějak ukotvit její vzhled, protože někdy vypadala jak chlapatka. Ale musím uznat, že já celkově nepreferuji tento typ oldschool kresby, i když k příběhu mi vlastně docela pasoval.
Knihu jsem dostala od @crew_komiks na jejich akci Crwecon. Sama bych po knize rozhodně nesáhla, ale musím uznat, že to byl nakonec fajn výstup z mé komfortní čtecí zóny. Děkuji.

3 31.07.2023

Opravdu nevím, kde začít, protože tahle kniha, vlastně celá série, je za mě opravdu perfektní. Co víc si od YA fantasy příběhu přát, než je plynulost děje, milou romantiku, přátelství, těžká rozhodnutí a dávná tajemství.
Na knize nejvíc miluju postavy. Autorka si s nimi dala opravdu práci, každá je originální, a ani jedna není úplně tupá. Takže i když kdokoliv udělá nějakou chybu, poučí se z ní a přijímá (ne)odpovídající trest. To, co často vyčítám u YA knih je, že postavy spolu nemluví a domýšlí si něco z ničeho, tak v Zrádcích krve všechny pasáže, od nemluvím, přes nevím co říct, až po mluvím, krásně plynou a navazují. A také dávají smysl a z dostupných informací se jejich myšlenky ubíhají pochopitelným směrem.
Rozšíření světa na téměř celý kontinent se mi líbil, rozhodně mě potěšil víc, než prostředí paláce z druhého dílu. Užila jsem si tu kulturní diverzitu, stejně jako jednotlivé zkoušky, které na hrdiny čekaly.
Závěr knihy mě v některých věcech nepřekvapil, těšila jsem se na ně v podstatě od první stránky celé trilogie, ale i tak jsem byla spokojená se završením. Musím ale uznat, že jiná odhalení mě opravdu překvapila. O to víc, že v průběhu knihy jsme indicie dostali, ale já si to za boha nespojila.

3 14.07.2023

Mám pocit, že u hodnocení knihy spousta lidí zapomnělo, co četli, jinak si nedovedu vysvětlit to nízké hodnocení na databázi knih.
Z definice slova parodie vyplývá, že dílo bude poukazovat na nedokonalosti a hnát je do absurdních rovin a naopak zveličovat něco, co už bylo dokonalé. A za mě se tento krok velmi povedl a kniha nepůsobila trapně. Vzala si z obou předloh ty prvky, které už sami o sobě působili přitaženě za vlasy.
Já se při čtení opravdu bavila a užívala si každou stranu. Kniha se nikde nezdržovala a na 200 stranách přelétla všechny díly padesáti odstínů šedi.
Takže prosím, čtěte tento příběh o sexy pánovy sklepení v třpitivém prádle a jeho stylové LARPerce s prstem v nose. A pak nezapomeňte na správné hodnocení v kategorii parodie.

3 15.06.2023

Třetí příběh v pořadí (časově) ze série Narnie mě zatím bavil nejvíc. Je jeden z těch akčnějších a pozorovat jiné náboženství z pohledu křesťanství bylo zajímavé. Sice tedy dost černobílé, protože hlavní představitel jiného náboženství byl ten radikální a zlý, ale i tak mě tento konflikt a pozorování rozdílů bavil.
Opět jsem tento dětský příběh poslouchala ve formě audioknihy v podání Miroslava Táborského. Přednes je mi příjemný a určitě zaujme jak dospělé, tak děti.
Hlavní hrdinové jsou tentokrát trochu více propracovaní, každý má svou horší a lepší stránku. Nejvíce jsou negativa vidět na hrdém válečném koni Brí. Stále si ale postavy zachovávají svou jednoduchost, lehce srozumitelnou pro děti.

Přistupovat aspoň trochu objektivně a s nadhledem k příběhu, který miluji a na kterém jsem vyrostla je opravdu náročné a ztěžuje mi to i fakt, že trojku mám prostě nejraději. A to nejen kvůli novým postavám, ale i proto, že příběh pomalu začíná ztrácet čistě pohádkový nádech a přelévá se do pořádnějšího fantasy.
Jde znát, že autorka už se vypsala a třeba velká neřest prvního dílu, neustálé zmiňování jmen, už není tak častá a věty jsou složitější a rozvitější. Oproti tomu hrdinové mají stále minimální charakterní vývoj, jen zášť a pomstychtivost je zřetelnější.
Nemůžu než porovnat s filmem a nestačím se divit, na kolik věcí jsem zapomněla, že se událi lehce jinak, nebo vůbec. A tak nějak chápu, proč jsou obě zpracování tak populární. Mají prostě něco kouzelného, něco netradičního a je skvělé růst s hrdiny.
Četla jsem ilustrované vydání a i když ilustrací ubylo, stále jsou nádherné a krásně doplňují příběh. Jen by bylo vhodné si pohlídat rozložení textu, jelikož je nepohodlné ukončit stranu rozděleným slovem před obrazovou dvojstránkou. Nebo celkově mít tuto velkou ilustraci vloženou doprostřed věty, když pak kapitola končí uprostřed strany, tudíž by tam ten prostor na posun byl.

3 11.05.2023

Tohoto dílu jsem se trochu bála a to ze dvou důvodů. Nemám ráda opětovné otvírání sérií a zároveň mě Nesta nijak neoslovila v první trilogii. Musím říct, že oba strachy byli vcelku rychle smazány, i když několik výhrad mám.
První je pro mě až zbytečně moc sexuálních scén, které mi nedávaly valný smysl. Teď abychom si rozuměli, sex v knihách mi nevadí, ale v tomto příběhu k většině sexu došlo bez kontextu. A ještě ke všemu u něj hrozně žvanili. A korunu tomu nasazoval fakt, že polovina těch aktů byla ve chvíli, kdy minimálně jeden z nich byl propocený nebo špinavý. A to mě fakt spíš odpuzuje, než nějak žhaví. O neustálém zmiňování jeho velikosti pomlčím, většina žen ví, že enormní rozměry nejsou nijak pohodlné.
Druhá věc, která mi úplně nesedla na příběhu je Nestino chování. Ano, do jisté míry jí člověk v mnoha věcech víc chápal, protože jsme dostali pohled do její hlavy, ale spousta jejích činů nebyla způsobená přeměnou. Vždyť zahořklá byla dávno před ní a proto mě štvalo, že jí všichni omlouvali tím, čím si prošla. Do jisté míry si myslím, že to nebylo úplně dobře napsané, jelikož se občas chovala dost rozdvojeně, kdy i mezi čtyřma očima přeskočila od nenávisti k sexu k sebepohrdánní.
Naopak oceňuji vnesení nových postav a oživení jedné bojové legie. Autorka to promyslela dobře, od začátku do konce nás na střídačku napínala děním kolem smrtelných královen a uklidňovala tréninkem těla i ducha hlavní hrdinky.
Čím víc dílů mám za sebou, tím víc se utvrzuji v přesvědčení, že bych strašně moc chtěla příběh z pohledu postav z podzimního dvora, protože to, co neříkaj nebo jen naznačujou je opravdu lákavé.
A největší výtka ke knize, za kterou nemůže autorka, je nehorázně zmršená korektura, jestli vůbec nějaká byla. Tolik chyb v podobě špatně použitých rodů, chybějících předložek, přeskakování v jedné větě z jednotného čísla na množné, nebo dvě různá slovesa hned za sebou, to už jsem dlouho neviděla.

3 11.03.2023

Stejně, jako předchozí díl je kniha velmi čtivá. Autorka má hezké vyjadřování, které mi sedí a tím pádem se nikde dlouho nezaseknu.
Tempo knihy začíná rozhodně pomaleji než u předchozího dílu, zato má rozhodně rychlejší závěr, který příběh odpálil úplně na jinou úroveň a tím hodně vylepšil celkové mínění z knihy.
Tahounem příběhu pro mě tentokrát byli hlavně vedlejší postavy. Od sourozenecké dvojice, která byla rozdílná jak dvě strany jedné mince a přesto krásně uvěřitelné jejich pohnutky, přes prince – bratrance a jeho pohled na svět s mrštným jazykem, až po ostatní příbuzné obou hlavních hrdinů, kdy jedna strana má v rodině až vtipně upřímnou stařenku a druhá milou matku s kostlivcem ve skříni.
Takže oproti nim hlavní dvojice působí příšerně. Hlavní hrdina je sympaťák, ne že ne, ale hodně naivní. Největší výhrady mám ale k hlavní hrdince. Jak byla úžasná v předchozím díle, tak zde se z ní stala nerozhodná husička, která neumí zapojit víc jak jednu mozkovou buňku. Dlouho jsem jí omlouvala změnou prostředí, přeci jen, po té době ve vězení je asi těžké se rozkoukat v reálném světě. Na druhou stranu si pak ale člověk říká, že by díky životě ve vězení měla očekávat, že každý má něco temného v sobě a věřit jen těm, které známe, nebo jsme si s nimi něco prožili. Její kritérium pro dobrý a špatný se opíralo o dost irelevantní argument, který si uvědomila až příliš pozdě.
Třetí díl budu rozhodně netrpělivě vyhlížet, protože závěrečný zvrat člověka nenechá na pochybách, že se chystá velké finále, které sice nabízí pár řešení, ale jedno je snad náročnější, než druhé. A také zůstalo mnoho nezodpovězených otázek.

3 21.02.2023

Něco tak povedeného jsem opravdu nečekala a vážně by mě zajímalo, kam @ya.ctu chodí na tak skvělé autory.
Kniha není žádný akčňák ani surový příběh plný hrůz. Ty hrůzy jsou totiž popsány s citem a řeší to důležité, což nebývá samotný akt problémů, ale následná reakce okolí a jak ta reakce zapůsobí na zraněnou osobu.
Líbí se mi propracovanost knihy a to nejen detaily s motýlky, tak i třeba tím, že po dečtení mi přišlo, že by se kniha dala číst dvěma způsoby a i tak by dávala smysl (a možná by naopak byla zbytečně surovější).
Myslím si, že o tématech z příběhu je potřeba mluvit, je potřeba na ně upozorňovat a je potřeba umět lidem naslouchat. A SMK vám pomůže k cestě, jak na to.
Mám ráda haevy contenporary a po této knize na něj budu nahlížet zase o trochu jinak, protože takhle originálně zpracované jsem snad nečetla.

3 12.01.2023