VladkaBU komentáře u knih
... moje první setkání s autorkou. Příběh z těžké doby, kdy komunismus zmařil tolik životů. Do vězení se člověk dostal lehce. O to těžší byl pak život po návratu. Teodor byl navíc duchovní a o to hůř se mu pak žilo.
... krásný příběh z prostředí knih. Své kouzlo mělo nepřehledné, zaprášené knihkupectví, které se stalo místem čtení a setkávání. Během náletů se čtení stalo berličkou, jak ten čas v krytu přežít.
... krásná knížka plná informací, které nás v dějepisu neučili. Obdivuju, s jakou vervou se cizinec pustí do pátrání v našich dějinách. Velmi zajímavé čtení o hledání té pravé Karlovy lásky
... jak pravdivé. Zažila jsem dvakrát. Ty scénáře nemoci jsou téměř u všech stejné. Těžké pro okolí, stejně jako u Hacalových. Čtivé, lidsky psané
... hned zpočátku jsem váhala, zda mám pokračovat nebo knihu odložit. Jestli mě nezlákal název. Nechtělo se mi číst o letectvu. V momentě, kdy se objevilo to samé jméno znovu, jsem zpozorněla, a začala mě příběh bavit. Jsem ráda, že jsem dočetla do konce. Krásné to bylo
... sotva jsem začala číst a poznávat postavy příběhu, přemýšlela jsem, že ji odložím jako nedočtenou. Nemastné neslané, jak se říká, ale ještě jsem vydržela, postupně jsem s nimi šla. Čím víc se blížil konec, bylo to zajímavější. Nakonec se mi to líbilo
... jedním slovem *nádhera*. Krásně psaný příběh v těžkých časech. kdy vedle sebe žili Němci i Češi. Ale pouze do té doby, než někdo nařídil, že jedni tu žít smí, druzí ne. A ve většině případech bylo po sousedství, kamarádství. Měla jsem pocit, že tam žiju s nimi. Těším se na pokračování
... další krásné příběhy našich sestřiček. Důležité pro mě je, jak už v dalších komentářích zaznělo, neztrácím se v postavách. Každá sestřička má svůj osud a každá je mi blízká. Krásná série
... na malou chvilku jsem tak trochu doufala, že by to mohlo být pokračováním Chaloupek, ale s prvními řádky jsem byla vyvedena z omylu. Jiná doba, jiné postavy, ale stále Krušné Hory. Nádherný popis přírody a lásky obou hlavních hrdinů ke Krusným Horám mě posouvali příběhem postupně dál. Mně se kniha líbila.
... příběh dnes již zaniklé obce Chaloupky ve vzpomínkách staré paní Rity, která tu žila. V postavách jsem se celkem orientovala. Tehdy ještě nikomu nevadilo, že Češi a Němci žijí vedle sebe
... věděla jsem, do jakého tématu jdu, ale i tak to bylo šokující. co se přesně smí a nesmí, jak se vyznačuje věrný straník, za všechno přísné tresty. Další kniha, u které je člověk rád, že tam nemusí žít
...taková krásná dovolená, tučňáci, lachtan, člověk by se tam hned vypravil. A pak přijde zvrat... cože? Mně se příběh líbil, i s tím virem. Tak to prostě bylo
...příběh pokračuje přesně tam, kde končí Kouzelník. Hned od začátku čtivé, smutné pokračování Levinova i Franciskova příběhu. Poprvé jsem četla, jak pro nováčka vypadá zjištění, jak fungují koncentrační tábory. Absolutně nechápal. Kouzelnické představení se mi líbilo a čekala jsem, kde se rodina poté setká...
...co si Němci myslí o okultismu, bylo pro mě nezáživné, stejně tak co se děje na frontě. Pak se ale začal příběh rozvíjet. Levinova rodina mě zaujala hned, stejně jako příběh Franciska a Tanuši. Těším se na pokračování.
...celou dobu, co jsem četla tenhle příběh, se mi honilo hlavou, jak je dobře, že žijeme tady a ne tam. Neustále se hlídat, co řeknu, jak mám co upravené, jestli si v televizi nebo v rádiu pustím to správné, aby mě soused nenahlásil. Problémy, které z toho budu mít, se dotknou několika generací mé rodiny. Život v Severní Koreji je daný, nastavený, nelidský
...tak tohle bylo něco... člověk by řekl, je po válce, teď už bude dobře...jenomže ne. Někteří se chovali tak chladnokrevně, nelidsky, bestiálně k ženám, k novorozencům, a připadalo jim to normální. Ve vězení se lidé ocitli ani nevěděli, jak. Předem byly dané rozsudky. A jak se dokázali lidé mstít... Hrozná doba to byla
.... krásně plynoucí další příběhy sestřiček Nightingale, s novou postavou, která mezi sestřičky přišla. Strasti, úspěchy a neúspěchy prožívají na praxi v nemocnici i v soukromých životech
.... čtivý příběh, zase trochu jiný, z druhé světové války. Tolik měsíců ve tmě, v kanálu, vlhku, s krysami, neumíme si to představit. Lidé toho museli hodně vydržet
... až když jsem začala číst, začalo mi být cosi povědomé. Ano, Liam a Cathrine. Čekala jsem, co dvojčatům Lena musí vyřídit, jaký dala slib. Nenapadlo mě přemýšlet, jak by to mohlo dopadnout. Na konci jsem měla slzy v očích
... čtivý příběh už od začátku. Už v několikáté knize na toto téma jsem zjistila, že Němci, kteří se podíleli na konečném řešení , a vším s tím spojené, svoje děti drželi od těchto věcí a informací, v nevědomosti. Gerta tak byla doma vychovávaná. I když postupně zjišťovala pravdu, některé skutečnosti nedomyslela.