Vrbická1999 komentáře u knih
Příběh jedné rodiny, kterou sledujeme desítky let na pozadí událostí, které se v tehdejším Československu děly. Příběh je zajímavý, ale po přečtení ostatních knih od Aleny Mornštajnové, bohužel musím říct, že Hotýlek byl nejslabší. Ale stále dobré čtení.
Pro každého milovníka Hercula Poirota je krásné vidět, jak úžasný člověk David Suchet je. Jeho fotografie jsou pastva pro oči i duši.
(SPOILER) Velice originálně napsaná kniha. Celou dobu autor pouze naznačuje, co je ta strašná věc, která se v rodině děla. Ve vyprávění se střídají postavy Marka, Šárky a jejich nevlastního otce Jana. Víte, že je tam něco špatně, ale nevíte, co přesně. Každá postava popisuje věci jinak. Každý má svou pravdu. Až úplně na konci knihy se to konečně vyjasní. Ač jsem trochu tušila, o co půjde, i tak mě při čtení konce knihy opravdu mrazilo.
(SPOILER) Toto byla první kniha, kterou jsem od Colleen Hoover četla a jsem moc ráda, jakou skvělou autorku jsem objevila. Končí to námi byla skvělá kniha, která na první pohled působí jako romantický román, ale skrývá toho mnohem víc. Byla to moje první kniha na téma domácí násilí a musím říct, že jsem se do příběhu vžila tak, jako bych byla jeho součástí. Chování Lily jsem celou dobu chápala a naprosto jí rozuměla. Její strach, aby neudělala stejnou chybu jako její matka, obhajování Ryleho, stará láska k Atlasovi. Na konci se mi velice líbilo, jak Lily chování své matky pochopila a došlo mezi nimi k vzájemnému porozumění. Mou nejoblíbenější postavou byl samozřejmě Atlas, celou dobu jsem doufala, že Lily pochopí, že on je ten pravý. Moc se mi líbil jejich výrok: ,,Ty jsi můj nejoblíbenější člověk.''
Velice zdařilé se mi zdálo to, jak v posledních pár větách dokonale porozumíte, proč autorka pojmenovala knihu Námi to končí.
Sedm manželů Evelyn Hugo je kniha, na kterou se nedá hned jen tak zapomenout. Skvěle napsaná, výborně vykreslené postavy, do kterých se zamilujete nebo je nenávidíte. Kniha plná emocí. Na konci jsem neudržela slzy. Určitě si ji v budoucnu přečtu znovu. Mohu jenom doporučit.
Knížka je pohlazením pro duši. Pár stránek mě i rozbrečelo. Jsem si jistá, že po ní sáhnu vždy, když si budu potřebovat připomenout, že krása života je v těch nejmenších a nejobyčejnějších věcech.
Jane Goodallova je anděl. Přesně takové lidi svět potřebuje.
Dojmy z nové knížky Viktorie Hanišové jsou opravu silné. Opět srdceryvný příběh odehrávající se v úzkém rodinné kruhu. Toto téma autorka umí zpracovat skvěle. Trochu jsem se bála, aby mě Neděle odpoledne nezklamalo, protože očekávání jsem měla opravdu velké. Ale nestalo se tak. Kniha je rozdělena do tří částí - Syn, Matka, Otec. Z každou další částí se vám pomalu odkrývá rodinné tajemství a přesně toto dává příběhu to skvělé napětí.
Viktorie Hanišová je skvost české literatury.
Když sáhnu po knize od tohoto norského autora, je to jistota dobrého čtení, napětí a neschopnosti od knihy se dotrhnout. Od Jo Nesba jsem zatím četla pouze dvě knihy - Spasitele a Sněhuláka. Určitě nejsou poslední, detektivky ze severského prostředí mě moc baví. Jednu hvězdičku strhávám za, na můj vkus, moc postav, které jsou v příběhu zapletené.
Nádherně dojemný příběh o čisté lásce, ztrátě, naději a štěstí. Všechny postavy jsem si zamilovala. Nejvíce samozřejmě Arthura. Takového přítele by občas v životě potřeboval každý. Tato knížka je skutečným pohlazením po duši. Na konci mi ukápla slza.
Tato kniha obsahuje myšlenky, které jsem si zaznačila a určitě se k nim budu v budoucnu vracet. Hvězdičku snižuji za styl psaní, který mě místy až rozčiloval. Bohužel jsem měla pocit, jako když autor vůbec neumí psát. Každopádně jsem opravdu ráda, že jsem knihu četla, opravdu hodně mi dala.
Knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout. Stále jsem čekala jak se bude příběh vyvíjet a co z toho nakonec bude. Konec mě dostal. Nedokázala jsem ho předem odhadnout, takže mě opravdu překvapil. Pro mě skvělá kniha.
Musím říct, že knížka mě celkem zklamala. Těšila jsem se na ni, protože lagom a obecně Švédsko mě hodně zajímá, ale styl psaní autora mě vůbec nesedl. Působilo to kostrbatě a autor se snažil být vtipný.
Konečně jsem se dostala také k této knize od Viktorie Hanišové. Četla jsem již Houbařku a Dlouhou trať a obě mě moc bavili. U Rekonstrukce tomu není jinak. Hanišová si vás svým psaním ,,zaháčkuje'' a už nepustí. Od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Hlavní hrdinku jsem svým způsobem chápala i nenáviděla. Chvilkami mi ji bylo líto.
Kniha nádherně ukazuje, jak těžko se vymaňuje z událostí, které se nám staly. A také to nejdůležitější, že rodiče jsou pro dítě ta největší jistota na světě a pokud v tomto vztahu dojde ke zradě (ať už ze strany rodiče nebo dítěte), je to rána na celý život, která se jen tak lehce nezahojí.
Historie Islandu od dob divokých vikingů až po dnešní svět. Island a jeho lid je tak inspirující. Věděl to již J.R.R. Tolkien, který použil mnoho prvků severské mytologie do svých knih. Skvělá kniha, ze které se člověk dozví mnoho nového.
Kniha, která mě dostala do kolen. Něco tak originálního, jako použít Smrt za vypravěčku, jsem již dlouho nečetla. Autor umí tak krásně psát, že každá věta je jako umělecké dílo. A konec knihy mě naprosto vzal dech. U knížek většinou nepláču, ale u této jsem neudržela slzy.
Každým dalším dílem je tato tetralogie čím dál víc strhující. Osudy postav, které sledujete od dětství až do dospělosti, vám nedají spát a musíte číst stále dál a dál. Přesně to sem od této neapolské ságy čekala.