Vrbická1999
komentáře u knih
Sůl moře
Ruta Sepetys
Proč se všude stále mluví o Titaniku, ale o největší námořní katastrofě v dějinách lidstva skoro nikdo nic neví ? Loď jménem Wilhelm Gustloff za sebou nese srdcervoucí příběh. Vyplula v lednu 1945 ze severního Pruska a slibovala záchranu tisícům lidí, kteří prchali před Rudou armádou. Na lodi bylo více jak deset tisíc lidí, skoro polovina dětí. Ruta Sepetys tuto tragickou událost, která se v počtu mrtvých jiné podobné nevyrovná, sepsala do úžasného románu, u kterého jsem ronila slzy. A to u knih skoro nikdy nebrečím.
Naprosto skvělé čtení, po kterém bude člověk zase o fous chytřejší, protože druhá světová válka v sobě stále skrývá události, o kterých se obecně moc neví, ale mělo by.
Nech těch lží
Philippe Besson
Polovina osmdesátých let. Francie. Dva kluci a příběh o nešťastné lásce. Moje první pětihvězdičková kniha tohoto roku.
Pravda, nebo lež
Colleen Hoover
Velice napínavé čtení, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Pár výtek bych měla, ale co jsem od knihy očekávala, to jsem dostala, takže jsem spokojená. Po dočtení jsem byla úplně rozhozená, tak na mě příběh zapůsobil.
Krajina roztavených zvonů
Jan Štifter
Jan Štifter je pro mě sázka na jistotu. Přečtu si od něj opravdu vše, co napíše. Jeho styl vyjadřování, melancholii a tajemnost starých časů miluju.
U těchto povídek je zajímavé, jak je každá psaná úplně jinak. Některé se mi líbily, některé zase ne. Ale bylo úžasné, jak se propojily. Pokud jste teda četli opravdu pozorně. Hodně jsem musela při čtení přemýšlet.
Další skvělý počin od mého milovaného autora.
Zmizelá
Gillian Flynn
Do Zmizelé jsem se pouštěla s velkým očekáváním, protože je hodně vychvalovaná. Moje očekávání bylo splněnou pouze z části. Vynikající zápletka, napětí a konec, který jsem opravdu nečekala. Ale kdyby jen měla kniha o dvě stě stran méně... Spousta pasáží mě přišla zdlouhavá a natahovaná.
Ale celkově hodnotím knihu kladně. Dává nám poučení, že nikdy nevíme, co člověk vedle nás ukrývá ve své duši.
Zulejka otevírá oči
Guzel Jachina
Mladou ženu Zulejku od jejích patnácti let týral manžel a tchýně. Když jedno utrpení smrtí manžela skončilo, začalo druhé. Společně s dalšími rolníky byla odsunuta a doslova vysazena na Sibiři, kde jsou nuceni prožít život v pracovním táboře, který si ale nejdřív musejí postavit. Skupina lidí, kteří se pouze s primitivním nářadím pokoušejí přežít v sibiřské tajze a vybudovat si od základů aspoň obstojné podmínky k životu. Zulejka tu však nachází překvapivě novou vůli žít. Další silná kniha, která ve mně posiluje vděčnost za vše, co mám a v jaké době mohu žít.
Doporučuju.
Jak se stát jiným
Édouard Louis (p)
Toto je moje druhá kniha od autora a musím říct, že mě jeho slova vždy zasáhnout. Při čtení Louisových knih mě vždy opravdu hodně mrzí, že všichni lidé na světě nemají štěstí na dobré rodiče, milující domov a pochopení.
Přiveď mě zpátky
B. A. Paris (p)
Skvělá thrillerová jednohubka, kterou jsem přečetla za jeden den.
Příliš pozdě
Colleen Hoover
Kniha, kterou se neváhám nazvat jako ždímačku emocí. Ale pouze v dobrém slova smyslu. Colleen Hover umí psát tak, že všechny postavy mi okamžitě přirostou k srdci a jejich příběhy prožívám. A to je přesně to, co od takových knih chci. Doporučuju.
Neopouštěj mě
Kazuo Ishiguro
Moje první setkání s držitelem Nobelovy ceny Kazuem Ishigurem. V mnoha recenzích na jeho román Neopouštěj mě jsem četla, jak lidé nemohli přes slzy ani otáčet stránky. To se u mě sice nekonalo, ale během čtení jsem měla husí kůži, protože kniha je psaná tak, že vám neřekne všechno naplno a hned, ale napíná vás. A vy se bojíte (a doufáte), co přijde (nebo nepřijde).
Dámský gambit
Walter Tevis
Pár let zpátky jsem na Netflixu viděla seriál o geniální šachistce, který mě okouzlil. Tudíž jsem byla zvědavá na knihu. Svět šachu je pro mě opravdu vzdálený vesmír, ale čtení jsem si užívala. Když se Elizabeth vypravila na šachový turnaj do Moskvy, kde se měla utkat s ruskými velmistry, o kterých se povídalo, že si i ty nejlepší americké šachisty ,,dávají k snídani, tak jsem skoro nedýchala a cítila nervozitu, jako bych tam byla s ní. Doporučuju.
Krajina ledu
Eowyn Ivey
Kniha, do které jsem se pustila díky předchozí knize autorky Dcera sněhu. Ta mě naprosto uchvátila. Krajina ledu je bezpochyby také skvělé dílo. Vezme vás do srdce aljašské přírody, ale taky vám poodkryje smutek a zlomené srdce jedné ženy, která teskní po manželovi, jež se vydal na roční expedici právě na Aljašku. Moc se mi líbily prvky nadpřirozena a magie, které příběh lehce poodkrývá.
Bohužel na mě byla ale kniha zbytečně moc dlouhá a natahovaná. Kdyby měla dvě stě stran místo čtyř set, příběhu by to prospělo.
Zimní včely
Norbert Scheuer
Musím říct, že Zimní včely jsou velice dobrým románem z doby druhé světové války. Navíc je kniha psaná nádherným poetickým jazykem. Dostává čestné místo v mé knihovně.
Umění vytvářet vzpomínky - Jak si užít a zapamatovat šťastné okamžiky
Meik Wiking
Miluju témata, o který Meik Wiking píše a zamýšlí. Jeho knihy jsou plné zajímavých informací, jenom bych vždy ocenila méně stran, aby se některé věci neopakovali.
Harry Potter a princ dvojí krve
J. K. Rowling (p)
Harry nikdy nezklame. Doháním resty, takže mě ještě čeká přečíst Relikvii smrti, abych měla sérii kompletní.
Millennials
Kateřina Pokorná
Knihu jsem si přečetla, protože jsem ji dostala jako dárek k narozeninám. Ráda jsem si zase vychutnala knihu ,,něčeho jiného'', ale v knihovně ji mít nemusím, už bych se k ní nevrátila, takže jí posílám dál.
Na konci dne
Claire Keegan
Letos jsem přečetla od autorky novelu Takové maličkosti, která byla perfektní, tak jsem na tyto tři povídky byla zvědavá. Nejdřív mi duch knihy unikal, ale po chvíli čtení a dumání, mi to došlo. Povídky bolí, škrábnou do vás, ale takovým zvláštním, zajímavým způsobem. Nejvíc mě zasáhla třetí povídka, která mi vyrazila dech svým koncem.
Všichni jsme utkáni z hvězd
Rowan Coleman
Hezký příběh o smrti a mnoha pohledech na ni. Knížku si asi dlouho pamatovat nebudu, ale na pomalý adventní čas je to moc dobré čtení.
Zimování
Katherine May
Skvělá kniha pro uvědomění, co pro nás zima v našich životech znamená. Neměli bychom přeskakovat žádné období a koloběh roku si vychutnat se vším všudy.
Vlak do Samarkandu
Guzel Jachina
Je zvláštní říct, že toto byla nádherná kniha, když vypráví o katastrofálním hladomoru, který vypukl v Rusku v roce 1921. Nepokoji zmítaný Sovětský svaz, miliony mrtvý a desítky milionů hladovějících. V tomto období, kdy všem již dochází naděje, je vypraven vlak, který má zachránit 500 sirotků a dovézt je tam, kde je jídla dostatek. Do Samarkandu. Strastiplná cesta trvající šest týdnů, skoro tři tisíce kilometrů a jídlo na cestu téměř žádné. Celou dobu jsem při čtení skoro nedýchala. Jak toto dopadne ?
Vlak do Samarkandu vychvalovala v podcastu Zazie v metru a já budu pokračovat. protože toto byla jedna z nejlepších knih v mém životě.
Přesně díky takovýmto dílům jsem hrdá knihomolka.