Vruznychsvetech komentáře u knih

(SPOILER) Tohle bylo tak strašně krásný! Mělo to hluboké myšlenky, skvělou atmosféru, několik linek a vlastně na to, že je to román pro ženy, tak jste si každou chvíli kousali pomalu nehty a stravovali se, co přijde dál. Bylo to plné zvratů, ale ne uměle vytlačených. Bylo to plné emocí, ale ne na sílu vytvořených. Bylo tam několik dějových linek, kdy se všechny odehrávali v jiný čas. Během čtení jsem si opravdu připadala jako cestovatel časem i když z počátku jsem byla poměrně zmatená a v příběhu jsem se ztrácela, což se však během prvních 30 stránek spravilo a já se v tom, jak to funguje krásně zorientovala. Tím, že se jelo na několik časových období, tak bylo samozřejmě i spousta postav, které byly naprosto krásně vykreslené, působily realisticky i když jste měli občas chuť některé pěkně profackovat za to jak se chovají anebo, co si to zase vymýšlí. Jako velký plus za sebe vidím hned několik těžkých témat, které zde byly krásně popsané a nebudu lhát při jedné scéně nebo spíše uvědomění jsem cítila hroznou chuť postavě pomoci a soucítila jsem s jejím problémem. Abych byla objektivní, tak pocitově jsem si ji zamilovala, ale kvůli zmatkům na začátku jsem se rozhodla pro 4 z 5

7 03.01.2022

Tahle kniha je opravdu hrozně krásně napsaná! Jde v ní vidět, jak je český jazyk krásný a zároveň se díky krátkým větám čte poměrně snáze, než kdyby byli věty dlouhé. I když musím říct, že je na čtení už trochu složitější, proto mi nějakou dobu trvalo si na styl psaní zvyknout. Potom už to byla jedna úžasná, dojemná a strastiplná cesta emocí. Na jednu stranu škoda, že kniha byla takhle krátká na druhou stranu je to, ale dobře, protože kdyby byla delší už by to nemuselo zapůsobit, tak jako nyní.

6 05.09.2021

Tak jako k Berušce od počátku patří sedm teček, tak k Ruby zase Hart. A že je to sakra pravda. Představte si ty nejvíce ikonické páry, které ze všeho nejvíce zbožňujete v příbězích a rozdělte je. Zničil vás konec Titaniku? Pak tohle vás zničí zaručeně taky.

Autorka nám sice už na začátku prozradila, že jeden z nich zemře, ale to co nás čeká dál je jízda plná ne tak úplně druhých šancí, vnitřních bojů a poznávání sebe samých.

Kniha je založena na emocích a ty za mě fungují na jedničku. To s jakou uvěřitelností se autorce podařilo popsat všechny ty středoškolské trable, psychiku dospívajícího člověka je až neuvěřitelné. Sedíte, čtete a máte pocit, že se bavíte s nejlepšími kamarády, že s nimi popíjíte na párty anebo prožíváte první lásku společně s vaší nejlepší kamarádkou.

Celému příběhu zároveň dominuje anděl, který tomu celému dodává takové to nevšední kouzlo. Který z toho dělá mnohem více než dojemný, romantický příběh pro dospívající.

Co se týče romantické linky, tak za mě osobně je skvělá. Líbí se mi celý ten něžný nádech spřízněných duší a ten začátek plný friends to lovers, ale zároveň i ten zbytek, kdy ona je pro něj pořád tou Ruby, kterou tak miluje a nikdy milovat nepřestal, jenže on pro ni už není tím Hartem, koneckonců jak by taky mohl, když nevypadá, tak jak by vypadat měl. Líbilo se mi sledovat tu snahu o sblížení a s napětím jsem očekávala zda si to Ruby uvědomí.

K postavám jsme se lehce vyjádřila už výše, nicméně jsou neskutečně realisticky popsané. Prochází si (alespoň většina) tím, čím si prochází běžní středoškoláci. Zároveň je zde ale skvěle vykreslená psychologie toho, jak různé osobnosti prožívají odchod milované osoby. Líbí se mi, že zde najdeme stejně jako v realitě hned několik charakterních typů.

Co se za mě osobně povedlo, ale úplně nejvíce je konec, který ve mě zanechal spoustu otázek na které vlastně odpověď z příběhu mám, ale stejně si říkám PROČ? JAK? KDY? A to přesně očekávám od něčeho čemu dávám / i když tady by si to vzhledem k příběhu zasloužilo mnohem více 5

*Za knihu v rámci #spoluprace děkuji @cosmopolis_cz

5 18.09.2024

Tohle byla pecka! Když se mi naskytla možnost přečíst si rukopis této fantasy, tak jsem byla z počátku skeptická. České prostředí? Zima? A hlavně, když jsem zjistila, že tam půjde dost o lásku byla jsem poměrně nedůvěřivá, neboť se romantickým knihám docela vyhýbám. Ale víte co? Tady byla ta romantická linka, tak strašně hezky napsaná, že to bylo něco, co jsem si na knize zamilovala! A jo, až si zase budu chtít přečíst něco romantického s přidanou hodnotou sáhnu po re-readingu. Celý svět byl postaven samozřejmě na smyšlené ledové zemi, dalších speciálních a různě zaměřených oblastech a pak českém prostředí, což bylo osvěžující. Kniha na mě po dobu čtení házela takové ty dvory vibe, ale bylo to celé takové pohádkovější a milejší. Zároveň, co jsem dost ocenila, tak zde nebyli vykreslovány sexuální scény atd... Postavy? Skvělé! Žrala jsem je všechny včetně záporáka! Líbí se mi, že autorka ukazuje, že věci, make-up, paruky... nemají gender a je tudíž jedno, kdo je využije, což v literatuře moc nepoznáváme! Prostě a jednoduše, co to tady okecávám určitě to mělo své mouchy, ale ty jsem ochotná přehlédnout, protože to bylo boží! Nemohla jsem se od toho odtrhnout a zároveň, když to skončilo věděla jsem, že chci další díl! Takže rozhodně 5 z 5 a všechny Áji ze všech různých světů moc doporučují!

DOPORUČENÍ:
A komu, že to tedy doporučují? Nejraději bych řekla všem a taky to řeknu. Všem! A teď konkrétně? Líbili se vám Dvory? Anebo se vám líbil jejich nápad, ale přišli vám moc jako rudá knihovna? Pak se vám bude líbit i toto!

5 12.04.2024

Paní Jara je fantasy kniha s obrovským přesahem. Kniha otvírá hned několik důležitých témat o kterých je důležité mluvit! Můžeme se zde setkat s narážkami na vzhled, pohlaví, či intelekt. Otvírá se zde problém násilí i sexuálního obtěžování, ale to takovou formou, že to skvěle zapadá do příběhu a nepůsobí to stylem, že to tam autorka dala jen proto, aby tam něco takového bylo.

Hlavní hrdinka Star rozhodně není dokonalá. Není to typická YA hrdinka. Neleží jí u nohou desítky mužů ani nevyhrává soutěže. Nebojí se vyjádřit nesouhlas, poslat někoho do míst kam ani slunce nesvítí anebo je-li to nutné někomu pořádně natáhnout.

V knize se setkáváme s různorodými prostředími, které jsou od sebe natolik vzdálené, že působí jako kdybychom se ocitli v jiném světě. Vidíme jak to funguje u chudých, v ústavech, ve školách, v opuštěných oblastech i mezi onou vyvolenou elitou. Dává nám to tak kompletní náhled na prostředí, což nám pomůže si zase o něco více připadat jako kdybychom v tom světě skutečně žili a zažívali stejná dobrodružství jako hlavní hrdinové.

Pokud očekáváte chronologický děj u kterého budete už od začátku vědět, co přesně a jak bude, tak jste šíleně na omylu. Vy vlastně tak nějak podvědomě tušíte a znáte všechny podstatné informace, ale to po celou dobu čtení nevíte a až skoro na konci celého příběhu vám to celé sepne dohromady. To už za sebou, ale máte minimálně tři infarkty z věcí o kterých jste neměli ani nejmenší tušení!

Takže ano, Paní Jara je naprosto skvělá knížka, která si rozhodně zaslouží pozornost. 5 z 5 a nesmím zapomenout zmínit boží romantickou linku, kterým já neholduju, ale tady byla

3 12.04.2024

Ač název samotný zní Němé duše, já vám zde povím pouze o jedné. Té své, protože přesně tak bych svou duši teď mohla popsat, jako němou.

Spousta otázek ji momentálně sužuje, ale jakoby jí něco bránilo v tom je vyslovit. Spousta informací, které si momentálně skládají svou mozaiku v jeden ucelený obraz a ona snažící se porozumět všemu, co se na popsaných stránkách odehrávalo. Spousta pocitů, co se láme přes sebe a navzájem se jeden o druhý rozbíjí teď dominují nejen její podstatě, ale i mé hlavě.

Drsná a nelítostná fantasy, která nám ukazuje daleko větší zrůdy než si dokáže stvořit naše vlastní fantazie. Ojedinělé prostředí, které vás svou atmosférou donutí přemýšlet nad tím zda džungle je opravdu tím místem, kde byste měli cítit strach. A jestli bubáci pod postelí nejsou ve skutečnosti jen předzvěstí toho, že ani vlastní lože není vždy úplně bezpečným místem.

Dospělácká fantasy, která vás přesvědčí o tom, že pod označením Fantasy se skrývá mnohem více než víly, upíři a čarodějky, jak tomu bývá poslední dobou zvykem.

Více pohledů, jakoby nám dovolovalo cestovat myslí několika důležitých lidí najednou a dávala nám tak oproti postavám důležitou výhodu. Styl psaní, mě okamžitě vtáhla a já po chvíli přestala vnímat, že je to jen fikce. Zvykla jsem si na postavy a chtěla vědět více. Připadala jsem si jak v příběhu několikrát zmiňovaná matka, připadala jsem si jako vyvolená, co dostala možnost sledovat něco posvátného. Nemůžu říct, že bych rozuměla každé postavě a každému poznatku a činu, co se rozhodla udělat, protože tak tomu není ani v reálném světě, ale můžu říct, že jsem si cestu tímto světem neskutečně užívala.

Pod pojmem užívala se neskrývají jen kladné emoce, nýbrž i ty záporné. Několikrát jsem cítila nenávist vůči některé postavě a jejímu chování, několikrát jsem cítila smutek nad osudem, který byl již předem předurčen.

Mnohokrát jsem cítila radost prostupující celým mým tělem i pocit zadostiučinění, když se ukázalo, že na každého nakonec čeká, co si zaslouží.

I přes skvělé popisy místa a atmosféry, jsem však několikrát dostala něco s čím jsem naprosto nepočítala. Zvraty byly podstatnou součástí příběhu a že jich zde nebylo málo. Kolikrát jsem si myslela, že přesně vím, co se stane vždyť jsem to sledovala snad ze všech možných úhlů pohledu a nakonec se stalo něco naprosto jiného. A to bylo to, co mi neustále bralo slova z úst a já se čím dál tím víc stávala jen další němou duší z příběhu, kterou teď ještě nějakou dobu určitě budu. Troufám si říct, že tento příběh semnou bude ještě chvíli žít než konečně pochopím všechna jeho poselství a to je to, co si představuji, že bych od knihy měla dostat. Nedostala jsem jen příběh s kterým jsem strávila pár dnů než jsem ho dočetla. Získala jsem něco více.

3 11.11.2023

Tahle kniha je sama o sobě psaná převážně lidsky. A proto vás i jako diváka a zpočátku nezúčastněnou osobu dokáže vtáhnout do děje.

Donutí vás přemýšlet nad tím, kdo za celou pravdou stojí, jaký k tomu měl důvod a hlavně, jak je možné, že se tělo objevilo až teď.

V příběhu jsou detailně popisované scény tudíž se dozvíte spoustu někdy v budoucnu třeba důležitých informací jako jsou názvy kostí, co je na nich specifického a jak je rozeznat na pitevně.

Příběhem nás střídavě provází již dospělá Josie a malá Josie. Z počátku se to může zdát trochu matečné, ale není tomu tak. Kapitoly z pohledu dospělé Josie tvoří tu kostru příběhu, kde se dozvídáme jak co bude a proč? Zatímco kapitoly z pohledu malé Josie dodávají celé knize ten přidaný šmrnc.

Celou dobu máte pocit, že ač se snažíte sebevíc pořád vám něco uniká. Pořád jsou postavy v knize o krok před vámi a to je na tom to fascinující, abyste tenhle problém přestali mít musíte dojít až na konec, kde se vám všechny ty dílky skládačky pospojují dohromady a odhalí pravdu.

3 08.11.2021

(SPOILER) Ve dne dívkou, v noci vlkem. Ve dne knihomolkou, v noci bojovníkem. Každý z nás ať už vědomě, či nevědomě určitě po něčem toužil. Možná jste si přáli stát se někým jiným? Možná jste si přáli stát lepší verzí sebe samého. Anebo se vám něčí charakter, superschopnost líbila natolik, že jste se po ní též zatoužili. Vždy to, ale vedlo k nějakému kladu.

Hlavní hrdinka Mebh má taky svou zvláštnost, svou superschopnost, kterou ona sama bere jako výhodu. Váží si jí a neměnila by, je hrdá na to kým je a je hrdá i na své lehce specifické přátele. Díky ní, můžeme sledovat, že být jiný není špatné a může nám pomoci uvědomit si, že každá naše výjimečnost nás dělá o něco více důležitějšími pro tuto společnost. Na druhé straně máme pohled, tolik typický pro většinovou společnost. Cokoliv je jiné se stává automaticky děsivým, nechtěným a něčím navíc. Jak to tak bývá neexistují kompromisi a autorita si potřebuje nutně dokázat, že je něčím více než ve skutečnosti je.

Po celou dobu můžeme sledovat i jeden velký sen. Sen mladé dívky, co byla vytržena z vlastního prostředí, které jí bylo tak známo. Vidíme pohled dítěte, co netouží po ničem více než trávit čas se svým otcem, jako tomu bylo dříve. Sledujeme dítě po kterém chtějí ať se přizpůsobí jiným pravidlům a jiným podmínkám víceméně ze dne na den. Slibují jí za to, že zde pak v bezpečí bude moc zůstat i nadále. Nikoho nezajímá, že potom vlastně vůbec netouží, že netouží být vojáčkem v jejich hře a mnohem raději rozjede svojí vlastní i když se z počátku zdá býti skoro nemožnou, či velmi obtížnou.

Dostáváme náhled na to, jak dospělá duše přihlíží na tu dětskou. I když se tváří, že je chápavá opak je pravdou. Jakmile jde do tuhého věří raději jiným dospělým než, aby si připustil že dětská fantazie sice je kolikrát velká a plná neexistujících příšer, ale mnohokrát, že se v ní skrývají i ty příšery až příliš reálné.

Vlkochodci jsou svojí grafikou naprosto nádherným dílem. Na první pohled vhodným pro děti, svým skrytým poselstvím si myslím, že zaujme i ty starší.
Za mě bezpochyby 5 z 5 a velké doporučení!

2 23.09.2023

Když se mi Rebelky z Oxfordu dostaly do ruky, tušila jsem, že by se mi to mohlo líbit a bylo tomu opravdu tak. Atmosféra starodávného Londýna tu byla vykreslena, tak skvěle, že jste měli nutkání ukrást obraceč času a přenést se do té doby. S tím souvisel fakt, že povahala hlavní hrdinky Annabelle byla silná, ale přesto nebyla dokonalá. Měla své přednosti, ale i velké nedostatky, právě proto působila, tak skutečně a vy jste měli chuť jí pomoci ve splnění cílů. Hlavní mužský hrdina se z počátku může zdát jako sebevědomí na nikoho se neohlížející se muž. V průběhu čtení se však ukáže, proč se tak chová a celé to dohromady secvakne jak spínací špendlík. Styl psaní autorky byl minimálně pro mě velmi milý a tak i když čteme defakto o těžkém tématu je to podané s takovou lehkostí, že tomu porozumí i člověk, co o dané problematice třeba nikdy neslyšel anebo se jí nezabýval. Je to kniha o feminismu, ale on tam není podstaný. Je to kniha převážně o té době a tom, jak to v ní fungovalo. Proto zde feminismus není nijak útočný, ale pouze informativní. Za mě si tahle kniha rozhodně zaslouží 5 z 5 a myslím, že mi bude trvat delší dobu neporovnávat s ní ostatní knihy podobného žánru, ale i ostatní.

Kroniky prachu, Pýcha a předsudek to jsou typově podobné knihy. Mají něco společného a přesto měli Rebelky z Oxfordu něco, co mě nutí na ně pohlížet lépe než na Kroniky prachu. Mají v sobě spoustu skrytého a inteligentního humoru, i když si občas při čtení klepete na hlavu, co to zase dělá, tak se nudit nebudete. Jde se z akce do akce a romantika je uvěřitelná, což mně se moc často nestává. Většinou se cítím trapně za ně, což se tady nestalo.

2 23.01.2022

Šikana. Změna školy. Přátelé, kteří nejsou takoví jací se zdají být. Pocit méněcennosti a ještě mnohem více pronásledují Eriku, hlavní hrdinku, průběhem celého příběhu.

Upřímně? Je to příběh, který si nebere v těchto věcech servítky. Autorka je popisuje naprosto syrově a díky Ich formě a střídání pohledů se zdá, jako kdyby nám to celé vyprávěla nejlepší kamarádka. Popisy emocí, na kterých je celý příběh víceméně založený nám ukazují jak bezmocní jsme, nikdo z nás jí nemůže pomoc i když bych chtěl, kolikrát se mi chtělo až hlasitě zaklít. Holka, co to sakra děláš? Proč se necháváš takhle ničit? Byly asi nejčastější věty, které se mi honily hlavou.

Co se té příběhové stránky týče, tak mi přišlo, že nebyla nijak obsáhlá. Celé se to motalo kolem jedné věci a sem tam se přidalo něco, co to doplnilo či trošku rozbilo. Ze začátku jsem s tím měla trochu problém, přišlo mi že se neustále točíme v kruhu a nikam se to neposouvá, pořád jsem čekala, kdy přijde ten opravdový příběh, kdy se začne něco dít a my jako čtenáři poznáme více. To se nestalo. Nebo ne tak úplně, brzy mi došlo, že se toho asi nedočkám a změnila přístup ke knize. Díky čemuž jsem si to ve finále opravdu užila.

Jako velký plus vidím uvedení nouzových linek, linek důvěry ať už v podobě webových stránek anebo telefonních čísel. Přijde mi, že to té knize přidalo zase něco na víc, stejně jako komiksy, které se objevovaly sem tam. Tvořila je hlavní hrdinka a kreslila si v nich takové své alter-ego, což dohromady moc hezky fungovalo s celou myšlenkou příběhu... Že někdy člověk musí napsat nejdříve konec, aby zjistil, kde začít...

Za mě osobně tedy / a velké doporučení všem, co nepotřebují nutně silnou zápletku, ale mnohem více si užívají nimrá ní se v pocitech.

POKUD SI ZROVNA NEPROCHÁZÍTE HEZKÝM OBDOBÍM, TAK SI PŘEČTĚTE VAROVÁNÍ NA ZAČÁTKU A ZVAŽTE ZDA SE DO PŘÍBĚHU CHCETE POUŠTĚT

1 21.11.2024

Co jednomu se líbí druhý nenávidí. Aneb oblíbená hláška nic není pro všechny anebo 100 lidí 100 chutí? To jsou všechno věty, které se mi vyrojily v hlavě po přečtení některých recenzí. Tak se pojďme podívat, proč a co si o celé knize vlastně myslím.

V první řadě se mi moc líbí samostatné zpracování, kdy nás příběhem provází tři hrdinové a občas je kapitola z pohledu toho a podruhé zase z pohledu někoho jiného. Dávalo to za mě prostor k tomu, abychom si vytvořili vztah ke všem hlavním postavám a zároveň, když nám jedna nesedla, tak jsme tam pořád měli ještě ty dvě. Mojí nejoblíbenější se stala Sam, která to prostě měla asi z mého pohledu nejtěžší?

Druhou věcí, co se mi moc líbila, ale často to vidím vytýkané je jakási překombinovaní aneb tři postavy a každá má svého vnitřního a svým způsobem i vnějšího démona. Upřímně? Autorka se netají tím, že všechny postavy něčím trpí, takže ano do knihy jsem šla s tím, že jsem předem věděla, že každá ta postava má nějaký problém tudíž to za mě osobně není mínusem. Ba naopak, ať už si to chceme anebo nechceme přiznat každý z nás více, či méně něčím trpí anebo ho sužuje nějaký problém jen to někdo dává najevo a druhý ne, takže to, že se zde každá postava s něčím potýkala mi přišlo naprosto lidské.

Moc oceňuji i poznámky pod čarou od samotné autorky, které nám vysvětlují určité termíny s kterými jsme se do teď nesetkali a mi to tak nemusíme dohledávat nikde jinde. Dalším za mě opravdu velkým bonusem jsou telefonní čísla na linky důvěry, které se v knize nachází, protože kde sakra jinde než v knize pro dospívající by měli být?

Co se samotného děje týče, tak ten mi připomínal dost různé filmy a seriály ze střední americké školy. Takové ty u kterých člověk vypne a zasměje se, což bylo za mě taky super, protože toho trpění a kousání nehtů jsme si užili v té hlavní dominantě knihy, kterou tvoří bezesporu postavy a psychologie.

Za mě osobně tedy rozhodně velké doporučení někomu, kdo se chce nenásilnou formou dozvědět něco více o různých mentálních, ale i ojedinělých onemocnění.
/

1 04.06.2024

Kdyby zvířata mohla mluvit naším jazykem a my jim rozuměli určitě bychom zjistili, že naším uším unikl nespočet kouzelných příběhů, jako třeba ten o TULENÍ VÍLE.

Píseň moře je příběh o lásce dvou sourozenců a velkém prokletí. Příběh o nadpřirozených bytostech i těm nám ze všeho nejbližších a to lidech. Máme možnost nahlédnout pod pokličku křehké dětské psychiky. Co obzvlášť oceňuji je tempo celého příběhu. I když děj díky krásným obrázkům rychle plyne, tak charakteristickým vlastnostem a obecně práci s nimi je věnovaná podstatná část příběhu.

Jak to dopadá, když je jedno z dětí protěžováno? Je role staršího bratra a tudíž ochránce opravdu tím po čem malí kluci touží ze všeho nejvíce? Může být pes lepším přítelem než mladší ségra a jak celý děj ovlivní konzervativní babička, které záleží na vzdělání, vychování a zdraví jejích nejmenších vnoučat?

Nadpřirozené bytosti nám dodávají pocit jaké si nereálnosti schované v lidském světě. Já osobně jsem si některé z nich vykládala jako pokušitele, zahleděné do sebe a prahnoucí po vysvobození. Příběh poukazuje na ztrátu a na to, že cítit emoce může kdokoliv bez ohledu na věk nebo pohlaví.

Na konci knihy na nás čekal slovníček cizích slov, které se v příběhu sem tam vyskytly i text písně kolem, které se celé naše putování točí.

Já osobně jsem z celého příběhu naprosto nadšená. Nejen díky nádherným ilustracím, ale zejména díky skvěle vykresleným charakteristickým vlastnostem.

Nejvíce si myslím, že příběh ocení mladší čtenáři a nebo ti, jež už znají animovanou adaptaci. Stejně jako jsem byla nadšená z Vlkochodců jsem nadšená i z Písně moře, neboť v obou příbězích jsem našla něco více než jen pohádku a krásné obrázky. Za mě určitě 5 z 5 a velké doporučení!

1 25.03.2024

Kniha bojovníci s nicotou mě vrátila v čase o několik let do zadu. Do chvíle, kdy většina z nás četla Selekci a Hunger games s Harry Potter. Byli populární dystopie typu Divergence a letěla Legenda. Zkrátka taková ta doba, kdy spousta z nás začínala číst anebo objevovat krásu Young adult literatury a byla nadšená snad z úplně všeho, co zrovna vyšlo. Neměli jsme toho moc načteno a tudíž ani naše nároky nebyly nijak velké oproti dnešní době.

Bojovníci s nicotou mi svým příběhem, atmosférou, ale i postavami připomínají právě tuto dobu. Je to milé, oddechové čtení, při kterém občas nevíte, co se stane a jindy to tušíte od samého začátku. Obecně bych neřekla, že je to nějak těžce napsané a pro někoho, kdo začíná s YA fantasy anebo nehledá nic s přidanou hodnotou je to ideální kniha. Je to hezky napsané, má to nápad, děj i zápletku a postavu, kterou si buď zamilujete anebo ji nemusíte.

Pokud však máte načteno, hledáte něco už lehce složitějšího, tak si myslím, že vás bojovníci bohužel nenadchnou. V knize se objevují nějaká ta klišé a ve směs nepřichází s ničím až tak originálním, aby si z toho zkušenější čtenář fantasy sedl na zadek.

Pokud však máte mladšího sourozence a chtěli byste, aby zažil podobný pocit, jaký jsme zažívali při prvním větším čtení my, pak tím, že sáhnete po této knize rozhodně neuděláte krok stranou.

Já osobně k ní mám postoj neurazí nenadchne, ale dokážu si představit, že kdybych se ke knize dostala jako mladší hltala bych každou stránku a chtěla vědět mnohem více.

1 26.01.2024

Neobyčejná, tak nějak by se dala tahle dystopie nazvat. Zpočátku mi trvalo než mě vtáhla, přišlo mi zvláštní celkové uvažování hlavního hrdiny i používaný slang, bylo to něco na, co běžně zkrátka nejsem zvyklá.

Po nějaké době, mi to však začalo připadat jako automatické. Zvykla jsem si na to a svým způsobem jsem z toho byla neskutečně nadšená.

Co bylo hlavním tahounem téhle knihy, minimálně pro mě osobně je fakt, že autorka skvěle vykresluje prostředí. Kdy samotná kniha je rozdělena na takové čtyři větší úseky odehrávající se na jinačím místě.

Nico jako hlavní postava na mě působil zajímavě. Není to tak, že bych si ho vyloženě zamilovala, ale ani to není tak, že bych ho vyloženě nenáviděla. Popsala bych ho jako takového mladého filozofa. Dost se zajímal právě o otázky existence, žití, co je pouhá iluze a co nikoliv.

Pokud patříte mezi fanoušky ať už fantasy jako takové anebo dystopie, či sci-fi má tenhle příběh velký potenciál vás zaujmout. Pokud si ale přečtete raději nějakou romantiku najdete se zde taky.

Za mě osobně to bylo takové hezké vrácení do doby, kdy letělo Hunger Games, Divergence, Labyrint a ukázalo to dystopii zase v lehce jiném světle a modernějším pojetí. Za mě si příběh odnáší 4 z 5 a rozhodně velké doporučení.

*Za knihu děkuji v rámci spolupráce @humbook_blogeri #humbookblogeri

1 23.06.2023

(SPOILER) Oddechová letní romantika u které nemusíte moc přemýšlet abyste si jí užili. Jde zde převážně o tu zakázanou lásku, romantickou linku od nepřátelství k lásce a rozdíly mezi společenskými vrstvami.

Svým způsobem by se to tedy mohlo zdát jako naprosto nezajímavý, obyčejný příběh plný klišé. Ale tak to ve skutečnosti není. Mě osobně zaujala asi úplně nejvíce ta psychologie postav, kdy opravdu je každá jiná, každá si prochází svými specifickými problémy, které odpovídají jeho postavení. Občas mi to házelo vibe takové Barbie pro dospělé. A paní Rotierová působila přesně jako taková ta uklízečka a zároveň učitelka z Barbie a Mušketýři.

Hlavní hrdinka Donna je místy opravdu hodně naivní, ale můžeme se jí vůbec divit, když celý život vyrůstala ve zlaté kleci defakto odstřižena od normálního života a slyšela a znala jen takovou pravdu, kterou chtěli aby znala její otec a snoubenec?

Příběh je zajímavě podkreslen mafií i ne vždy úplně legalními úkony. Pokud vás tedy baví taková ta peprnější romantika, hate to love, mafiáni, bad boy a nevinná dívka a zároveň vás baví zkoumat psychologii postav, tak si myslím, že PROPAST MEZI NÁMI je kniha přesně pro vás.

Za knihu děkuji @knihydobrovsky

1 25.05.2023

Bylo to děsivé? Občas opravdu bylo. Možná bych se toho bála už z počátku, kdyby mi sedl styl psaní. Ten mi totiž z počátku skutečně opravdu nesedl.

Co bylo naopak naprosto skvělé, byly 3 dějové linky, které provázeli celý příběh. Postupně se rozvíjí až se nakonec spojí v jednu a vytvoří celkový okraj mrazivého příběhu.

Nejzajímavější byla stoprocentně ta se skupinkou, která nás brala společně na výpravu. Byla ta nejvíce dynamická a nebudu lhát chytala jsem z toho lehce Scooby vibe.

Svým způsobem jsme se na konci dostali rozuzlení, kdo je viníkem až na to, že vůbec, protože nám celou dobu hráli druhé housle duchařské příběhy, které tomu dodávali tu pravou mrazivou atmosféru.

Zní to zatím krásně ne? Až na to, že to má jeden velký problém. Celý příběh se víceméně točí v kruhu a opakuje stále dohromady ty stejné motivy. Takže za mě osobně spíše takový průměr s hezkou atmosférou.

1 03.05.2023

Fantasy inspirované svým způsobem skutečností. Neobyčejná hlavní hrdinka a hlavně neobyčejné jezero. Buďme k sobě upřímní, kdo kdy slyšel jezero mluvit? Co se mi na knize líbilo, že byla psaná tak nějak inteligentně. Svým způsobem se nejednalo jen o další oddechové čtení, ale mohli jste se dočíst i spoustu reálně zajímavých informací, které se vám mohou hodit. Ono už jen to, že je to inspirované reálným historickým prostředím vás nenásilnou formou donutí si něco málo zjistit anebo se dozvědět minimálně z knihy.

Co se jazyka týče, tak ten byl moc milý. Jednalo se tedy o knihu, která se čte pomaleji, protože se u ní musí sem tam přemýšlet a musí se hodně vnímat o čem autorka píše, převážně tedy ze začátku, abychom poté nebyli v knize úplně ztracený z těch všech postav, názvů a míst. Což ale rozhodně neberu jako mínus, prostě bych to označila za lehce těžší fantasy. Není to nic extra náročného jako Tolkien, ale zároveň to není ani typická odreagovačka jako třeba Sarah J. Maas, kde u toho nemusíme až tak přemýšlet.

Celou svou podstatou, dějem, místem, hrdiny na mě kniha působila a přirovnala bych jí k některým novodobějším fantasy ze slovanské mytologie. Takže pokud se vám líbila Dcera zimy, Světla nad močálem anebo něco zkrátka na tenhle styl, pak se vám Čarodějka od Jezera bohů bude líbit taky a za mě si odnáší krásné
4 z 5 a rozhodně se těším na další knihy od autorky, které do budoucna třeba vzniknou.

* Za knihu děkuju v rámci spolupráce autorce

1 09.01.2023

Abych byla upřímná, tak tahle kniha mi nesedla. Měl to být Thriller, který mi to moc nepřipomínalo, to ale nevyvrací rozhodně fakt, že knížka je čtivá, má zajímavé charaktery a ostatním se může líbit!

Kniha je psaná z pohledu několika postav, což tomu přidává na zajímavosti. Nedozvíte se tak pouze o tom jak to celé vidí hlavní hrdinka, která je skvělou novinářkou u které buďme si jistí, kdyby na nás měla vyhrabat nějakou špínu, tak by jí našla, ale i o tom jak to vidí mnohem více postav.

Možná je to tím, že tam není fantasy a pravděpodobně je to i psané pro starší čtenářky, nebo minimálně jinou cílovku do které jak jsem si bohužel ověřila nespadám na mě kniha nezapůsobila, tak jak měla...

1 03.12.2022

Jak možná někteří víte, tak první díl se mi neskutečně líbil, byla jsem z něj nadšená a s radostí můžu říct, že moje nadšení přetrvává i po přečtení druhého dílu. Abych byla upřímná, tak ten první se mi líbil o něco více, ale možná je to zapříčiněné jen tím, že to prostě byl ten prvotní impuls, kdy jsem doposud nic podobného nečetla. Nicméně prostředí v knize na vás opět házelo ten pocit tajemna, takový ten kouzelný pocit, kdy byste se nejraději stali dalšími hrdiny knihy, jen abyste mohli navštívit onen svět. Smysluplně se chovající a sympatické postavy tomu samozřejmě jen pomáhali a touha vloupat se to příběhu jen narůstala. To že to mělo přidanou hodnotu v podobě řešení vážnějších témat jako Feminismus, které však byli nenásilně vysvětleny a každý si o tom mohl udělat vlastní obrázek jen potvrzuje fakt, jak skvělá tahle série je. Za mě tedy 4 z 5 protože předešlý díl se mi přece jen líbil o něco málo více a za mě velké doporučení!

1 30.08.2022

Myslím si, že tohle byla opravdu královská jízda? To si tedy rozhodně myslím! Líbil se mi celý koncept založený na České republice a líbilo se mi i to, že jsme to pořád neměli servírované jen z pohledu jedné postavy. Co se postav týče, tak těch se v příběhu nachází opravdu velké množství a o to je to celé, taky zajímavější, protože se nemáš čas chvíli nesoustředit. Svým způsobem mi to lehce připomnělo Červenou, bílou a královsky modrou, ale myslím, že za to hlavně může ta myšlenka toho království. Jestli se něco autorce opravdu musí nechat, tak to konkrétně to, že zvládá bravůrně vykreslovat jednotkové charaktery i prostředí. Zápletka se mi taky zdála zvládnutá a dobře promyšlená. Když se to vezme kolem a kolem, asi bych nenašla vyloženě něco, co by mi na knize vadilo, takže si ode mě odnáší krásné 4 z 5

Autorce děkuji za poskytnutí knihy k recenzi.

1 07.08.2022