WEIL komentáře u knih

Výpisek: "Ó ty papíre, tak tichý, trpělivý/který na svých zádech bez hněvu a zlosti/ všecku moudrost světa, již se chytří živí,/ nosíš zároveň s veškerou pitomostí".

"Lidé, bděte", znám pouze úryvky, takže nebudu hodnotit.
Je třeba vše vidět v kontextu doby, ale současně je možné na to pohlížet i z hlediska lidského. Kolik lidí dneska by bylo ochotno být tak zapálených pro něco, jako třeba osobnost J. Fučíka?
I když zase mě trochu máte, informační embargo kolem jeho osoby, jeho života, což mě nutí i k jisté zdrženlivosti v jasných soudech.

Dneska už je známé, že by Sovětský Svaz těžko mohl pomoci Československu. Nebyl tak dobře vyzbrojený jako německá armáda, která by ho vojensky sfoukla jako svíčku. Až ruská zima zastavila německý tlak, podobně jako kdysi Napoleona. Říkám to zjednodušeně, neb kdybych měl vyjmenovávat všechny hlavní body, tak by to bylo nadlouho.

Myslím, že Fučík tehdy nemohl vědět jak na tom vojensky Stalin je.

Kniha je výběrem z reportáží, které Julius Fučík psal především pro komunisticky orientovaný tisk.

Podobně jako po r. 1989, tak i po roce 1918 už dávno opadla vidina prosperující republiky a proto logicky dost lidí toužilo po změně a Masaryk a jeho politika už značně chřadla.

Tak jak se snaží autor v novelách "Tři malé ženy" snaží charakterizovat tři odlišné typy žen, tak v této knize autor zkoumá tři mužské typy a jejich životní osudy.

Už jsem si toho všiml v dnešní době víckrát, že to co se dříve považovalo obecně mezi lidem za neúspěch, tak se dneska považuje za úspěch.
A tohle není jediná novela, co na tohle pojetí literárně poukazuje. Důvodem je ten fakt, že dneska morálku nereprezentuje nikdo, tedy žádná instituce, dříve a na čas socialismus, což znám dobře z lidí, co dneska už nežijí, ale jejichž jednání a chování mě přesvědčilo, že lidi dříve uvažovali jinak a za něčím vyšším cílili, což se dneska prakticky vytratilo.

Co je normální?
Bláznivé je vše, co není normální, ale znormovat všechny možnosti, které nás obklopují je pro člověka vyloučeno.

Nelíbí se mi proto ten název, ten se hodí na každého člověka.

Literární kritika považuje za největší klad této novely kresbu dusné atmosféry okupace a techniku práce s detailem a náznakem.

Příběh Anny Letenské dobře zpracovává dokument, který udělalo BBC.

V novele se objevují základní rysy Fraisovy poetiky - spájí realitu s fantazií, humor i sebeironii s vážnou opravdovostí.

Pěkná pohádka, ale realita je krutější a složitější.

Proč by mělo nebe truchlit?
Zajímá vůbec nebe lidská existence? Kdo na to odpoví? Člověk určitě ne.

Považuji za zbytečné číst historické romány, když nemám ani dost času přečíst si historické fakta, kterých o tomhle období není málo.

Tak nevím, kdo od koho opisoval.
Anglický pacient že by od Svěráka? To se mi moc nezdá. Ale oni to tvrdí. Film je aktuálně druhým nejdražším filmem v ČR.

Svou úroveň má, úspěchy na mezinárodní scéně ho ale minuly.

1 12.10.2011

Kniha mě literárně zklamala, ale film se mi líbí dodnes a to hlavně skrz satiru na český prostředí uprostřed 80. let 20. století.

1 12.10.2011

První hra, kterou jsem viděl naživo v podání divadla J.C.

1 12.10.2011

Další pro mě dobrá hra, tenhle humor vycházející ze známých či povědomých reálií, tak mi sedí.

1 12.10.2011

Hra, která mě pobaví i nyní. Mám ji jak na CD tak i DVD.

1 12.10.2011

Pro mě asi nejlepší hra z tvůrčí dílny S+S, nadčasová...pochutnal jsem si.

1 12.10.2011

Řada fórů se mi dlouho líbila, dneska už moc ne. Asi jsem je slyšel zbytečně mockrát.

Bohumil Hrabal nevěřil, že s jedním fíglem dokáží Svěrák se Smoljakem přežít déle než deset let.
Ale asi si neuvědomil, že oni to dokáží díky tomu, že stále něco vymýšleli a zajímalo to jistou skupinu lidí a zajímá dodnes.

Knížku jsem si rychle pročetl v knihkupectví.
A byl zklamán.
Čekal jsem víc, asi proto, že se mi film - který je v žánru - melodrama - v mnoha scénách líbil, a na místní poměry nikdo netočí scény lépe než Jan Svěrák.
Prostě to umí, mezi filmaři střední generace proto vyniká.

1 10.10.2011