WEIL komentáře u knih
Komu vyhovuje jistý druh snění ala Clarke, ten se tím nechá unášet.
Vytvoření nového světa, to autorům fantasy jde a dost lidí rádo utíká od reality.
Když by to četl člověk dneska, tak jelikož jde o dobovou fantasy, tak má dojem, že čte něco z muzea.
Energii z kosmu mi zatím nikdo neposlal, takže z ní nemám zkušenosti. Když jsem byl bez ní, tak jsem ji získal jen na Zemi. A jen díky jistým - pro mě vhodným lidem - a umění; a přírodě.
Zažil jsem lidi, co nemuseli pracovat a tak hledali, čemu se věnovat. Byli úplní začátečníci, a vše jim vysvětlovat bylo nemožné, protože neměli žádné základy. A to jim bylo už padesát. Peněz měli dost, tak snad si něco co se k nim hodí našli. Přišlo mi to ale zajímavé - co dělali do té doby? kdyby to byli šašci, tak bych se nedivil, ale byli slušní, milí, jen jako by spadli z vesmíru a teprve se po Zemi rozkoukávali.
Co je to blahobyt a úspěch? proč lidi materiálně bohatí jsou často duchovní trosky? A proč bezdomovci jsou šťastnější a spokojenější? Vše leží v hlavě, v zájmech člověka, a kdo nemá zájmy, které šlechtí, ten na lidi, co ty zájmy mají hledí jako puk.
Je to jen část pravd, ta pro lid přijatelnější, ty co se jim líbí. A to je potom škvár.
Jak být v životě úspěšní? Kouknout na statistiku a na možnosti, které život přes jiné lidi nám ukazuje. nesmíme si myslet, že právě my jsme výjimky a co se stalo těm druhým, tak se nám nemůže stát.
V každém člověku je odraz mého já, kdo to pochopí je na tom lépe, než ten, kd se nad tím ani nezamyslí. Nemusí přijít na nic, ale život to jsou jen pokusy, chyby, snaha zmírnit je. Ale málokdo na sobě vidí chyby, na druhých ano. Ale není se čemu divit, protože to je stále opakující se jev.
První kniha se stala hitem, tak autor by byl blázen, kdyby nenapsal podobnou blbost. Je v ní to, co lidi chtějí slyšet, prosté a pro blbce.
Tahle kniha mi byla ukradená jako řada jiných a to jen za to, že jsem o jejím obsahu hezky mluvil a osoba, která mi ji ukradla, tak se jí líbilo, že i ona má velké právo na štěstí.
Je to psáno každému člověku a triko. Neuvěřitelný paskvil, ale pěkně zabalený jako dobrý koláč.
Autorka má zjevnou zálibu v morbidních historkách. Stále dokola je ve svých románech popisuje. ale když na to čtenáři berou, tak by byla hloupá, kdyby to nepsala.
O Charlotte Brontenové si taky kdejaký literát dělá podivný obrázek. Využívá toho, že je už dlouho po smrti.
Únos a znásilění. A stále se to opakuje, prý celou knihu. A až v samém závěru se najde viník.
Intriky, vraždy, domy kde se soutěží v neřesti, no to je pěkná ukázka z japonských dějin.
A zase historický román z Japonska. zase se v něm lidi mydlí, prolévá se krev a čemu to? Šlo to napsat určitě šetrněji.
Co doktor to osobité uvažování. Proč je tomu tak? Protože co doktor to jiný člověk. Takže už se nedivme, že i jejich diagnostika je tak různorodá...
L. Tolsto měl navíc, než aby napsal o lásce jen tři verze.
Nemusíte si promluvit o Kevinovi, ale když chcete, tak si promluvte. Snad to někdo bude i číst, protože by jste to neměli takhle veřejně šířit, ale když jste kniha, tak to je něco jiného.
Britem se stane člověk snadno. Stačí si opatřit pas a pak občanství. Ale v Británii často prší, moře je tam jen pro otužilé, žije tam hodně sociálně slabých občanů, Britové vykořisťovali polovinu planety...No, nevím zda je dobré být Britem.