Zmiu komentáře u knih

Autor je možná dobrý scénárista, ale u knihy bych ocenila nějakou hlubší charakteristiku postav. Na přebalu se sice odkazují ke Steigu Larssonovi, ale do něj má autor hodně daleko, i když jistou inspiraci zde vidím. Larsson byl čtivý ať šlo o soudní proces nebo politické zákulisí, Sveistrup mě nebavil, ani když se řešily vraždy. Ne, že by nebyl čtivý. Jen mi přišel zbytečně brutální, zápletka překombinovaná a hlavně dost neuvěřitelné, že si nikdo ničeho nevšiml a vrahovi vše vycházelo, jak mělo.

7 20.10.2019

Na tuhle knihu asi člověk musí být ve zvláštním rozpoložení, aby si ji užil. Mně se to povedlo. Není náhodou, že se v knize objeví hraní divadla a diskuse o Shakespearovi, celý příběh je vlastně takové divadlo, kdy spolu s Fanny sledujeme ostatní postavy. Psychologie postav je opravdu mistrná a při nechutném nadbíhání páně Crawforda jsem byla v napětí víc než u nějakého thrilleru. Bavila mě víc než Rozum a cit nebo Pýcha a předsudek, což může být z části i tím, že zde nemáme tak dobrá filmová zpracování. V knize se toho vlastně moc neděje, ale jak mě dokázala udržet v napětí a co všechno jsem si ze čtení odnesla, je až k neuvěření.

4 09.10.2019

Knížka, která mně dala chuť zahradničit a ukázala, že to jde i jinak a zábavněji. Jako inspirace je úžasná, ale pro praktické používání mám jiné knihy, protože v téhle se trochu hůře orientuje. Fotografie nejsou vždy úplně povedené a chybí rejstřík, což je při hledání plodin docela zásadní nedostatek. Ale nadšení autora vše přebíjí a určitě můžu doporučit každému, kdo si myslí, že zahrádka není pro něj. Je. :-)

3 30.09.2019

Celkem milé příběhy, ale nenadchly mě tolik jako Oceán v kapce rosy. Ale určitě si časem od autora přečtu další knihy.

2 12.09.2019

Velmi přijemné překvapení, v okruhu výzkumu současné spirituality jev nevídaný. Autorka projevuje sympatie a především úctu k lidem, které zkoumá, ale zároveň si zachovává badatelský odstup. Hodnotím hodně na základě emocí, které ve mně kniha vyvolala, ale ani přístupu nemám moc co vytknout. Obsah rozhovorů se asi moc hodnotit nedá, ale myslím, že všichni dostali dobrý prostor a otázky byly vhodně zvoleny. Rozhovory byly každopádně inspirující a šamani většinou sympatičtí. Potěšilo mě, že zdě hodně zmiňovali etiku šamanské práce.

11.09.2019

Když jsem četla knihu Domácnost bez odpadu od Bey Johnson, byla jsem otrávená, že autorka vysvětluje věci, které snad ví každý. Přesto mě kniha i něčím zaujala. Doufala jsem, že česká kniha bude lepší. Nicméně opak je pravdou a po zběžné prohlídce znechuceně odkládám. Takhle kniha se bude líbit asi úzké skupině lidí, kteří jedou v balíčku hipster, vegan, raw a jánevímcoještě. I newspeak používaný v knize je záležitostí velmi úzké skupiny a lidi nad 35 let budou nejspíš kroutit hlavou. Upcykling, látkování a nějaké ty anglické termíny v sobě skrývají to, v čem starší generace normálně vyrostla, akorát to nebylo tak trendy a nepsaly se o tom knihy. Vymýt si sklenice od okurek a použít je dál, vzít si do obchodu látkovou tašku, přešít si staré kousky na něco dalšího bylo vždycky normální. Teď nám to ale někdo znovu objeví, nově pojmenuje, a BEZ OBALU podstrčí jako něco nového. Tématika mě zajímá, ale nemám ráda, když někdo dělá ze čtenářů blbce. Hodnotit nebudu.

Trochu slabší než první díl, ale to je hlavně změnou ilustrátora. Pořád mám pocit, jako by ty nové kresby byly jen skicy. Chybí mi tam ostřejší linky. A hlavně postavy díky kresbě působí úplně jinak. Ale i tak tuhle sérii miluju.

13.08.2019

Nádhera. Tuhle edici mám opravdu ráda. Je to poctivá práce, a i když je původně určená mládeži, ocení ji spíše dospělí. V dnešní době určitě. Jazyk je krásně poetický, a i ty části, které jsou v próze, zní vlastně jako poezie. Zhltla jsem všechno včetně poznámek. Bylo zajímavé, jak jsou zde křesťani líčeni jako spolčení s ďáblem. Je tam tedy uvedeno, že samotná víra není tak špatná, ale ti, co jí šíří násilím, jsou zlí. (Jestli je to přímo v původním eposu, nebo invence autora české verze, to nevím.) To, že v pobaltí to musel být mazec, jsem tak nějak věděla, ale z téhle knihy, podobně jako z románu Muž, který rozuměl hadí řeči (estonský román) mě mrazilo, protože se najednou dokážu líp vžít do místních. Je tam hodně bolesti.
Ale jsou zde i vtipné momenty. Například tohle krásné knihomolské vyznání lásky: „Chtěl bych tu být s tebou stále, celý život vedle tebe trávit nad těmito svitky, deskami a pergameny!” :-)

2 30.07.2019

Čtivá kniha, která dobře popisuje procesy vzniku vikinských nájezdů a jejich roli ve formování Evropy. Pro pochopení těchto procesů je tahle kniha užitečná. Jako zdroj pro další práci bych ji ale nedoporučila. Citované zdroje mi přijdou nedostatečné, ale hlavně ve mně budí nedůvěru nejednotnost jmen, kdy je jednou jméno napsáno tak a za chvíli onak. Např. Orkády a Orkneje, jména vikingů a pod. U několika badatelů je špatně napsané jméno a minimálně o dvou badatelkách se mluví, jako by to byl muž. Tohle se přeci dá lehce dohledat. Dokonce i v seznamu literatury je tentýž člověk napsán na dvojí způsob. Možná jde o detaily, ale je jich tam hodně, a ubírá to na věrohodnosti, protože člověk v oboru znalý takovéhle chyby hned odhalí a bude se pak stavit nedůvěřivě i k těm dalším, které třeba nezná. Naštěstí existuje dost dalších zdrojů, kde se dají jména ověřit. Dost věcí jsem se ale i tak dozvěděla, a nějaké další knihy od Jarmily Bednaříkové si jistě přečtu.

2 19.07.2019

Nenasytnost se v něčem prolíná s další Grünovou knihou, Kouzlo maličkostí. Oproti ní jde víc do hloubky v křesťanských výkladech a biblických podobenství. To mi sice nevadí, ale poselství je pro mě hůř uchopitelné. Tak ona kniha je primárně určena křesťanům a autor je mnich, tak to není výtka, jen konstatování. Grün mě oslovil nejvíc ve společné knize s Halíkem Svět bez boha, a tak jsem se nadšeně vrhla na jeho další knihy. Jsou dobré, to ano. Za přečtení jsem ráda, mám o čem přemýšlet, ale na další přemítání už potřebuji něco s čím se mohu více ztotožnit.

11.07.2019

Pěkná knížka, vhodná spíš pro začátečníky, neboť nejde moc do hloubky. Tento typ rad ve formě krátkých odstavců mi sedí spíš do nějakého časopisu. Ale něco nového jsem se dozvěděla, to zase ano.

10.07.2019

Dnešní malé děti chtějí samé zombíky, upíry a horory. Tohle by je mohlo nadchnout. Mně se knížka moc líbila. Ilustrace jsou úžasné, hlavně ty hravé detaily.

1 23.06.2019

Příběhy se mi hodně líbily, hlavně ten o obci Kočí. To jsem se dozvědla nové věci a Čtyřlístek vtipně vyzrál nad svými protivníky. Když srovnám s jinými příběhy z tého edice, tyhle jsou jasně nejlepší.

2 21.06.2019

Kniha, která se na šamanismus dívá z jiného pohledu než Eliade. A není divu, máme tu moderní přístupy, jiné definice. Tohle všechno DuBois krásně vysvětluje, a ukazuje, kam se výzkum za ta léta posunul. Z čistě čtenářského hlediska je čtivější než Eliade, ale oba mají své kvality. DuBois mě potěšil ještě v jedné věci. Poprvé v životě čtu o něčem, co je nazývané neo- (zde neošamanismus) a není to myšleno pejorativně. DuBois mluví i o moderních městských šamanech s úctou a objektivitou badatele. V souvislosti s náboženstvím mi přípony neo- vadí, ale zde jsem byla sama překvapená, že mi vůbec nevadila. A bylo to tím přístupem, kdy to neo- neznamená, že daný směr je něco míň, něco nepůvodního. DuBois dává neošamanům kredit a ukazuje jejich místo v dnešním světě. Poslední kapitola víc než jiné ukazuje, jak má vypadat správná religionistika.

1 14.06.2019

V poslední době je snad nějaká komiksová soutěž, kdo víc znásilní severskou mytologii. Ale nebudu prudit. :-) Zpodobnění bohů se mi hodně nelíbí, ani výtvarně a už vůbec ne povahově. Ale na druhou stranu, jötuni jsou nádherní a např. grafické zpracování vyprávění vloženého do příběhu je taky moc pěkné. Nebo siluety bohů jedoucích po duhovém mostě, to je taky paráda. Ty postavy jsou takové androgynní, to je pravda, dokonce si myslím, že u jedné (Sigrid) překladatelé otočili pohlaví, protože podle jména by to měla být žena a má i prsa. Ale třeba je to záměr, když i Lokiho udělali jako transvestitu. Příběh samotný mě taky zaujal, takže hodnotím o chlup výš, hlavně díky srovnání s těmi dalšími komiksy (Mjöllni a Asgard), které byly spíš špatné než dobré.

1 09.06.2019

Nedostatky první knihy jsou zde napraveny. Kniha má mnohem lepší grafickou podobu, je zde rejstřík a zelenina je seřazená podle abecedy. I fotografie jsou kvalitnější. Nicméně hlavním přínosem knih pana Svobody je pro mě to nadšení, které mě přivedlo k zahradničení (které jsem mnoho let nesnášela). Pro denní potřeby mám jiné knihy. Popisy u zeleniny jsou hodně stručné a někdy je v textu víc nadšení než praktických rad. Pár rad jsem si opsala, tak uvidím, jak se osvědčí. Za nadšení, které sálá z každého řádku, ale děkuji, je fakt nakažlivé. :-)

Moc pěkná a čtivá kniha. Antika byla ještě taková vlažná, ale od středověku jsem se nemohla od čtení odtrhnout. Líbily se mi i vtipné slovní obraty a nevadily mi ani odbočky. Ráda si přečtu i tu další knihu o fyzicích pozdější doby.

1 30.05.2019

Krásná knížka pro malé děti, která moc bavila i mě. Trochu mi vadilo to neustálé lhaní, ale prasorožec je boží. Doufám, že brzy vyjdou další díly. Knížka mě nadchla i svou obálkou, ilustrace jsou takové milé a veselé.

16.05.2019

Sbírka Jóna Árnasona čítá v originále asi 6 svazků. Udělat z nich výběr musel být náročný úkol. Já jsem s výběrem příběhů spokojena, místy jsem se fakt smála, jinde jsem se skoro bála. Jediné k čemu mám výtku, je práce korektorů. Nejspíš už neměli na práci tolik času, a čím víc se blížíme ke konci, tím přibývají překlepy a pravopisné chyby. Je to škoda, překladatelčin přístup k islandštině i lidovým příběhům se mi líbí, chyby však kazí celkový dojem, zvlášť u takového vydavatele jako je Argo.

5 16.05.2019

Novější příběhy ze Čtyřlístku už moc neznám, ale když se mi nějaké číslo dostane do ruky, Morgavsa a Morgana jsou mezi těmi, které si vždy přečtu. Líbí se mi jak výtvarně, tak příběhem. Kniha je ještě mnohem lepší. Ucelený příběh má lepší dynamiku než díly, které vycházejí jednou za několik čísel. Autor si taky neuvěřitelně vyhrál s detaily, dost věcí přepracoval a přidal. Jsem nadšená. Je zde vše, co by ve správném komiksu mělo být. Vtip, poučení, hraní si s detaily a zajímavý příběh. Už dávno nepatřím do cílové skupiny, ale když byli hrdinové proměnění v jablka, tak jsem brečela smíchy nad jejich hláškami. To je vlastně poslední důležitá vlastnost dobrého dětského komiksu. Baví i dospělé.

5 15.05.2019