ZoeChaya komentáře u knih

(SPOILER) Bylo mi špatně. I teď mi je špatně. Stejně jsem knihu nedokázala odložit.
Dlouho skrývaná rodinná tajemství, hlavně nemluvit, nevyčnívat... Nejhorší pro mě bylo, že hlavní postava nebyla ani jednou jmenována svým jménem. Tak moc byla ztracená mezi lidmi a pro život samotný.
Můžu jen doporučit, ale nemůžu ji číst podruhé, už takto to bylo příliš silné.

23 11.09.2023

Kazdy rok ve mne nektera kniha zanecha silnou ozvenu. Vetsinou ctu autory zahranicni, z ceskYch mam radeji kvalitni tvorbu pro deti a potom takove autory jako je Kulhanek nebo Kotleta kvuli odpocinku.
Jenze casteji ocenim hloubku, vybornou stylistiku a silny pribeh. Letos se moji knihou roku stala Hana Aleny Mornštajnové. Pribeh hutny, bez slabych mist, bolestny a plny viny. A tim vsim se propleta touha zit a nadeje.

22 15.12.2019

V současnosti se mi těžko nacházejí knihy, které bych ráda četla a bavily mě tak, že se od první strany do poslední nezastavím. Tato kniha splnila moje očekávání. Sice mi tam nehrálo pár detailů, protože perfekcionista je moje druhé jméno, ale i tak jsem hltala vývoj postav, informace, bavila mě vědecká část, dějová část, všechno.

16 24.05.2023

Číst tuto knihu bylo jako ponořit se do reality života, která bolí. Tak jak ho znám, když se ubírá směrem předsudků, nenávisti, lásky, kontroverzí… Obdivuhodné dílo.

15 19.06.2024

Proč se mi tato kniha líbila?
- protože autor klade otázky, které málokdo chce slyšet,
- protože, možná nevědomky, ukazuje, že lidstvo se chová jako virus,
- protože zcela jasně říká, že jednání tvora homo sapiens má a bude mít následky, před kterými rádi zavíráme oči,
- protože jasně vyplývá, že s čím dál větším pokrokem se dobrovolně necháváme zotročovat více a více.
Přestože chápu, že bez pokroku bych dávno byla po smrti, stejně mi kniha potvrdila, že smysluplný a spokojený život mi nemůže zaručit kdejaká vymoženost, ale, v mém případě, pouze to, co jsem si našla: chodím pěšky 9 km do práce , nesleduju televizi, nezajímá mě móda, kupuju, co opravdu potřebuju a obejdu se bez mnoha zbytečností. Svoboda, kterou jsem získala, je osvěžující. Dobrovolně jsem se vydala na cestu životem jiným způsobem, autor mi potvrdil, co jsem sama už dříve vnímala. Za mě skvělá knížka.

Jsou knihy, u kterých váhám s hodnocením. Protože se mi líbily, ale nejsem si jistá, kolik hvězdiček si vlastně zaslouží. Mengeleho děvče je knihou, u které jsem nepochybovala. Kvalitní realistická kniha, nesnižuje se k obscénnosti, nevyžívá se v krutostech. O to víc mě zasahuje, jak jsme jako lidé protichůdní - krutí i soucitní, milujeme a nenávidíme. Už to tu někteří psali a já se přidám: Měl by si to přečíst každý, aby aspoň trochu tušil, kam až může temná stránka člověka zajít, aby viděl, jak snadné je manipulovat davem a celými národy, jak snadné je přestat používat hlavu... A přes tu hrůzu je možné najít diamanty lidskosti.

15 17.08.2018

Další kniha Mornštajnové, kterou jsem nedokázala odložit. Výtečná stylistika, příběh, od kterého se nedá odtrhnout.

13 03.03.2020

Téměř 400 stran nulového děje, nadávky, plno otázek, plochost postav... Poslednich 90 stran, kdy se děj trochu rozjel, mě už neuspokojilo. Tento postup autorka předvedla už v druhé knize Faja, ale ve třetím díle opakující se pasáže a nepostupující děj ještě rozšířila. Pokud bude série pokračovat i dále tímto způsobem, vyhnu se jí. Je zbytečné ztrácet čas, když se vše dozvíte na posledních stranách. Kdyby autorka zvolila menší počet stran/knih, zřejmě by celá série mohla dostat ode mě lepší hodnocení.

Jsou knihy, které by neměly být nikdy zapomenuty a odloženy. Jsou knihy, ke kterým je nutno dozrát. Jsou knihy, které se dají číst jedním dechem od první stránky až do té poslední. Jsou knihy plné hrůzy a přesto v nich je tolik naděje a hloubky, kterou žádný milostný román nemůže podat. Kéž bychom jako národ byli schopni vidět, že hrůzy komunistické nadvlády nebyly jen pohádkou, ale reálně ničily lidem životy, omezovaly jejich svobodu, že tyranie má tendence se k moci drát vždy a za všech okolností.

11 18.07.2020

Kniha o tom, jak strach dokáže zdeformovat život, jak pravda není jen jedna, jak rozhodnutí jedince ovlivňují budoucí generace. Výborné.

9 06.06.2024

Jak jedna malá událost změnila život náctiletého kluka. Jen kvůli lžím a zášti lidí v totalitním režimu. Emočně nabitá, stylisticky příjemná a velmi smutná kniha.

9 04.11.2020

Výborný napínavý, silný příběh. Opět mám o dalšího oblíbeného autora/autorku víc.

8 03.01.2025

Velmi silné a bolavé...

8 19.04.2020

První polovina knihy je příjemným čtením, druhá nabírá dramatický spád a líčí hrůzy nacistické zrůdnosti až přejde do líčení života malé pozůstalé Alenky. Plakala jsem hodně, nedokázala jsem knihu odložit a tak jsem ji dočítala k páté hodině ranní. Díky za další skvělou knihu, patří k těm, které by měly patřit do četby každého člověka. Abychom se poučili, abychom měli naději a dokázali říci ve správnou chvíli ano. I přes ochromující strach.

8 12.03.2020

Ve škole mě tato léta nikdy nebavila, nechtěla jsem se učit dějepis, politika mi byla a v podstatě je cizí dodnes. Nicméně díky této knize jsem pochopila některé historické souvislosti, kterých jsem si vědoma nebyla. Je fakt, že dějepis jsem se učila překroucený totalitním režimem, takže velmi pružně ohýbaný. Tato knížka je čtivá, zajímavá, psaná s nadhledem. Nečetla jsem ji naposledy, je plná informací, které si chci pamatovat a díky ní chci vědět víc.

7 13.03.2024

Knížka, od které se nedá odejít. Téma Židovského národa a jeho pronásledování v dobách totality mě překvapilo. Nemluví se o něm. Děkuji za rozšíření obzorů. Mám nad čím přemýšlet.

6 11.01.2025

Mám ráda fantasy, a to je asi potíž.
Toto mi přišlo jako připodobenina Hry o trůny bez čuňačinek. Vědět pokaždé, co která postava měla na sobě, sledovat všechny pozdravy u snídaně, oběda i večeře, kdy chodí na wc, to mě nebaví. Styl rozvláčný, dějová linka předvídatelná. Kdyby kniha měla třetinu stran, tak by byla výrazně lepší.

6 08.04.2024

Ruta Sepetysová opět nezklamala. Román se nedá srovnávat s krutou Strmou cestou Jevgenije Ginsburgové, přesto rozpor uměleckého nadání mladé LIny a hrůzy stalinské diktatury strachu odhaluje naději v beznaději a touhu po životě plném nespravedlnosti a smrti.

6 30.01.2022

Kniha, která mě potěšila, zvedla mi náladu, povzbudila. A zase se můžu znova vydat na cestu. :-)

6 03.01.2022

Jsem nadšená. Jednak mám s poruchou autistického spektra svoji vlastní zkušenost, jednak se mi líbilo, jak srozumitelná mi Donna přišla. Je mi líto té hranice, kterou většina neurotypických lidí v sobě má, nedokážou ji přejít a porozumět, že vnitřní svět člověka je a může být tak bohatý, tak citlivý, tak hluboký... Ale zpět ke knize: pro mě zcela srozumitelný příběh neobyčejné a nadané dívky. Její každodenní příběhy, pro někoho rutinou, pro ni to byla výpověď o přežití v divoké džungli.

6 15.01.2019