ZuzziŠ
komentáře u knih
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Nejdřív jsem si četla recenze ke knize, a pak knihu samotnou.
Takže milí kritici.
S textu nevyplývá, že by Lena vždycky v pravý čas kápla na správný text.
Autorka se historií nechala inspirovat, jak, sama píše v závěru - nepovažuji za vhodné její slova opisovat a tvářit se, že jste objevili Ameriku.
Že se v různých dobách mluvilo a psalo odlišně je fakt, ale pokud vás toto trápí...
Že ale nikomu z vás nevadil pojem "děcko" místo "dítěte", to je mi záhadou.
To je totiž moje jediná výtka.
A všem budoucím čtenářům doporučuji počítat s tím, že historie je drsná, a když si o ní přečtete, může se stát, že se budete muset chvíli dívat do zdi a vydejchat to.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Na přebalu knihy je napsáno "jeden z prvních rodinných románů", a já po prvních stránkách nabyla spíše dojmu, že je to jeden z prvních scénářů k sitcomu - někdo přijde, něco řekne a zase odejde.
Činností, ve smyslu, že by někdo něco dělal, je v knize pomálu. V zásadě lze říci, že Angličanky z vyšší společnosti v době Austen měly podobný režim jako nemocniční pacienti. Čekat, čekat, nic nedělat, třeba si číst nebo vyšívat a jít na procházku. Jediným úkolem bylo vdát se - a autorka řeší přelomovou myšlenku, že mimo svoji kastu.
Jaké štěstí, že jsme se tak moc posunuli jinam!
Ale když přijmete nudu v životech hlavních postav, tak je to velmi, velmi příjemné čtení. Se sladkým koncem na závěr.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Jejdamane! Tahle kniha má všechny předpoklady stát se světovým bestsellerem, podle kterého natočí velkofilm s ...nevím s kým v hlavní roli! (Nicole Kidman?)
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Až do onoho šmodrchance s osobou v horečce na mě kniha působila jako pokus o české Ptáky v trní- a ač se Václav bezbranne a neodolatelně usmíval sebevíc, s Ralhpem de Bricassartem prohrával na celé čáře.
Pak se příběh zašmodrchal a vydal se vlastním směrem, což mi udělalo radost.
Čtivé, okolo roku 1968 nepřehledné, a kupodivu - sama svému hodnocení nevěřím - nudné i zajímavé.
A největší výzva? Uhádnout propojení mezi Seifertem a obsahem kapitol!
Duna
Frank Herbert
Krásné čtení, vůbec nevadí, že velmi pomalé.
I pro někoho, kdo nemá rád sci-fi tak jako já, velmi zajímavé - ty otravné sci-fi prvky jsou použity tak civilně, že opravdu neruší.
Poněkud necivilně je popsáno používání drog a jedů, ale chápu, kniha vznikla v Americe v šedesátých letech :-DDDD
Listopád
Alena Mornštajnová
Četla jsem jedním dechem, samým blahem...
(čtenářským blahem, děj je náročný a těžký a smutný)
A klidně bych knihu použila jako zbraň na ty, kteří vzpomínají na zlaté časy před listopadem 89.
Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů
Mary Ann Shaffer
Ach, jak krásné! Dokonce tak, že jsem si začala hledat letenky na ostrovy a přemýšlela o založení literárního spolku (bramborový koláč mě nenapadlo péct).
Kniha hladila mou dušičku.
A stejně jako hlavní postava, i já se vdávám rychle, ale už nechci zbytečně čekat. Toužím zahájit novou kapitolu života co nejdřív.
Jsem zasnoubená teprve krátce, ale připadá mi, že jsem před tím nežila.
Baletky
Miřenka Čechová
První dojem - tolik zloby na tak málo stránkách!
A na konci - tak přece jen za tím byla láska (nebyla to jen zloba pro zlobu).
Čekala jsem dril, čekala jsem ponižování, nečekala jsem bohému.
Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
ASi mám pocit, že jsem četla jinou knihu než většina profesionálních kritiků a recenzentů - třeba na obalu mé knihy je "na jedné straně milující otec a manžel". A to vyplývá z čeho, že u soudu řekl, že má své děti rád?
Kdybych já měla hodnotit (a teď mám k tomu jedinečnou příležitost, a tak tedy hodnotím) hlavní postavu knihy, nebudu používat výrazu zrůda, rozdvojená osobnost, cynik, budu se přidržovat svých vlastních (a teď se bojím, že když napíšu "zcela správných" názorů, zůstane má nadsázka a donebebijící ironie nepochopena) vývodů, a totiž, že to byl patrně autista, nesmírně inteligentní a skutečně organizačně schopný člověk, s potlačovaným (možná výchovou, možná v důsledku choroby, kterou jsem mu tak snadno a bez jakékoli odbornosti diagnostikovala) emočním vnímáním světa.
A byl člověkem, který právě ve zrůdnosti svého jednání, nám dal lekci, že spousta problémů je snadno řešitelných, když se na ně podíváme pouze a jen technicky. A současně nám dal lekci, jak pouhé technické vnímání světa je nebezpečné.
Nejde to ani bez jednoho.
Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
(mimo mísu: vždycky mě překvapí, jaký film jde v knihách vidět!- a natočit)
Poetické, erotické, drastické.
Krátké, ale mocné.
Poslední bitva
C. S. Lewis (p)
Doplňování základního vzdělání: Narnie padla.
A zrovna teď nejvíc oceňuji teologický/filosofický přesah boje dobra a zla. Kdo slouží dobru, slouží dobru, i kdyby mu říkal zlo...
Pí a jeho život
Yann Martel
Když jsem četla tuto knihu, tak jsem pravidelně chodila pozdě s výmluvou "četla jsem knížku a přejela zastávku". Někdy i víc jak jednu. Málem jsem nešla spát.
Ne, přečtu poměrně dost knížek za rok a tohle se mi nestává.
Jiná Gabriela Koukalová
Martin Moravec
Tak jo.
Pokud se to prezentuje jako autobiografie, pak je to samozřejmě špatně, tohle není autobiografie. V autobiografii bývají dojmy a emoce a pocity cenzurovány.
Pak je to ale osobní zpověď, jeden z mých nejoblíbenějších žánrů. A řekla bych i jeden z nejcennějších - protože pouze v případě osobní zpovědi se věci ukážou takové, jaké jsou - alespoň z pohledu zpovídajícího se. Je to jako když někomu, s kým máte konflikt napíšete dopis, kde popíšete svoji situaci. Samozřejmě rozdíl mezi dopisem a knihou je v tom, že dopis bývá chráněn listovním tajemstvím a moc dalších lidí to nepřečte.
Být tam cokoli o mně, sednu a napíšu (dopisovou) reakci, jak jsem to vnímala já. Vlastně celou tu osobní zpověď vnímám jako začátek rozhovoru.
Ta kniha je cenná pro nás všechny. Můžeme se z ní naučit, že můžeme být naprosto nepochopeni ve svém dobrém jednání (což si například myslím teď může být úvaha Ondry Rybáře). Že někdy potřebujeme čas, aby se některá nedorozumění vysvětlila. Že život je složitý a každá lidská bytost nemusí být taková, za kterou ji máme, i když se léta známe.
Tímto končím filosofickou úvahu o přínosu Jiné Gabriely Koukalové světu.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Na doporučení babičky a na základě informace, že se jedná o první držitelku ceny \Miloslava Švandrlíka o nejhumorističtější knížku roku (2012), jsem si tuhle knihu vybrala, když jsem měla pocit, že kombinace mého zaměstnání a v poslední době čtené literatury vede tak akorát k úplnému vyčerpání.
Poslední aristokratka nezklamala. Chcete-li si odpočinout a smát se, je to správná volba.
A v neposlední řadě oceňuji autorovu schopnost vyhnout se vrtání a rozmazávání jednoho a to samého (prostě se snažím říct, že přichází s novými nápady ohledně postav).
Elegie
Jiří Orten (p)
Venku je krásně, slunce svítí, na stromech začínají kvést pupeny a já, já čtu knihu temnou, temnou temnou.
Jestliže jsem se rozhodla, že se letos pokusím naučit se číst poezii, tak jsem dostala lekci: poezie, ta se čte duší a srdcem. A to, co zbude v duši a v srdci, to je to ono slavné "co tím chtěl básník říct".
Divá Bára a jiné dívky na útěku
Božena Němcová
Omlouvám se tímto Boženě Němcové, že jsem si myslela, že ve skutečnosti vůbec neumí psát a že se proslavila jenom díky své kráse. Inu, číst povinnou četbu na základní škole se nevyplácí a zase jednou jsem si to potvrdila.
Červená knihovna devatenáctého století, romance jemná a lyrická, dá se to číst i v kostele před bohslužbou (a v tramvaji po odchodu z ní) a nikdo se tím nemůže cítit uražen.
Láska na první pohled? Svatba ihned po seznámení? Naivní spisovatelka? Nebo si komplikujeme život jakýmsi testováním, dokonalou shodou a hypotékou?
Naivní detektivka z knihovny
Jana Chroustová
Co čekat od knihy, co se jmenuje Naivní detektivka z knihovny?
Přesně to, co bylo napsáno v této knize.
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Recenze byly okázalé - nejlepší z knížek Tučkové.
Můj závěr: Žitkovské bohyně jsou lepší.
Asi to bude tím, že Gerta hraje celou dobu na obě strany, a tak je vždycky ublíženou obětí...
(a pak jsou tam ty pasáže, kdy obětí skutečně je, a ve mně z toho mrazí)
Jíst, meditovat, milovat
Elizabeth Gilbert
"Půjčila jsem si Jíst, meditovat, milovat."
"A co tě k tomu vedlo? - snad ne kvalita filmu!"
"Ne, ale kvalita filmu Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů. V tom filmu byla hlavní hrdinka taky nesnesitelná a v knize ani trochu, tak jsem si řekla, že stejný osud potkal i tuhle knihu."
...
Nepotkal.
A je to ještě horší. Není to smyšlený příběh, ale tahle osoba skutečně existuje.
...
Dala bych tři hvězdy, ale dávám čtyři - protože pro svoji krevní (cílovou) skupinu musí tento příběh být něco fantastického. Trefa do černého.
...
PS: kdybych měla rok volna bez finančních starostí, taky jsem odpočatá, zrelaxovaná a vyrovnaná.
To snad nemyslíte vážně!
Richard P. Feynman
O knize jsem slyšela od jiných vědců-přírodovědců a jejich manželky mi ji doporučily s tím, že je to velmi vtipná ukázka toho, jak je život s geniálním fyzikem složitý (ale nemyslím si, že by se chtěly litovat. Byl v tom i povzdech: "Máme Feynmanna na talíři!")
Renesanční člověk, trošku blázen...vědom si své vlastní ceny, majíc pokoru.
Smekám.