ZuzziŠ komentáře u knih

Šla jsem na jistotu, Villon přece patří mezi mé nejoblíbenější básníky!
A přece, tentokrát jsem se každý ocitli na jiné straně barikády - a já na fňukání nějakého trdla fakt neměla náladu.
Promiň, Františku...!

2 08.05.2018

A já se tak těšila, že konečně někdo potvrdí, že lukostřelba, to je životní filosofie! A venkovní lukostřelba, že to je jiná dimenze života!
Asi si takovou knihu budu muset napsat sama.

2 04.07.2017

A stejně jsem nejšťastnější, že tu knihu vlastním, že je má, že se k ní můžu vrátit, až se mi bude chtít a ne hned poté, až ji budou mít v knihovně, protože ... protože to stojí a bude stát za to.
Jak psal Vácha - největším paradoxem křesťanství je to, že do pekla jdeme, protože to sami chceme.
A jak psal Pavel - a budu chápat plně.

2 17.06.2017

Čtyři nebo pět? Čtyři nebo pět?
Proč váháš, ZuzziŠ, nad pěti hvězdičkami? Copak jsi nezažívala literární nirvánu a osvícení?
Ano, ano, ale....
Čtyři hvězdičky. Za rozvláčnost Ludvíkovu.

2 14.04.2017

Hnusná a odporná, zbavená života, toužící po usedavém pláči a smutku, po pláči a smutku. Už nikdy víc, už nikdy víc nechci tuto knihu vidět, nechci o ní mluvit, protože jsem ji dočetla, jsem hnusná a odporná zbavená života, toužící po usedavém pláči a smutku, tatam je radost ze života, z lásky a krásy.
(ach, kniha je to tedy dokonale napsaná, ale mohu ji doporučovat a uvrhnout tak další do stavu hniloby?)

2 15.02.2017

Jak těžké je napsat komentář, když tuto knihu budu ještě nějaký ten pátek zpracovávat (jenomže když si někdo na databázi knih vede čtenářský deník, tak si prostě vede čtenářský deník!).
S něčím jsem souhlasila hned, s něčím budu po delším západe, něco možná nepřijmu nikdy - a největší část toho všeho jsem velmi pravděpodobně špatně pochopila, jenomže co se mnou, hříšnicí, jež nejčastěji hřeší hříchem ješitnosti?

2 30.12.2016

Protože se nehodí nepoužívat cizích slov a je záhodno vyjadřovat se kultivovaně, říkám, že se jedná o dekadentní knihu, která se sakra skvěle čte, a tu psychadelickou část asi tak dvacet stránek před koncem - to byl autor sjetej? - člověk (čtenář, já) rád odpustí.

2 09.10.2016

Ale to je přece učebnice křesťanství a jeho nejzákladnějších myšlenkových proudů, jeho esence! A kdo si toho při čtení všimne? Vždyť kdo ví, třeba i Tasemník konvertoval...

2 15.09.2016

Otevírala jsem tuto knihu s bázní a v rozpacích, neboť jsem se bála, že to, že jsem ji na střední škole považovala za geniální dílo, ještě neznamená, že tomu tak je, že třeba je Židovka z Toleda blábol Liona Feuchtwangera (a uklidňovala jsem se tím, že jsem toho od něj přečetla a dost a všechno bylo dobré).
A jaký je závěr?
Feuchtwanger je genius. A Židovka z Toleda je geniální dílo geniálního autora.

2 06.07.2016

Kdyby to nenapsal Shakespear, tak bych s komentářem k Sonetům moc neváhala, ale teď si marně lámu hlavu nad tím, jak diplomaticky napsat "básněmi neoslovena".
Neoslovena, protože jsem měla pocit, že půlka z nich je o tom, že člověk je krásný, když je mladý.
Neoslovena, protože jsem měla pocit (a asi zcela oprávněný), že autor neznal ten klasický český rým "Kdo říká, že láska nebolí, nemiloval lidi, ale mrtvoly."
(a tak na to nebyl připraven)

Zůstávám tedy neoslovena. Ale pokud budou chtít Chinaski nebo Ebeni zase nějaký ten sonet přezpívat, volám ano, ano ano!
(To jsem pak oslovena)

2 24.06.2016

Je-li kdo skvělý filmový režisér, dopřejme mu nějakou tu slabost. Tim Burtonovi tedy dopřávám tuto sbírku básní. Pokud teda slíbí, že bude spíš víc točit, než psát :-)

2 24.06.2016

A na duši mi zbyla jen radost, lehkost a poezie!

2 09.04.2016

Možná za to může moje očekávání, nebo kvalita knihy, kterou jsem četla před Stoletým staříkem, ale místy jsem se nudila a navíc jsem se nemohla zbavit dojmu, že vlastně ani nevím, co čtu. Detektivku? Sci-fi? Fanstasmagorickou alternativní historii? Satiru? Nepodařenou parodii na Cimrmana? Učebnici stoického klidu?
Buď jak buď, snad se mi podaří řídit se heslem "Je tak, jak je, a bude tak, jak bude," protože to je po čertech dobré heslo!

2 17.01.2016

Tohle je přesně ten typ knihy, kdy člověk spíše než názor na knihu si utvoří názor na v ní prezentovaný názor.
A já teorii nemám ozkoušenou praxí, ale tohle mi zní logicky.
Ocenila bych trošku méně "musíte" a příběhů se šťastným happy endem jak z hollywoodského bijáku (s reflexí většinou po dvou měsících).
Ale co.
Zní to logicky.

1 13.02.2025

Překvapivě melancholická, pomalá knížka o tom, že její autor rád čte.
A rád si vymýšlí a rád přemýšlí nad uměním a umělci.
A vlastně mu tu cestu závidím...mohla vést kamkoli, kde žilo umění, umělecké duše. Ta Horníčkova (shodou náhod?) vedla do Provence.

1 10.01.2025

Krásné.
Přidávám sem do svojí databázeknih, abych si na knihu vzpomněla, až do ní moje děti dorostou :-)

1 02.12.2024

Povídky jsou geniální - i pro mladou ženu 21. století. Jazyk, nečekaná pointa, nadčasovost, vtip.
Dělají si autoři legraci ze spodiny a jejich způsobu života nebo z horních deseti tisíc a jejich přezíravosti? Kdo ví...

Ovšem kniha má zásadní nevýhodu - povídky jsou dost na jedno brdo a mohlo by jich být o polovinu méně.

1 16.11.2024

Dva roky zpátky jsem byla na autorově přednášce a vrátila jsem se nadšená.
Takže doporučuju jít na jeho přednášku a nečíst tuto knihu.

Trošku jsem rostla z pravd, které nebyly podložené ničím jiným než tečkou a další větou.
(Nejlepší jsou lesní školky/ máme školní trauma, protože nám vadí pravopisná chyba ve větě.)(nechci se přít o lesních školkách , jenom bych ráda věděla, proč jsou všechny lesní školky lepší než ty ostatní)

Následovala jakási manipulace o zkracování dětství a podřízenosti stroji. Jako fakt? Někdy v minulosti měly děti delší dětství než mají ty současné?
(tady už se přít budu)

Kniha se prostě nedá číst a poučit se z ní, opravdu nevím jak.
Nicméně kvalitě přednášky to neubírá.

1 08.11.2024

Četla jsem jakýsi výběr básní, který se sice jmenoval Radosti života, ale Gellnerovy radosti života to nebyly.
Teda některé básně z této sbírky tam byly. Ale nejmenovaly se římskými číslicemi, ale prvním veršem.
A pak ještě nějaké jiné.

Takže ač Gellner dobře píše, ten, kdo ten výběr dělal, udělal dvě základní chyby:
- dal svému sborníku naprosto nevhodný, matoucí název a
- básně vybíral tak, že to vypadá tak, že Gellnerův postoj k životu lze popsat jako "opíjím se, pletu si lásku se sexem a tak nějak vím, že bych se měl za to stydět, a tak aspoň říkám, že se za to stydím."

Básně ale dobrý.

1 05.11.2024

Oddechová...těžko říct, jestli detektivka.
(čtenář nemá všechny důkazy k dispozici proto, aby mohl dedukovat sám)
A ani akční thriller - ač jeho prvky jsou v knize taky.
A taky je to trošku naivní.
Ale milé.

1 29.07.2024