ZuzziŠ komentáře u knih
Protože se nehodí nepoužívat cizích slov a je záhodno vyjadřovat se kultivovaně, říkám, že se jedná o dekadentní knihu, která se sakra skvěle čte, a tu psychadelickou část asi tak dvacet stránek před koncem - to byl autor sjetej? - člověk (čtenář, já) rád odpustí.
Básně nádherné (nádherně realistické, nádherně budovatelské, nádherně naivní, nádherně ...).
Poezie v próze dokonalá.
A deník? Pro dokreslení...
...asi příliš stará a příliš ženou na tento druh knihy...
Ale to je přece učebnice křesťanství a jeho nejzákladnějších myšlenkových proudů, jeho esence! A kdo si toho při čtení všimne? Vždyť kdo ví, třeba i Tasemník konvertoval...
Tak nevím, buď mě láká jenom mladý Seifert a ke starému jsem ještě neodrostla, nebo moje zklamání pochází z výběru.
Nevím.
První půlka skvělá, ale pak už jsem měla pocit, že se autorka snaží ze všech sil do Wang Lungova života násilně vecpat všechny možné peripetie, které jsou v repertoáru lidského bytí, jenom aby nám je ukázala, a jak s tím v té Číně zápasili...taková módní přehlídka.
Byla jsem ráda, že jsem knihu dočetla a určitě nejsem nalákána na další díly.
A zase, zase ta stejná chyba! Nečtu výbor básní sestavený básníkem samotným!
Někde jsem zaslechla, že Komenský je skvělý, ale překonaný a zbývá mu pouze úloha zakladatele dětské pedagogiky.
Komenský není překonaný, četla jsem ty, co přišli po něm, a neměli jeho kvalit.
Jestli někdo praví, že Komenský je překonaný, pak jedině ateista.
Tři hvězdičky nebo čtyři hvězdičky, tři hvězdičky nebo čtyři hvězdičky...a tak, teda jo, za tu čtivost (ani jsem nevěděla jak, a byla jsem o sto stránek dál), tedy čtyři hvězdičky.
Přece se nenechám v hodnocení ovlivnit převážně tím, že jsem si říkala, že nic povznášejícího nečtu, to tedy rozhodně ne.
Ale k chorobě se "to" hodí.
Hoj, hoj, hoj, to jsou mi ale pohádky! Dá-li Bůh a já budu mít děti, vyrostou na nich!
Otevírala jsem tuto knihu s bázní a v rozpacích, neboť jsem se bála, že to, že jsem ji na střední škole považovala za geniální dílo, ještě neznamená, že tomu tak je, že třeba je Židovka z Toleda blábol Liona Feuchtwangera (a uklidňovala jsem se tím, že jsem toho od něj přečetla a dost a všechno bylo dobré).
A jaký je závěr?
Feuchtwanger je genius. A Židovka z Toleda je geniální dílo geniálního autora.
Kdyby to nenapsal Shakespear, tak bych s komentářem k Sonetům moc neváhala, ale teď si marně lámu hlavu nad tím, jak diplomaticky napsat "básněmi neoslovena".
Neoslovena, protože jsem měla pocit, že půlka z nich je o tom, že člověk je krásný, když je mladý.
Neoslovena, protože jsem měla pocit (a asi zcela oprávněný), že autor neznal ten klasický český rým "Kdo říká, že láska nebolí, nemiloval lidi, ale mrtvoly."
(a tak na to nebyl připraven)
Zůstávám tedy neoslovena. Ale pokud budou chtít Chinaski nebo Ebeni zase nějaký ten sonet přezpívat, volám ano, ano ano!
(To jsem pak oslovena)
Je-li kdo skvělý filmový režisér, dopřejme mu nějakou tu slabost. Tim Burtonovi tedy dopřávám tuto sbírku básní. Pokud teda slíbí, že bude spíš víc točit, než psát :-)
Vlastně to bylo půvabně napsané, vlastně na těch několika málo stránkách bylo spousta krásných a pravdivých obratů, vlastně jsem se při četbě ocitla v takovém lyrickém světě, vlastně se to četlo samo, ale já se ptám, proč i přesto, že to byla krásná (a kvalitně napsaná) pohádka, proč mě to neoslovilo a proč jsem se těšila, až to dopadne tak, jak si myslím, že to dopadne?
Nevím, nechápu, nerozumím, je tomu tak, mezi mnou a slovutným Oscarem chybí ona pověstná chemie.
Kniha, která na mě vykoukla z otcovy knihovny, a která se mi hodila do čtenářské výzvy, byla nečekaně...omamující, kouzelná. Autorku, šlechtičnu z Východního Pruska, jsem podcenila pro její původ!!!
PS: ale to mi neříkejte, že na dětství nebylo nic špatného! ;-)
Uděluji pět hvězdiček za brilantní právnické řemeslo, tři hvězdičky za překlad (soudní spory se neotvírají, soudní spory se zahajují, agent je zmocněnec apod.).
Sice nevím, jak se s tímhle textem mohl popasovat neprávník, ale právníka (pokud ho nemátl překlad), tohle musí nadchnout a motivovat do dalšího profesního života!
PS: z volebního případu jsem dost na prášky...! V demokratických USA?
Já nevím, jestli je ta kniha napsaná jako zástupce "magického realismu", ale takhle nějak si ho představuji.
A taky si takhle nějak představuji poezii v próze.
A takhle nějak jsem objevila Jižní Ameriku (já, čtenářský Kolumbus). Zkusím to, třeba je tam skvělých autorů víc, ne jenom Bolaňo.
Kdyby nebylo čtenářské výzvy, byla bych pravděpodobně tuto knihu nikdy nečetla, a to by byla škoda!
(tak)
Navzdory svém nadšení, že vím, co znamená dvěmacítma, soudím, že ta kniha by se mi četla mnohem a mnohem lépe, kdyby byla přeložena do moderní češtiny. Neuvěřitelné, jak se čeština (a ještě navíc "moje" pražština!) za půl druhého století změnila!
Jinak smekám, to jsem ani netušila (a vím, že to na gymplu říkali, ale já prostě nevěřila), že Neruda je až takový frajer!
Jestliže mi první díl prostě přišel lepší, jestliže se v knížce objevovali některé pasáže dvakrát (autor patrně místo ctrl+x použil ctrl+c), jestliže některé byly matoucí (v jedné kapitole Arnošt umře, v následující odjel do Roudnice léčit se), jestliže mi místy knížka přišla příliš šovinistická, jestliže mi některé zápletky přišly příliš vykonstruované, jestliže se mě nadchlo, že první díl končí jako ucelý celek bez návnady číst další díl, kdežto u druhého dílu už tato tendence patrná je, pak nemohu jinak, než dát tři hvězdičky, tedy o jednu méně než dílu prvnímu.
Pokud ale bude třetí díl někde mezi těmito díly, tak nevím, jak přesvědčím databázi, abych mohla udělit tři a půl hvězdičky...