Nejnovější komentáře

„"Dvacet let myslel jen na návrat. Ale když se vrátil, s údivem pochopil, že jeho život, sama podstata jeho života, jeho střed, jeho poklad tkví mimo Ithaku, v těch dvaceti letech jeho bloudění." Kundera se v jeho původně zamýšleném posledním románu vrací zpět do Čech a filozoficky rozjímá nad smyslem návratů a nostalgie. Ač je děj zasazený do období po sametové revoluci, kdy se hlavní protagonisté, emigranti, vrací po dlouhých letech "domů", je možné se s mnoha myšlenkami i dnes ztotožnit. Ráda bych vyzdvihla filozofické pasáže a konverzace mezi emigranty a jejich známými z dob před normalizací, na druhou stranu mi tolik nesedly hlavní postavy a popis některých událostí. 3/5“... celý text
— dzejn187

„Tohle nebylo vůbec oddechové čtení, ale líbily se mi , až na jednu , všechny.“
— Nymfadora.T.

„Rocannonov svet nie je ziariva fantasy, nie je ani uzasne napisana, a nie je ani medzi zakladnymi kameni zanru. Pani Le Guin sa rozpisovala, a toto bol jej prvy vydany roman. V podstate sa ale oplati precitat pre tu rozdielnost a trosku odlisnost, snad by sa dalo povedat, strucnost, v naznakoch nacrtavany svet, tak odlisny pristup od dnesneho bezneho podania 10-20 zvazkovych eposov. Zakladom Roccanona je vskutku elegantna myslienka. A tiez Le Guinovej predosla poviedka Semleyino dedicstvo. Roman ju aj obsahuje ako prolog. Elegancia sa podla mna schovava prave v zrkadlovej podobnosti rovnakych osudov dvoch rozdielnych postaviciek. V poviedke slachticna Semley putuje az do technologicky vyspelej civilizacie nebeskych panov, pricom straca roky zivota ako sa patri na poctivu hard scifi. Fyzika a hry s casom sa tu prisne dodrziava, fantasy svet je len v podstate uveritelny primitivnejsi stupen civilizacii inej planety okoreneny nezvyklym zvieratkom lietacom. Strucny nastrel sveta, nic prilis hlboke. No a Rocannon to rozvadza o putovanie moderneho vedca v tomto radoby fantasy svete o kopu rokov neskor. A je to prave on, kto sa s nadhernou Semley kedysi v minulosti stretol, a teraz putuje s jej vnukom. Taka nenaplnena platonicka laska by sa dalo povedat tam na pozadi pribehu drieme. Co je aj neskor znakom Ursulinej tvorby, vnasa do fantastiky aj romantiku, kde tu. Holt zensky pohlad na svet. Ci budem v cykle pokracovat, neviem, teraz nemam chut. Ono ja celkovo nie som velky citatel fantasy, hoci toto je skor zanrovy hybrid, mix. No uvidim. Ako osviezenie to bolo fajn.“... celý text
— Corso

„Podepisuji milary. Výborný nápad, lehoučké čtení a přitom chytré. Jinak jsem zatím v papíru nenašla s paní Reinerovou souznění, ale je to vina mojí netrpělivosti! Zato jsem četla knihu její dcery Anny Fodorové :o) Všechny vzpomínky byly výborné, laskavé, zasněné. Jen mě malinko zesmutněla její úvodní slova: "Kdybych byla věřící, mohla bych své přátele tam vysoko v nadpozemské kavárně považovat za jakési anděly strážné ..... Ostatně andělé strážní? Který bůh by mi je mohl poslat? A jakým jazykem bych se ho mohla dovolat? Máminou němčinou, tátovou češtinou anebo hebrejštinou svých předků?" K čemuž mi napadla slova biblického Jóba: "Ale já vím, že můj Obhájce žije a jako poslední vstane na zemi, u sebe mě postaví po mém probuzení a ve svém těle spatřím Boha." Věřím, že dnes už i paní Lenka ví . . . Poslechnuto na jeden zátah. 4/5“... celý text
— Chesterton

„Boží, boží, boží… ANO, neobjevila jsem Ameriku, ale objevila jsem skvělou sérii. :-) Já jsem nadšená!!! A to jako fakt hodně! Na tuto sérii jsem se chystala již několik let, ale až nové obálky mě tak nějak popohnaly k tomu po knize konečně sáhnout. První díl – ze série Skleněný trůn jsem si vzala na dovolenou a byla to ta nejlepší volba. Na to, že tohle je fantasy pro mládež, tak i já jsem ji neskutečně hltala o hlavní hrdinku se bála, prožívala každý její krok. Tohle bylo tak skvělé, napínavé a nedoložitelné. Kdybych měla po ruce druhý díl, tak se do něj hned pustím, ale bohužel nemám, tak bude muset ještě chvilku počkat. (teda objednaný už je). Úžasný začátek série, je mi jasné, že další díly budou ještě lepší. Moc se těším na sympatickou Celaene, jsem fakt zvědavá jak se, se vším i tentokrát popere. Musím ještě vyzdvihnout i vedlejší postavy, ty jsem si taky oblíbila a doufám, že aspoň některá se v Půlnoční koruně mihne. Sarah J. Maas je má oblíbená spisovatelka fantasy po Dvorech, které byly mírně peprnější jsem potěšená, že umí napsat i YA fantasy, která je tak neskutečně čtivá, napínavá. Prostě paráda a ráda doporučím i starším ročníkům. Vůbec se nemusíte bát, že byste světu nerozuměli, že byste se někde ztráceli. Zážitek zaručen.“... celý text
— nada3314

„Některé dobré, jiné lepší a jeden naprosto skvělej. Příjemné čtení. Ta obálka je mňamózní!!!!!“
— lucakuca

„No jo, je to tady a co teď s tím materiálem dělat? Rozděleno podle typu problémů. Reakce dětí a rady pro rodiče, jak se s tím problémkem poprat. "Proč nesmím na TikTok?" "Nesnáším tě!" "Troufneš si?" "Jen si dělám legraci.". Atd. K dětem se musíme chovat hezky. Vybírají nám pak domov důchodců.“... celý text
— lucakuca

„Jeee... Ťuťuťu humorný příběh o jedné krásné Andulce Andulkové. Jak si ji vybrali, jak s ní žili, jak ji bylo smutno, a pak veselo, jak lumpačila, pak se moooc bála a nakonec se zaláskovala...“... celý text
— lucakuca

„Dočetla jsem, a ihned se mi začalo stýskat po Edwardovi a Freddym. Dokonale vykreslené postavy se všemi klady i zápory, s touhami i strachy, spravedlivé i chybující. Jejich vzájemný vztah jiskřil od první stránky, na níž se ti dva setkali, prošel klasickým labyrintem vzájemné nevraživosti i odmítané přitažlivosti až po vrcholné vzplanutí v druhé půli příběhu. Na to konto mi ale ostatní postavy přišly poněkud upozaděné, obzvlášť Freddyho sestra i teta, které si důkladnější pozornost zasloužily, a třeba jejich charakterový vývoj představoval další lahůdku, ačkoli působil chvílemi skokově. Bohužel však přehršel dalších obyvatel Londýna mi časem začala splývat. Bylo jich mnoho, v důsledku nedostatečně prokreslených. Ovšem na požitek z četby to nemělo vliv. Kniha byla nesmírně čtivá, autor dokázal své myšlenky formulovat precizně i zábavně, temné napětí v pozadí příběhu neustále narůstalo a na konci mě vyloženě natahovalo na skřipec obav. A s tím souvisí další skvělá vlastnost díla – naprostá uvěřitelnost a bolestná věrohodnost historických reálií. Neodpustím si povzdech, že tuto knihu by měly povinně nastudovat všechny autorky ztřeštěných romantik z regentského období, v nichž si viktoriánské panny otevřeně přiznávají návaly chtíče a homosexuálové provozují svůj vztah na veřejnosti. Ačkoli ve skutečnosti jim hrozil hrdelní trest. Dějová linka mě plně uspokojila včetně několika překvapujících momentů, jako přístup hlavních hrdinů k vyřešení loupeží či osud záporačky, lady Ailesburyové. Prostředí bylo vykresleno patřičně plasticky, v zamlženém Londýně i prosluněném venkovském sídle jsem se ocitla, děj mě dokonale vtáhl a postavy si získaly mé srdce. Jedinou drobnou výtku uplatním ke konci. Mé nejhorší obavy se nenaplnily, ovšem neurčité rozplynutí osudu hlavních hrdinů do ztracena s vágním náznakem řešení mě neuspokojilo. Snesla bych kapitolu dvě určitějšího vyřešení. Každopádně vřele doporučuji. Skvělá záležitost.“... celý text
— SBH

„Lehce podprůměrný díl série. Za napínavý bych ho určitě neoznačil. Zbytečně roztahaný a s některými neuzavřenými linkami.“
— TeaPeter

„Příjemné překvapení. Úplně upřímně. Na knize mne zaujala obálka a název a dlouho jsem zvažoval zda se do ní pustím, ale nakonec jsem se začetl a už ji z ruky nepustil. Kniha naprosto vybočuje z toho, co běžně čtu a vůbec to nevadilo. Podle anotace by člověk čekal napínavou detektívku, kde vyšinutý policajt honí sériového vraha. Ale je to úplně jinak. Kniha je psána jednak z pohledu hlavní hrdinky Emmy, která popisuje svoje dětství, dospívání a současný život. Vztahy v rodině. Svoje pocity, svoje myšlenky. Toto vyprávění, které zabírá cca 2/3 knihy, není vůbec nudné. Ba naopak. Čekáte, co se dozvíte na další straně. Co osud pro Emmu přichystal. Polovinu poslední třetiny knihy sledujeme osud Emmy z pohledu policisty Samuela, který je přesvědčen, že je Emma vražedkyní. Jenže mu nikdo nevěří. Přímé důkazy nemá a je z toho tak zoufalý, že se z jeho přesvědčení stane chorobná posedlost. Poslední úsek vypráví o ........ To už si musí každý přečíst. Za mne je kniha dobře čtivá, má spád, nutí k zamyšlení. Pravda, konec jsem nepobral, ale to je asi můj problém :-)“... celý text
— tomas0851

„Na tuhle růžovku jsem se těšila hned jak vyšla. Na svém TBR ji mám bezmála 4 roky a až teď jsem se k ní dostala. Vím, že u nás vyšla u i s novou filmovou obálkou i byl natočen film, ale já sáhla po té, kterou jsem si zamilovala. Já jsem fascinována anglickou královskou rodinou a vše co o nich vyjde, tak bych si chtěla přečíst. Červená, bílá a královsky modrá sice není biografický román – jedná se o fikci, ale já jsem si ji neskutečně užila. Možná to bude i tím, že jsem příběh četla na dovolené a na tu se mi hodil hodně. Ale kdyby se to takto stalo, tak bych tomu i věřila. Krásně, jemně, dojemně napsané. Skvělé.“... celý text
— nada3314

„To je titul, že? Zítřek ti nikdo neslíbil....v člověku vzbudí tolik myšlenek. Uvědomuje si, že opravdu všechny plány na další dny jsou nejisté - vždyť nevíme, zda se zítra ještě probudíme. Prostě - ten titul a docela dobré hodnocení mě vedlo k tomu, že jsem si knížku koupila. No...je čtivá. I napínavá - pořád chcete vědět, co dál - co ti tři, jak se to s nimi vyvine? A rozuzlení? S odpuštěním - naprostá sra*ka. To snad ani jeden nevymyslí...no, vymyslel. Já mít talent tak napínavě psát, tak si opravdu vymyslím něco, co by se dalo aspoň zařadit do "normálního" sfi-fi. Ale tady to je nelogické i na sci-fi. Jsem prostě naštvaná a o autorku už určitě zájem neprojevím.“... celý text
— svetlanaLjQX

„Velmi dobře a zábavně napsáno a hlavně nakresleno. Graficky mi to trošku připomíná našeho Ondřeje Sekoru. Především skautkám a skautům tento příběh rozhodně doporučuji. Akorát knihu sehnat bude možná trošičku problém. Howgh.“... celý text
— Turlogh

„Poutavé, strhující, ale místy zdlouhavé. Jako by to autor schválně natahoval, protože měl dostat zaplaceno za napsané znaky. Ostatně se v tomto ohledu sám přiznal. Po čtyřiceti letech se vrátil k Nadaci z důvodu, že za to dostal balík. Přes veškerou úctu k autorovi… jde to znát. Hlavně ta propast čtyřiceti let. To otevření děje znovu a jeho nové rozpracování a propojení s romány o robotech. I přes to je to skvělé počtení a místo na výsluní Nadaci náleží právem. Se závěrem se ale ztotožnit nedokážu. Ten konec je pro mě nepochopitelný. Hivemind jako nejlepší způsob uspořádání, utopení lidské individuality v moři všepohlcujícího supervědomí, to prostě není můj šálek čaje (ani kávy, lihoviny, okeny, dehtu nebo čehokoliv jiného). Pár zajímavostí z knihy: 1. cena svobody: "… A jestli představují kriminálníci cenu, kterou musíme platit za rebely, kacíře a génie, jsem ochoten ji platit. Přímo požaduji, aby ta cena byla placena." 2. rovnost? "Všechny části Gai jsou živé a po této stránce rovnocenné, nicméně některé, jako například lidé, jsou zřejmě rovnocennější než ostatní." 3. Ekologie: " Taková společnost by se určitě rychle zničila. Nemyslím, že by bylo možné, aby si lidé neuvědomovali důležitost zachování právě těch základních složek, které je udržují naživu." 4. Omezenost lidského jazyka: "…Ale to je chyba našeho jazyka… Žádný lidský jazyk nebyl vyvinut se zřetelem na hermafroditismus."“... celý text
— jirijanovotny

„Ani se mi nechce věřit, že tohle byl poslední díl této parádní vlčí fantasy. Opět se autorka vrátila do „starých“ kolejí a já byla moc spokojená. Tohle je parádní oddechovka, po které když sáhnu, vím že mě to bude bavit, a hlavně nemusím přemýšlet nad nějakým složitý světem. Hlavní postavy jsem si zamilovala hned na začátku a s každým dílem k nim přibývají další vedlejší, které jsem si taky postupně zamilovávala. Moc se mi líbí, jak si autorka vždy pohraje s erotickými scénami. Není jich tam moc, ale jsou tak smysluplně napsány, že mě to neuráží ani nepohoršuje. Nepřichází žádné stydění se nebo červenání – je to přirozené a krásně to do děje zapadlo. Na Goodreads je ještě jeden díl, nejspíš se bude jednat o doplňkový. Bude mi po vlcích smutno, nerada se loučím takto brzo s postavami, ale co už, tak snad si brzo přečtu i bonus. Děkuji za super oddechovou sérii a určitě doporučuji.“... celý text
— nada3314

„Spíše výplňkový díl.“
— tereziehl

„Tak to byla naprostá špice. Nemohla jsem se odtrhnout a jen četla a četla. Napínavé až neskutečně. Osudy tří žen, které prožily všechny velmi těžké chvíle. Vlastně jedné ženy a dvou dívenek - jedna z nich je dokonce nezletilá. Moc mě rozesmutnilo, co vše musely prožít. Knihu velice doporučuji. Doslova si vás podmaní.“... celý text
— svetlanaLjQX

„I já propadla kouzlu knihy ( poslouchala jsem audioknihu po chvilkách , která byla úžasně namluvená ) draci mě lákají od dětství tak jsem byla hodně zvědavá, jak autorka nám příběh fantasy představí... A můžu jen potvrdit, že se ji to povedlo fantasy a romantika to napětí bylo silné. I když je to spíš dívčí romance není špatné vyzkoušet a vystoupit ze své komfortní zóny a zjistit jak kniha byla fantastická!!! Moc doporučuji“... celý text
— Jenny46

„Nechápu, jak z takové hrozné knihy vznikl tak super seriál.“
— Avrilenicka

„Přestože se autorka snažila dát do příběhu zajímavou zápletku, použít atraktivní téma spletitých rodinných vztahů, knihu bych doporučila jen jako takové "čtení na dovolenou". Připadalo mi, že těch náhod, záhad, náhlých odhalení tam bylo na můj vkus trochu moc. Vykreslení postav, jejich jednání, ale i styl autorčina psaní, nějak všechno klouzalo po povrchu, takže i když jsem knihu dočetla, příliš mě neoslovila.“... celý text
— stju

„Taka prijemna oddychovka. Teraz mam kopec prace, tak nieco taketo jednoduche padne vhod. Staci vypnut rozum a iba citat. Kopec nelogickych situacii a nesmrtelnost hlavnych postav sa daju v tomto pripade v pohode akceptovat. Rad si precitam aj dalsie casti. Pri velkej pracovnej vytazenosti alebo na cesty dobry relax na upokojenie mysle.“... celý text
— dikobraz

„Poslední díl série jsem dočetla tak víceméně z povinnosti. Bylo to únavné a nezajímavé, nakonec jsem rychločtením doskákala na konec. Prozatím říkám nikdyvíc.“... celý text
— Elenleb

„Červená rukavička je milý zimný príbeh, ktorý čitateľa poteší už len vtedy, ak si knihu listuje a užíva si obrázky. Príbeh sám je však tiež pekný.“
— Tamirai

„Dobré, bavilo mě to. Jdu na další díl.“
— tereziehl

„Kniha je největší nuda nuda a zase nuda nejslabší díl serie.“
— m2056

„Moc hezký příběh. Krásná pomalá , romantika . Když už se dali Dallas a Diana dohromady... řekla jsem si "konečně". Zasmějete, zapřemýšlíte a i slza vám ukaápne.“... celý text
— Buchtičkajani

„Veľmi pekné. Mimo to si vaše oko užije krásne ilustrácie v celej knižke.“
— Tamirai

„Pre začiatočníkov super vec, ako si troška urobiť prehľad a čo to vyskúšať. Dá sa to robiť aj troška inak ako kedysi a zároveň vidieť výsledky vašej práce. Okrem tipov ako zahradkárčiť bez toho rýľa a čím si pomôcť je v knihe aj dosť receptov a rád ako spotrebovať, či uchovať vašu úrodu aj mimo letných mesiacov. Mnohé poznám, ale niečo tam bolo aj nové a rada si knihou listujem aj len tak, je pekne spracovaná.“... celý text
— Tamirai

„Slavnosti sněženek bylo bylo režimem cenzurováno a tak necenzurovaná podoba povídek vyšla až v roce 1993. Státním nakladatelstvím vydaná podoba povídek byla ochuzena vyškrtáním o erotické, filozofické a náboženské motivy místo nichž Hrabal po vůli cenzorů zdůraznil ty sociálně kritické. Měl jsem možnost poslechnout si cenzurovanou podobu ve skvělém podání Lubora Tokoše a necezurovanou podobu ve svělém podání Pavla Soukupa a musím přiznat, že necenzurovaná verze je lepší.“... celý text
— Ladislav73