tereziehl
komentáře u knih
Královna ničeho
Holly Black
Čteno v AJ
Jsem stastna, ze jsem tuhle serii objevila. Strasne se mi libila, od Holly Black jsem si poridila snad vsechny knizky, co jsem nasla. Priznam se, ze prvni dva dily me bavily vice svym vetsim durazem na kouzelnost, ale i tenhle prevazne valecny dil me bavil a libil se mi. Nejvic jsem si uzila asi zacatek a pocinani Jude v lidskem svete.
Hypnotizér
Lars Kepler
Audiokniha
Tohle asi nebylo nic pro me. Poprve jsem dala sanci Keplerovi a jeho severskemu krimi, za me to bylo ale natahovane a protkane snad tisicem nesourodych linek. Moc se mi to nelibilo, vcetne rozuzleni. Mam spoustu nezodpovezenych otazek a zaroven me odpovedi na ne tolik nezajimaji. Nedokazala jsem udrzet pozornost na vsech drobnych souvislostech, ktere spolu stejne nesouvisely. Hlas pana vypravece byl osvezujici a myslim, ze k pribehu velmi sedel, vadilo mi ale, jak emoce kazde postavy zahral vicemene stejne a pro me celkem neprijemne. Bud zbytecne vybusne nebo zvlastne ufnukane.. Asi Keplera necham jinym. :)
Podlý král
Holly Black
Čteno v AJ
Miluju. Miluju. Miluju.
Opět nevím, jaký vliv měl na slova a čtivost překlad. V originále ale Holly Black prostě umí. Jsem naprosto zamilovaná do téhle série. Oceňuju to, jak nesmírně pohádková, kouzelná a originální je, a zároveň zbožňuju, jak moc jsou její postavy opravdové, Jude naprosto lidská a ztotožnitelná. Kniha výborně kombinuje kouzla fikce a ironii reality. Mohla bych o ní mluvit nekonečně. Holly Black je královna - a určitě ne ničeho... :)
Ztracené sestry
Holly Black
Ja myslim, ze to bylo dobre. Zajimave to nastinilo postavu Taryn, jejiz ciny se vice vysvetlily. Nebo spis nevysvetlily? To asi zalezi na mire vasich sympatii k jejimu chovani. Pro me je zajimave to, ze s ni vubec nesouznim, nelibilo se mi, jak, byt to mel byt omluvny proslov, mluvila celou dobu o/k Jude, jako by ji vubec nechapala, ale sama chtela pochopeni. Nejednala bych tak, ale dokazu pochopit tu silnou potrebu byt milovan a ona ji evidentne kladla nadevsechno, i kdyby mela byt splnena jen castecne. Zajimavy vhled.
Mimochodem, mini folklor o prilis smelych nevestach byl fajn.
Krutý princ
Holly Black
Čteno v AJ
No tak to bylo uplne perfektni! Kolem tehle knizky jsem v knihkupectvi chodila stale dokola asi 2 roky, neustale ji brala do ruky a pokladala, presvedcena, ze to nebude nic pro me, at uz vzhledem ke stylu psani, nebo kombinaci lidskeho a viliho sveta. Kvuli obavam z jednoduche cestiny a detskosti jsem sahla po originalu, nemuzu tak soudit vyzneni v prekladu.
V originale mi ale jazyk prisel chytry, zajimavy a napadity. Byt jsem nejdrive cetla o lidskem svete a hranolkach s trochu primhourenyma ocima, nakonec se mi ten napad strasne libil a v moment, kdy jsem se odpoutala od te divne kombinace, me zacala strasne bavit a brala bych ji klidne vic.
Svet mi prisel krasny, rozmanity a kouzelny, bylo to cele tak zvlastni a jine, ale zaroven cele povedome, nostalgicke, ze mi to nejak podivne pripominalo detstvi, jeho prozivani a fantazii.
Jude jsem si absolutne zamilovala a je to moje momentalne oblibena fantasy hlavni hrdinka.
Lecktera myslenka se me velmi dotkla a spousta momentu mi prisla hodne silnych. Pribeh me nesmirne bavil a konec me totalne odzbrojil. Nemuzu se dockat dalsich knih serie. Miluju.
Železný plamen
Rebecca Yarros
Prvni cast mi prisla vynikajici, nabita akci a emocemi a nemohla jsem se od ni odpoutat. Druha mi prisla mdla, natahovana a cetla jsem ji po kouskach.
Konec byl samozrejme uz lepsi, ale v prvnim dile mi prisel mnohem vzitelnejsi, vice strhujici, po vsech strankach. Serie se mi moc libi, ale je pro me velmi nekonzistentni. Pro vybornou prvni cast, slabsi 4*.
Dívka ze země Venku 7
Nagabe
Ja si vlastne vubec neumim predstavit, ze to nejak dopadne :D
Dívka ze země Venku 6
Nagabe
Mne na tom prijde zajimave, jak je to uplne jiny svet s naprosto jinou mentalitou, a to nejen v tom realnem deni tam, ale ve zpusobu, jak byla vystavena autorem. Mozna je to tim, ze je to manga? Nevim, nemam s zadnou jinou zkusenost. Je to tak zvlastni, divne a jine. Mozna proto se mi to libi, ale zaroven ne. Je to zkratka tak odlisne.
Krvavé stíny
Jérôme Loubry
(SPOILER) Je videt, ze autor ma proste tohle tema rad a vicemene jej variuje ruznymi pricinami, konecny zvratovy dovetek je zrejme taky jeho modus operandi. Mne to ale vlastne bavi, je to dobre promyslene, v nejake momenty je to pro me asi plossi a fantasknejsi, nez bych preferovala, ale bavi me to. U knihy jsem se nenudila, zvladla bych ji mene drsnou a krvave explicitni, ale i tak byla opet super. Bala jsem se u ni, zajimala me a nezklamala.
Útočiště
Jérôme Loubry
(SPOILER) Skvělé, moc mě to bavilo od začátku až do konce. I když paradoxně mě bavilo možná nejvíc čtení na ostrově a chápu tak, proč mohlo být příjemným útočištěm..:) Další pasáže byly moc zajímavé, já mám tato témata v knihách moc ráda. Bohužel stejně jako návrat z ostrova a jeho podstatu jsem odhalila hned z názvu knihy, i když přímo tento psychologický termín neznám, ten úplný konec jsem odhadla v podstatě okamžitě při prvním objevení této linky, několik náznaků to pro mě prozradilo až moc okatě.. Ale i tak pro mě bylo téma i styl psaní moc zajímavé a myslím, že kniha je to výborná. Zajímalo by mě, zda to i pro někoho dalšího bylo podobně okaté, oba twisty. I tak ale říkám, skvělé.
Pomalu hořící oheň
Paula Hawkins
Audiokniha
Příběh jsem poslouchala nesmírně dlouho, bylo to tak propletené, až mě to přestalo zajímat a ve výsledku to nebylo ani nijak komplexní. Moc se mi to popravdě nelíbilo, od půlky už jsem dávala pozor jen tak napůl ucha, takže je možné, že mi unikla nějaká vynikající pointa, ale mně to prostě přišlo podprůměrné.
Mám doma i fyzickou kopii, velmi kladně hodnotím, že tam byla přidána i mapka, to v knihách miluju a v thrilleru mi to přijde úplně novátorsky výborné, bohužel ale vlastně stejně ve výsledku nemělo rozmístění příbytků nebo třeba kdo koho mohl odkud vidět a nevidět, žádnou roli. Možná škoda, ale mapka dobrý.
Rozlučka na ostrově
Lucy Clarke
Čtivé, svižné. Vyústění taky nebylo špatné, ale byl to zkrátka takový dovolenkový thriller. To jsem také chtěla, takže za mě fajn. 3,5*
Žena z kajuty č. 10
Ruth Ware (p)
Jako vždycky mě Ruth Ware baví. Už víckrát jsem si všimla, že je její styl psaní a postavy popisovány a kritizovány jako nesympatické, ale možná to je právě to, proč její knihy miluju. Jsou lidské, šedé, surové a chybující. Je pravda, že v knize byly stránky, které byly méně záživné, než jiné, ale i tak se mi příběh líbil, rozuzlení za mě skvělé, možná nejlepší ze všech 4, co jsem od ní zatím četla. Není to asi pro každého, ale já to mám prostě ráda.
Zhroucený čas
Blake Crouch
Popravdě.. ani nevím. Námět mě zaujal, ale v podstatě to pro mě byl popis toho, k čemu stejně člověk dojde, když si dá chvíli času na zvážení, jaké důsledky by takové křeslo způsobilo. Mám pocit, že kromě této linky se v knize v podstatě nic nedělo, a tak spíše jen pozorujeme emoci dvou lidí, kteří musí s tímto osudem žít. Poslední strana dobrá.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
4,5*
Wow. První polovina mi přišla jako nejlepší kniha vůbec. Nesmírně mě bavil chladný nový svět, lávka a respekt z draků. Přiznám se, že v moment, kdy se z draků stali najednou hodňoučcí nej kámoši a z ústřední milostné dvojice pár, který se zaměstnává jen tím, aby si každou nejklišoidnější větou, která existuje, vyjádřil v každé možné vteřině lásku, moje nadšení trochu opadlo. Líbila se mi ta drsnota, nebezpečí, napětí. I když jsem páru fandila, některé vyznávací scény mě zbytečně hodily do young adult, překlad erotických scén taky nepomohl. Kniha to byla ale výborná, strašně jsem si ji užila, na konci jsem brečela želví slzy a poslední stránka mi vyrazila dech. Po letech to byla kniha, k jejímuž čtení jsem si pustila playlist ke knize na Spotify a doporučila bych to všem. Podobnost s Divergencí a x dalšími tituly samozřejmě vnímám, ale Divergence byla před 10 lety moje nejoblíbenější série. Takže pro mě je to spíš “bonus. Těším se na další díl.
Storočí
Alex Aster (p)
Hmm… prvních 100 stran jsem byla naprosto unešená, děj výborně plynul, originální skvělá atmosféra a prostředí. Pak najednou přišly zdlouhavé zvláštní pasáže, přišlo mi to až trochu splácané. Za mě měl příběh mnohem, ale mnohem větší potenciál. Co knize taky hodně ublížilo, byl překlad, malá slovní zásoba a za mě často úplně nevhodná volba slov. Kdybych šla do dalšího dílu, určitě v originále. Škoda.
Našeptávač
Donato Carrisi
S autorem jsem se seznamila v Dome hlasu, ze ktereho jsem byla nesmirne nadsena a hned objednala celou serii techto knih.
K memu prekvapeni jsem tentokrat cetla az mucive pomalu, nevim proc, kniha se mi minimalne do pulky velmi tezce prelouskavala, i kdyz mi dej prisel zajimavy. Miluji ale autorovy zvraty, v podstate se mi libil kazdy z nich i v teto knize, a proto si i pres nesmirne zdlouhave pasaze stejne rikam, ze je za me Carrisi proste spicka. Je bajecny, ale pro me je lakavejsi jeho psychologicke prostredi, prave jako v jeho nove cesky vychazejici serii s Domy, nez kriminalni prostredi jako napr. v Naseptavaci. Tesim se na jeho dalsi knihy, ale budu je muset prolozit spoustou oddechovek, co maji spad, tahle mi dala zabrat.
