Nejnovější komentáře
„Mistrně a lehkým perem autorka popisuje dobu panování mocného Rodriga Borgii. Postavy jsou napsány skvěle, osobitě, šikovně. Rodrigo Borgia není rozhodně jen katolický duchovní, ale především velký požitkář. Plodí nemanželské potomky bez výčitek svědomí a má všechno i všechny - stačí ukázat prstem. Bez skrupulí tedy požádá o čerstvou novomanželku Giulii, kterou k sobě připoutá a nepřipustí odmlouvání. Pak je tu mladá kuchařka Carmelina, která do Říma prchá z Benátek zanechávajíc v nich svou temnější minulost. Trpaslík Leonello s břitkým vtipem a chytrou hlavou slibuje i vyřešení hádanky, kdo tak zvrhle vraždí ženy v okolí. Mimoto se můžeme dočíst, co všechno se tenkrát podávalo na šlechtických stolech s podrobným popisem lahůdek i ingrediencí. Došla jsem na konec a nečekala, že bude takový....v závěru knihy K.Q. slibuje další díly, tak se budu těšit. Je to moc pěkná knížka a přestože patří do tzv. literatury pro ženy, rozhodně to není slaboduchá červená knihovna.“... celý text
— orinka3
„Uz je to dele, co jsem cetla a porad to mam ve vzpminkach jako jednu z nejhezcich knih. Kdyz ctu nektere komentare, tak premyslim, zda jsem cetla to same a zda si to nemam precist znova. Ale kazdy mame jiny vkus, takze si ponecham to hezke.;-)“... celý text
— Eliska107107
„Čísla nelžou. Dostal jsem na knihu doporučení. Předmluva mě nadchla, jak popisovala, jak problematické může být číst a interpretovat čísla. Natěšil jsem se na čistě věcnou knihu, abych po pár desítkách stránek zjistil, že čtu i kapitoly prakticky bez čísel, čistě subjektivní názory jak vystřižené z blogu. Bohužel autor udělal směs článků, některé krásné jak slibuje v předmluvě, jiné zatížené svými názory, které vyjadřuje nepříliš jasnými implikacemi, jiné prakticky bez čísel, čistě názorové, včetně víceméně politických. Asi kniha jako celek stojí za to přečíst, ale na základě předmluvy nevypínejte svou ostražitost, budete ji potřebovat při čtení. Mně zklamala, protože jsem se těšil na oddechovou knihu, měl jsem vysoce nastavenou laťku, kde ostražitost mohu vypnout.“... celý text
— vladku
„Kniha skvělá jako vždy.
Možná jsem čekala lepší závěr.“
— VeFab
„Kniha o touze po vzdělání a o potřebě odpoutat se od patologických členů rodiny.Psáno velmi poutavě.“
— Runinka
„Krásný pohodový rodinný příběh“
— Ludmila91
„„Neopustím tě, když se na něčem neshodneme. Nebo když nedostanu, CO chci. Manželství je o kompromisech. Ale také o lásce. A o svobodě rozhodovat se podle svého."
Pěkný příběh,měl ne zrovna super dětství, ale vše změnila jedna dívka..“... celý text
— petulkapeta
„O této knize se téměř nic moc nového napsat nedá. Je to stará písnička líbivého čtení z historie tentokráte z doby Jana Lucemburského. Soudce Melichar zase cosi vyšetřuje a přitom strojí léčky a sám do některých padá. Manželka zařizuje stavbu hradu a následnou hostinu, avšak nikoliv právě příliš povedenou, což se dá říci ovšem i o tomto románku. Žádné nové kousky asi nešlo očekávat.“... celý text
— čef
„Bylo to tak moc dobré, že jsem se v průběhu čtení několikrát přistihla, jak záměrně zpomaluju, aby to trvalo déle, aby ještě nebyl konec.
Tenhle detektivní román na mě celou dobu působil, jakoby snad ani neměl ambici být výbornou detektivkou, napínavým románem, ale prostě jen tak s lehkostí a mimochodem napsanými stránkami, které v konečném důsledku chytnou a nepustí.
"Brzy možná budu dělat rozhovor s brutálním vrahem, s člověkem, který se nezastavil před životem mladé dívky, se zločincem, který prožil přes třicet let v pekle nejhorší věznice v Minnesotě, a přesto jsem se toho rozhovoru ani zdaleka neobával tolik, jako jsem se bál dalšího setkání s vlastní matkou."“... celý text
— alkazemka
„Podľa mňa veľmi pekne, zaújmavo a prehľadne napísaná knižka. Na prvú svetovú nie som až taký expert ako na druhú, ale tunak v tejto knihe je asi všetko zásadné a hlavné. Vôbec nie je pravda, že by sa sústredila len na západnú frontu - približne rovnako veľa priestoru dostane aj Rusko, Itália, Srbsko..
Nikomu zvlast nenadrziava. A veľmi zrozumiteľne vysvetľuje prečo bola vojna tak brutálna, ako ťažké to velitelia v skutočnosti mali a aké taktické chyby robili. Veľmi pekne je tiež spracované obdobie pred vojnou - prípravy Schlieffenovho plánu aj francúzskeho plánu XVII.“... celý text
— LordByron
„A mně se to líbilo moc. Jako bych to zažívala s Luckou. Vtipné,svižné,čtivé,jednoduché a vcelku obyčejné. Tím spíš mě to vtáhlo. Těším se na poslední díl.“... celý text
— Blazule
„Netradiční encyklopedie provázející čtenáře po druzích obratlovců vyhubených od roku 1600 (kdy začíná jakž takž spolehlivá pramenná evidence) do roku vydání (1998). Texty k jednotlivým druhům i poddruhům jsou poměrně stručné – i notoricky známé „tváře“ jako koroun, kvaga nebo vakovlk se musí spokojit s několika odstavci, zdaleka nevyčerpávajícími všechno, co o nich víme. Přesto autor nezůstává jen u popisu vzhledu. Zmiňuje také chování živočicha, jestliže o něm existují záznamy. A pokud se za vymizením tvora skrývá zajímavý příběh, rozhodně o něj čtenáře neochudí. Pár příběhů, které zaujaly mě:
V zoologické zahradě v Cincinnati zemřely poslední exempláře dvou kdysi hojných druhů pouhý týden po sobě. Šlo o papouška karolinského a holuba stěhovavého (holubici Marthu předešly na onen svět dva milióny jejích soukmenovců, jež lovci stihli vystřílet za sto let). – Lelčíka černohřbetého lidé spatřili jen jednou, když náhodou v horké novokaledonské noci vletěl oknem; předtím ani potom ho nikdo neviděl. (Člověk si snad nemůže nevzpomenout, jak Beda Ctihodný přirovnává lidský život k vrabci na okamžik vyvrženému bouří do místnosti a pak zase pohlcenému nebytím.) –Zpráva o objevu pokřovníka ostrovního byla zároveň zprávou o jeho vyhubení, neboť přežíval už jen v několika kusech, a ty způsobně vyskládala na práh kočka správce jistého majáku v Pacifiku.
V roce 1844 zbyl na světě poslední pár alky velké, která kdysi obývala skoro celý Atlantik, a k tomu Středomoří. Tyto dospělce utloukl holí a vejce rozšlapal botou islandský rybář Keitil Keitilsson (tomu se říká herostratovská sláva). – Jednoho z posledních medvědů atlaských – jediné medvědovité šelmy afrického kontinentu – koupil v Maroku anglický medvědář, aby ho předváděl ve své show; navázal tím vlastně na prastarou tradici, jelikož Římané tytéž medvědy lovili pro představení v Colosseu. – Synantropní myš hebridskou nemá na svědomí příchod člověka na ostrov, nýbrž naopak jeho odchod. – Lev berberský je sice vyhuben, ale několik potomků tohoto poddruhu bylo nalezeno v soukromém zvěřinci marockého krále, odkud pocházejí také chovanci různých zoo včetně královédvorské (bohužel pro lvy, chce se mi dodat).
Na encyklopedii psanou zoologem je text poměrně emotivní a angažovaný (což spíš jen konstatuji, než že bych to kritizovala, ostatně dr. Anděra je k tomu ochranář). Pro mě byly ozvlášť zajímavé případy druhů, které nepadly za oběť přímému vybíjení, ale o něco milosrdnějším způsobům likvidace, např. ztrátě hnízdních stanovišť u ptáků nebo smíšením s příbuzným (pod)druhem u ryb. Téměř si kladu otázku, jestli v takových případech není vymření pro zvířata spíš úlevou (hlavně pro ta s hospodářským významem) – a nakolik jsou morální naše pokusy o reintrodukci nebo vzkříšení druhů, jež zmizely z volné přírody, eventuálně úplně odevšud. „Zmrtvýchvstání“ se zdá asi nejrealističtější u kvagy. Přemýšlel ale někdo o tom, že kdyby se ji podařilo laboratorně oživit nebo zpětně vyšlechtit ze zebry stepní, kvagy by se staly podobnou trofejí (v lepším případě „jen“ pro pytláky) jako nosorožci? Přejeme jim to? A není náš smutek, který se zvlášť naléhavě vnucuje třeba při pohledu na vystřílené šatovníky, motivovaný spíš estetickou zálibou v biodiverzitě – evolučně podmíněnou, ale sobeckou – a pragmatickou starostí o rovnováhu ekosystému než soucitem se zvířaty jako vnímajícími jednotlivci?
Souhrnně: je to skvělá knížka, zejména úvodní pojednání o vymírání jako takovém a o recentně fosilních druzích z dob osidlování kontinentů a pak ostrovů. Velmi praktické jsou marginálie plné zajímavostí, definic a nákresů. Největší novinkou pro mě byla celá vymizelá čeleď nezofontů. Jediné, co mi místy trochu nesedlo, byly ilustrace Jana Sováka, často hodně stylizované a místy (alespoň tak se mi zdálo) proporčně podivné – ale hodně ilustrací se naopak povedlo výtečně, třeba ti zmínění šatovníci. Celkově perfektní kniha, lituji jen toho, že jsem ji neměla už v dětství, kdy recentně vymřelé druhy patřily mezi moje manie. :)“... celý text
— JulianaH.
„Kniha sa s ničím nepára a hneď v prvej kapitole sa ocitneme na chate plnej mrtvých tínedžrov. Postupne sa nám odkrýva príbeh o svete plnom upírov, a ako ľahko sa môžete stať jeho súčasťou. Páčilo sa mi striedanie kapitol, kde sa strieda hlavný príbeh s pohľadom do minulosti a ako to do seba začne pekne zapadať. Zároveň nám to pomáha pochopiť hĺbku jednotlivých postáv. Celý príbeh má spád a odohráva sa len v pár dňoch. Veľmi som si obľúbila postavu Gavriela, ktorý bol príjemne vyšinutý ale zároveň distingvovaný. V knihe je dosť násilia aj s explicitnými popismi a strieka tam krv kade-tade, čo ale za mňa k správnej upírine patrí.
Koniec knihy ma veľmi milo prekvapil tým, že to nie je úplne prvoplánové, ale zároveň nahneval určitou otvorenosťou, ktorú nemám u stand alone kníh rada.
Od autorky som čítala aj "Nejtemnější část lesa", a táto kniha je za mňa lepšia, pútavejšia a s lepším príbehom.“... celý text
— ivka7708
„Skvělá kniha, jako by příběh vyprávěl o mém životě ve vlčí podobě. Čtěte pozorně, kniha obsahuje mnoho mouder a poucek ze světa vlků pro lidi.“
— gabriela8704
„Waw. Kniha má 750 strán a úplne krásne by to mohli byť 2 samostatné knihy... ale kto by nechcel 750-stranové šialenstvo, keď je to tak dobre napísané!
Ja som sa nemohla odtrhnúť. Dej ubieha a nenájdeme tu žiaden zbytočný balast, pretože všetko, každé slovo, každý náznak a každý rozhovor má svoje miesto a význam pre celkový príbeh. Kniha je temnejšia a rieši vážnejšie témy ako v prvom diele. Okrem toho, že tu ide viacerým ľuďom (a nielen Violet) o život tak sa stupňuje aj celkový politický konflikt.
Samozrejme, že sa nájdu aj zápletky, ktoré som čakala (napr. ako Violet žiarli), ale potom sú veci ktoré ma nechali v úžase s otvorenými ústami. A ten kto by čakal taký koniec aký prišiel... nemám slov a chcem ďalší a ďalší diel. Plný počet hviezd je málo.“... celý text
— ivka7708
„Film jsem nevidela, ale knizka mi totalne vyrazila dech. Po dlouhe dobe neco od ceho jsem se nemohla odtrhnout. Autorka naprosto skvele dokazala vybalancovat sci-fi romantikou. A to takovou romantikou, ktera fakt chytne za srdce. Obema postavam jsem to tak moc prala, s kazdou dalsi strankou jsem se modlila, aby to Peeta prezil.
Jedine co mi tam trosku nesedelo, byli ti mutanti. Jinak od zacatku do konce perfektni, 10/10.“... celý text
— Biba_with_Book
„Aaa duch přitvrdil, jsem zvědavá jak to s Amelií dopadne. Vztahy mezi postavami jsou jasné od prvního dílu.“
— Evkaha
„Napětí, intriky, dobrodružství, padouch a krásná dívka v nesnázích... Co víc si přát?“
— boxas
„Tak druhý diel JLA ma mierne sklamal. Hlavne prvá, tá hlavná časť bola neprehľadná a neorientoval som sa v nej veľmi, takže mi to veľa úžitku neprinieslo. Čistý podpriemerný superhrdinský mainstream. Čo sa mi ale páčilo a čo bolo na 5 hviezdičiek boli bonusové príbehy, či už s Prometheom, ale hlavne spojenie s W.I.L.D.Cats mi sedelo a bolo to také fajn oživenie. Čiže tie bonusové príbehy boli super, ale hlavný príbeh nestál za veľa. Tak dávam číročíry priemer.“... celý text
— mirec88
„Citace: Nic nesmaže naše dětské prožitky, myšlenky a objevy ".
Kniha byla vydána v r.2000, kdy bylo autorovi 88 let, takže co mi vždy u takových vzpomínkových knih vyráží dech jsou detaily, které nechápu, že si lidé opravdu tak pamatují.... Za mne až moc popisné, ale pár desítek stran se to dalo vydržet, zvláště díky moc pěknému přátelství dvou kluků.
Když se podívám ale někdy na jiné recenze, tak mne občas zaskočí zda jsme četli stejnou knihu. Např. když rodný dům byl v Praze, píše se o Vltavě, židovském městě,... a přesto někdo četl o Hradci Králové. No, kdoví jak to je s věkem a pamětí ;-))“... celý text
— Josh
„Přečteno poprvé v nějakých dvanácti letech, teď tedy znovu. A kupodivu se mi knížka líbí stejně jako tehdy.“
— boxas
„Nádherná jako první láska. Ta je jenom jedna.“
— gbrgbr
„Priznám sa, že tento jedinečný literárny skvost ma nepochopiteľne obchádzal až donedávna a ja nerozumiem... ako je to možné?! O to viac ma teda teší, že som sa k nemu nakoniec predsa len dostal.
Posledný jednorožec je absolútne výnimočné a čarovné dielo, ktoré je svojim spracovaním vhodné ako pre deti, tak aj pre dospelých. Nájdete tu veľa zjavných, ale aj trocha ukrytých myšlienok, ktoré naozaj stoja na zamyslenie a hlbšie úvahy. Nepoznám originálny text, ale aj zo slovenského prekladu je cítiť, aký je nádherný a osobitý. Spôsob vyjadrovania postáv, ale aj opis samotný je ako žiaden iný. Štylizácia a jazyk autora zabezpečujú čitateľovi veľmi rýchle a plynulé čítanie. Príbeh žije svojim životom a vy tak poľahky otáčate jednu stranu za druhou, aby ste sa v plnom očakávaní dozvedeli čo sa bude diať ďalej.
Obdobie, v ktorom sa dej odohráva tu presne vytýčené nemáme, ale to napokon ani nie je podstatné. Je to cesta Jednorožca, teda pre väčšinu kobyly, a tiež čarodejníka Šmendrika či drsnej Molly, ktorí nehľadajú len odpoveď na otázku či je na svete už iba posledný jednorožec, prípadne, kde sa podeli všetky ostatné... V prvom rade, hoci si to sprvu asi neuvedomujú, hľadajú samích seba!
Cestou tak narážajú na rôzne strasti, vážne i vtipné príhody či postavy, ktoré ich zavedú až ku obávanému kráľovi Hagardovi a jeho hrôzostrašnému ohnivému býkovi.
Toto fantasy je nadčasovým počinom, ktorý bavil deti, tínedžerov a dospelákov pred rokmi, baví ich teraz, a zaiste ich bude baviť aj naprieč budúcnosťou. Každá generácia či veková skupina si v príbehu nájde to svoje. Nehovoriac o tom, že @slovart_vyd sa tu môže hrdiť naozaj okulahodiacou pevnou väzbou, ale tiež krásnym chrbtom a ešte krajšou oriezkou. V mojom prípade rozhodne nejde o prvú a poslednú knihu od P. S. Beaglea!
Ak ste teda knihu nečítali, napravte to. Ak ste ju už čítali, prečítajte si ju znova! Čítajte ju sebe, deťom, vnúčatám... alebo ju niekomu darujte. Ani v jednom prípade tým nič nepokazíte!“... celý text
— 66pepo66
„Ako milovník všeobecných záhad (hlavne vesmír či vývoj Zeme a všetkého v nej) som si nedávno zaobstaral toto výnimočné dielo od Zecharia Sitchina. Ten ozaj dlhé roky zbieral, skúmal a porovnával rôzne staré aj nové nálezy a poznatky, aby potom všetky svoje zistenia či vedomosti zhrnul v diele: 'Dvanásta planéta'.
Áno, vzhľadom na jednostranný výklad autora sa táto kniha môže označiť aj za konšpiračnú. Autor sa tu odvoláva na obrázky reálnych konkrétnych nálezov či desiatky literárnych i odborných prameňov, z ktorých čerpal. No i tak ide predsa len o pohľad jednej osoby. A keďže kniha je osobité médium, nemáme možnosť nahliadnuť na názory iných ľudí či vedcov, ktorí by tejto rozsiahlej teórii o vzniku vesmíru, slnečnej sústavy, planéty Zem či vývoju ľudstva mohli nejako rozumne kontrovať. Stručne, je to perfektne rozpracovaný predpoklad na základe mnohých faktov, ktorý možno dáva absolútny zmysel, ale chýba mu autorova "vierohodná obhajoba".
Aj preto som k tomuto 500 stranového dielu (v preklade vyšlo v roku 2013) v brožovanej verzii pristupoval s nadhľadom.
Prvá tretina obsahu mapuje zistené poznatky či fakty a popritom porovnáva jednotlivé staroveké náboženstvá či mýty, ktoré pramenia z tých pôvodných - sumerských. Uprostred knihy už pomaly prechádzame k faktom prepleteným s teóriami, úvahami či interpretáciami, kde Zecharia pracuje s úryvkami z biblie, sumerských textov či obrázkov, ktoré po sebe táto staroveká civilizácia zanechala. V poslednej časti spája všetky fakty a úvahy v jedno a... dáva to perfektný zmysel! Od pravdepodobného vzniku slnečnej sústavy, cez existenciu dvanástej planéty až po nepochopiteľný a prudký vývoj človeka, ktorý v podstate medzi dvojstupňami v evolúcii poskočil "len tak" o tisícky a tisícky rokov napred.
Nebudem nikoho presviedčať o tom, že má veriť všetkému čo je tu napísané. Netvrdím ani, že tomu verím ja. Chcem len vrhnúť svetlo na zaujímavú knihu, ktorá si to podľa mňa zaslúži. Je to super čítanie na rozšírenie vedomostí aj úvah a celkovo pohľadu na vesmír a ľudstvo, teda nás ako takých.
Ak vás odrádza označenie "konšpiračná kniha", pokojne to berte ako rozsiahle sci-fi, ktoré určite stojí za prečítanie.“... celý text
— 66pepo66
„YA fantasy o čarodejniciach a démonoch. Aj keď by to malo byť presne "to moje" z obľúbeného žánru, som z knihy trochu na rozpakoch. Má dosť temnú atmosféru čo hodnotím kladne a k tomu detektívnu zápletku. Avšak ako sa hlavná hrdinka snaží dopátrať vraha čarodejníc tak je kniha dosť zmätená. Emília sa snaží pomstiť svoju sestru ale očividne netuší čo robiť. Ku všetkému sa dostane v podstate náhodou a aj po dočítaní knihy mám v tých proroctvách a princoch a všetkom čo sa tam dialo dosť guláš. Možno sa to viac vyjasní v ďalších dieloch ale pri čítaní mi niektoré veci proste nedávali zmysel. Prišlo mi, akoby sa autorka snažila zmiasť nás zo stopy ale zároveň aj podsúvala nápovedy v rovnakom čase a vznikol z toho len zbytočný balast.
Čo je mi trochu ľúto je slabá až neexistujúca romantická linka, aj keď verím (dúfam), že to sa tiež v ďalšom diele zmení.
Postava Emílie je nevýrazná a všetky jej rozhodnutia sú postavené na tom, "čo by urobila moja sestra". Ira je na druhej strane zaujímavý a kvôli nemu a tomu, že chcem poznať jeho pohnútky, sa asi pustím aj do druhého dielu.“... celý text
— ivka7708
„Komiksový Zaklínač od Dark Horse, no tentokrát s dvomi poviedkami priamo z kníh od Andrzeja Sapkowskeho!
Na úvod sa nám predstavuje ,Zrnko pravdy', v ktorom je Geralt aj so svojou Klebietkou/Klepnou na potulkách krajinou. No potom si všimne zhluk dravého vtáctva, ktorý ho privedie k mŕtvym telám. Kúsok opodiaľ si následne všimne záhadnú ženu, vďaka ktorej objaví neďaleký opustený dom. No zdanie klame a Zaklínač sa už čoskoro stretáva s majiteľom, Nivellenom, ktorý nevyzerá veľmi všedne..
Druhá poviedka s názvom ,Menšie zlo' sa pre zmenu odohráva v Blavikene, kde chce Geralt speňažiť zabitú kikimoru. Nakoniec sa však stretne s miestnym čarodejníkom, ktorý ho chce nahovoriť na odmenu za celkom iný typ zákazky. Zaklínač sa tak ocitá na križovatke ciest, kde si má vybrať medzi väčším a menším zlom. Ako sa rozhodne?
Tieto príbehy už však pravdepodobne drvivá väčšina určite pozná. Otázka teda znie, má zmysel kupovať komiks, keď viete o čom je? Navyše, druhá poviedka už predsa na Slovensku vyšla v ilustrovanom prevedení od Lindeni. Odpoveď je napriek tomu veľmi jednoduchá... Áno, má!
Vizuál je tu naozaj nadherný! Nielen ilustrácie, ale aj farby samotné. Tento sympatický štýl vás okamžite pohltí a čo je ešte lepšie, text sa tu zbytočne nikto meniť nesnažil. Naopak, čo bublina, to slová vytiahnuté priamo z kníh. Ďalšie plus je rozvrhnutie a prehľadnosť scén. Narozdiel od Náreku čarodejnice, tu je všetko zreteľné a jasné. Čítanie a prezeranie storyboardov je teda pre čitateľa naozaj potešením.
Komiks pôvodne vyšiel v klasickej a limitovanej verzii, ale rozdiel bol iba v obálke. Vy sa pozeráte na tú klasickú. Osobne dúfam, že sa dostane aj na spracovanie ďalších knižných poviedok, ktoré sa napríklad nedostali ani do seriálovej verzii od Netflixu.
Ktokoľvek váha nad kúpou, je to zbytočné. Rozhodne môžem toto vydanie len odporúčiť!“... celý text
— 66pepo66
„Číst při povodni o povodni dodá knize rázem další rozměr :))
Doporučuji jako ostatně celou sérii“
— PetraN17
„Na Lokiho som sa veľmi tešil, pretože je to jedna z mojich obľúbených postáv Marvelu. Predovšetkým teda vďaka Tomovi Hiddlestonovi. O to viac ma mrzí, že mám po prečítaní také zmiešané pocity.
Loki je veľmi špecifická postava, ktorú všetci automaticky škatuľkujú za zlú. Boh ľstí pochádza z Jötunheimu a po boku Thora vyrástol iba preto, že si ho Ódin osvojil. No už od mala sa cítil byť iný, možno upozadení, a preto si myslím, že je to jeden z dôvodov, prečo si tú "zlobu" nakoniec aj osvojil.
Nie som psychológ, ale práve táto charakterová črta ma u Lokiho vždy bavila. Pretože si myslím, že v skutočnosti vôbec zlý nie je, je len... ranený, nepochopený a teda ľudský.
Problém 'Boha, ktorý spadol na zem' je teda v uchopení tejto komplikovanej postavy. Scenárista Kibblesmith si vzal na plecia priveľké sústo. Úvod je síce veľmi pútavý s perfektným vizuálom, ktorý ma ihneď ohromil! Lenže ukončený je behom 4-5 strán a razom skáčeme k inej časti príbehu s celkom iným poňatím. Môj pôvodný odhad toho, čo ma v komikse čaká, sa tak postupne zmenil. Na scénu sa následne dostal Thor i Nightmare a potom... to scenár zase uťal a my skáčeme dejovo popredu.
Útechou môže byť to, že tretia časť príbehu už pracuje aj s tými prvými, no stále to pôsobí nekompaktne. Keď dostáva priestor Iron Man a Nightmare, začína to byť ozaj zaujímavé. Rieši sa tiež skutočnosť, že Loki už nie je Boh klamu a ľstí, dokonca ani príbehov. Popravde, sám nevie kto je a azda aj preto sa chce pridať ku Avengers. Skrz udalosti 'Vojny ríší' sa mu totiž podarilo umrieť, znovuzrodiť sa, stať sa kráľom Jötunheimu a ľadových obrov a teraz chce žiť inak.
Deje sa tu aj zopár nečakaných vecí a zoznámime sa s postavami, ktoré by sme tu nečakali. Lenže veľa vecí sa neuzatvára a skôr iba plodia ďalšie a ďalšie otázniky. Záver v podobe Westernu je pre mňa už úplne zbytočný a nevydarený. A nezachraňuje to ani prítomnosť Wolverina. A vlastne ani to, že Loki si pripúšťa svoju minulosť, chápe svoju podstatu a prichádza na to, akým Bohom vlastne je.
Celkovo sa z toho vykľulo niečo celkom iné ako som čakal a nie som s tým spokojný. Nedivím sa, že pokračovanie u @crew_komiks nebude.“... celý text
— 66pepo66
„Nuž, nevedel som do čoho idem. Stačili mi prvky fantasy a viac som neriešil, takže celá kniha bola jedno veľké, pomaly sa odhaľujúce prekvapenie. Ale napriek všetkému, bolo to príjemné čítanie a neľutujem to.
TJ Klune je však pre mňa nováčikom, s ktorého tvorbou som sa doteraz ešte nestretol a ťažko povedať či by sa to zmenilo, nebyť práve 'Piesne vlka'.
Jeho rukopis a celkový štýl je naozaj jedinečný a osobitý. Kniha si ma vďaka tomu hneď získala a začítal som sa do nej raz dva. Dokonca som sa na jej čítanie vždy tešil. Nie je to však fantasy v pravom slova zmysle, skôr to tiahne k tomu YA či NA a celá tá vec s vlkmi je skôr také pozlátko. Lenže to mi vôbec nevadilo. Videl som recenzie, kde sa ľudia sťažovali na jej 448 stranový rozsah, ale mne to nevadilo. A nevadilo mi to ani skrz to, že tých doslova akčných scén tu bolo v podstate pramálo. Srdcom tohto príbehu je dospievanie, sebapoznávanie, budovanie vzťahov (rodinných, kamarátskych aj milostných) či akési definovanie lásky a posúvanie jej hraníc.
Veľmi sa mi tu tiež páčil opis prostredia, ale hlavne vývoj postáv a ich dialógy. Pôsobili jednoducho, ale popritom "mocne". Akoby bolo každé jedno slovo vystavané na pevných neoblomných základoch. Síce sa občas niektoré pasáže a slovné spojenia zbytočne opakovali, ale dá sa to prehliadnuť. Čo ma však veľmi štve a mrzí bol ten nevhodný slovník. Neviem či to je povinnosť NA kníh, ale fakt mi to vadilo! Čítať dokola to sprosté vyjadrovanie hodné možno tak niekoho po lobotómií nebolo vôbec príjemné. A ešte menej príjemné boli všetky tie bi-gay pasáže. Áno, áno. Nevedel som, že to tu bude a už vôbec nie v takom rozsahu a forme.
Najviac ma zarazilo, že Ox mal rád ženy, no neskôr zistil, že mu nevadia ani muži. Zvláštne, že ako náhle sa definoval za bisexuála, v knihe zrazu nebola ani jedna scéna, ktorá by sa po romantickej či milostnej stránke týkala muža a ženy. Zrazu bolo všade iba teplo. Áno, autor si to poistil tak, že vlkolakom je to "jedno". Ale také okaté pretláčanie lgbt som fakt nečakal. A to nehovorím o samotných sex-scénach, ktorých však našťastie tak veľa nebolo. Keď sa tým prekúšete, v jadre ide o slušnú knihu.“... celý text
— 66pepo66
„Ako som sa dostal k detskému (áno, doslova detskému) Marvel komiksu? Asi tak, že keď som chcel začať ratolesti pomaly odovzdávať pomyselnú pochodeň záľub a vedomostí ďalej, narazil som na malý problém! Oni tie moje komiksy o Spider-Manovi a ďalších postavách pre deti akosi predsa len ešte nie sú vhodné. Riešenie? Kúpiť DETSKÝ komiks!
A nemohol som začať lepšie! Dlho som si prezeral Spideyho verzie od @crew_komiks či ďalšie charaktery zo série 'Môj prvý komiks' až som napokon skončil u dielu 'Zverinec zasahuje!'
Komiks je síce označený ako 7+, ale svojou krásnou, prehľadnou a možno aj jednoduchou kresbou a pomerne jednoduchým a neškodným príbehom je to v pohode aj 3/4+. Je tu len jeden záporák - Lovec Kraven - a aj to iba chvíľu, takže nejaké bojové a akčné scény veľmi nehrozia. Hosťuje tu tiež množstvo postáv z Avengers, ale hlavne, množstvo zvieratiek. Práve o tie sa tu musí Spidey postarať, no ako sa ukáže, nebude to vôbec ľahké. Dokonca ani pre superhrdinu. Spestrením je taktiež holub Mark, ktorý je vlastne dosť vtipný - tým správnym spôsobom. No tieto okrídlené sv*ne, čo mi pravidelne lietajú kadiť na balkón, ma však neštvú ani o pierko menej!
Ako úvod do komiksového sveta Marvelu je to teda pre deti úplný ideál! Odporúčam.“... celý text
— 66pepo66