Nejnovější komentáře

„Knížka čtená dceři. Jde spíš o mini příběh, který mě osobně tolik neoslovil, ale co musím vyzdvihnout, to jsou ilustrace. Kniha je většího formátu, ilustrace zde hrají prim a krásně vynikají. Holčička Ela, která má dvě chlupatá tykadélka a dvě hebká křídla jako můra je nádherná. „Tady máš světýlko, paprsek letmý, co zažene strach, když večer se setmí.“ I lišák Chmur byl moc hezky zpracovaný. Kniha je pro děti od tří let. Možná může pomoci dětem, které se bojí tmy. Ilustrace 5*, příběh 3,5*. Doporučuji, minimálně se pokochat vizuálně.“... celý text
— Luciluc

„Konečně jsem se dostala i ke dlouho očekávanému druhému dílu a nemám slov. Téma reinkarnace jsem moc často v knihách neviděla a možná proto jsem si ho oblíbila. Autorka má skvělý styl psaní, který Vás vtáhne do děje a nedokážete se od něj odtrhnout. Postavy jsem si zamilovala a fandila jsem jim.“... celý text
— JanistaN

„Výborná! Chycena za úplně jinou nit než ostatní domy. Na straně 113 se příběh zlomí a pak už není možné se odtrhnout. :)“
— suiteki

„Nebavilo!!! Námět zajímavý - prostředí v rodině STBaka, jejichž syn je adoptovaný, resp.vzitý někomu z porodnice v 69.roce, což se po otcové smrti po revoluci dozví a pátrá po předcích. Ale ten sloh, styl a všechno co s tím souvisí mne byl odporný, pro mě zbytečně moc roztahaný a blbý - viz popis jeho pokus o navázání sblížení s "gymplačkou". Nedočtu.“... celý text
— Lili2

„zajímavý příběh, nádherná ilustrace...“
— bazyk21

„Knížka čtená dceři. Ivonu Knechtlovou znám jako ilustrátorku a mám ji moc ráda. O to víc jsem byla mile překvapena, když na mě v knihovně z regálu koukala Víla Muchomůrka, kterou nejen že ilustrovala, ale také napsala. Byl to moc krásný příběh! Originální, s jednoduchou, ale ne hned jasnou zápletkou. Kniha je určena dětem od šesti let, ale zvládnou ji i o něco mladší. Je psaná většími písmeny, takže se bude starším dětem dobře číst, kapitoly jsou tak akorát dlouhé. Budu se opakovat, ale ty ilustrace – nádherné! Líbilo se mi pojmenování myšáků - Luk a Puk. Opravdu krásně stvořený svět víl a zvířátek z lesa. Doporučuji! A doufám, že se dočkáme dalšího knižního počinu.“... celý text
— Luciluc

„Přečteno opět jedním dechem, paní Nina umí podat příběh a informace. Neustále si musíte opakovat, že ti lidé v KLDR nic jiného nezažili, svět byl pro ně pouze oni a okolní státy, na noc se netopí a vyprazdňovat se musíte na čas. Když vidíte přečin, raději ho nahlásíte straně, protože co kdyby to byl test a nahlásili vás oni , že přehlížíte vzdory proti straně? Strašné, nejvíce na mne zapůsobilo vyprávění z nápravného tábora. My si doma v teple usínáme a v dnešní době takto lidé trpí. Neskutečné, jak ideologie a propaganda mají místo i v 21. století.“... celý text
— baterka.gs

„Druhy dil prijemne detektivkove serie. Krome samotneho pripadu se v ni hodne resi detektivova osobni linka, casto i vzpomina na minuly pripad, proto doporucuju cist tuto serii chronologicky. Libi se mi jeji pomale tempo a to, ze je to jedna z tech klidnejsich. Nejsou v ni zadne akcni prestrelky, ani potoky krve. Muzete pri cteni hadat (a pomerne snadno uhadnout) kdo je vrah, protoze ma vse logiku. Ocenila bych mozna vice podezrelych, aby odhaleni vraha nebylo tak jednoduche.“... celý text
— twigxi

„Jako detektivka nic moc. Zápletka poněkud fantastická a poněkud nevěrohodná, rozuzlení vcelku nezajímavé. Autorovou silnou stránkou je spíš velmi příjemný a inteligentní humor, který čtenář může ocenit i díky výbornému překladu.“... celý text
— KaZo

„Knížka čtená dceři. Objevila jsem ji náhodou v knihovně a protože jsem chtěla dcerku seznámit s nějakou klasickou večerníčkovou pohádkou, vypůjčila jsem ji domů. Přiznám se, že ani já jsem Racochejla příliš neznala. Kapitoly byly trošku delší, doprovázené typickými ilustracemi Zdeňka Smetany. Neurazilo, ale ani příliš nenadchlo. 3,5 *“... celý text
— Luciluc

„Benedikt Klausner jako pojišťovák, který odhaluje ne úplně jasné pozadí pojistných událostí, už není sám. Ačkoliv jeho astrální kámoška je pryč, jeho šéfem se stává její bratr a minulost rodiny Franklových je poměrně temná. No a nesmím zapomenout na Zuzanu, její schopnost vidět a cítit záhrobí pomalu sílí a Benedikt má konečně holku k sobě! Vše lehounce začíná jako vyšetřování krádeže vzácné knihy a postupně se propadá do větší a větší záhady a větší a větší temnoty, no prostě do záhrobí. Moc dobře se to četlo a já se okamžitě vrhám na pokračování Steny záhrobí!“... celý text
— Maud22

„Tohle je úžasná kniha, díky! Baví mě futuristické sci-fi a jsem rád, že i u nás někdo umí napsat něco tak výjimečného. Nedávno jsem dočetl depresívní Malevil od Roberta Merleho. Tahle kniha je naopak jako balzám na duši, inspirativní a plná energie a to je v dnešní době potřeba.. Originální myšlenky ohledně budoucnosti, zajímavý děj, kniha mě vtáhla hned od začátku. Kdo ví, kolik z toho, co Zefek zažil až za 400 let, zažije naše generace ještě ve svém životě.. Třeba si jednou vzpomeneme, až budeme každý ve svém skyroomu:) Doporučuju všem, kdo chtějí nahlédnout do budoucnosti. Vždyť revoluce umělé inteligence už začala!“... celý text
— Michal.123

„Kdysi dávno jsem od autorky četla Úterní ženy, proto jsem byla zvědavá, když jsem náhodou narazila na její novou knížku. Do příběhu Letních sester jsem se ale nemohla dlouho začíst. Přišel mi zbytečně rozvleklý a tak nějak krkolomný. Byť jsem knihu nakonec přečetla, mezi ty, ke kterým bych se s chutí vrátila, patřit nebude.“... celý text
— tulipi

„Keď som prvýkrát zbadal Paradoxa a dozvedel sa o jeho cieľoch, tak som bol mierne sklamaný. Máme tu ďalšieho záporáka, ktorý k smrti neznáša Flasha a chce ho zničiť. Plus do toho vyzerá trochu ako Darkseid. Keď som sa začítal, tak dojem z neho sa mi o moc nezlepšil. Čo sa týka jeho pôvodu, tak mám pocit, že by šiel napísať lepšie/prehľadnejšie. Čo sa týka jeho schopností, tak som si myslel, že je obdarený chronokinéziou a teda vie cestovať časom. A nie, že na to potrebuje Godspeeda. A čo sa týka jeho porážky, tak mám pocit, že vôbec nebolo treba Eobarda. To isté, čo spravil Thawne mohol spraviť aj Barry. A vôbec mám pocit, že napriek celkovej snahe na mňa Paradox nepôsobil ako hrozba. Jasné, robil čo robil, ale napriek tomu som ten pocit nemal. Asi preto, lebo napriek všetkému sa to rýchlo a ľahko vyriešilo. Celkovo je teda Paradox mínusom tejto knihy. Ale zase, bavila ma jeho osobnosť. Takýchto nahnevaných psycho maniakov mám celkom rád. Plusom tohto komiksu je Eobard Thawne. Ten chlapík je fakt maniak, ktorý baví. Taktiež som rád, že sme tu nemali emo uplakaného Barryho. Príbeh pekne ubiehal, bol zábavný a dobre sa čítal. Celkovo je to pohodový komiks, ktorého najväčšie mínus je hlavný zloduch. Vyvažuje to ale spojenie Barryho a Eobarda. A koniec pekne navnaďuje na posledný finálny diel.“... celý text
— Voliarty

„Druhý díl plynně navazuje na Osamělé srdce a opět nás zavede za bubeníkem kapely Scarlet Luck Adamem a rozhlasovou moderátorkou Rosie. Tentokrát měla kniha větší spád, prošli jsme s Adamem jeho pobyt na odvykačce, s Rosie dřinu se vzkříšením její rozhlasové show a konečně došlo mezi těmi dvěma i na něco víc. I když překážek museli zdolat víc než dost. Mona Kasten opět dokázala, že je skvělou spisovatelkou a nenudila ani chvilku. I když první díl mě nadchnul o trošku víc. Bolest z něj byla prostě cítit. A musím pochválit zase krásné obálky obou knih.“... celý text
— LucaEx.

„Krásná kniha, díky které jsem objevila úžasného autora. Jeho styl je naprosto fascinující, knihu jsem nemohla odložit. Vůbec by mě nenapadlo, že by někdo napsal tak úžasnou knihu o "vykřičeném domě". Při čtení mi v uších zněl hlas pana Kaisera, kterým promlouvá ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Přesně takovou atmosféru ve mě příběh o Café Groll vyvolával. Doba dávno zavátá časem se objevovala ve vzpomínkách stárnoucího lékaře se vší krásou, neřestí i touhami. Druhá rovina příběhu už byla méně barevná a smutnější. Ovšem největším šokem pro mě byl závěr knihy. Tady se veškerá poetika vytratila a zůstal jen... smutek. Úžasná kniha, krásný styl 5* (5/24)“... celý text
— IVANA0123

„Kniha jednoznačně vyniká svým námětem. Čte se svižně, je napínavá. Ve druhé půlce už za mě rozvleklá, proto srážím jednu hvězdičku. Ale mrzí mě to, protože konec byl nečekaný a překvapující. Když celý příběh co sebe zapadnul musela jsem uznat, že je kniha velmi povedená.“... celý text
— Eva_H1970

„"Až teď, když píšu, se ptám sama sebe, co mě vedlo k těm přešlapům, nechat si cokoliv líbit, jen abych nasytila svůj apetit. Žasnu nad tím, že jsem tehdy neměla vůbec snahu to zjistit. Zdá se, že zamilovaní nenávidí vysvětlování. To, co chtějí, je zrychlení života, to sladké a bolestivé očekávání, egoismus, nespoutanost, intenzitu, vzrušení, záplavu emocí, opravdovost momentu, i kdyby byla falešná." Aneb - takový příběh se může stát každému z nás. Podlehnout něčímu kouzlu...“... celý text
— Eva_H1970

„Po Kronikách prachu zklamání. Musela jsem se nudit číst. Příběh sám o sobě hezký , kdyby byl poloviční, tak dostanene hodnocení jiné.“
— Buchtičkajani

„Asi je nemožné, aby v sebelepší sérii byly všechny díly stoprocentní, vždycky se najde nějaký slabší. V mé oblíbené sérii s Kim je takovým dílem právě tento. Čte se výborně jako vždy, zápletka je nápaditá, ale nějak to postrádá obvyklé grády a vtip, na které jsem tu zvyklá. Rozuzlení působí trochu těžkopádně, neumím si představit, že by toto takto fungovalo tolik let. I tak však hodnotím vysoko, bavilo mě to, pouze je to o trochu slabší než předchozí vynikající díly.“... celý text
— Dela111

„Jako vždy napínavé, čtivé a s překvapivým rozuzlením.“
— dalia1769

„Asi nejdůležitější je si dát nějaký cíl. Jak chci nasměrovat svůj život. Co potřebuji, abych byla spokojená. Co mě dělá šťastnou. Jaký chci mít vztah s partnerem, s rodinou. V čem se chci realizovat. Co mě nabíjí. A fajn jsou i afirmace. Zatím jsem tu svou nenašla Stále hledám smysl. Tak snad ho brzy najdu...“... celý text
— crazyslunicko

„Mám velice ráda historické románky“
— TamaraKrejčí

„Cesta do blikajícího pekla je román s autobiografickými prvky o závislosti bez návykové látky. Tato závislost může začít hozením pětikoruny do automatu. Vyprávění trochu připomíná deníkové zápisky, začínáme v únoru 2010, končíme v srpnu 2011. Autorka popsala všechny fáze patologického hráčství. Na hlavní hrdince, mámě dvou dětí, ukázala, jak gambler přestává rozumně uvažovat, jak jeho myšlenky ovládne jediná touha a to, kdy si bude moci zase zahrát a jak rychle může spadnout do dluhové pasti. Příběh, který zobrazuje postupující závislost, je napsaný jednoduchým přímočarým stylem. Neobsahuje hlubší zamyšlení, takže se čte velmi lehce a většině čtenářů to právě tak vyhovuje. Já bych ocenila trochu větší psychologický rozbor. Doporučuji jako jednohubku prostřednictvím které nahlédnete do blikajícího pekla.“... celý text
— Dela111

„Poznáte tie knihy, na konci ktorých vaše oči hypnoticky hľadia na posledné slovo, knižku zatvárate pomalým opatrným pohybom a v nasledujúcich minútach sa práve dočítaný príbeh vpíja do vašej mysle tak, že nie ste schopní myslieť na nič iné? Toto je jedna z nich. 100%“... celý text
— kamilk

„Detektivka, ve které není moc pátrání. Sledujeme spíš mezilidské vztahy vyšetřovatelů, podezřelých a rádobydetektivů. Všechno je odhaleno spíše pomocí intuice než nějakého pátrání. Autorka nám sice naservíruje čtyři podezřelé, ale že by mě nějak zajímalo, který z nic to nakonec bude, to se říct nedá. Navíc způsob vraždy, jakkoliv autorka dělá, co může, aby nás přesvědčila, že funguje, mi stejně připadá naprosto nereálný. Napsané pěkně, ale tak nějak bez přidané hodnoty.“... celý text
— andante

„Adresu naděje jsem četla až jako druhou knihu této autorky a musím přiznat, že Modrá se mi líbila více. Ale to neznamená, že by Adresa byla slabší, případně špatná, je jen jiná, zvláštní, neuvěřitelná. Co všechno zvládne lidská bytost „přežít“ a unést, co jí v tom může pomoci, jak čas opravdu léčí. Vzpomněla jsem si třeba na naši Veroniku Hurdovou, ta to měla ještě těžší a v jak úžasné věci – minimálně knihy – dokázala své životní osudy přetavit! Úplně nejvíc ale oceňuju, jakou roli tady hraje příroda, zahrada, zeleň; světlo a tma, počasí, roční období. A samozřejmě chlupatý a svérázný zvířecí spolubydlící!“... celý text
— broskev28

„Nepatřím do cílové skupiny, k přečtení knihy mě přivedla výzva a oblíbená autorka. Nic překvapujícího se nekonalo, nejspíš ale není správné srovnávat tyto povídky s autorčinými detektivkami.“... celý text
— Mateo67

„Trochu něco jiného, než na co jsme od Roberta Bryndzy zvyklí. Trvá trochu déle, než vás kniha pohltí a místama to může připadat zdlouhavé. Ale to je i tím, že je to thriller, který je vyprávěný z pohledu hlavní hrdinky ve středním věku a ne další případ Kate a Tristana nebo Eriky, kde je děj a styl psaní svižnější. Ve finále se mi ale kniha líbila, je sice slabší než předešlé autorovy knihy, ale tohle má zaručeně taky potenciál. Posledních 100 stran jsem nebyla schopna knihu odložit.“... celý text
— Eleanor-ka

„Wendy Dranfield volí mimořádně srdceryvné případy, sázka na děti a dospívající jí potřetí vyšla. Poslední třetina skvostná, do té doby musí čtenář překousat pár klišoidních a nudných kapitol, ale většinou to frčí. Nate konečně jakžtakž bez viny (jeho případ má žel předvídatelný konec, nic rafinovaneho nečekejte) a zaděláno na pokračování.“... celý text
— petrarka72