Nejnovější komentáře

„"Až teď, když píšu, se ptám sama sebe, co mě vedlo k těm přešlapům, nechat si cokoliv líbit, jen abych nasytila svůj apetit. Žasnu nad tím, že jsem tehdy neměla vůbec snahu to zjistit. Zdá se, že zamilovaní nenávidí vysvětlování. To, co chtějí, je zrychlení života, to sladké a bolestivé očekávání, egoismus, nespoutanost, intenzitu, vzrušení, záplavu emocí, opravdovost momentu, i kdyby byla falešná." Aneb - takový příběh se může stát každému z nás. Podlehnout něčímu kouzlu...“... celý text
— Eva_H1970

„Po Kronikách prachu zklamání. Musela jsem se nudit číst. Příběh sám o sobě hezký , kdyby byl poloviční, tak dostanene hodnocení jiné.“
— Buchtičkajani

„Asi je nemožné, aby v sebelepší sérii byly všechny díly stoprocentní, vždycky se najde nějaký slabší. V mé oblíbené sérii s Kim je takovým dílem právě tento. Čte se výborně jako vždy, zápletka je nápaditá, ale nějak to postrádá obvyklé grády a vtip, na které jsem tu zvyklá. Rozuzlení působí trochu těžkopádně, neumím si představit, že by toto takto fungovalo tolik let. I tak však hodnotím vysoko, bavilo mě to, pouze je to o trochu slabší než předchozí vynikající díly.“... celý text
— Dela111

„Jako vždy napínavé, čtivé a s překvapivým rozuzlením.“
— dalia1769

„Asi nejdůležitější je si dát nějaký cíl. Jak chci nasměrovat svůj život. Co potřebuji, abych byla spokojená. Co mě dělá šťastnou. Jaký chci mít vztah s partnerem, s rodinou. V čem se chci realizovat. Co mě nabíjí. A fajn jsou i afirmace. Zatím jsem tu svou nenašla Stále hledám smysl. Tak snad ho brzy najdu...“... celý text
— crazyslunicko

„Mám velice ráda historické románky“
— TamaraKrejčí

„Cesta do blikajícího pekla je román s autobiografickými prvky o závislosti bez návykové látky. Tato závislost může začít hozením pětikoruny do automatu. Vyprávění trochu připomíná deníkové zápisky, začínáme v únoru 2010, končíme v srpnu 2011. Autorka popsala všechny fáze patologického hráčství. Na hlavní hrdince, mámě dvou dětí, ukázala, jak gambler přestává rozumně uvažovat, jak jeho myšlenky ovládne jediná touha a to, kdy si bude moci zase zahrát a jak rychle může spadnout do dluhové pasti. Příběh, který zobrazuje postupující závislost, je napsaný jednoduchým přímočarým stylem. Neobsahuje hlubší zamyšlení, takže se čte velmi lehce a většině čtenářů to právě tak vyhovuje. Já bych ocenila trochu větší psychologický rozbor. Doporučuji jako jednohubku prostřednictvím které nahlédnete do blikajícího pekla.“... celý text
— Dela111

„Poznáte tie knihy, na konci ktorých vaše oči hypnoticky hľadia na posledné slovo, knižku zatvárate pomalým opatrným pohybom a v nasledujúcich minútach sa práve dočítaný príbeh vpíja do vašej mysle tak, že nie ste schopní myslieť na nič iné? Toto je jedna z nich. 100%“... celý text
— kamilk

„Detektivka, ve které není moc pátrání. Sledujeme spíš mezilidské vztahy vyšetřovatelů, podezřelých a rádobydetektivů. Všechno je odhaleno spíše pomocí intuice než nějakého pátrání. Autorka nám sice naservíruje čtyři podezřelé, ale že by mě nějak zajímalo, který z nic to nakonec bude, to se říct nedá. Navíc způsob vraždy, jakkoliv autorka dělá, co může, aby nás přesvědčila, že funguje, mi stejně připadá naprosto nereálný. Napsané pěkně, ale tak nějak bez přidané hodnoty.“... celý text
— andante

„Adresu naděje jsem četla až jako druhou knihu této autorky a musím přiznat, že Modrá se mi líbila více. Ale to neznamená, že by Adresa byla slabší, případně špatná, je jen jiná, zvláštní, neuvěřitelná. Co všechno zvládne lidská bytost „přežít“ a unést, co jí v tom může pomoci, jak čas opravdu léčí. Vzpomněla jsem si třeba na naši Veroniku Hurdovou, ta to měla ještě těžší a v jak úžasné věci – minimálně knihy – dokázala své životní osudy přetavit! Úplně nejvíc ale oceňuju, jakou roli tady hraje příroda, zahrada, zeleň; světlo a tma, počasí, roční období. A samozřejmě chlupatý a svérázný zvířecí spolubydlící!“... celý text
— broskev28

„Nepatřím do cílové skupiny, k přečtení knihy mě přivedla výzva a oblíbená autorka. Nic překvapujícího se nekonalo, nejspíš ale není správné srovnávat tyto povídky s autorčinými detektivkami.“... celý text
— Mateo67

„Trochu něco jiného, než na co jsme od Roberta Bryndzy zvyklí. Trvá trochu déle, než vás kniha pohltí a místama to může připadat zdlouhavé. Ale to je i tím, že je to thriller, který je vyprávěný z pohledu hlavní hrdinky ve středním věku a ne další případ Kate a Tristana nebo Eriky, kde je děj a styl psaní svižnější. Ve finále se mi ale kniha líbila, je sice slabší než předešlé autorovy knihy, ale tohle má zaručeně taky potenciál. Posledních 100 stran jsem nebyla schopna knihu odložit.“... celý text
— Eleanor-ka

„Wendy Dranfield volí mimořádně srdceryvné případy, sázka na děti a dospívající jí potřetí vyšla. Poslední třetina skvostná, do té doby musí čtenář překousat pár klišoidních a nudných kapitol, ale většinou to frčí. Nate konečně jakžtakž bez viny (jeho případ má žel předvídatelný konec, nic rafinovaneho nečekejte) a zaděláno na pokračování.“... celý text
— petrarka72

„No, tak na všechna nerozřešená tajemství to rozhodně neodpovídá... A Simmons tu začíná být trochu moc rozvláčný, teď už až moc navštívených planet, zbytečné hordy jmen nedůležitých postav a tak dále... Navíc strašný překlad - několikrát opakovaný výraz "hudba koulí" místo "hudby sféf" je opravdu odstrašující. Proč přesto dávám tolik hvězdiček? Protože i tak Simmons prostě umí.“... celý text
— murdoch

„Po Vyhnání Gerty Schnirch jsem si dala ještě beznadějnější, temnější a depresivnější čtení. Půlku času mě to dost děsilo a druhá půlka se dělila mezi nepochopení a depresi. Co jinýho taky číst v létě. Jsem ráda, že jsem si to přečetla, ale znovu bych do toho asi nešla - přijde mi to jako snad jediná kniha, kde absolutně není žádný východisko a jediná pozitivní věc, takže nic co bych vyhledávala. Ale dílo je to bezesporu důležité a dobře napsané.“... celý text
— Anniee

„Fascinujuca osobnosť dr. Preissa. Takychto ludi by malo byt i v dnesnej dobe viac, aby sa prioritne snazili o dobro a prosperitu naroda a postavili tuto ulohu prve priecky svojich zaujmov.“... celý text
— karin4338

„Velké překvapení. Povídky jsou trochu smutné tím, jak ubíhá život, jak se všechno kolem mění, staré jasany padly. Ale taky psané tak krásně česky bez anglismů, poeticky, s moudrostí člověka, který si je vědom svých nedokonalostí, když se dívá kolem sebe. Líbí se mi, že každá povídka je celý příběh, nic žádné nechybí, nic nepřebývá. Každá je román. Tato kniha by neměla zapadnout!“... celý text
— kopeceli

„Přesně knížka do pražské MHD. Pobavíte se a můžete ji zaklapnout kdekoli. Neurazí, ani nenadchne. Místy jsem se našla a od srdce zasmála.“
— Kara28

„Čtu preventivně, takže budu hodnotit především z pohledu teorie. Myslím si, že kniha je dobrá přiručka pro někoho, kdo chce pochopit své či někoho blízkého sebepoškuzující chování. V první kapitole je vysvětleno co je sebepoškozování a co je sebedestruktivní chování a proč ho lidé dělají, co jim to vlastně přináší. V následujících kapitolách najdete postup, který vám může pomoci jak sebepoškozující chování omezit nebo dokonce vymýtit, samozřejmě nejdříve vám pomůže najít odhodlání tak vůbec začít. Jako u každé knihy, člověk musí být opatrný v interpretaci. Např. v sebedestruktivním chování je jako jedna z položek "hladovění". JIné knihy doporučují občasné hladovění jako formu očisty, shazování kil. Kde je pravda? Obé může být pravdou. Záleží na míře, účelu. Nějaké sebepoškuzující/sebedestruktivní chování je častější než se předpokládá, raději si knihu přečtete, kvůli sobě i svým blízkým.“... celý text
— vladku

„True crime poutavě napsané. Parádní čtení.“
— hrdinka.j

„V jednotlivostech celkem slabé, ale síla těch básní je v celku, v těch kompaktních částech, v tom pozorování všednosti, které dohromady dává silnou výpověď o dnešních 40+ (singles? - asi ne nutně) čišících až optimistickou nebo spíš optimální bezradností. Alternativní název by taky mohl být: Smrt už byla aneb co teď se životem?“... celý text
— puml

„tak tohle bylo výborné! těším se na další autorčiny knihy.“
— Hermiona419

„Mě to bavilo a to tak,že moc.Dan je upřímný a opravdový člověk, co si na nic nehraje...pokud tedy není v práci.A jak si správně přát se i já osobně učím, zatím bez větších úspěchů, poměrně dlouho.“... celý text
— Bukina

„Autor patří k mým oblíbeným, tahle kniha však byla pro mě zklamáním, postavy plytké, děj předvídatelný, i když samotné téma nabízelo dobrý příběh, škoda nevyužitého potenciálu.“... celý text
— alabra

„Dobrá kniha a kdyby těch zápisků a knih z léčeben a obecně o závislosti na chlastu nebylo tolik, tak by to bylo za plnej. Takhle je to "jen" další kniha z léčebny. Od ostatních se liší hlavně tím, že Szpuk vše popisuje z určitého odstupu, místy až nezúčastněně, jako by sám byl jen na literární rezidenci za účelem sepisování příběhů pacientů a personálu a ne na léčení. No, přeháním, ale občas mi to tak prostě přišlo. Ono ve výsledku to tak trochu působí, že se Szpuk rozhodl té pakárně v léčebně bránit po svém, tj. psaním, protože v důsledku tahle kniha vyznívá dost depresivně nebo prostě tak nějak ze života. Jako by ten pobyt v léčebně jen říkal: "ty vole, příště si dej bacha, chlastej, ale tak, aby ses tam už nemusel vracet". Po přečtení týhle knížky, mám takovej pocit, že ty Szpukovi popisy přírody a mraků jsou vlastně tak nějak samoúčelné a ve výsledku k ničemu, jako by totiž touhle notně temnou knihou říkal, že ani příroda vlastně nepřináší kýženou úlevu a útěchu, a že ty jeho výlety a psaní o vandrech jsou jen únik před chlastem. Jednu závislost přebíjí jinou, tak říkajíc bezpečnější. Teď ještě přidal kresbu uhlem. Ale ani to asi úplně nepomáhá... Velmi pochmurná až depresivní četba. Napsané je to ale skvěle. Doporučuji.“... celý text
— puml

„Začnu pozitivně. Paoliniho knihy mají krásné přebaly. Tento i ten od Spát v moři hvězd bych si klidně nechal zarámovat na zeď. Jinak bych diplomaticky doporučil Fraktální šum všem, co mají rádi příběhy, kde úplně nesmyslně poskládaný tým vůbec nic nevyřeší, zato se někteří ve šnečím tempu musí vyrovnávat se svou minulostí. Protože jak známo, máte-li problém sám se sebou, jste ideální kandidát do kosmického programu...“... celý text
— work

„Zase hozená bomba do jedné dámské společnosti. Slasti a strasti, touhy a slzy, přátelství a lásky. Žádný vztah není 100%... Kdy je potřeba o něj bojovat a kdy vypustit do světa? Takže jakže to ta Digma zase vymyslela :-)“... celý text
— lucakuca

„Nádherný příběh“
— Ludmila91

„Příběh mě chytil od prvních stran a nepustil až téměř do konce. Přestože jsem samozřejmě tušila, že za jednáním "malé lhářky" stojí trauma ještě hlubší, měla jsem mnohokrát chuť s holčinou imaginárně zatřást. Každá další přečtená stránka mě nabádala třást s dalšími postavami až do bodu, kdy začalo být jasné, kdo se na dívce provinil nejvíce. Smutný příběh, který odhalil, že každý charakter má svou vadu na kráse. Doporučuji.“... celý text
— LuciR

„Mono, děkuji ti že díky této knížce, Allie, Kadenovi a jejich příběhu který jsi jim napsala jsem si zase znovu připomněla proč tak ráda čtu. Nevím jak to děláš ale při čtení jsem si myslela že s celou partou bydlím ve Woodshillu a známe se několik let ... To jak umíš popsat emoce, a fyzický kontakt mezi hlavními aktéry je prostě neskutečný. Srdcovka co patří doma do knihovny..“... celý text
— Nikky000