Nejnovější komentáře

„Nádherná kniha o bielom chlapcovi a jeho indiánskom priateľovi a de facto náhradnom otcovi, o dobrodružstvách, ktoré spolu zažívajú v divokej prírode aj vojne. Túto knihu som miloval ako pubertiak, milujem ju aj dnes. Máme vydanie z 1964. po dedkovi, a pomaly ju ide čítať už 4. generácia. A tak ako 3 generácie pred nimi (dedko, tato s bratmi a ja s bratom), určite nebudú sklamaní.“... celý text
— martin_aston

„Kaz opět nezklamal a tento díl svým tempem i zvraty předčil první knihu. Při čtení jsem rozhodně cítil více napětí a očekávání, kdy jsem i několikrát zapochyboval, zda zůstanou esa na straně vran. Popravdě jsem i zanadával nad tím, jak to Kazovi zase nevyšlo, abych vzápětí zjistil, že jeho plán sahal dál, než může člověk vůbec udělat tahů v šachové partii. Pořád v sobě mám určitý obdiv vůči Kazově rozporuplné postavě, která je plná paradoxů a přitom se mi zdá ze všech nejvíce reálná. Co se týče samotného konce, kdo by si neužil počíst si o zničení hlavního nepřítele způsobem, ze kterého vás též zamrazí. Poslední kapitoly však působily chlácholivě a nechají čtenáře pomalu vstřebat emoce vítězství i smutku z konce příběhu.“... celý text
— Giný

„Syn četl sám. Komiksové vydání malého indiána se synovi zalíbilo.“
— Luky110812

„Syn četl sám. Komiksové vydání malého indiána se synovi zalíbilo.“
— Luky110812

„Syn četl sám. Dogman prostě u syna frčí. Už se těší až si ho přečte v jiných jazycích.“
— Luky110812

„Hannah je hodně pragmatická, workholička, která si neumí užívat života a ani radovat se moc neumí, jakoby byla bez emocí. Je zvyklá mít všechno pod kontrolou. A možná proto mi moc nesedla. A ani Conor mi nějak k srdci nepřirostl, ten se mi zdál takový sebestředný. Ale příběh jako takový špatný nebyl, byla to pro mě romantická oddechovka. Líbilo se mi, že si Hannah uvědomila, že chce žít jinak. Jako obvykle je kniha plná dobrého jídla a krásného prostředí Irska, to bylo skvělé.“... celý text
— cornetka

„Solidní ohlédnutí za 40 let trvající kariérou české legendy. Plus vidím v tom, že většinu knihy netvoří jen divoké počátky kapely s tím, že posledních třicet let by se projela jen tak aby se neřeklo, ale adekvátní prostor je zde věnován úplně celé kariéře a nenadržuje se žádnému období. Takže v plném rozsahu jsou zde popsány i nedávné roky. Samozřejmě je publikace zaměřena na fotografie na úkor textu, ale naštěstí tohle nepřesahuje do roviny laciného tahání peněz z fanouškovy kapsy bez větší snahy. Suma sumárum, slušné bio.“... celý text
— Gordonlord

„Do ruky se mi dostalo hodně vzpomínkových knih o našich i zahraničních hercích, které bohužel nestály za přečtení, ale tato k nim rozhodne nepatří. Bezesporu to bylo díky velmi blízkému vztahu pana Kubánika a paní Květy Fialové. Byly to vzpomínky milé, lehce bláznivé a půvabné - takové jako paní Květa. Druhá část, věnovaná období nemoci a bezmoci byla velmi intimní a dotýkající se i jejich blízkých lidi, dcery ,vnučky i přátel.“... celý text
— Marcik7

„Paradise Lost nejsou typem kapely, která by jela sex a drogy. Proto se tady čtenář nedočká peprných a super vtipných příběhů. Je to spíš zaměřené na samotnou tvorbu kapely a všechno ostatní kolem a to vcelku hezky detailně. Co mi chybí, je trochu vhledu do soukromí členů kapely. Občas se tady na nějakou osobní záležitost, které má vliv na fungování PL narazí, ale pak už se nic bližšího nedozvíme. Tohle působilo dost odtažitě a nekompletně. Jinak dobrá práce a pro fanouška kapely (já je nějak zvlášť neposlouchám) to bude jistě ještě větší zážitek.“... celý text
— Gordonlord

„Fascinující a propracovaná kniha psaná očividně s nadšením a velkou láskou k tématu. Na to, že se jedná o literaturu faktu, je velmi čtivá a poutavá. Velmi pečlivě jsou uvedeny odkazy na zdroje, ze kterých autor čerpal (jinak by asi byla kniha zařazena do sci-fi literatury a to by nebylo fér). Přestože jsem jako mikrobioložka měla možnost zběžně nahlédnout do očím neviditelného světa hub, autor mi rozkryl nový vesmír a nové dimenze v něm. Některé kapitoly na mě působily tak neuvěřitelně, že jsem nahlížela do uvedených zdrojů a ověřovala si, že si to autor nevycucal z prstu. A nevycucal! Se zatajeným dechem jsem četla i velmi obsáhlou kapitolu věnovanou zdrojům, na základě kterých byla kniha napsána. Je totiž plná autorových poznámek, vlastně výtahu z jednotlivých článků a jsou v ní další překvapivá fakta, která ve zbytku knihy nenajdete. Pokud rádi žasnete nad životem a tajemstvími přírody, pokud hledáte souvislosti ve věcech kolem sebe, je to kniha pro vás. Doporučuji mrknout i na autorovo video ke knize. Na něm jde vidět, že autor svou práci (i knihu) opravdu žere!“... celý text
— Markéta_Jeffi

„Martin Goffa nikdy nezklame. Pěkné počteníčko, dobrá série, určitě doporučuji všem příznivcům detektivek.95%.“
— Olous1

„Knížku jsem poslouchala jako audioknihu namluvenou autorem (dostupná na youtube) a strašně jsem se u poslechu nasmála. Ale strašně. Autenticita projevu, dětský pohled na svět a reálie z dob mého dětství (Želvy ninja třeba!) - tím vším mě audiokniha dostala. A přestože jinak s dětskými zážitky hlavní postavy nemám moc společného, tak zážitek s klubovnou mám teda dost podobný. A to mě rozsekalo smíchy na cucky. :D Doporučuji všemi deseti, pokud hledáte něco příjemně odpočinkového.“... celý text
— Markéta_Jeffi

„Skvělé čtení. Je to má první kniha od autorky a jsem nadšená. Poprvé jsem četla knihu, která připouští oba konce (ani jeden není možné nazývat happyendem). I přesto, že nastíní oba možné vývoje nechává hodně prostoru k případným dalším úvahám (díky otevřeným koncům). Promyšlené, propletené, neuvěřitelně čtivé. "Občas si uvědomuje, jak má celé dny mimoděk sevřené čelisti, jak její dech jen tak klouže po povrchu plic a jak se sžila s lehkou, ale trvalou bolestí hlavy." "Kde jsi tábořila, děvenko?" "Kozel je nebezpečný zepředu, kůň zezadu, hlupák ze všech stran." "Žádné okouzlení a poblouznění, jen klidný, mírný cit, který člověka přikryje jako teplá deka."“... celý text
— KaLiBi

„Od první kapitoly mi kniha svou formou připomínala Kerouacovo legendární "Na cestě". Proud myšlenek, který v dlouhých souvětích prolíná současnost, vzpomínky a zamyšlení, aby se zase vrátil k současnosti. Připadalo mi to osvěžující a divoké, možná bylo i autorovým záměrem takto lépe uchopit popisovanou životní etapu nebo nespoutanost emocí a valících se myšlenek. Postupně se příběh stává strukturovanější, i když se k překotným myšlenkám zase občas vrací. Na rozdíl od Kerouaca (a proto 5 hvězdiček) se ale děj netočí kolem sjetých a opilých hipíků, přestože hipíci i zde mají svoje místo. Je to spíš příběh jedné lásky a dvou rozdílných lidí. Tak trochu cestopis zeměpisný i vztahový. Hlavní hrdina hledá sebe i ženu svého života, ale i přes svou váhavost na mě působí spíše vyzrále - pochybuje o sobě, reflektuje svoje jednání (až na pár vyjímek), jeho vnitřní cesta mi připadala zajímavá a v závěru inspirativní. Až na konci příběhu jsem si dala dohromady, proč se nejspíš kniha jmenuje, jak se jmenuje a proč je na přebalu vlna (toto není spoiler). K této knížce se jednou ráda vrátím pro její čtivost, příchuť dobrodružství, autenticitu a hloubku. A možná i proto, že "Tresku" a "Šemíka" znám osobně a to mě taky dost bavilo.“... celý text
— Markéta_Jeffi

„Takovéhle divnoknihy, to je moje. Úplně jako horror mi to nepřišlo, ale každý má hranice jinde. Sheila mi byla sympatická a bylo zajímavé sledovat co se jí honí hlavou. Byl to pozoruhodný mišmaš pocitů. Vzniklý vztah mezi ní a monstrem byl pak tzv. třešničkou na dortu. Z konce jsem trochu rozpačitá, jako kdyby mi na něm něco chybělo. Plus dávám za návrh playlistu na konci knihy.“... celý text
— Roscata

„Mě se kniha líbila jenom jsem nepochopila kdo byl vrahem jestli žena a nebo muž. Ale jinak fakt super kniha!“
— Adél007

„Tato bichle se mi dostala do ruky až po shlédnutí stejnojmenného filmu. Zaujal mě způsob vyprávění skrz konkrétní den, rok po roce, který kupodivu autorovi dovoloval i určitou pružnost a možnost postupného objevování osobních tajemství i chvil podstatných pro celistvost románu. Příběh mě natolik uhranul, že mi stálo za to prokousat se 400 stranami, přestože jsem věděla, co se na nich zhruba bude dít. A jsem ráda, že jsem knihu dočetla až do konce. Pochopila jsem díky tomu hlavní postavy, jejichž jednání, zasazené do širšího kontextu děje, charakterových vlastností a vnitřních pohnutek, najednou dávalo smysl. Dokonale to rozbilo ve filmu naznačenou černobílost hlavních hrdinů. V některých jejich prožitcích jsem teď zahlédla otisky těch mých, z doby kolem dvaceti let. A napadalo mě, kolik chyb a blbin je možné za život udělat, ale že je to zároveň normální, lidské, někdy i nevyhnutelné. Nakonec stejně nejvíc záleží na tom, jestli si dokážeme své slabiny uvědomit a jak se potom postavíme ke každému novému dni. Autor se velmi poctivě snažil zachytit komplikované, až protichůdné dojmy a emoce, které daly jeho postavám i příběhu hloubku a uvěřitelnost. Navíc je mistrně dávkoval v tu pravou chvíli, aby to nejdůležitější ještě muselo čekat na rozkrytí (podobně, jako si v životě to opravdu podstatné někdy uvědomíme až po delším odstupu). Zároveň mě udivovalo, jak si dokázal držet linku vtipnosti i tam, kde objektivně moc vtipu hledat nešlo. Pomohlo to čtivosti i stravitelnosti knihy. Během čtení mi v hlavě občas zněla filmová hudba od Rachel Portman nebo přicházely emoce úplně opačné, než měla určitá pasáž vyvolat - s vědomím dalšího vývoje příběhu všechno dostalo hutnější a osobnější nádech. Dočítala jsem s těžkým srdcem, protože jsem měla pocit, jako by Dexter a Emma byli mí blízcí přátelé, jako bychom se znali osobně a s poslední stranou knihy se museli rozloučit.“... celý text
— Markéta_Jeffi

„Další kniha z Apetit edice se tentokrát věnuje studeným lehčím jídlům. Oproti předchozím knihám mě tolik receptů nezaujalo, ovšem stále má kniha krásné fotografie. Apetit je sázka na jistotu.“... celý text
— dawson321

„Kde se mi Rudá královna schovávala? Moc se mi totiž líbila! Skvělá hlavní hrdinka, úžasně vymyšlený svět, a nejlépe napsané vyprávění z první osoby, jaké jsem v tomto žánru četla. Jsem více než spokojená a jdu hned na další díl - konec byl totiž jeden velký zvrat.“... celý text
— _čtenářka_

„Zezačátku jsem se nemohla do knihy vůbec začíst, nicméně v druhé půlce už jsem se začetla a přečetla to jedním dechem. Téma bylo zajímavé, nicméně na to, kolik se tam toho všeho odehrálo, bych možná uvítala podrobnější charakteristiku postav, popisy situací více do hloubky...klidně bych to viděla na dvojnásobný román :) Dovedu si představit i filmové zpracování, které by mohlo být zajímavé.“... celý text
— janulka1310

„Dokonalé. Kniha byla skvělá - nejlepší ze série Strašidelné domy. Měla všechno, co musí správná Darcykniha mít! Vraždy, oběšení, zvrácení lidé, psychologické týrání čtenáře, duchové, uvěřitelné postavy, děsivé panenky, šílený pronásledovatel jedné z hlavních postav Raul, transy, ovládání mysli od šíleného ducha Helen, média... Mohla bych toho tady vypsat spoustu. Po tom, co jsem si přečetla tu část, kde se Josefině do prstu zarazila tříska, a ona si ji vydloubávala jehlou, ale potom si do prstu vykutala jehlou krvácející díru jsem na stránky asi dalších pět minut jenom zírala, neschopná číst dál. Vzpamatovala jsem se, a četla jsem dál. Epizodní postava Josefininy matky, o které nám Jo v knize vyprávěla byla naprosto dokonalá. A ten vzkaz v dóze s jódem... Potom když Jo v transu udělala koláč otrávený jódem, a přinesla ho Anně, se mi udělalo vážně šoufl. Knihu jsem četla přerušovaně, protože mi do toho vždycky něco vlezlo. Knihu jsem dočetla nyní, a ještě teď se třesu... Varování - nečtěte knihu pod dekou, ve světle z mobilu. Budete mít pocit, že se zvenku ozývá kvílení, a že se stíny, které věci v pokoji vrhají formulují do nevysvětlitelných podob...“... celý text
— LaniLepus153

„Skvělý nápad jak dětem atraktivně přiblížit významné chvíle našich dějin. Moc se mi to líbí a koupila jsem si pro všechna děcka v rodině. :-)“
— AlžbětaR.

„Tohle byla moje první knížka této autorky a jo, bavila jsem se dobře. Milý, romantický příběh velké dětské lásky. Teď se těším na příběh Lucy.“
— kacenka6144

„Jako všechny autorčiny knihy i tuto jsem četla jedním dechem. I když jsem rozuzlení zápletky tušila, přesto mě kniha bavila a potřebovala jsem pořád číst. Obdivuji autorčin vhled do problematiky autismu a také do právnického systému. Jediné, co jsem příliš nepochopila, bylo to, že se vlastně v průběhu celé knihy nikdo hlavního hrdiny nezeptal co se přesně stalo...nevím, zda to byl záměr, ale to bylo pro mě trošku nepochopitelné.“... celý text
— janulka1310

„Čas přílivu je krátká a velice čtivá kniha. Děj se odehrává na venkově v poválečné Anglii. Úplný začátek však začíná o pár let dříve v Londýně, kde Hercule Poirot vyslechne v krytu během náletu podivný příběh. Pár knih od ACH jsem již četl, ale všechny byly zasazeny do meziválečného období. Nějak jsem si Poirota schovaného v krytu před bombami neuměl představit a bylo mi ho líto... Knihu rozhodně doporučuji.“... celý text
— inferno08

„Tohle mě nebavilo. Čekala jsem něco zábavného a místo toho jsem dostala směs zmatku a nedokočněných vyprávění. Škoda, potenciál to mělo.“
— Roscata

„Ani tentokrát mě autorka moc neuchvátila. Před lety jsem nějaké její knihy přečetla a hodnotila jsem je dobře. Nyní si nemohu vzpomenout, o čem byly ani jestli bych je hodnotila stejně. Možná ne. Je to příjemný romantický příběh o dívce, která prošla nějakým tím protivenstvím, dospěla, zmoudřela a našla svoje štěstí. Gage to také neměl jednoduché, odpoután od rodiny odešel za moře a snaží se vlastními silami vypracovat. Poté, co ovdověl a čelí nevraživosti mnoha lidí už ani nedoufal v nové štěstí, ale všechno se nakonec v dobré obrátilo. Styl je takové vyprávění z druhé ruky, vůbec mě nevtáhl do příběhu. Až na pár Gageových škádlivých náznaků ze začátku to nemá žádný švih, ani šťávu. Celé to na mě zapůsobilo příliš prvoplánově. Vztah, vývoj i záporáci. Ona je nádherná a všechno na co sáhne se jí daří, on je krásný, úžasný a všechno na co sáhne, se mu daří. Záporáci jsou hnusí, nenávistní a ochotní zajít kvůli pomstě až na nejzazší mez. Nic napínavého, nic překvapivého. Rozhovory mezi manžely Thorntonovými byly už vyloženě klišé. Můj obdiv si získal Maurice. Jediná trochu překvapivá věc byl Kainův původ. Název se zjevně vztahuje k její první cestě loďkou po řece ke srubu.“... celý text
— Senza Jenka

„Druh díl nebezpečného příběhu mezi Lachlanem a Keirou, kde i Lachlan odkryje svou pravou tvář a splní Keiře její velký sen. Tím se ovšem jejich vztah na dobro změní. Je to příběh plný vzrušení, erotiky, lásky, romantiky, zla, napětí, vražd i tvrdé práce. Doufám, že se dozvíme kdo Jizvě ublížil. Jdu rovnou na třetí díl.“... celý text
— Dasa1313

„Občas někoho potkáte a v první chvíli máte dojem, že si nesednete, že si zřejmě nemáte vzájemně co nabídnout. A pak, stejně jako v případě knihy, zkusíte obrátit aspoň jeden list, než to vzdáte. A nakonec vás jeho životní příběh pohltí natolik, že obracíte list za listem a chcete vědět stále víc, jít až na dno jeho duše. Taková je kniha Pusťte světlo do tmavého večera. Zpočátku se tváří jako typická česká vztahová oddechovka, kterou běžně moc nevyhledávám. Khollova schopnost vykreslit praskliny lidské duše je však natolik poutavá, že nakonec skrze tyto trhliny pouštíte jeho Světlo do tmavého večera a necháváte se strhnout osudy čtveřice, kterou pojí jeden osudový víkend na chatě. Je to zejména příběh o tom, jak se často spokojíme s tím, co je, jak volíme jednodušší cesty, které ale možná nejsou úplně správné. Ani druhé, ani protagonisty románu však za toto rozhodnutí nelze soudit.“... celý text
— janavan

„Vlastně hezká myšlenka - budoucnost ani minulost se nezmění... ale lidé ano. Nějak jsem se neuměla začíst. Neskutečně se mi pletly postavy... vždy mám problém se jmény, které začínají na podobná písmena a jsou podobná... no. Další knížky asi číst nebudu a tohle byla taková četba do metra cestou do práce a z práce.“... celý text
— Katte192