Nejnovější komentáře
Tam venku
„Přesně ten tip hlavní hrdinky, který nemáte chuť vůbec fandit. Navíc paní spisovatelka si libuje ve sprostých slovech a dokáže jich hned několik vtěsnat na jednu stránku. A ke všemu styl přeskakování z jednoho děje do druhého - vůbec nemám rád. Vznikají tak zmatené konce i začátky. Tahle povídka mě neoslovila.“... celý text
— Terva
Sklep
„Mrázek a Krvavé koleno? Celej King! Povídka „Sklep“ je převedena do Českého prostředí. Pravděpodobně do Oseku u Duchcova. Jednoduchý námět, ze kterého pan spisovatel nedokázal vykřesat ani jiskřičku napětí. Omletý příběh bez špetky fantazijního zakončení. A při tom hru Krvavé koleno hrál kdysi kde kdo. Leč pointa příběhu je nedokonalá.
Citát: K čemu je navštívit rodný dům, než ho zbourají?“... celý text
— Terva
Ve stínu
„Marně přemýšlím, kdy pan King psal o youtuberácích . . . hmmm. A výlet za nějakým tajemstvím? Těch napsal bezpočet. Ale většinou se odehrávají v časech bez telefonů a yuotuberace. Lucie Kaňová má bezpochyb něco z Kinga načteno. Ale mám pocit, že toho splácala až moc do jedné povídky. Je to jako by člověk vešel do muzea Stephena Kinga a tam našel všechny jeho nápady splácané jeden vedle druhého. A v půlce si začal říkat, už aby byl konec, protože tohle je zmatené. A navíc, půlku vět a dialogů v povídce bych úplně vynechal. Ještě štěstí, že ta srnka na konci povídky si jen odfrkla a nezaútočila, protože by minimálně půlka, těch co si povídku přečtou začala řvát: Ty vole, to je Kulhánek!!!!
Citát: Všechno je jen o tom, jak to podáš.“... celý text
— Terva
„Snažil jsem se od pana kreslíře sehnat alespoň jeden jeho komiks ze série Miriti, ale nejde to. Vydáno vlastním nákladem ve velmi malém množství. Tak že jeho tvorbu jsem poznal poprvé v této antologii. Kresba je celkem slušná. Obsahově to bohužel jen opakuje standardní znaky Kingovo tvorby. Pes (1981), auto (1983) a hřbitov (1983). Žádná hlubší myšlenka, jen nápad, jak to vše spojit dohromady.“... celý text
— Terva
Žena v pokoji
„Hodně psychologická úvaha na téma eutanazie. Zajímavé, podnětné, ale přece jenom nic zvláštního.“
— vlkcz
Okřídlená dýka
„Svižná, zápletkou jednoduchá, mysteriózní a zároveň zvláštním, jemným způsobem až děsivá povídka. Možná mrazivá nejen pro sníh, který se během jejího děje snáší. Otec Brown se svým bohorovným klidem - či odevzdaností - vstupuje do domu hrůzy obývaného potenciálním bláznem, aby zjistil, jak je na tom mysl majitele. Uchvátilo mě, na jak malém dějovém prostoru Chesterton dokázal vytvořit prvotřídní povídku. Postavenou na pouhopouhém rozhovoru a konfrontaci mezi katolickým knězem a zloduchem vskutku geniálním. Jak se děj odehrává "pod pláštěm". Jak černá magie bojuje s bílou a prohrává.
Minimalistické, atmosférické a vskutku magické. Zcela mě to vtáhlo do pokoje s pár křesly, nádobou s rybičkami, kobercem, jedním věšákem v předsíni, francouzským oknem ve vedlejší místnost a prvotřídním dialogem.
"Říct o někom, že je geniální, neznamená ho hájit."“... celý text
— Kozel
Kletba zlatého kříže
„Krásná povídka vzniklá v době, kdy svět zažíval další vlnu egyptománie. Kdy vykopávky, poklady, hrobky a kletby zažívaly boom. Atmosférou mě to vtáhlo a s radostí jsem se ponořil do příběhu, kdy Otec Brown doprovází amerického vědce, jemuž je v patách vrah. Až téměř do konce. Ač známe Chestertonovy paradoxy a unikátní přístup k detektivkám, musím se přiznat, že závěr mě...nechci říct zklamal, rozhodně mě nenaplnil. Patrně jsem jej nepochopil, a tak popravdě nevím, proč by se měl Smaill své společnosti omluvit a za co. Tajemný symbol prvotních křesťanů je mi tak nadále záhadou.“... celý text
— Kozel
Charles Augustus Milverton / Dobrodružstvo Charlesa Augustusa Milvertona
„Tato povídka je jiná, než jsme zvyklí.
Sherlock zde totiž nevyřeší vůbec nic, je pouze pěšákem a divákem,
vývoj situace pouze sleduje a jeho přičinění je minimální.
Ovšem představa, jak randí se služebnou ( se záměrem získat z naivní husičky co nejvíce informací o domě jejího pána ), mě nesmírně pobavila.
A jeho věta: ty řeči, co musím vést... to jsem se smála nahlas :-D
Jojo, jeho asexuální povaha a jakoby nadřazenost nad animalitu zde dostala pořádně zabrat.
Skvělé.
Současná knižní produkce mě nutí se vracet k osvědčené klasice,
a telka chrlící reklamy na vánoční žranice, na Allegro, T-mobile, Rychlardy a jiné zhovadilosti, mě posílá do kumbálu, kde mám uskladněny staré tisky.
Na jejich stránkách nacházím staré dobré časy, ryzí charaktery a nekomplikované dobro a zlo. Kde jeden dopis stojí za to, aby člověk pozvedl zbraň, aby uchránil čest dámy. Kdy věta. "je to můj přítel a důvěrník" přesvědčil i padoucha, že tomu tak opravdu je.“... celý text
— Aghatte
Indiánská žena / Squaw / Stará Indiánka
„BRRR, odporné, celé.
Ten děsnej chlap zasloužil narazit na kůl,
a ti novomanželé, kterým zřejmě taky spadl šutr na hlavu,
jinak by s takovým slizounem nemohli trávit své líbánky.
Konec předvídatelný, vlastně celý příběh,
ale atmosféra byla mrazivá, tudíž úplně nezatracuji.“... celý text
— Aghatte
Zázrak v hotelu Půlměsíc / Zázrak Půlměsíce / Zázrak v mesačnej uličke
„Zázračná vražda? Ne, naopak, až nepřirozeně prostá. Zmatenost nevěřících a tichá vyrovnanost duchovního. Touha vidět nadpřirozeno proti naprosto přízemní logické úvaze. Otec Brown ví. Povídka čtivá a její rozuzlení až opravdu nepřirozeně prosté. Vzdor Chestertonovu sklonu k náboženskému poučení, se mi úvahy v povídce líbily. Především ty, že ateismus či nevěrectví vede jen k touze něčemu věřit. Víra je důležitá. A když žádnou nemáte, lehce propadnete vlivu nadpřirozena. Velmi dobrá myšlenka a příjemně přednesená. Podobně zábavná byla i konfrontace víry a psychologie.“... celý text
— Kozel
Proroctví psa / Psí věštba / Psia veštba
„Jak typická záhada zamčeného pokoje. Tedy v zásadě. Především typická, duši hladící, anglická detektivní povídka. A záhadná vražda, kterou na koleni doma do stolu vyřeší Otec Brown, zatímco hladí po hlavě retrívra. Líbila se mi postava upovídaného mládence Fiennese a jeho způsob vyprávění, kterým Brownovi předestřel naprosto do detailu celý případ. Navrch docela překvapivé, mírně komplikované a hazardem zavánějící řešení.
"Občas jste tak moc chytrý, že nerozumíte ani lidem, obzvlášt, když se chovají skoro tak jednoduše jako zvířata. Zvířata jsou velice prostá; žijí ve světe jasných pravd."“... celý text
— Kozel
Na dobrou noc / Jedna na cestu
„Návrat do Jerusalem's Lot už zdaleka nemá ten náboj, který je, v mnohem rozsáhlejším Prokletí jeruzalémském. Možná právě kvůli tomu už člověk očekává, co přijde, takže i přes perfektně popsanou zimně mrazivou atmosféru prokletého místa jde, pro mě, jen o lehce nadprůměrnou povídku.“... celý text
— vlkcz
Šíp z nebes / Šíp s nebes
„Otec Brown připlouvá do Ameriky a povídka je taková...no...americká. Přiznávám se, že takový styl mi úplně nesedí, dáno i prostředím, které je vykresleno právě tím severoamerickým stylem. Co je však na Chestertonově povídce velmi zdařilé, je otevřené morální poselství z ní plynoucí. Ztvárněno na jejím konci a rozčilením Otce Browna. Dvojí metr spravedlnosti uvedený do konfrontace zapůsobil opravdu silně.“... celý text
— Kozel
Něco končí, něco začíná
„Svatba jako řemen! Smála jsem se až do konce.“
— kopeceli
Osamělá cyklistka / Osamelá cyklistka
„Tento příběh mě nikdy nepřestane bavit a udivovat.
Napište dnes někdo něco podobného...
Excelentní záležitost.“
— Aghatte
Vzkříšení otce Browna
„Otec Brown není Sherlock Holmes. Respektive, Otec Brown nechce být Sherlock Holmes. Uklizený a uklidněný, žije si kdesi v Jižní Americe a je nenápadně vmanévrován do zajímavého komplotu, z něhož málem vyjde jako svatý. Na Otce Browna si ale nepřijdete.
Docela zajímavá povídka, kterou jsem zprvu nechápal, k čemu vlastně spěje. Až na jejím konci, s otcem Brownem u nevypité sklenky vína, jsem ocenil Chestertonův humor a hrátky, kdy snahu o "poholmesování" svého milého frátera šikovně uhnul. Nene, na Otce Browna si nepřijdete=o)“... celý text
— Kozel
Něco více
„Silné čtení! Ani hnout jsem se od povídky nemohla.“
— kopeceli
Apollonovo oko / Oči Apollonovy
„Děsivé, temné a kruté.“
— Aghatte
Meč osudu
„Zajímavá povídka. Snaha dryád chránit les a Ciri. Nepochopila jsem, co měl Geralt s královnou a jak do toho zapadá Ciri. Ale přesto se mi líbí číst dál. Třeba časem pochopím.“... celý text
— kopeceli
Proč neletíte?
„Líbí se mi, jak Petra Soukupová věrohodně vystihuje postavy a rozhovory mezi nimi.
Tato povídka mi připomněla, jak je důležité se nepovyšovat a nesoudit, ale druhé naopak podpořit a pochválit. Někdy má člověk pocit, že by některé situace jiných řešil lépe a efektivněji, ale místo toho aby je poučoval, by jejich snahu měl spíše ocenit, protože tito lidé často jednali jak v dané situaci nejlépe uměli.“... celý text
— m.zirhut
Muž, který miloval květiny / Muž, ktorý mal rád kvety
„Příliš krátké na vybudování atmosféry, navíc hodně předvídatelné, takže ani překvapení dojem nezlepšuje.“
— vlkcz
Poslední příčka žebříku / Posledná priečka na rebríku
„Jak píše Adhara, tahle povídka je psychologická a jen lehce šmrncnutá tajemnem, které je ale způsobeno spíš čtenářovým očekáváním než samotným dějem.
A pointa? Na jedné straně, jak snadné je zapomenout ve víru vlastního života na ostatní, na druhé, jak snadné je zvyknout si, že bude vždycky po ruce někdo, kdo mě zachytí? Otázka viny?“... celý text
— vlkcz
Děti kukuřice / Deti kukurice
„Skvěle popsaná atmosféra, úplně jsem viděl jako film. Škoda názvu, který tak trochu předurčuje o co asi půjde, takže to překvapení není takové, jaké by asi mělo být.“... celý text
— vlkcz
Otázka ceny
„Taková normální hostina po zaklínačsku. Co musím vypíchnout jsou opět velmi dobře popsané charaktery postav, které si má představivost snadno ztvárnila. Tentokrát byl epický boj dříve než přímo na konci a celé rozuzlení příběhu bylo možná očekávané, ale i přesto trochu překvapivé. Nápad s Ježkem a Pavetou byl brilantní, královna Calanthé tvrdá jak křemen :D ,přebírající roli hlavní postavy a tím nám trochu upozaďuje našeho "milého" Geralda. Za mě super povídka, vyslechnuta jako audiokniha.“... celý text
— P.owl
Ve zdech Eryxu
„Neobvyklá sci-fi Lovecraftovka kde nie je žiadne čarodejníctvo, démoni a strašný bohovia, len emzácky domorodci na Venuši ktorým ľudia chodia kradnúť energetické kryštály. A je to veľmi dobré, hrdina je jeden taký hľadač pokladov čo vlezie do neviditeľného bludiska, nevie potom von a okolo sa zgrupujú miestny jašteráci aby sa mu vysmievali. Plus muchy obžierajúce mŕtvolu hrdinovho predchodcu. Venuša je podľa zvyklostí prvej polovice 20 storočia taká džungľa s celkom miernym podnebím kde sa dá chodiť s nejakou tou dýchacou maskou a nie kyselinové peklo ktoré za pár hodín zožerie aj vesmírnu sondu. Hrdinu síce jeho misia zabije, ale na rozdiel od klasických Lovecraftovských bubákov u ktorých už len pohľad spôsobuje šialenstvo, tu máme prísľub že ľudia s Venušanmi zatočia ako s americkými indiánmi.“... celý text
— TERRORDROME
Já vím, co potřebuješ / Viem, čo potrebuješ
„Na to, aby tahle povídka získala správnou thrillerovou atmosféru by musela být podstatně delší. Takhle působí jen jako náčrt rozsáhlejšího dílka. V podstatě jde hlavně o expozici a v okamžiku, kdy by měla nastat ta pravá jízda to autor narychlo utne.
Škoda nevyužitého potenciálu.“... celý text
— vlkcz
Chcípnout jako pes
„Za mě se to četlo dobře, mělo to spád a vše dobře vysvětlené bez dlouhého vyprávění , konec trochu jednoduchý .“
— wena
Hrůza v Dunwichi
„Jedna z tých dlhších a komplexnejších Lovecraftových poviedok, ktorá ale mňa osobne nikdy nedokázala nadchnúť. Zdegenerovaný uctievači Yog Sothotha majú syna ktorý strašne rýchlo fyzicky aj intelektuálne rastie, akurát mu v puberte miesto chlpov začnú rašiť chápadlá. Ale nakoniec zgegne ako podvraťák v knižnici. Druhá polovica príbehu mi potom prišla skoro ako paródia, keď hrdinský profesori naháňajú neviditeľnú obludu ( brata onoho spomínaného decka ktorý sa ešte viac podal na otca ) ktorá chodí krajom a dupe po maštaliach. To finále videné skrz ďalekohľad ktorým dedinčania pozorujú hrdinov ako malé poskakujúce postavičky na kopci zaklínajúce obludu mi prišlo dosť smiešne, čo nie je v očakávaní horou úplne ideálne. Takže by som to videl ako niečo medzi a prdnem tri hviezdičky.“... celý text
— TERRORDROME
Národ ledu
„Zatím nejlepší! Těším se na další.“
— Petr874
Trochu se obětovat / Trochu obetavosti
„Jsem nadšená. Povídky se stále zlepšují, tato vyniká nad ostatní. Má spád, moudrost, je vláčná jako Očko podvečer. Na konci nečekejte brakovou povrchní romantiku, čekejte život sám. Jo, jo, líbí se mi Zaklínač.“... celý text
— kopeceli