Nejnovější komentáře

„Já nemám slov, protože všechna mi kniha vzala. Ta kniha , ten příběh je naprosto úchvatný, emocemi nabitý. Já při čtení brečela, smutkem i dojetím. Vztah mezi Iris a Romanem je čistá láska, bez přeslazené romantiky či červené knihovny. Opravdu jen silný milostný příběh, na pozadí války bohů. Natolik mě příběh pohltil, že jsem ani nezkoumala bližší podrobnosti oné války, jež jsou tam lehce naznačeny. Nic by na tom nezměnilo, ani kdyby tam žádné fantasy prvky nebyly a byl by to jen válečný příběh. I tak by ta kniha byla perfektní. Příběh se zaměřuje na vývoj lásky ústřední dvojice na pozadí děsivých události. Pro mě nemá kniha žádné zápory, všechno v ní dokonalé zapadá jak puzzle. Musím zmínit dokonalý slovenský překlad, nevím zda-li i v originále je to tak skvěle napsáno ale překlad je bezchybný. Dlouho jsem nečetla tak skvělou knihu.“... celý text
— Jaymay

„Celkový dojem z knížky mi trochu pokazila její první část, která je založená na dialozích. Ty na mě bohužel působily nepřirozeně, místy až křečovitě, jako by byly vystřižené z nějakého dívčího románu z devadesátek. Druhá část se mi líbila, byla čtivá, měla spád. Popisy událostí byly hodně naturalistické, měla jsem pocit, jako bych vše sledovala z bezprostřední blízkosti. Bylo také úžasné sledovat, jak se z drobných střípků a záblesků, které se jednotlivým postavám vybavovaly z paměti, přestože se je v sobě roky snažily potlačit, nakonec poskládal celý průběh oněch dvou kritických nocí. Trochu mě překvapilo, že se rodina rozhodla k nálezu lidské kosti na své zahradě přivolat policii. To tak nějak od začátku ukazovalo na to, že vrah nebude někdo z nich. Pokud by měli podezření, spíš by se dalo čekat, že nález ututlají, nikdo se o něm přece nemusel dozvědět. Taky si říkám, že rodina, která k sobě byla vázána tak silnými citovými pouty by se snad tak lehce nerozpadla, navíc si prakticky neměli navzájem (možná až na Nelu) co vyčítat. I přes zmíněné připomínky hodnotím knihu kladně, ty napínavé pasáže ona pro mě "slabší" místa rozhodně vyvážily.“... celý text
— Wendella

„Kniha vyšla v Albatrosu, ale myslím, že pro dětského čtenáře jsou ty politické kotrmelce poněkud složité, nebo možná nezáživné. Mně jako hodně dospělému čtenáři to ovšem nevadilo. Já jsem si četbu užil. Napsáno je to s příjemným nadhledem.“... celý text
— Blue

„Jsem si tuhle ématiku nemohla nechat ujít, miluju od LH obdobnou, ale tady hlavní hrdina není nastíněný tak, aby si ho šlo zamilovat. Mít pořád na hlavní hrdinku narážky jaké měl, tak nevěřím, že by se do něj šlo zamilovat... Bylo to takové retro, kožichy na oblečení, knír... Přečíst se to dalo, ale není důvod se k tomu vracet...“... celý text
— sssimkova

„Tak, já jsem si to užila.Pana Hájíčka čtu ráda.Mam ráda ty vesnické povídky.Sama jsem z vesnice a trochu mi to připomíná knihy pana Podlahy. Dozvíte se o problémech v zemědělství, které snad přetrvávají v každe době a nyní to opravdu nemají zemědělci lehké.Ale také se juknete na skok do života lidí na vesnici.Lidské pozastavení nad životem na venkově a trablích v jednom družstvu.“... celý text
— katasukivasukim

„Lyrický snový příběh o jednom básníkovi, který našel kufr plný plánů na roztodivné vynálezy. Kniha je bohatě ilustrovaná, je to skvost na prohlížení. Bohužel příběh mne tentokrát nijak nenadch, protože jsem vůbec nepochopila pointu. Vážně jsem prostě nepochopila, o co tam šlo. Původně jsem myslela, že by knihu mohl číst i syn, ty nákresy vynálezů vypadaly zajímavě a vtipně, ale nemělo by to význam, když kniha nespěje k žádné uchopitelné pointě. Ne k takové, kterou bych byla schopná synovi nějak vysvětlit.“... celý text
— jitka_dankova

„Ve starém mládenci Tomášovi zahoří jiskra naděje, když se na vesnici objeví Kristýna. Tomáš se snaží, ale Kristýna bojuje spíše sama se sebou. Zemědělský podnik se snaží skoupit akcionáři, kteří nabourají lidské vztahy uvnitř vesnice. Vesnická melancholie versus draci velkého byznysu. Tomáš se snaží zachránit co se dá, ale všechno mu zřejmě nevyjde. Životní a pracovní krize přichází, ale naděje umírá poslední.“... celý text
— david6273

„Velmi originální, zajímavý začátek. Pak před půlkou mě kniha přestala bavit, nicméně posledních 150 stran byla opět super četba. Zajímavý příběh. Líbily se mi i vedlejší postavy, především Smith a Rory.“... celý text
— Tyna_Pav

„Přečten pouze Topič: Podivuhodný příběh Karla, který odplul na německé lodi do Ameriky, kde našel topiče, jenž ,,mu učaroval'', a proto se za něj dožadoval spravedlnosti a zadostiučinění, když vtom najednou jeden z přítomných poznal v Karlovi svého synovce.“... celý text
— Samvěd

„Nečekala jsem, že by mě to chytlo stejně jako Icebreaker, ale stalo se. V Aurořině nezodpovědnosti jsem se občas nacházela, což se mi u Stassie moc nestávalo. Dialogy byly vtipné, chemie fungovala a sex byl sexy, více není od této knihy třeba.“... celý text
— šneki

„Je to velmi podobné jako Hypotéza lásky, ale když do toho jdete s tím, že přesně tohle od toho čekáte.... Tak se Vám to bude líbit :D“
— šneki

„Toto je zatím moje první kniha této autorky a vypadá to velice nadějně. Mám ráda upíří svět J.R. Ward a tento Vlkodlačí mu pěkně šlape na paty. Prozatím mám dojem, že je dobře promyšlený. Postavy jsou uvěřitelné. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál :)“... celý text
— MV22

„Na tenhle díl jsem se těšila, víc než na předchozí a po dočtení, jsem zklamaná. Strašně mi vadila Charlotte. V závěru knihy se chovala jako pěkná krá..a. Neříkám, že to čím si procházela nebylo těžké, ale na druhou stranu věděla, jaký je a jakou má minulost a úplně ho odepsala. Navíc chápala jsem Charlottinu fascinaci Spencerem, ale proč byl tak odvařenej on z ní, jsem nepobrala. První díl jsem přečetla jedním dechem a klidně bych si ještě pár stran přidala, tady bych to o pořádný kus zkrátila - pro mě to bylo zbytečně dlouhé. Na třetí díl se ale i tak moc těším. Takže přivírám obě oči a dávám 3,5 *.“... celý text
— alnovka82

„3.5/5* "Do not change the parts of yourself that you like to make others comfortable. Do not try to mold yourself to fit the standards someone else has set for us." Fajn fantasy kniha, která má skvělou nadpřirozenou atmosféru.. Každopádně začátek knihy byl podle mě moc pomalý. Nutila jsem se do čtení a přála si, aby se tam konečně začalo něco dít. Až nějak při 35% se to pořádně rozjelo a já to úplně hltala. Nejvíce mě na knize bavila ta atmosféra a řešení vraždy.. Konec mě překvapil a vůbec jsem ho nečekala, autorka mě tím rozhodně navnadila na další díl..“... celý text
— badliar_id

„2 díl rozvíjí prostředí, funkce a příběh této mangy zábavnou formu, která vás navnadí na další díl“
— Stázka007

„OK. Podobná jako ostatní motivační příručky. Možná na můj vkus až moc lásky. Ale v zásadě se to dá. Budu se muset k nějakým kouskům vrátit. Řekněme, že mám za sebou jen první přečtení.“... celý text
— jaroiva

„Líbí se mi že tato manga nás vezme do nového prostředí na které nejsme zvyklé. Těším se jak příběh bude pokračovat.“
— Stázka007

„Knihu jsem si stáhla na čtečku a pozapomněla, takže když jsem neměla nic jiného tak přišla vhod. Ovšem nic moc speciálního to nebylo. Všichni skákající během hlavní hrdinky, která je na ně akorát protivná je trope, který nemusím.“... celý text
— šneki

„Nejako moc som od knihy neočakavala, ale prekvapila. Citanie bolo rychle, napínavé, ani neviem, či má záver prekvapil, ale moc dlho som naozaj rozmyšlala nad páchatel'om, či páchatel'mi..“... celý text
— adelinka

„Má nejoblíbenější Vernovka. Pokud jde filmová zpracování, tak nejblíže knize je sovětská verze z roku 1941. Čím pozdější adaptace, a že jich bylo, tím více jde o jiný příběh. Poslední holywoodskou verzi z roku 2012 nejlépe charakterizuje věta z jednoho z komentářů na csfd.cz: "Proboha, proč já mám poslední dobou takové štěstí na sračkoidní odpady?"“... celý text
— Sam1024

„Jedna z mých oblíbených knih, jedna z mých nejoblíbenějších postav. Legenda mezi knihami a naprostá legenda mezi postavami. Ať je pověst z 15. století o Vladovi Napichovači jakákoliv, Drakula je opravdu nesmrtelný, žije s námi od roku 1897, a bude zde ještě dlouho, bude nejvýznamnějším upírem, bude zásadní hororovou bytostí a nevěřím, že jeho slávu předčí jiný upír. Jeho legenda je pravdivá v tom, že je otcem všech Nosferatu, je první z nich, je nejmocnější a všem jim vládne, je jejich hrabětem. Celý příběh má užasnou atmosféru, je temný a ponurý. I přesto, že kvůli několika filmovým zpracováním celkem známe děj, je napínavý. Přiznávám, že některé pasáže jsou kvůli deníkové formě zdlouhavé, hlavně výklady Van Helsinga mě moc nebaví a věčné omílání náboženského poslání mě nebaví. Musíme si ale uvědomit, že byla psána v nějakém období. Idealismus že, láska a víra je jediná, která přemůže zlo a temnotu,nám může připadat místy až úsměvný.Všichni jsou tak kladní a stateční, že jsou více nereální než celí hrabě. Více než o horor se jedná o gotický román, který je předchůdce hororu, který hraje více na temnotu, tajemno, nadpřirozené jevy, kletby, šílenství, lásku nevinné dívky a udatného rytíře, zřícené gotické hrady. Zde všechno dostaneme v plné síle. Jedna z mála věcí, co mne na románu mrzí je ta, že Drákula zde nedostává mnoho prostoru, je vlastně i mírně zesměšňován Van Heskingem. Je to logické, protože dříve tyto postavy byly jen znázorněním zla, až později jsme je začali obdivovat a dávat jim kladnější a lidštější vlastnosti, začali jsme si je romantizovat a dělat z nich v podstatě hrdiny. Proto je jedním z mých oblíbených filmových Drakulů ten od Coppoly, přijde mi, že se nejvíce drží originálu a ještě mu dodává více. Drakula je zde mocnější, váženější a přitom má i svou oduševnělou část. To co Stroker jen naznačuje ve spojení Drákuly a Miny, jejich propojení a touha zmocnit se její duše, to že ona jediná s ním má soucit, zde dostává hlubší rozsah a ve znázorněním Garyho Oldmana jako naprosto dokonalém hraběti a nádherné nevinné Winony, je už jen dokreslení dokonalého příběhu.“... celý text
— Mortisha

„Bohužel jsem si knížku vzala na Erasmus a četla jí s veeelmi dlouhými pauzami, ale co svědčí o její skvělosti je to, že když jsem ji vzala do ruky po 2 měsících, hned jsem se začetla a chytlo mě to znovu. Skvěle je tam rozebrán smutek a jak se s ním Galadriel vypořádává (nebo spíš ne). Je pravda, že zvyknout si na mimoškolní prostředí chvíli trvá, ale odhalení dalších mechanismů fungování tohoto světa děj posouvá skvěle dopředu a musím říct, že otevřenější konec stylu Piráti z Karibiku se mi líbil.“... celý text
— šneki

„Nejvíc se mi líbilo patro slávy. Bylo tam hodně medailí a pohárů. A ještě Terry a Andy hlídali Raťafákovy děti a ty děti zabloudily do nejsilnějšího vodního víru na světě. Byla to moc hezká knížka a srandovní jako vždycky.“... celý text
— cyril.gando

„Nádherná knížka. Jednoduchý děj na odpočinutí, ale svojí jednoduchou krásou vás vtáhne a už nepustí.“
— Stázka007

„Tak asi bych začala tím, že jsem četla spousty knih s touto tematikou, ale rozhodně musím souhlasit s ostatními, že tohle byla jedna z těch, co se mi fakt četla velmi těžce. Častokrát jsem se musela ve čtení zastavit a přemýšlet, jak někdo byl takových zvěrstev schopný. Ani slzám jsem se neubránila. Opravdu neskutečně silný a obdivuhodný příběh. Každý, kdo něco takového prožil je pro mě obrovsky silný. Knize dávám pět hvězdiček, protože se četla jedním dechem.“... celý text
— LiKa00

„Nazdar loupežníci, určitě se tu najde pár takových, co tuhle knihu museli číst povinně do školy. Odpovídá tomu i skutečnost, že výtisk, který mi jistý internetový prodejce podšoupnul jakože ve stoprocentním stavu, měl spoustu odstavců podtržených tužkou. Nejčastěji těch skoro nic neříkajících. Já to ovšem četl dobrovolně. Chtěl jsem si připadat chytře, až budou lidi v tramvaji koukat, co to louskám za svazek místo hraní Tetris na mobilu, čemuž se věnuji obvykle. A taky jó. Úplně do mě vstoupil pocit intelektuální nadřazenosti, kterým nejspíš trpěl i samotný Eco, když ty úvahy sepisoval. Sice tam takové postoje objektivně kritizuje, ale nějak to tím smrdělo, až mě to začalo srát. V jeden moment to ale zachránil tím, že komixy Peanuts prohlásil za umění. Má kliku skrček jeden a já tak můžu dát čtyři hvězdičky z pěti.“... celý text
— Gastrochemik

„Bylo to o tom, jak jeho starší brácha měl kapelu, která se jmenovala Wíbuschná plýna a jejich největší hit byl Wíbuch plýny. A šli na rockovou soutěž, ale jejich zpěvák se zamiloval do jedné paní, která jim dělala donuty, a kvůli ní odešel do kapely Smrádek. A jak ztratili toho zpěváka a ještě kytaristu, tak ho nahradili malým poseroutkou. Nakonec to nevyhrála ani jedna z těhle kapel, ale Metal čivava (s bubeníkem se už potkali). Líbilo se mi to, protože to bylo vtipný a kapely měly legrační jména.“... celý text
— cyril.gando

„Neuvěřitelné, jak Petra Dvořáková dokáže v tak velmi útlé knížce zpracovat tak těžké téma, že i dlouho po dočteni knihy to nelze dostat z hlavy. Postavy dokáže skvělé vykreslit jak po fyzické stránce, tak i psychologické. Čekalo by se, že čtenář bude k hlavní postavě cítit odpor, já cítila lítost. Paní Dvořákovou si řadím mezi mé oblíbené spisovatele, četla jsem výbornou knížku Vrány, kterou z hlavy také jen tak nedostanu, další dvě čekají v mé knihovně na přečtení.“... celý text
— rufino

„3,5* Zajímavě pojatý retelling Romea a Julie, prostředí popsáno skvěle, motivace hlavních postav taky. Plus za dobře vykreslené vedlejší postavy. Avšak chybělo tam tomu něco málo, co by mě přinutilo hned vzít do ruky druhý díl, proto to nejsou plné 4*“... celý text
— šneki

„Po doporučení od kamarádky jsem čekala nějakou neotřelou YA fantasy s morálně šedou hrdinkou, ale nakonec to všechno bylo celkem předvídatelné, hrdinka vlastně moc mrcha nebyla a překvapení na konci bylo v souladu s ostatními knížkami tohoto žánru. Kdybych neměla tolik načteno, tak by mě asi potěšila více, ale jinak se rozhodně dá tato série přeskočit.“... celý text
— šneki