david6273 komentáře u knih
Zápletka faustovského typu (nabídka od Ďábla, výměnou za prodloužení života v rámci dnů). Hlavní hrdina přemýtá nad svým životem a na poslední chvíli zjišťuje co je všechno důležité. Poselství typu, žij každý den naplno, jelikož nevíš, který může být poslední. Nenudilo.
Návrat do dětských let s knihou, ve které dva chlapci pátrají po tajemství v opuštěném kraji. Přátelství, klučičí rozbroje a nečekaná dobrodružství se knihou táhnou jako červená linie. Krásná upřímná kniha, která pohladí.
Příjemné překvapení, které si mě našlo díky čtenářské výzvě. První znakem této dobré detektivky bylo určitě, že byla od začátku dokonce nepředvídatelná a proto mě neustále držela v napětí a nejistotě a já musel číst dál a dál a jelikož dopadlo nakonec vše úplně jinak, než jsem předpokládal, splnila mi kniha i pěkný 'wow' efekt. Zamotané, čtivé prostě povedené!
V tomto románě se opět setkáváme s galerií postav z okresního města. Postavy se mění před očima, jelikož díky válce se některým splňuje touha obléci uniformu a rozkazovat, ale jiným se naopak rozpadá pod rukama živnost a jenom samotná představa povolání do služby je zlomí. Vše psáno opět v charakteristické poláčkovině.
V podzemní městě se opět setkáváme se známými postavičkami, jejichž charaktery se tentokráte projevují v nepohodlných podmínkách zákopů a bláta daleko od domova. Někteří si na hrdiny hrají, jiní se snaží jenom protlouct, ale nakonec si každý stejně trochu honí triko se svým vlastním malicherným osudem. Kniha, která má díky Poláčkovi nadhled nad nesmyslnou válkou.
Autor jako průvodce k místům s jeho citovým vztahem, kde najdete klid. Místa, která tepala životem, lidé zde neměli lehký život, ale dnes zde najdeme jenom zarostlé hromádky kamení, které si vzala příroda nazpět. Zapomenuté části Novohradských hor, které jsou tichým svědkem ztracených časů, ale bohužel nebo bohudík, se opět probouzejí.
(SPOILER) Netradiční příběh holčiny z JAR, která se shodou okolností a vlastním instinktem vypracovala z uklízečky latrín až k držitelce atomové bomby s kterou jen tak náhodou odcestuje do Švédska, setřese agenty tajné služby a žije život jak z akčního filmu s bratrem šílence, který chce rozvrátit monarchii. Příběh, který nepostrádá humor a o náhody tu není nouze, je na můj vkus až přehnaně vypointované. Zajímavé, čtivé a neortodoxní, ale "Stoletý stařík" je jenom jeden.
Ve starém mládenci Tomášovi zahoří jiskra naděje, když se na vesnici objeví Kristýna. Tomáš se snaží, ale Kristýna bojuje spíše sama se sebou. Zemědělský podnik se snaží skoupit akcionáři, kteří nabourají lidské vztahy uvnitř vesnice. Vesnická melancholie versus draci velkého byznysu. Tomáš se snaží zachránit co se dá, ale všechno mu zřejmě nevyjde. Životní a pracovní krize přichází, ale naděje umírá poslední.
Tohle mi padlo do noty! Kniha, která nenápadně připomíná Stranger Things, (staré domy, osmdesátky, léčebna, tajný agent...) se dělí na tři části. To co se v první části zdálo jako béčková horor najednou ve druhé dostane realistické obrysy, aby se následně ve třetí hlavní postava probudila v léčebně a neví co je pravda a co ne. Mám tento druh mystéria, tajemství a schizofrenie moc rád a Nesbo se ho zhostil moc dobře.
Typická "pechovina". Pomalý rozjezd s patosem normálního života, který se rázem přetočí v imiganární kolotoč roztodivných událostí. Mám to rád.
Když se dítě snaží pochopit dospělácký svět, tak je to vždy velmi intenzivní a proto se hlavní hrdinka od dětství zamotá do rodinných peripetií, které pochopí až později. V domě babičky s dědou visí plno nezodpovězených otázek a jenom čas na vše odpoví. Charaktery postav se nemění, ale názor na jejich pochopení ano.
Žena, která vyrůstala v domnění, že dělá vše dobře (bonzování, podvádění, ideologické výplachy mozku) dostane vinou otcovi vůle možnost žít v opačném světě. Rozčarování a bezmoc z nové příležitosti, kde musí opět lhát, aby mohla důstojně žít, jí zbaví veškerých iluzí o normálním životě. Autorka se skrze postavu zamýšlí nad tím, co je větší zlo. Hluboká morálně-psychologická rozepře, kterou bych opravdu nechtěl řešit.
Tajemné pošumaví dodává knize nádech ostražitosti. Dvě ženy, které hledají především samy sebe, svede osud dohromady, aby nakonec v kombinaci s vraždou rozpletly zamotané dějové klubko osudu jejich rodin. Atmosféra děje není vůbec špatná, ale příběh je podle mého vkusu nafouklý jako bublina u žvýkačky, která splaskne očekaváným způsobem a dobro vyhraje. Šlo to.
Neortodoxní hlavní hrdina dává nahlédnout pod pokličku svých světlých i temných stránek. Kniha která nenechá vydechnout svojí intenzitou. Příběh, který vám dá na začátku facku a vy jste v mírném šoku co se to vlastně děje a nepřestáváte se divit až dokonce. Brutální ale velmi čtivé.
Poučná sbírka, kde nám před očima defilují roztodivní lidičkové všech možných charakterů, životních projevů jenž jsou s ironií a humorem barevně vyobrazeni. Humoristický román, kterým lomcuje maloměšťáctví nikdy neomrzí a osudy postav pokračují v dalších románech.
Cesta, která plyne nejen po nohama, ale také v hlavě. Pouť do Santiaga napsaná bezprostředně od srdce. Bavil jsem se, užil jsem si to a některé myšlenky mě inspirovaly. Zatím nejlepší Ziburova kniha!
Hlavní přelíčení je román lehce podobající se Domu na předměstí (majetnický dědula, který již nechce sdílet dům se svojí dcerou a zetěm). Zeť Maršík, prostý měšťáček, který rád dává k lepšímu a rád by ještě užil lepší zítřky. I zrodí se mu v hlavě plán jak vymámit z důvěřivé paní věno. Roztočí se koloběh událostí, který Maršíka donutí k hrůznému činu. Bláhová postavička, která doplatí na svůj pošetilý instinkt.
Těžko popsat knihu, kde je popsáno tolik myšlenek, směrů a idejí. Příběh o Tomášovi, Sabině, Franzovi a Tereze tvoří jen jakousi kostru, na které nám autor popisuje význam lidského chování a uvažování a teorii vysvětlení proč tak činíme. Nevšední, avšak do hloubky vykreslená obhajoba lidské osobnosti. Kundera je nadčasový.
Výborná humoreska s Poláčkovo nezaměnitelným stylem. Rozmařilý otec versus zásadový syn, který převezme chod rodinné firmy do svých rukou. Syn řeší otcovy problémy a zároveň mu hledá nevěstu. Jenom samotná představa vyprávěných scének mi cuká koutky. Vše dopadne nakonec trochu jinak.
Možná už jsem sentimentální, ale vždycky když tenhle "outsider" nastoupí na scénu vím, že mě nezklame. A ano vím, že některé scény jsou předvídatelné a některé třeba zbytečně patetické, ale všechno je mi to vlastně jedno, když mě to stejně baví číst dál. Navíc je kniha zajímavě poučná v oblasti parazitů o kterých jsem toho příliš nevěděl. Je to čtivé, napínavé a drsné jako vždy a proto mě to nikdy neomrzí.