Nejnovější komentáře

„Knihou jsem se prokousávala, autorčin styl psaní mi úplně nesedl. Rodiče se svými dvojčaty utíkají před válkou v Sarajevu, až skončí v Praze. Přivykání se cizímu jazyku, snížení životní úrovně, rodiče lékaři prodávají ve stánku s oblečením. První polovina knihy je psána z pohledu dvojčete Máji většinou deníkovými záznamy, druhou polovinu dopisuje matka.“... celý text
— lenkaabooks

„Zbytecnejsi knihu jsem asi jeste necetla. I clanek v Blesku ma vyssi hodnotu…“
— Christeene

„Celkem oddychová nenáročná kniha. To jsem potřebovala po všech těch detektivkách.“
— LivN

„Úplná pecka. Tento komiks si ma získal od začiatku do konca, je to niečo nepredstaviteľné, hlboké, filozofické, biblické, aj vtipné. A sci-fi vo svojej pravej podstate ako to len Jodorowsky vie. Ešte ma čaká dnes Před Incalem a zajtra Metabaron a veľmi sa na tento vesmír teším, bude čo čítať a kochať sa nádherným príbehom a sci-fi svetom. Je to fakt pecka a odporúčam všetkým milovníkom dobrých príbehov, sci-fi a úžasnej kresby od Moebiusa. K príbehu napíšem len toľko, že je tu toľko nápadov, že až uvažujem, odkiaľ toľko fantázie Jodorowsky mal. Fakt klobúk dole. Či už sú to šialenšie nápady alebo normálnejšie, je tu čo objavovať. Proste pecka.“... celý text
— mirec88

„Tak tohle se moc nepovedlo. Jednoduchý plán a snadný prachy: vezmeš populární film, použiješ jeho scénář a popíšeš děj. Co by se asi tak mohlo podělat? Pokud jde o čtenáře, tak ten bohužel opravdu ne, zejména pak strachy, ačkoli film je mistrovským hororem, který jsem viděl mnohokrát. Čteme tady velice suchý, odtažitý, monotónní popis. Rozsah novely je příliš malý na to, aby dokázala vzbudit patřičné emoce. Prostě jako fanoušek celé série bych si představoval pořádnou bichli, plnou děsivé úzkosti, brnkajících nervů a strašlivé bolesti. Ale toto rozhodně není tento případ. Zdejší vysoké hodnocení nechápu. Také chci číst příběhy svých filmových hrdinů, ale takto chabě podané?! (Normálně bych dal tři hvězdičky, ale zklamání nesu těžce, takže dvě.)“... celý text
— Metroušek

„Knihu jsem si pořídila jen kvůli skvělým ilustracím Jiřího Šlitra, ale když už ležela na stolku, tak došlo i na čtení. Kratičké texty - jen drobné postřehy, izolované příhody, sem-tam vlastní doporučení, jak vnímat Západ, kapitalistické země, co si od nich "vzít" - to vše mne hodně překvapovalo. Autor sám nezastírá, jakáže výjimečnost v jeho životě byla tato jeho cesta do čtyř západních zemí (někdy jenom projíždění přes) a za jakých ubohých žebráckých podmínek tam pobýval, proto na mne působily docela cynicky jeho doporučení dalším našim cestovatelům, čeho si všímat, čeho se vyvarovat ... Přece musel vedět, že zpoza těch drátů se tam od nás nikdo jen tak nedostane. Každopádně - čtení to bylo zajímavé a hodně mi připomnělo úžasný cestopis Anny Sedlmayerové Na cestách od Sicílie až po Skotsko - stejná doba, stejný místy údiv, místy rozčarování, stejné ponižující postavení chudého Čechoslováka v tom "strašném kapitalizmu". Doporučuji.“... celý text
— Koka

„Kašpar, (západo)německý knihkupec v seniorním věku pročítá knihy pro dívky, aby pro svou nenadálou nevlastní vnučku z (východo)německého venkovského prostředí vybral správnou knihu, vodí ji na koncerty, do muzeí, do kin... aby jí nastínil jiný život, než jí nabízí a kam jí vedou její rodiče a nacionalistická komunita. Příklad indoktrinace v omezeném okruhu lidí vyznávajících stejnou ideologii, která si v nové době našla nový cíl své nenávisti, nový smysl třídního boje, smysl života. Schlinkův román má však výrazně širší rozměr, problém s neonacionalisty léta po válce ukazuje na dědictví, které si Německo nese od časů Hitlera a resuscituje dobu a nálady, pro které mu část německé společnosti naslouchala a následovala jej. Je to podobné, jako dnešní Rusové s nostalgií vzpomínají na Stalina. Německo (DDR a/vs. NDR) Němcům (Němci vs. cizinci), Rusko - jeho kdysi široké impérium - Rusům. Sjednocovací politiku východu a západu země, stejně jako migrační a integrační politiku německých vlád lze vnímat z různých pohledů. Co je zásadní pro Německo je však fakt, že doma si to vláda se svým národem zjevně nikdy dostatečně nevyjasnila. Cíl světí prostředky... Schlink svůj román postavil na kontrapunktu ideologií v rámci jedné země a jednoho národa, který dějiny rozdělily na dvě nepřátelské skupiny obyvatelstva, které k sobě jen s obtížemi hledají cestu i desítky let po válce. Kontrapunkt, který se odráží v duších protagonistů, a jejichž životy nelze tehdy ani nyní označit za šťastné a spokojené. Někdy před 15+ lety jsem seděla v mém rodném, pohraničním městečku v kavárně a ke stolu si přisedl německý pár. Zanedlouho se otevřela stavidla jejich nespokojenosti, s "násilným" spojením DDR a NDR, s nabíráním stále nových členů do EU, s výjimkami pro přijetí do EU, s migrací, s drahotou, se vším... V každém případě Německo, ta bohatá a rozvinutá země, která láká migranty nejen z Evropy a Balkánu, ale i z Blízkého Východu, Afriky či Asie, zůstává dodnes vnitřně rozpolcená a obyvatelstvo nespokojené. Schlinkův román poodkrývá možná jen malou, ale zásadní část starých a nikdy nezhojených jizev současného Německa, kdysi agresora, současně ale i oběti toho, co samo rozpoutalo. "Německo už nepatří Němcům, Cizinci se mají líp než my, židi se svými penězi o všem rozhodují, je tady tolik mohamedánů a mešit." "Je u vás mešita?" "Ne, ale je tam stánek s kebabem a otec říká, že když tady mohamedáni zůstanou, postaví se mešity a brzy už nebudou zvonit zvony, ale bude vyvolávat ten... ten..." "Muezín?"“... celý text
— Rihatama

„Tahle série mě dost baví, i když občas se ztrácím v příběhu a chvíli mi trvá než se chytnu. Není to plné zvratů a překvapení, ale je to napsané tak, že musím číst dál. A vždy se těším na další díl. Je to i po dlouhe době série, kde mě baví všechny postavy. A Geralda mám samozřejmě nejraději. Cítíte z něj plno tajemství a chcete se o něm dozvědět, co nejvíc.“... celý text
— Andynka

„ČVd 4 od AstridL. Dnes ráno byla pořádná námraza, bílo v jesenických horách, ale sluníčko během dne a modrá obloha zvýraznily ještě stále podzimní barvy přírody, která se chystá spát. Přesně čas na tuhle tenkou knížku, kdy se s každým hezkým příběhem očekávaný advent a Vánoce za dva měsíce přiblíží i bez mrazivého počasí, teplé deky a horkého čaje.... Nebo ne, pod dekou a s čajem přečteme další příběh, protože děti i dospělé potěší svou hřejivostí, laskavostí, jistou dávkou zábavy, humoru, moudrosti či nostalgie.“... celý text
— Josh

„Velmi stručná kniha. Je takovým výcucem ze všech možných sebe rozvojových knih, proto se ji vyplatí mít doma jako takový reminder.“
— SladkaK

„V jedné pražské zoo je k vidění spousta zvířat. Kůň převalského Gino, hyena Barbie nebo lachtan Gaston, který už několik lež nežije, ale můžete si o něm přečíst. Kniha o zvířatech, kteří si něčím prošli, ale dokázali dokázali mnohem překvapit. Příběhy z pohledu vychovatelů, kteří si také prošli emoční zkouškou. V případě, že některé ze zvířat zahynulo. K dispozici jsou dobové i současné fotografie zvířat a vysvětlení několika povelů.“... celý text
— simca9342

„Kniha se mi líbila. Měla jsem ji půjčenou a málo času na ni. Proto jsem si v ní našla sport, který mě zajímá a potíže s ním související. Videa jsem nevyužila. Určitě se ke knize někdy vrátím.“... celý text
— knihovna1

„Audiokniha Čro. Naivní povídka, kde úplně nechápu, proč se stala ta prvotní tragédie, která se stala, jaký byl důvod zabíjet dvě chudé holky...asi bez příčiny. Pokračování už mi smysl dává. V každém případě pan Vlasák se s tím starým jazykem popral báječně a načetl to moc hezky, takže se to moc dobře poslouchá. Čtenář si pod jeho vyprávěním dovede představit těžký život v sedmnáctém století a úděl sebrance mu nemůže být lhostejný. Já se svou představivostí domýšlím, jak neblaze asi pokračoval život malého Ančete.“... celý text
— p.stranska

„Knížka velmi dobře napsaná, proto dávám 4*. Ale bylo mi při ní tak smutno. Kapitoly na přeskáčku jsem nepochopila...“
— knihovna1

„Přiznám se, že nebýt výzvy asi bych to nečetl a byla by to velká chyba. Perfektní“
— regazzoni

„Instagram misha_cte_eroticke.romany věkový rozdíl/age gap vdovec se 2 dětmi vs chůva jizvy z předchozích vztahů velmi žhavá erotika divoká střela vs usedlý soudce skrývání vztahu vulgarismy protiklady se přitahují problémy dospívání, šikana, ztráta matky pohled převážně ze strany Brielle, občas i Juliana Jo! Tak jízdu s panem Mastersem jsem si užila! Velmi žhavá erotika, vtipné a trapné situace, k tomu si připočítejte puberťačku, typického Brita, nespoutanou Australanku, zvířata a pevné přátelství. Kniha mě hodně bavila, zhltla jsem ji jak nic. Bree se od první chvíle díky své divoké povaze a ostrému jazyku dostává od začátku do nepříjemných situací nebo do sporů. Autorka chtěla vyjádřit protiklad mezi usedlým anglickým soudcem a australskou střelou, která se pouští do hádky a nerespektuje ničí hranice a pro sprosté slovo nejde daleko. Julian, pan Masters, drží otěže svého života pevně v rukou. Bohužel je místy chladný jak ledovec a i když své děti miluje, tak i jejich výchovu bere přísně. Možná i díky práci nemá se svou dcerou pevný vztah a tak mu uniká to, že je nešťastná a šikanovaná. Julian má tak trochu klapky na očích a jede si ve svých kolejích, kdy potřebuje mít vše pod kontrolou. Pořádně žhavá erotika a sexuálních scén tady bylo požehnaně, takže moje nemravná duše byla spokojená. Mě se ero scény líbily a týdenní dostaveníčka na nějaké téma mě zaujalo. Ero trochu drsnějšího rázu Někomu možná Bree nesedne - je drzá, nebere si servítky a pro sprosté slovo nejde daleko. Mně ale k Julianovi seděla, protože ten usedlý Brit potřeboval obrátit svět vzhůru nohama, aby otevřel oči. No a k tomu otevření očí mohlo pomoci, když ho Bree přejela golfovým vozíkem - jo, smála jsem se sakra nahlas tak, jako Seb a Spencer. Julian, když se rozčílil a ztratil nervy, tak hodně často říkal věci v afektu, kterých pak okamžitě litoval, ale slova se berou zpět velmi těžko. Autorka do příběhu přidala i téma dospívání a problémy, které s sebou nese.“... celý text
— Mishaacka

„Akademická dráha vs. manželství. Jak volit, jak nepromarnit sebe samu. Je možné relizovat se pracovně a zároveň "zůstat ženou"? Co zavazuje víc: vědecká pravda, nebo loajalita k blízkým? Zajímavý pohled z doby před devadesáti lety (a shodou okolností i detektivka). 3,5 hvězdičky“... celý text
— Hanka_Bohmova

„Knížka je milá, poučná a vesele ilustrovaná. Měla jsem z ní radost. Rychle přečtená a k zamyšlení.“
— knihovna1

„Autorova cifrovaná vetná skladba plná jazykových ornamentov sa k téme knihy vôbec nehodí. Pokus o dramatickú novelu o španielskej občianskej vojne tak vyznieva rozpačito a bez vyvolania emócie ústi do prázdna. 50%“... celý text
— kamilk

„Pomalý začátek, zajímavý konec.“
— Therrr

„Minule som nevedel, čo si mám o Usoppovi myslieť. Po tomto diely som si ho obľúbil. Páči sa mi, že je vlastne variáciou na príbeh ,,Chlapec. ktorý kričal vlk". Kapitán Kuro ma nesklamal. Z doterajších protivníkov sa jedná o asi toho najkrutejšieho. Nami sa tentoraz dohadovala so Zorom a je to rovnako zábavné, ako to bolo s Luffym v predchádzajúcom diele. Mám malý pocit, že sa nám tu opakuje postup deja z predchádzajúcich kníh. SPOILER: Zoro bojuje s pirátmi a na konci proti sebe stoja Luffy a nepriateľský kapitán, pričom k ich boju dôjde až v ďalšom diely. Podobne to bolo aj s Buggym. KONIEC SPOLERu. Nie, že by mi to vadilo. Štvrtý diel pekne pracuje s novými postavami, ktoré nám minule predviedol a ja som s ním spokojný.“... celý text
— Voliarty

„Tento díl mne bavil o něco méně než předchozí, ale i tak je to téměř dokonalé čtivo.“
— Nelly

„Asi jsem od knihy čekala víc. A teda upřímně mně strašně vadily gramatické chyby.“
— Japiko

„„Hlídals, Hlídko, Rozhraní, dočkal ses jen zklamání. Na samotu není lék, chcípnem tady vespolek.“ Flotila zatracených je druhá kniha v příběhu Rozhraní. Chvilkama se táhne příběh stylem knihy první. Rozvláčné, moc popisování a hodně opakování. Teprve někde v půlce těch pět seti stran se přesuneme jinam. A vlastně celý ten příběh Cavalona v hlavní roli je povedený a napínavý. Zajímavé jsou také vštěpy, jakási součást lidského těla, která brání poškození. Je to trochu složitější, ale také dobrá myšlenka. Malá ochutnávka: Ford si dlouze povzdechl. „Zkusila jste nakázat vštěpům, aby to vyléčily,“ Adequin se útrpně zamračila. Už jen pouhé pomyšlení na to, že by vštěpy požádala, aby se pohnuly, jí do paží a ramenou vystřelilo prudkou bolest. „Jo zkusila. Ani se k tomu nepřiblíží. Jako by moje předloktí byla něco na způsob zakázaného území. Jako by to už vůbec nebyla živá část těla.“ Ovšem jistá skepce ve mně stále hlodala. Proč je to všechno popisované oklikou. Kdyby šla paní spisovatelka trochu přímo, mohla napsat jednu knihu o pětseti stranách místo dvou a dílo mohlo být i svižnější. Takto jsem jen četl a čekal na poslední stránku, i když jsem o zajímavém konci pochyboval. Tento příběh o Rozhraní není sice špatný, ale pomalý. Myšlenka dobrá, jen jít na to příměji by bylo lepší. Tak že zůstávám u hodnocení jak u první knihy 70% ( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ Ƹ ) Citát: Hlavní navigační důstojník flotily je tak trochu k ničemu, když nemáte žádnou flotilu.“... celý text
— Terva

„„Představa, že naše město zničí obří potvora, by mi dřív přišla jako konec světa, ale teď je to normálka.“ (Rutina) Obálku k tomuto tří povídkovému svazku vytvořil Ryan Sook. Vypadá opravdu zajímavě. Ale pojďme si něco říci k příběhů. Hned u toho prvního jsem se opět musel zamyslet, proč mám tyto příběhy rád. Ano, Hellboy, ten velký, to on mě zaujal. Jenže pak z Ú.V.P.O. zmizel a přednost dostali jiné, nevýznamné (dle mého) osoby. Hellboy má svojí novou řadu, která zase tak moc nevychází. Pak se objevuje Mladý Hellboy, který mě už moc nebaví a jeho příběhy nekupuju. No, a pak, asi abych byl naštvanej, mi hned tvůrci do Pekla na Zemi strčí Mladého Hellboye. Opět jsem se zamyslel nad tím, proč jsem to začal kupovat? Tak že první povídka v tomto svazku „Ďábelská křídla“ je pro mne vlastně zklamáním. Citát: Není dne, kdy bych neuvažoval nad tím, co by ta obluda napáchala, kdybych ji nezabil, a co dalšího by přišlo portálem, kdybych ho nezavřel. (Neřešitelná rovnice) Druhý příněh je velmi průměrný a po dočtení tohoto svazku jsem vlastně skoro celý děj zapomněl. Třetí příběh Rutina je tím nejlepším, co nám tu tvůrci mohli nabídnout. Příběh Arona ze Santo Fé. Líbí se mi, jak si Aron stěžuje, že mu auto rozšlápla nějaká obluda a mít tak auto funkční a mít benzín, byl by už dávno fuč. Ale není, stále chodí pěšky každé ráno do své práce a vše kolem už bere – inu Rutina. Ovšem musel jsem u této povídky ubrat jednu hvězdu. Je to díky arogantnímu chování některých členů Ú.V.P.O. Citát: Jenom vás zabít mi nebude k ničemu. (Ďábelská křídla)“... celý text
— Terva

„Poprvé jsem o knize slyšela, když z ní citoval C. S. Lewis při vysvětlování pojmu "numinózní" (Kryso, bojíš se? -- Bát se? Bát se! Jeho? Ne, nikdy, nikdy! A přece - Krtku, bojím se!). Dávno jsem to zapomněla, ale jak jsem teď o setkání zvířátek s Panem četla, hned mi to naskočilo. Naposledy se mi připomněla loni, když jsme se s dcerou probíraly dílem Jaroslava Seiferta - přeložil totiž těch pár písniček v příběhu. To jsme si ji dokonce sehnaly domů a já tak mimochodem zjistila, že ten slavný "Vítr ve vrbách" a tenhle pan Žabák jsou jedno a totéž :o) Teď během nemoci jsem si ji konečně přečetla celou. Nejhlubší dojem na mě udělaly Žabákovy pozvánky na slavnostní hostinu - pravá esence žabáctví... :-D Uvítání.....................p. Žabák (Během večera promluví p. Žabák ještě několikrát) Hlavní referát.........p. Žabák Píseň.......................p. Žabák (Vlastní skladba) Jiné skladby............p. Žabák (Zazpívá skladatel)“... celý text
— Hanka_Bohmova

„Po dlouhé době dávám přednost seriálu před knihou.“
— sinfulka

„Tím mám (zatím) přečtenou celou „řadu tajemstvích Prahy“ od tohoto autora. Opět to bylo zajímavé a inspirovalo mě to k hromadě výletů.“
— Gabriela_K

„Skvělé pokračování. Gódžovi se podaří vypilovat svoje techniky a spojit je do jedné "fialové". Těším se na další díl.“
— Stázka007

„Tak mě to bohužel moc nechytlo. Čekala jsem od knihy více. Dokonce i stránky jsem přetáčela. No uvidím co další díl...“
— romanticrocker