AdamMez
přečtené 118
Ani později, ani jinde
2011,
Delphine de Vigan
Velmi hysterická kniha. Nikoliv proustovsky roztomile neurotická, ale hysterická jako populistický politik ječící na shromáždění u řečnícího pultu. Není v ní nic plíživého, skrytého a ponechané k zamyšlení. Naopak každá sebebezobsažnější myšlenka je pěkně polopaticky vyjádřená. Naštěstí je snad za námi doba, kdy i vysoká literatura pojmula sáhodlouhé úvahy o tom, jak je každý slepý k ostatním, jedinec je ztracený ve společnosti a všichni jen neustále nosí masky… Klišé tvoří pevnou konstrukci knížky, na které je vše ostatní už jen pro forma zavěšené. „Milostné vztahy možná nejsou nic jiného než tahle nepřímá úměra: jakmile člověk po něčem touží, jakmile něco očekává, prohrává.“ (Str. 91) Zní to hrozně duchaplně, ale když se nad tím zamyslíte, co to proboha znamená?? Styl psaní je bolestivě špatný. Místy knížka působí jako mizerně napsaná smlouva na dodávku služeb: „Potom, když ředitel prezentoval výsledky kvantitativní studie, projevil Jacques podiv nad tím, že jejich signifikantnost není vyjádřena v promítaných grafech.“ (Str. 19) Autorka se obecně snaží vytvořit dojem jakéhosi hyperrealismu, takže se dozvídáme, jak se zapíná počítač, jak funguje firemní meeting, které přesně oddělení zrovna poslalo mail a jestli v něm byly výsledky čtvrtletní nebo kvartální… Namísto pocitu, že člověk sleduje skutečný dokonale realistický příběh, se ale čtenář musí prokousat kupou nevýznamných faktů, jejichž uvádění působí spíš, jako by autorka právě vylezla z jeskyně a sama se poprvé v životě pokoušela observací pochopit, jak větší korporace funguje. I při přijetí předpokladu, že samotný osud hlavní postavy, izolovaný jen jako příběh, může být i dnes aktuální, je kniha už po patnácti letech neuvěřitelně vyčpělá, postrádající jakoukoliv nadčasovost. To samo o sobě svědčí o tom, že nejde o dobrou knihu. PS: ta fantaskní coelhovská linka dvou lidí, jejichž osud je potkat se, je neodpustitelná.... celý text
Tři měsíce v Barceloně
2021,
Adam Gebrian
Musím přiznat, že na rozdíl od novějšího Lisabonu pro mě, jako pro člověka cestujícího bez dítěte, Gebrianova Barcelova neměla přílišný význam. To není vysloveně špatně, autor sám na tuto skutečnost v úvodu upozorňuje, na úzké zaměření zaměření narativu knihy tedy upozorním i já.... celý text
Babička©
2023,
Ivana Gibová
Torčík daleko na východ od bubliny, která nám, zajištěným pražským pseudointelektuálům dává ještě nějakou naději, že svět může přecijen nějak fungovat. Knížku nejde odložit, i když by to čtenář strašně chtěl udělat po každé další stránce a po každém dalším traumatu. I když Linklater v Before Sunrise tvrdí, že na každém z nás se rodiče podepsali jiným způsobem, tenhle východní způsob je přecijen o něco děsivější a zatuchlejší. Autorčina moderní a originální verze proudu vědomí, poloopilé a ničím neřízené střídání vypravěčské formy, často bez skrupulí rovnou uprostřed souvětí, zní (například na rozdíl od vyumělkovaných artových veletočů Jana Němce) naprosto přirozeně a z literárního hlediska velmi schopně. Je to prostě dobré, přečtěte si to. V originále, preferably.... celý text
Vánoce v Praze
2024,
Jaroslav Rudiš
Absolutně zachumlávací, absolutně vánoční a absolutně pražská, velmi poetická, nádherně vydaná povídka. Čtěte ji na Vánoce, v červenci nemůže fungovat tak kouzelně.... celý text
Mléko a med
2017,
Rupi Kaur
"Zveršovaný" Coelho... Jestli někoho napadne ještě lepší urážka, dejte mi, prosím, vědět.
Flaubertův papoušek
2016,
Julian Barnes
Ukázkově postmoderní, avšak překvapivě snadno čitelný, román maskovaný za beletrizovaný životopis. Přiznávám se bez dalších výslechů, že jsem sám naletěl a většinu knihy přemýšlel a zároveň dohledával, pátral, co z uvedených informací je historicky doložitelná pravda, a co autorova fikce… ----SPOILER--- …než jsem (doufám), došel k podstatě knihy, tedy k tomu pod textem schovanému odkazu, že je to úplně jedno. A ano, přišel jsem si trošku hloupě, že mi to nedošlo dřív. ---SPOILER END--- I do takto postmoderně dekonstruovaného díla se autorovi podařilo dostat velmi příjemný ironický humor, kterým masakruje nejen hlavní (fiktivní?) objekt svého románu, teď nemyslím vycpaného papouška, ale GF samotného, každou postavu v okolí GF, ale i svůj smyšlený lyrický subjekt a možná i sebe samotného.... celý text
Pole
2013,
Kevin Thomas Maher
Jako když se Vám v kastrolu speče v řídkém odvaru z Mlíkaře Vernon Bůh Little s patřičně uleželým Poláčkem. První dvě ingredience doporučuji servírovat samotné bez tepelných úprav a Poláčka buď nechte v babiččině spižírně, nebo ho prostě vylijte do odpadu ať nezabírá místo. Stejně se za ta léta dávno zkazil. Kdybyste to celé neovoněli těžkými společenskými tématy, které vždycky na moment otupí vnímání Vašeho počinu jako celku, možná byste si po požití mohli pokládat otázku, jestli se kvůli takovému výsledku vůbec vyplatí špinit nádobí. Navíc je z toho někde vzadu na patře cítit takový ten nakyslý humor univerzitního románu, u kterého musíte při konzumaci pořád přemýšlet, jestli tam patří, nebo jestli jste tam nevrazili něco žluklého. Špatně vám po tom nebude, ale druhý den v práci recept nejspíš taky rozdávat nebudete.... celý text
Šest procházek literárními lesy
1997,
Umberto Eco
Školomecký do sebe zahleděný filosof, autor krásné literatury přináší svěží, zábavný a překvapivě čitelný akademický vhled do některých aspektů literární teorie s příjemně osobním přesahem. Mám pocit, že kniha rozšířila mé vnímání každého v budoucnu přečteného díla minimálně o deset procent. Možná to jednou, jako poděkování, znovu otestuji i na některém z Ecových románů.... celý text
