capricorn__ přečtené 441

Smrt na Nilu 2004, Agatha Christie

Na začátku mi kniha připadala zdlouhavá, ale ve chvíli, kdy se všechny postavy setkají na lodi, už příběh příjemně "plyne". Sice jsem zápletku prokouknul už někdy v půlce, ale i tak jsem se moc bavil. Postavy opět velmi výrazné, zapamatovatelné, jazyk jednoduchý a dialogy skvěle napsané, takže za mě spokojenost.... celý text

Vejce a já 2008, Betty MacDonald

Půl na půl. Na knize se mi líbil styl psaní, autorka umí psát opravdu dobře, moc se mi líbily popisy prostředí, metafory, kromě toho mě zaujalo, jak věrohodně umí popsat vedlejší postavy a vést dialogy. Jen za to bych dal pět hvězd. Nicméně mě rozčilovalo, že příběh nikam nevede. Vím, že to tak nějak říká už samotná anotace, ale přesto jsem čekal o něco víc. Taky mě někdy Betty rozčilovala svojí zatrpklostí a o rasismu ani nemluvě. Jsem rád, že jsem tuto knihu přečetl, měl jsem ji na seznamu už více než rok, ale asi není pro mě.... celý text

Pěna dní 1994, Boris Vian

Začátek byl docela strašidelný chaotickým stylem psaním, ale později, hlavně k závěru, jsem si ke knize našel cestu a zamiloval si jí. Vím určitě, že mi během prvního čtení, kdy jsem se hlavně snažil zorientovat v ději a postavách, uteklo hodně symbolismu, proto se ke knize určitě plánuji vrátit.... celý text

Jedenáct minut 2009, Paulo Coelho

Zajímavá kniha, od autora ji řadím k těm lepším. Moc se mi líbí, jakým způsobem se Coelho věnoval psychologii hlavní postavy, ale i popisu prostředí. Děj ubíhal velmi rychle, v žádné chvíli jsem se nenudil, deníky mě moc bavily. První část každopádně hodnotím o něco lépe než tu druhou, připadalo mi, že se toho více dělo a autor méně filozofoval. Hvězdičku strhávám za jistou "vyumělkovanost", kterou vytýkali i někteří přede mnou - příběh jako takový je nádherný, ale velmi těžko uvěřitelný.... celý text

Intimní autoportrét 2003, Frida Kahlo

Kniha je skvělá, pokud se chcete dozvědět, jakým způsobem se Frida vyjadřovala, jak přemýšlela a jak reagovala na kontroverzního Diega, do kterého byla bezhlavě zamilovaná, či jak snášela těžká onemocnění. O jednotlivých obrazech se toho příliš nedozvíte, stejně tak o dějových liniích jejího života. Proto knihu doporučuju čtenářům, kteří už o Fridě něco ví - pokud půjdete do této knihy s tím, že se dozvíte detaily o místě původu, o tom, jak se proslavila,... pak budete zklamáni.... celý text

Svědectví o životě v KLDR 2020, Nina Špitálníková

Silná kniha, člověk skoro nevěří, že je možné, aby se něco takového dělo v 21. století. Nemluvím jen o hladomoru, bídě a nedostatku léků, ale i např. o omezených účesech, vysokých školách či povolení/zákazech k řízení aut. O KLDR toho vím hodně, ale i přesto jsem se z knihy dozvěděl spoustu nových informací. Celkově hodnotím jako velmi přínosné, jak je kniha stylizována, díky čemuž nemizí surovost a pravda, líbí se mi, že autorka použila rozhovory s lidmi z odlišných sociálních tříd. Nakonec mě jednotlivé osudy tolik pohltily, že jsem knihu přečetl ve dvou dnech.... celý text

Bledý oheň 2011, Vladimir Nabokov

Cop 2018, Lætitia Colombani

Působivý román, který plynul tak rychle, že nikdy nepřišla chvíle nudy. Klobouk dolů autorce, že toto je její prvotina. Nejvíce se mi líbí celková promyšlenost příběhu, hlavních postav, jejich osudů a návaznosti. Autorka se v žádném popisu nezdržuje, jde obratně z místa, skoro to někdy vypadá, jako film přepsaný do knihy. Příběh sice působí jako velmi všední, ale přitom je velmi komplexní, snad tomu dopomáhá i délka knihy. Kniha mě velmi bavila, jediné, za co strhávám hvězdičku, je jakási "šroubovanost" některých dějových linií, předně pak u Sarah. Občas je ze čtení docela znát, jaké postavy má autorka raději a věnuje jim více pozornosti. :)... celý text

Záměrné sebepoškozování v dětství a adolescenci 2008, Marie Kriegelová

Povídky 1974, Ernest Hemingway

Povídky mě moc nenadchnuly, chyběla mi v nich hloubka, přiblížení postav, styl psaní... Skoro mi připadalo, jako by šlo o autorovy poznámky. Od autora jsem přečetl zatím jen tuto knihu a ještě "Komu zvoní hrana", proto vím, že umí psát lépe.... celý text

Láska za časů cholery 2008, Gabriel García Márquez

Román je sám o sobě velmi zvláštní, z postav cítím sympatie pouze k Fermině Dazové, všechny ostatní mi vadily svými pohnutkami a někdy i přemýšlením. (K ženám se opravdu nechovají dobře.) "Láska za časů cholery" je mým druhým dílem od Márqueze, poprvé jsem četl "Sto roků samoty", kde mě autor zmátl množstvím postav a myšlenka se tak pro mě ztratila. Tato kniha se čte lépe, ale rád bych potenciální čtenáře varoval před tím, že román se zdá být podstatně delším, než ve skutečnosti je, protože v knize takřka chybí přímá řeč a autor vše popisuje do největšího detailu. Mě kniha nadchla, protože se mi líbí, jakým způsobem autor popisuje prostředí a kulturu, jeho metafory jsou velmi nevšední. Přesně ale chápu důvody, kterými může někoho rozčilovat.... celý text

Parfém: Příběh vraha 1990, Patrick Süskind

Velmi zajímavá, ojedinělá kniha, která si mě získala už anotací. Zajímavé je, že mé nadšení nezničily ani aspekty knihy, které by mě obvykle u čtení rozčilovaly: tedy především nedostatečná hloubka postav, detailní popisy práce... Film raději oželím, ale ke knize se rád vrátím. Jen příliš nechápu, že román dostal cenu fantasy...... celý text

V jedné osobě 2013, John Irving

Toto je teprve druhá kniha, kterou jsem od Irvinga přečetl. První byla "Pravidla moštárny", která se rychle zařadila mezi mé nejoblíbenější knihy. Počítal jsem, hlavně podle hodnocení, že "V jedné osobě" bude o něco horší, ale zaujal mě nápad. K hlavní postavě jsem si taky našel cestu, i když jsem jí ne vždycky rozuměl. Nejlépe hodnotím autorovy vyprávěčské schopnosti, dialogy a hloubku postav. Byť v knize není tolik přímé řeči, nikdy jsem se nenudil. Hvězdu nicméně strhávám za jistou nelogičnost příběhu, která mě ke konci začala rozčilovat. Nepíšu nyní ani tolik o tom, že autor koncentruje velké množství LGBT+ lidí do maloměsta (což je velmi nepravděpodobné), ale o tom, že spousta těchto postav končí prakticky stejně, z čehož mi připadalo, jako kdyby autor nevěděl, co si s nimi počít. Nebýt závěru, dám pět hvězdiček. Ve výsledku mě ale kniha velmi bavila.... celý text

Mrtvá a živá 2007, Daphne du Maurier

Velmi zajímavá kniha. Začátek se trochu vlekl, ale s přibývajícími stranami příběh nabíral na intenzitě. Moc se mi líbí psychologie hlavních postav, ale i vylíčení anglického prostředí a rozporuplných emocí. Styl psaní mě taky nadchl, kniha nepůsobí, že by byla napsaná ve třicátých letech. Konec pro mě příliš překvapivý nebyl (komentáře na Databázi prozrazují bohužel až moc), ale i tak jsem si ho moc užil.... celý text

Vlny 2008, Virginia Woolf

Jana Eyrová 2006, Charlotte Brontë

Jedna z knih, ve které hlavní postava nepřipadá čtenáři jako postava, ale jako reálný člověk. Vykreslení psychologie Jany Eyrové, její kladné i záporné stránky, ale i dalších hlavních postav, se Charlotte velmi povedlo. Moc se mi líbí celková kompozice příběhu, zaujal mě i nápad, neotřelé popisy lásky a lidských myšlenek. Kladně hodnotím i styl psaní, ve kterém se hezky míchá poetičnost, ale i jistá přímočarost. Každé slovo v románu má své místo, stejně jako postava. Dialogy mě taky velmi bavily. Nejlépe hodnotím konec, ten se je opravdu nádherný. Vím, že ke knize se někdy zase vrátím.... celý text

Kdo chytá v žitě 2010, J. D. Salinger (p)

Půl na půl. Prvních padesát stran jsem přečetl jedním dechem, jak mě kniha bavila, pak jsem dalších třicet ztratil zájem, a tato fáze byla nahrazena dalším ponořením se do knihy, abych v závěru cítil zmatení. Holden je opravdu zajímavá, nezapomenutelná hlavní postava, a kupodivu jsem si k němu dokázal během čtení najít cestu. Líbí se mi, jak popisuje prostředí a lidi okolo sebe. Styl psaní mě docela otravoval, ale chápu, proč je tak kniha napsaná. S čím jsem nejvíc bojoval, byly nerealistické příhody, do kterých se Holden zapletl - někdy se choval a přemýšlel jako o dost starší člověk, někdy zase o dost mladší. Hlavu mi docela zamotal konec, který byl velmi useknutý a já si říkal: "Aha??" Jsem rád, že jsem si tuto klasiku přečetl, ale chyběla mi v ní větší hloubka a surovost, která mi v případě Salingera připadala dost vlažná. Bukowskiho taky příliš nemusím, ale v konfliktních postavách, jež se potloukávají pubertou, je lepší. Za mě zkrátka průměr. Nevím, jestli se ke knize někdy vrátím.... celý text

Kladivo na čarodějnice 2007, Václav Kaplický

Jedna z knih, o které si nedovedu představit, že bych se k ní ještě někdy vrátil. Zároveň jsem velmi pyšný na to, že se Čechy mohou pyšnit takovým románem a spisovatelským talentem. Kaplický odvrací pozornost od naturalistických popisů mučení, ale spíš se zaobírá postavami a celkovou atmosférou, jež je velmi hutná a bezvýchodná, zároveň strašidelná v tom, že si čtenář během čtení uvědomí, že lidé se jen tak nepoučí. Děj je předvídatelný, v půlce je každý schopen odhadnout, jak všechno dopadne, ale zajímavé jsou myšlenkové pochody důležitých lidí, kteří v procesech byli zapojeni, a kteří podlehli zbabělosti a strachu, a taky těch, kteří jsou vlivem nátlaků zcela odevzdáni děsivé hře o moc a peníze. O této části historie příliš nevím, o čarodějnických procesech jsem měl zcela jiné představy: například jsem měl za to, že procesy byly rychlé, že na ně nebyla potřeba taková spousta lidí a, hlavně, že nebyly tak dobře finančně ohodnocené. Skvělá, hutná kniha, nemohl jsem ji přestat číst.... celý text

Stopařův průvodce Galaxií 2002, Douglas Adams

Bohužel mě kniha příliš neoslovila. Začátek byl velmi slibný, ale pak jsem ztratil zájem. Styl pro humor autora hodnotím tak 50 na 50, někdy mě opravdu pobavil, jindy mi přišel na sílu. Nápad je zajímavý, ostatně kvůli tomu jsem začal sérii číst - líbilo se mi pojetí "sarkastického Sci-Fi", které si dělá srandu z lidí. Největší počet hvězdiček nakonec ale strhávám za strohost. Myslím si, že by se mi kniha líbila více, kdybych věděl více o hlavních postavách a kdyby mi autor poskytl i nějaké detailnější informace o prostředí, ve kterém se postavy nachází. Dialogy jsou někdy... takové neúplné, o ničem. Připadalo mi, jako kdybych četl komiks bez obrázků. Uvidím, jestli si přečtu další díly ze série.... celý text

Pýcha a předsudek 2008, Jane Austen

Příjemné překvapení. Pokud existuje kniha, kterou mám na seznamu už možná pět let, ale vždy jsem se jí vyhýbal, pak je to právě tato. Vždycky jsem si ji chtěl přečíst, ale měl jsem strach, že budu zklamaný. Očekával jsem příliš přeslazený příběh, kýčovité rozhovory a vyumělkovaný konec. A ejhle, mě to moc bavilo! Příběh sám o sobě je velmi snový, věřím, že dívek s osudy Elizabeth po světě v té době opravdu moc nechodilo. Moc se mi líbí styl psaní, kladně hodnotím dialogy. Taky mě zaujalo, že všechny postavy mi připadají hluboké, byť jsou popsány a chovají se poněkud ironicky a tak, že jejich charakterové vlastnosti jsou dotáhnuty do extrému. Popis doby je taky skvělý, myšlenkové pochody matek vdávajících dcer mi připadají úsměvné. Trochu škoda, že jsem se knize tak dlouho vyhýbal, nicméně za sebe doporučuji dál!... celý text