Elsinor024
přečtené 732
Tajemná řeč genů
2024,
Ivana Karásková
Velmi dobře vedený rozhovor, ve kterém se dozvíme novinky i různé zajímavosti z genetiky, jako je třeba mnoho milionů let trvající degradace chromozomu Y, nebo že zákládní cestou organismu je ta samičí. Muž je přídavek, takový pokus přírody, říká pan doktor v podstatě. (Bible tedy nemá pravdu v tom, kdo byl stvořen první, je to přesně naopak;) Líbí se mi, že se autor nebojí nekorektních témat, také nezavrhuje epigenetiku, jako stále ještě mnoho lékařů. Dokonce připouší, že na délku dožití se podílí náš životní styl až v 84 %. Byť nemusím nutně souhlasit úplně se vším a občas se najde malá chybka jako například ta, že princ Philip nebyl pravnuk Alexandry, matky ruského následníka Alexeje - to ani nemůže, celá rodina byla bolševiky zastřelena -, ale její matky, velkovévodkyně Alice. Nebo spisovatel a neurovědec Sam Harris sice může předkládat, že se náboženství vyčerpalo, ale jinak celkově hodně spiritualitu prosazuje, viz jeho kniha Spiritualita bez náboženství a i jiné texty. Ale když to shrnu, je kniha přínosná a jsem ráda, že se mi dostala do ruky.... celý text
Tajemství letního odpoledne
2014,
Kate Morton
Pěkně napsané a dobře vystavěná dějová linka, která se na konci poskládá dohromady. Kate Morton má dar popisovat děj tak, že ho vidíte před očima jako film. Četla jsem v létě u vody a nelituju, i když mám pár výhrad k některým nedomyšleným detailům. Například (Spoiler!) : Když Vivien manžel otevíral všechny dopisy, jak to, že si nevšímal těch, které dostávala od své vychovatelky, ze kterých se mohl mnohé dozvědět? Zvlášť, když na konci je zásadní zvrat kvůli něčemu podobnému, o čem se z jiného dopisu dozvěděl... Atd.... celý text
Ultrazpracovaní lidé: Proč nemůžeme přestat jíst věci, které nejsou jídlo, a co s tím?
2024,
Chris van Tulleken
Velmi dobře napsaná kniha. Otevírá nám oči, jak moc se změnila a mění naše strava za posledních pár desítek let. A jaké to má následky. Je to vlastně na první pohled patrné, jen co vkročíme do supermarketu. Moře barevných krabic a vaniček plných ultrazpracovaného jídla. Zájmem velkých potravinářských korporací jsou peníze, nikoliv zdraví konzumentů. Tomu je všechno podřízeno. UPF jsou vytvořena tak, aby obcházela náš mozek a my jsme se stali nenasytnými Otesánky. A tytéž korporace si potom například starostlivě pořídí firmy na potravní doplňky, které ovšem mají hasit problémy, co jejich produkty samy vyvolávají. A ejhle, dvojitý výdělek! A Chris van Tulleken kromě jiného odpovídá i na častou otázku, která aditiva jsou ještě přijatelná: žádná. Zároveň autor nepůsobí jako fanatický aktivista s jedinou pravdou. Všechno je předložené klidně a bez nátlaku. Jezte si co chcete, já jen nastiňuji fakta, kam vaše cesta může vést a také často vede. Líbí se mi v knize citovaná slavná věta jiného odborníka M. Pollana, která veškerý výzkum kolem potravin geniálně jednoduše shrnuje: Jezte jídlo. Hlavně rostliny. Ne moc.... celý text
O andělovi
2024,
Pavel Čech
Tohle je tak pěkné:) Anděl spící v lípě. Pavla Čecha inspirovaly k napsání knihy nádherné Skácelovy verše: novému ránu rožnem svíci je neznámé a nemá tváře jak anděl v dřevu lípy spící a čekající na řezbáře Jako obvykle, je tady všechno podmanivé, snové a vzbuzující tajemně (ne)známé pocity, co se prosakují hluboko do duše. Přátelství lípy a dubu, ochraňují se a jsou si blízcí. Vzpomněla jsem si na knihu Tajný život stromů od lesníka P. Wohllebena. Jak spolu tito nehybní tvorové komunikují, sdílí informace, pomáhají si, pamatují. A bůhví, kdo v nich všechno dřímá:)... celý text
Jednou budeš Arab 6: Dospívání na Blízkém východě (1994-2011)
2023,
Riad Sattouf
Konec vyprávění o divoké jízdě Riada Sattoufa jeho mladým životem. Lehké spoilery:) Vůbec se nedivím, že hlavní hrdina pocítil nutnost navštěvovat psychoterapeutku. Podle jeho líčení, i když asi trošku přibarveném, byl mladíkův život jedna souvislá katastrofa s pár malými světlými chvilkami. Což nakonec paradoxně může být přínosné. Ale kdo by si sám svobodně vybral naprosto nefunkčního otce, který rodině pouze škodí? Nedělá to ze škodolibosti, jen je ovlivněný náboženstvím a vírou ve svoji neochvějnou pravdu. Matka se svojí depresí a negativitou rodinné pohodě nepřidává, ale zoufale se snaží přežít všechna trápení a řešit nahromaděné problémy. Do toho všeho chátrající prarodiče. Riad k tomu všemu přidává své osobní lapálie a kotrmelce. Tento díl mi přišel nejvíc depresivní, i když jeho celkové vyznění a konec celý příběh posunou do světlejších barev. Velmi dobrý komiks, za mě lepší než jinak výborná Persepolis M. Satrapi s podobným tématem. Riadův život vám dlouho uvízne v paměti a připomene, jak je důležité negativitu ze svého života pouštět dál, nehromadit ji a neutápět se v ní. A při jiném úhlu pohledu třeba zjistit, že to byl vlastně milník, který ukazoval správným směrem.... celý text
O češtině s Karlem Olivou
2022,
Ivana Karásková
Jak už psala kolegyně níže, je to docela zábavné, ale povrchové počtení o naší mateřštině. Dozvíme se pár lahůdek ze slovní archeologie, jako například kde se u nás vzal lanýž, skořice, Vánoce, mlýn... Velice zajímavé mi přišlo i vysvětlení, proč se v Anglii slova jinak píší a jinak vyslovují. S čím bych si dovolila drze panu Olivovovi oponovat, je historie přechylování ženských jmen. Podle něj přípona -ová neznamená, že se dříve myslelo: toto je žena Novákova, Balvínova, Mrkvičkova, nýbrž prý značí příslušnost k rodině. To se opravdu zdráhám souhlasit. Také mi občas přišlo, že bezpochyby vysoce vzdělaný pan profesor s chutí malinko dává výborně připravené paní Karáskové najevo svoji převahu. Nicméně jsem si knihu přečetla docela ráda.... celý text
Hodinářova dcera
2019,
Kate Morton
Kniha mi byla doporučena jako dobrá oddechovka na dovolenou. Román je utkaný z více příběhů, které se postupně propojují. Všechny jsou dobře odvyprávěné, nejslabší je možná linka s hrdinkou v současnosti. Autorka umí do děje vtáhnout, jdou jí popisy situací. S čím mám ovšem nepatrný problém, je logika. Už si toho všimla spousta lidí v komentářích níže. Hlavní událost románu je i dle mého názoru málo pravděpodobná. (+ SPOILER pro ty, kdo už mají přečteno) 1) Silná žena, která najednou nepochopitelně úplně ochromí před násilníkem, kterého se dříve nijak moc nebála. 2) Když jsem v nouzi a někoho slyším, jak mě volá, ještě navíc nejmilovanější osoba mého života, mohu přeci křičet a bouchat. Ne tiše sedět a čekat na smrt. Kdo by to udělal? A proč? 3) Stejně tak nepochopitelné chování Lucy. Třináctiletá dívka úplně zapomene, že někoho schovala v nebezpečné skrýši, ještě někoho, kdo je jí blízký, a tak nějak si myslí, že se osoba buď zachránila sama nebo jí někdo asi pomohl, no. A také úplně na x let zapomene, že vlastně u ní zůstal nejcenější rodinný šperk. Škoda, autorka má určitě talent, jen by chtělo dopilovat uvěřitelnost děje:)... celý text
David Hecl: Mluví k vám kapitán
2021,
Martin Moravec
Rozhovor novináře s elitním pilotem, ve kterém se dozvíte spoustu informací o létání. Já jsem teprve díky panu kapitánovi pochopila, jakou chybu jsem loni udělala při letu a proč mě bolelo břicho. Jak to, že to nikde nepíšou? :-) Kteří pasažéři jsou nejčistotnější a naopak, kteří se s čistotou moc nekamarádí? Je to asi tak, jak byste odhadli. Služebně navštívit 86 zemí je skvělé, ale na druhou stranu máte permanentní život kočovníka, který se asi moc neslučuje s rodinným životem. Svěží, upřímné, jen na konci už jsem trošku přeskakovala odstavce. Ale celkově dost dobré. "Kolik vzletů, tolik přistání," jak prý se říká mezi piloty, přeji sympatickému kapitánu Heclovi.... celý text
Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí
2023,
Danka Štoflová
Danka Štoflová je žena nadaná v mnoha směrech. Podle všeho dost dobrá malířka i výborná spisovatelka. A hlavně skvělá indiánská manželka:) Přirozené, upřímné a někdy trochu fiktivní vyprávění o životě Češky mezi indiány kmene Čerokí. Je často znát, že autorka má ráda humor a cítí se v něm dobře. Vlastně i se svým mužem se tak seznámila, smíchem. Život mezi indiány není jednoduchý, neuznávají soukromí, pšoukají ve společnosti, mluví o všem možném až moc otevřeně, dost pijí, hodně kouří, dokážou být tvrdí a nelítostní. Ale zároveň na rozdíl od nás jich pár zůstalo ještě napojených na frekvence, kterým už my dávno nerozumíme: Jak mluví les, zvířata, voda, obloha, hvězdy. A uvědomují si moudře, že "Manitouovi i Matce přírodě je úplně jedno, jestli přežijeme", nemodlí se k nikomu. Přijímají nevyhnutelné, i třeba to, že život v lese není úplná pohádková idylka. Někdo se může utopit, spadnout ze stromu nebo ho roztrhají vlci. Přesto jsou mnohem víc v klidu než my, rádi za každý den, který přežili. Přiznám se, že ze začátku jsem si musela zvyknout na to, že děj vůbec není vystavěn chronologicky, ale skáče se podle tématu. Což by mi možná u jiných příběhů vadilo mnohem víc, ale tady kupodivu to až tolik nerušilo. Hlavně proto, že kniha má vyšší ambice než jen odvyprávět příběh.... celý text
Tajemství šťastných vztahů
2022,
Denisa Říha Palečková
Líbí se mi, že autorka vede své klienty k tomu, aby se učili být nejdříve štastní sami za sebe, než aby tuto odpovědnost házeli na partnera. Ten je jako bonus (někdy úžasný a naplňující), ale radost ze života si musí každý hlídat a udržovat sám. To je základ Denisiných rad. Také s ní souhlasím v tom, že mužský a ženský mozek funguje odlišně a je to třeba mít na paměti. Jiným způsobem si doplňujeme endorfiny, jinak řešíme problémy. A můžeme v tom při dobré vůli oba najít doplnění, obdivovat, jak to příroda zajímavě zařídila:) Je také hezké, když si čtete o někom, kdo žije svůj život snů, je spokojený, práce ho nesmírně baví a ještě pomáhá jiným lidem doladit nebo úplně přeměnit svůj život (většinou) k lepšímu.... celý text
Království slepých
2022,
Louise Penny
Louise Penny je osvědčená kvalita. Čtenářská pochoutka, kdy celý děj vidíte plasticky před sebou, v příběhu je vám po většinu času příjemně, na jazyku cítíte chuť kávy a horké čokolády s čerstvými croissanty z bistra Gabriho a Oliviera, pochoutky servírované Reine-Marie na velkém dubovém stolu, u toho jste ve společnosti, kde se všichni podporují a drží při sobě, i když se neustále s láskou popichují:-) A protože už má autorka tak vysokou laťku, dovolím si jednu připomínku. Začátek a prostředek knihy jsou skvělé, ke konci napínavé. Ale přijde mi, že na úplném konci jsme ošizeni o větší seznámení s motivem pachatele, jeho reakcí na odhalení a popisem, jak vlastně k samotnému zamordování (i když u LP většinou decentní, žádné krváky a kruťárny) došlo. To mi začíná přes všechny nesporné kvality příběhu trochu vadit. Ale další díl série si určitě zase přečtu.... celý text
Nejrudější růže rozkvétá
2021,
Liv Strömquist
Autorku jsem znala už z Ovoce poznání, což byl zajímavý výčet nesmyslů, které o ženském těle po staletí panovaly. V Nejrudější růži se dost filosofuje, ale tak, aby to bylo zábavné a nenudilo. Lehce a hravě. Pobavil mě všudypřítomný Leonardo DiCaprio jako příklad muže, který bere ženy, své přítelkyně (maximálně je u sebe nechává do 25 let), jako spotřební zboží. Liv uvažuje nad tím, co je vlastně opravdová láska, jak se projevuje a jak ji udržíme. Nešetří Sokrata ani Thésea, ale klidně zobrazí i první známou stíhačku, milenku lorda Byrona - Caroline Lamb. Mně se líbilo autorčino přirovnání vztahu dvou lidí k minináboženství, které má své osobité rituály, řeč, uctívání a modlitby ve svém vlastním chrámu. A čím víc svobodněji a radostněji se praktikuje, tím víc naše víra narůstá. A může trvat až do konce života.... celý text
Krev s příchutí šampaňského
2023,
Kamila Boudová
Autorku jsem neznala a ke knize se dostala náhodou. A přišlo velké překvapení. Dlouho jsem nečetla tak originální příběh. Toxický život s Modrovousem, který nám má otevřít naše třinácté komnaty. Posunout nás dál v chápání sebe sama i světa. Zpevnit nás a probudit. A nebo nás udolat a zabít. I když tohle všechno chápeme, je jeho hypnotizování tak silné a neodolatelné, že stále dokola selháváme. Černý anděl Modrovous umí být i nelkaskavější bytost na zemi. A my chceme, aby nás ta laskavá bytost před Modrovousem ochránila. Zraněné malé dítě v nás hledá bezpečí a ochranu. U druhých, ne u sebe. A teprve když přijde rána velká, je šance se probrat z omámení. Vzpomněla jsem si na Benoite Groult: "To princ nás uspává a teprve píchnutí o trn nás probudí." Kniha je plynoucí řeka emocí a pocitů, děje až tolik nenajdeme. V tom proudu občas vyplavou na povrch velká moudra, která se tam objeví jako záchranné vory. Asi nejlepší česká kniha, kterou jsem v poslední době četla.... celý text
Umění nemoci
2023,
Jan Vojáček
Přikláním se k tomu, co autor píše. Nenechat si vzít ani nepředávat lékařům zodpovědnost za své zdraví. Brát je jako průvodce na cestě léčení, kteří se mohou mýlit. A vědět, že největší zodpovědnost mám stále já, i právo rozhodnout se proti jejich vůli. Mnohokrát jsem viděla, u sebe i svého okolí, že tento přístup je nejlepší. Pokud jde o akutní medicínu, tam je to bez debat, což i JV nepopírá. Tam jsou naši lékaři hodni obdivu a je to v jejich rukách. U chronických obtíží už je to mnohem složitější a platí výše uvedené. Klasická a opakované přirovnání k trojnožce. V souladu musí být strava, pohyb, psychika. Pokud přijde nemoc, je dobré se zastavit a zamyslet nad tím, kde je nerovnováha a kde je třeba doladit. Židle drží na všech třech nohách společně. Pilulky jen potlačí příznaky, ale nerovnováhu nevyléčí a ta se projeví víc nebo třeba jinde. Vzít si je, když už opravdu není zbytí a udělali jsme všechno, co bylo v našich silách. Nebo je brát dočasně a mezitím pracovat na vylepšení. Samozřejmě, pokud je nemoc pokročilá, někdy zbytí není. Ale věřím, že vždy se dá něco zlepšit. Kniha mi přišla napsaná s pokorou k životu i pacientům, více takových.... celý text
