harrym
přečtené 27
Strnadův efekt
2023,
Jan Kotouč
Pěkně se to čte, ale nemá to žádnou hloubku. Začátek s Byrokratem je pěkně vypilovaný, je radost ho číst. Od poloviny knihy už to upadá trochu do repetivnosti. A je velká škoda, že byrokrat nedostal víc prostoru a jeho linie je v zásadě zcela upozaděna. Určitě by bylo zajímavé, kdyby se např. Byrokratické ústředí nebo rasa xyz pídila po průběžném reportu ze zakázky a Byrokrat se z toho snažil nějak vykličkovat. Dál mi vadí trochu logické nelogičnosti. Byrokrat se pohrdavě vyjadřuje o životních formách na bázi uhlíku, ale přitom mu nevadí, že celá biosféra (kterou chce zachovat pro rasu xyz) je na bázi uhlíku.... celý text
Gentleman v Moskvě
2018,
Amor Towles
Pěkná kniha, žel nemohu dát 100%. Je cítit, že autor měl nastudovanou rusko-sovětskou historii, ale i tak brouzdal jen po povrchu. Pokud někdo čeká, že se mu při čtení této knihy dostane současně dějepisné průpravy, bude zklamán.... celý text
Hlídka na konci vesmíru
2022,
J.S. Dewes
Hrozná slátanina. Zpočátku to vypadalo nadějně, námět nadějný, ale pak se to nějak podělalo. V prvé řadě mě prudí že tam autorka používá pseudolatinské hodnosti, což vám vnáší do hlavy zmatek. Proč tam proboha nemohla nechat klasické seržant, poručík, kapitán, major, plukovník atp.? Proč vymýšlela nějaké excubitory a podobné ptákoviny? Dialogové interakce mezi postavami vyznívají velmi dětinsky, no to jsou dialogy že by jeden kvílel... Dále klasický nedostatek - příliš mnoho postav v příběhu. Je mi záhadou, jak tohle může mít %.... celý text
V mrtvé zóně
2023,
Jakub Mařík
Už to začíná být krapet otravné. Děj se posunuje dopředu jen nepatrně, a to už jsme u 4. dílu. Nemůžu se dost dobře donutit k tomu, tu knihu dočíst. Autor si to naplánoval až moc šablonovitě, šlo to zcela jistě trochu vylepšit a zatraktivnit. Např. Sépiané mohli být mnohem více odlišnější od lidí - jak po stránce fyziologie, tak i stylu přemýšlení. Co se týče "korzárů", tak tam mi připadá až příliš neuvěřitelná a otravná ona 100% spolehlivost jejich asimilačních technik. Defacto to jsou borgové. Ale i u těch borgů ve ST se to snažili autoři aspoň nějak občas ozvláštnit, např. že se podařilo uchovat u nějakých jedinců i přes asimilační proces individualitu atp. Tady prostě korzáři jedou jak kombajn dále a neohroženě vpřed. Což vyznívá svým způsobem paradoxně. Jelikož rasa s tak vysokým technologickým potenciálem nemá prostě z logiky věci důvod dobývat a bužírovat na o řády méně vyspělých rasách. Můžou si prostě a jednoduše "zasimilovat" celé neobydlené planety. Je to asi tak něco podobného, jako kdybych já měl nutkavou potřebu obrat nějakého homelesáka na vlakáču o jeho 23,50 Kč co má po kapsách, za situace kdy vlastním "stroj na peníze". To množství jmen a postav mě taky s**e, já si to nepamatuji a většina čtenářů taky ne. Já to prostě beru tak, že nějakej hejhula nebo hejhulka něco udělá, a naprosto mi uniká, jestli to má nějakou spojitost s něčím před 2 díly, protože si ta jména stejně nepamatuji. Dovětek: Tak jsem to dočetl... No co na to říci, nechci spojlerovat. Konec 4. dílu mi připadá takový násilně useknutý - s ohledem na to, že děj se 4 díly vlekl jak sopel, tak začátek rozuzlení na konci 4. dílu je až překvapivě překotný. Podstata korzárů je sice trochu překvapivá, ale něco podobného jsem ale v zásadě očekával.... celý text
Oběť bez tváře
2017,
Stefan Ahnhem
Co k tomu říct: Je to uměle natahované. Hlavní hrdina a nejen on, se chvílemi chová nelogicky. V půlce knihy je krapet drhnoucí "výměna" pachatele. Pro českého čtenáře knihu dosti komplikují Švédsko-dánské reálie, v kterých se zkrátka neorientujete dostatečně svižně a pochybuji, že to někdo čte (poslouchá) s atlasem v ruce. A je jich tam fakt hodně. Fakt hodně je tam i postav, což je obecně pro mě problém, protože má pak člověk problém se orientovat v ději.... celý text
Invaze ženců
2018,
Gregg Hurwitz
Popravdě, kniha mě dost zklamala. Nevím zda to je překladem a/nebo stylem psaní autora, ale vyprávění mi připadá dost křečovité a neumělé, jako kdyby to byla snad prvotina nějakého puberťáka. Originální myšlenka v knize je v zásadě jen jediná, jinak je to v zásadě dosti skřípající sotvasourodá vykrádačka myšlenek z jiných horror a postapo knih. Postavy nejsou nijak zvlášť vykreslené, ani příliš uvěřitelné. Při takové kvalitě knihy jsou to vyhozené peníze.... celý text
Legie prokletých
2002,
Sven Hassel (p)
Určitě neupírám autorovi, že prožil peklo. Ale nechápu, proč to peklo v knize "přikrášluje" až do absurdna. Zřejmé je to zvláště v úvodu, kdy např. v jednom odstavci (popis výcviku) píše, že měli z dlaní cáry masa (dokonce jim z nich visely), a hned o kus dál, že museli cídit a čistit zbraně xkrát za den. To se ale s cáry masa místo dlaní moc nedá, že. A je tam ještě pár dalších věcí, které nezní moc uvěřitelně a autor zjevně skutečnost ještě náležitě "přikrášlil".... celý text
Pán hor
2022,
Kristýna Sněgoňová
Co napsat, Sněgoňová je prostě o půl hvězdičky míň než Kotleta. Paradoxně se mi víc líbil úvod příběhu ve vesmírném cirkusu než konec. Konec už byl spíše takový z povinnosti.... celý text
Dobrodruh
2020,
Katherine Rundell
Mno, nevím. Je to celkem pěkná knížka, ale popravdě netuším, co z toho autorka chtěla vytvořit. Začátek vyzněl celkem dobře, ale pak je celkem prudký zlom, ty kecy s dobrodruhem to stočily zase jinam.... celý text
Pošťák
1998,
David Brin
Klasika žánru, nemohu dát méně než plný počet. Příběh o člověku, který své životní poslání začal vlastně díky náhodné souhře okolností jako sobecký podvodníček vidící jen krátkodobou příležitost, ale pak prozřel a pokračoval za mnohem vyšším cílem, kterým překročil vlastní stín. Za kultovku považuji i nedoceněný film Kevina Costnera, natočený na motivy této knihy - nejde sice o perlu kinematografie, ale některé momenty tam jsou fakt silné a ten film doslova zraje jako víno (podobně jako Vodní svět).... celý text
Zrádcové Říma
2021,
Simon Scarrow
Je trošku cítit, že autorovi zvolna, mírně, nenápadně, dochází dech. Čtení nabírá a má repetitivní charakter. Popravdě, nevím kolik dílů chce ještě napsat, materiálu pro děj je ještě víc než dost - tak nejmíň na 40-50 dílů celkem. A povstáním Boudiccy to skončit nemusí. Cato se narodil pravděpodobně v roce AD 25, Macro v roce AD 10. Oba tedy bez problému mohou ještě dožít konec vlády Nera (AD 68), "oblíbence" Vitellia jako císaře (AD 69), i nástup Vespasiana jako císaře (AD 69).... celý text
Studené světlo hvězd
2021,
Pavel Fritz
Povídky jsou až na výjimky depresivní a v zásadě si jsou svým psychopojetím velmi podobné. Prakticky každá povídka je založena a nabalena kolem jediné klíčové pointy, která by šla shrnout do pouhých 2-3 vět. Na jednu stranu to čtenáře může zahřát u srdce, protože si řekne, že povídku poklidně strávil a pochopil bez pochyb její finální pointu, na stranu druhou s odstupem času povídky působí prázdně, protože si člověk uvědomí, že by jejich kostra fakt šla shrnout do pouhých 2-3 vět... Ale jinak dobrý...... celý text