Kakiko
přečtené 284
Vražedná pomsta
2010,
Suzanne Collins
Popravdě nevím, co si mám o tomhle dílu myslet. Musím říct, že se autorka v psaní zlepšila, ale i tak jsem přeskočila asi tak 1/3 knihy, protože to byla jednoduše nuda, nuda a zase nuda. + Autorka se nepatrně zlepšila v psaní, ale stále to nebyla žádná sláva. + Už to bylo o trošku drsnější a napínavější, ale jen o trošku. :D - Její přirovnávání. Jedno z nich mě fakt dostalo do kolen, bohužel už si ho nevybavím, ale bylo tak nesmyslný, že jsem se musela smát. - Vztahy, vztahy vztahy. - Odboj jde díky ich formě do kytek. Člověk neměl šanci zjistit, jak se vše vyvíjí. - Katniss má do hrdinky hodně, hodně daleko. Vždyť ta holka nic nedokázala. Pokusila se sníst blbý bobule, zabila moc, moc, moc lidí (asi tak tři celkem?), aby přežila, a vyprovokovala revoluci (doteď mi uniká, jak se to sakra mohlo stát.) - Peeta je asi ten nejneschopnější mužská postava, o které jsem kdy v životě četla. Ke všemu je to nesympatickej vůl. Co se filmu týče, ten se mi fakt líbil. Jediný, na co jsem byla alergická, byl projev Katniss a ostatních. To fakt museli, když se někomu něco stalo, slyšeli něčí hlas, tak hystericky ječet? Omg. Ale jo, jinak film značně převyšuje knihu a to se říká, že filmy jsou horší.... celý text
Démon
1954,
Michail Jurjevič Lermontov
Nádherný příběh ve verších. Čtení jsem se užívala. Určitě se k němu ještě vrátím. Tohle dílo je krásné.
Aréna smrti
2010,
Suzanne Collins
Štve mě, že musím být zase kritická, ale bohužel to jinak nejde. Nejdříve se pozastavuji nad hodnocením a nad tím, že je to 14. nejoblíbenější kniha! Jak? V první řadě jsem po celou dobu měla pocit, že to nepsala dospělá ženská, ale nějaká mladá holka, která se psaním nemá zkušenosti. V podstatě styl, jakým píše, není ničím zajímavý. Je jednoduchý, nepoutavý. Asi bude jednodušší, když své pocity rozdělím na plusy a mínusy. :) + nápad Ano, pravda je, že zde máme Běh o život nebo film Battle Royal, ale stále si myslím, že je to téma, z kterého by šel udělal trhák, z něhož by všichni padali na kolena. Suzanne na tohle ale neměla. Tím jsem asi vyčerpala všechny plusy. :D - jednoduchost příběhu. Je to tak. Paní spisovatelka v podstatě nepromyslela, vše nám na talíř servírovala moc jednoduše. Sakra, takhle tomu nikdo nemůže uvěřit. - ich forma To byl taky průser. Celou knihu jsem bojovala s ničím zajímavou Katniss a přitom by bylo zajímavý podívat se třeba do hlavy tomu "velkýmu" drsňákovi Catovi. To by si ale musela pohrát trošku víc s psychikou postav, že. - psychika postav Tohle přeci muselo přijít. Já nechápu, jak něco takového může spisovatel odfláknout! Postavy byly nemastný neslaný. Díky ich formě nám bylo pouze sděleno, tohle je prý šílenec, věř tomu. Já tomu nevěřím. Sorry, ale i já umím zabijáka psát líp než Suzanne C. a to jsem velmi sebekritická! Katniss je kapitola sama o sobě - nuda, nuda, nuda. Naivní holčička, která je ale velká hrdinka, i když udělala v podstatě velký hovno. Navíc se nijak nevyvíjí. Pokud bych já byla v nějakých takových hrách, změnilo by mě to. Každýho by to změnilo. Ale v téhle knize se lidi neměnili. - nereálnost Souvisí to asi se vším řečeným výše. Co si Katniss myslela, to byla pravda, co viděla, to byla pravda. V podstatě byla ta holka dokonalá!!! Vůbec nechápu, jak mohla všechny tak skvěle odhadnout. To je šílenec, to zabiják, to mazanej zloděj. Věřte tomu ne, ta holka má pravdu. Tečka. Čau, nechci se o tom s vámi dál bavit (jakoby za autorku, rozumíte snad). - málo brutality Asi jsem trochu psychouš, vím to i o sobě. Ráda vytahávám z lidí střeva a trhám je na kusy. Prosím vás, ale jen na papíře, jasný? :) To mi tam chybělo. Když se rozhodnu psát knížku o zabíjení, tak se mu taky věnuji, ne? Mně nestačí, když někdo po někom hodí oštěpem. Tady nejde o to, že se mi to líbí. Z těchto věcí je mi blbě, i když je sama píšu, mimochodem, je mi blbě, i když vidím větší množství krve. Ale v týhle knížce je to nutnost sakra! Tohle je hra o život! A když se o smrti autorka zmíní jen bokem tak tomu trochu starší čtenář jednoduše nevěří! Ale to je s dalšími x věcmi v knížce. Ještě jsem zapomněla na jedno mínus: žádné napětí! Jako pardon, ale lidi, kteří o týhle knížce tvrdí, že byla napínavá, tak asi v životě nečetli napínavou knížku. Tady se napětí rovnalo dokonce mínusům! Žádný momenty překvapení, žádná nedočkavost, jak to dopadne, žádné neklidné vrtění na židli a rychlé čtení řádků, abych už sakra věděla, jak to dopadne. Tohle šlo naprosto okolo mě. To asi tak vše, co bych k tomu řekla. Nechci zde dávat jednotlivé příklady z knihy a spoilerovat. Předem říkám, že pro lidi v mém věku (19) tohle není. Podívám se na filmy a tu trilogii snad dočtu. Ale zcela jistě vím, že se ke knize už nikdy nevrátím. Autorka měla dobrý nápad, kniha měla obrovský potenciál, ale bohužel se stalo to, co se poslední dobou stává dost často - autor na to nemá. V hodnocení jsem se slitovala, řekla jsem si, že nebudu zlá, jinak mám chuť tomu dát tak 10% za snahu.... celý text
Deklarace smrti
2013,
Gemma Malley
Nedočetla jsem. Kniha zklamala na plné čáře. Ze začátku mě to docela bavilo, ale pak se příběh začínal táhnout. V podstatě tam nebylo nic, co by mě nějak extra zaujalo. Některým věcem jsem nevěřila, což je špatně. Čtenář by příběhu věřit měl. Chyběly nějaké větší zápletky, podrobnější děj... A ke všemu ani autorčin styl psaný nebyl ničím zajímavý.... celý text
Prvních 100
2014,
Kass Morgan
Celá kniha byla jedna velká KOMEDIE! Jsem snad jediná, kdo si myslí, že se v knize řešili jen mezilidské vztahy? A všechno ostatní šlo do pozadí. Čau! Takže jsem se v podstatě dozvěděla jen, kdo s kým, jak, proč. Nějaké podrobnosti o nukleární válce, o politice na palubě vesmírné lodi, o systémech vesmírné lodi. Autorka vysvětlila vždy jen pár větami. Ne, to mi k uvěření vážně nestačí. Postavy se mi nelíbily. Byly bez charakteru, pořád se jen topily v depresích, protože je jejich drahá polovička nechce. A tak dále. Bellamy byl skvělý lovec. Asi se tam někde neznámo ve vesmíru naučil, jak lovit zvěř a správně ji vykuchat, aby nezkazil maso, že. Tomu určitě budu věřit. Tak jako budu věřit v lékařské schopnosti Clarke, když v knize bylo pouze zmíněno, že studovala. Zklamání. A opravdu velké. Nevím, jestli mám číst další díl, protože to určitě bude to samé dokolečka. Ta už mě nemiluje, tenhle se líbal s touhle... Na to asi nemám. :D... celý text
Kostičas
2014,
Samantha Shannon
Knihu jsem dočetla a jsem ráda, že jsem to nevzdala, protože se jedná o, podle mého skromného uvážení, skvěle promyšlený příběh. Začátek byl pro mě těžký a právě v začátcích knihy jsem měla nutkání čtení ukončit. Radím vám, přeneste se přes to, protože nebudete litovat. Příběh se mi moc líbil. Popis okolí, charaktery postav, zápletky. Na svůj věk Samatha stvořila opravdu něco úžasného. Vadila mi snad jen jedna věc a tou bylo, že Paige byla v jedné části hrozně chytrá, až jsem měla chuť vrazit jí imaginárně pěstí. Strážce si nešlo nezamilovat. Pro mě to byla postava s obrovským charakterem. Co se mi líbilo, bylo to, že Paige nebylo 15, 16, jako to obvykle bývá. Postavy byly celkově starší a to já velice oceňuji. Překvapily mě další věci, s kterými se jednoduše v knihách takového typu moc často nesetkáme - intimnost například. Nebo to, že si nemůžeme být jistí, jaké city k sobě hlavní hrdinové chovají. Nechci tu spoilerovat, takže to ponechám zahalené tajemstvím. Konec je na dvě věci - podle mě. Ale máme před sebou ještě dalších šest dílů, na něž se osobně moc těším. Takže si knihu přečtěte, protože nebudete litovat! Dodatek, že je to podobné Harry Potterovi nebo Narnii. Ehm... To jako vážně? Pardon, ale tohle je úplně jiný příběh. Ani mi nepřijde, že si Samatha odtud vzala inspiraci, jak tu pode mnou zaznělo. Já s tím nesouhlasím a Kostičas považuji za velmi originální knihu, která má spoustu slávy ještě před sebou.... celý text
Jsem zlomená
2013,
Tahereh Mafi
Knihu jsem přečetla a mám z ní příjemný pocit jako z prvního dílu. Ani popravdě nevím, co mám do recenze napsat. Možná to, že mi stále vadí fakt, že v tom utajovaném objektu (teď nevím, jak se jmenuje) bydlí ti výjimeční lidé. Je hezké, že se jim matka příroda změnila DNA a oni mají schopnosti, které mají, ale já tomu prostě příliš nevěřím... Chtěla bych to racionálně vysvětlit, ale asi se toho nedočkám... Nové postavy byly fajn. Já prostě zbožňuju psychopaty. chichi Pokud jsem si Warnera v první knize zamilovala, tak nevím, jak to s ním mám teď. Je prostě úžasnej! Akorát mě zklamalo, že je tak zlej a šílenej z důvodu xxx, který vám tady samozřejmě neprozradím. Na třetí díl se těším, protože například rodiče Juliette se v knize ještě neukázali a já věřím, že na ně také dojde. Trochu se ale bojím toho, čím nás čtenáře může autorka ještě překvapit, protože například z toho, že *SPOILER*SPOILER*SPOILER* Adam a Warner mají jistou pokrevní spojitost mě zaskočila až až. Nevidivila bych se, kdyby Juliett byla ve finále jejich sestra. :D *KONEC SPOILERU*... celý text
Jsem roztříštěná
2013,
Tahereh Mafi
Po dlouhé době konečně kvalitní antiutopie, kterou jsem přečetla za pouhé 2 dny. Jsem nadšená! :-) + Styl Tehereh Mafi mě zaujal už od začátku. Její přirovnání, popisy okolí a pocitů. Chci kus z jejího talentu, protože je naprosto úžasný a jedinečný. + Škrtnutá slova se mi velmi líbila. Zažila jsem to poprvé a je originální a myslím, že by takto mělo psát více autorů. + Postavy! Konečně mají nějaké charaktery, které jsou pro mě něčím zajímavé. Zamilovala jsem si Warnera. Miluji takové psychopaty! Hodně mi připomínal mého vlastního záporáka z mého příběhu. Jednoduše si ho nešlo nezamilovat. Kenji byl skvěle, dokázal mě rozesmát. James byl zlatíčko. Konečně autorka, která si umí poradit i s dětskými postavami. Juliette byla fajn, i Adam byl fajn. Měla jsem je ráda. + Samozřejmě příběh, který mě dokázal překvapit v momentech, kdy jsem to nečekala. + Prostředí příběhu. - Vadil mi věk postav, protože vyjadřování třeba takového Warnera bylo na úrovni muže, kterému je tak 25. Bylo by to i víc rajcovní. :-D Juliette mohlo být tak 19 a Adamovi 22. No, nevadí... - Ozónová vrstva je pryč. Trošku přitažené za vlasy bych řekla, když uvážíme, jaké vlivy má v některých oblastech ozónová díra. Teď si představme, že je vrstva, která nás chrání před sluncem, zcela pryč. - Tohle není žádný spoiler. Juliette je imunní proti radiaci. Není už dost výjimečná? - Konec je trochu šílený, ale doufám, že v dalším díle to Juliette a nám čtenářům pěkně vysvětlí. Mínusů je poměrně hodně, ale z většiny jsou to malichernosti, které se snažím přehlídnout. Z knihy mám velmi dobrý pocit. Naposledy mě takhle pohltil Přechod od Justina Cronina. Nebojím se knihu doporučit. :-)... celý text
