láskyplnáTerez
přečtené 213
Malý princ
2022,
Antoine de Saint-Exupéry
Od samého začátku, co jsem Malého prince (již asi po sedmé v dosavadním životě) otevřela, mi v hlavě zněl známý úryvek z Markova evangelia (10:14) - „Nechte děti přicházet ke mně, nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.“ Z mého pohledu perfektně vystihuje jedno ze stěžejních poselství knihy.... celý text
Harry Potter a Ohnivý pohár
2017,
J. K. Rowling (p)
Nemohu říct, že by to byl díl, který nemám ráda, jelikož miluju celou sérii, nicméně vždy, když se mě někdo zeptal, jaký díl by skončil v mém žebříčku oblíbenosti na posledním místě, byl jím právě Ohnivý pohár. Na jednu stranu mě těší, že už se jedná o poněkud obsáhlejší díl, díky čemuž mohu v Bradavicích strávit více času, na stranu druhou mě nikdy nebavil popis oněch samotných úkolů. Harry Potter je moje nejoblíbenější knižní série, i přesto jsem se rozhodla pro trochu kritičtější komentář. Nejsou to vyloženě výtky (něco jsou pouze postřehy) - je možné, že MNĚ něco uniklo, nicméně jsem se během čtení pozastavila nad následujícím: 1. Nepřijde Vám nefér a neobjektivní, že úkoly hodnotí porota složená (mimojiné) z ředitelů samotných zapojených škol? Nejedná se třeba tak trochu o střet zájmů? Neměl by tam sedět někdo neutrální? 2. Přijde mi zvláštní, ale vlastně svým způsobem roztomilé, že Dursleyovi posílají Harrymu každý rok do Bradavic "dárky" k Vánocům. O to víc, když jsou to takové ptákoviny. Prakticky by vyšlo nastejno, jako kdyby nic neposlali, ostatně ani nemusí, Harry by se jistě bez ponožky nebo kartáčku na zuby obešel. Svazuje je konvence a ta jejich soustavná paranoia z toho, co by si o nich pomysleli ostatní, kdyby se to dozvěděli? Nebo tak činí proto, aby se sami před sebou ve vztahu k synovci polidštili? Vím, že je to nepatrný nedůležitý detail, nad nímž se nikdo asi nepozastaví, ale přijde mi při nejmenším zajímavé se nad tím na chvilku zamyslet. 3. Vím, že byl Pytloun vykreslován jako takový natvrdlý trouba, ale jak si může sakra zaměstnanec ministerstva dovolit rozebírat důvěrné informace s ČTRNÁCTILETÝM studentem na VEŘEJNOSTI, kde je může kdokoli slyšet? O to spíš, když sám na Harryho naléhá, že se to nikdo nesmí dozvědět. 4. Po skončení druhého úkolu se na Harryho lehce oboří Ron, že je hlupák, pokud si vážně myslel, že by se někdo mohl doopravdy utopit, přitom mi ty katastrofické úvahy zas tak iracionální nepřijdou. Studenti byli hned na začátku obeznámeni s tím, že byl před 200 lety turnaj zrušen pro jeho nebezpečný ráz, všichni šampioni utrpěli zranění, zároveň ty úkoly byly vážně nebezpečné, ČŠI by si na pedagogickém vedení Bradavic jistě smlsla. :-) 5. Skrk starší je vykreslován jako schopný kouzelník, předpokládám, že tedy ani úplně hloupý nebude, a on není za takovou dobu schopen zapamatovat si Percyho jméno? No tak...... celý text
Harry Potter a vězeň z Azkabanu
2017,
Joanne Rowling
Jeden z nejlepších dílů série, ne-li nejlepší. Skvělá zápletka, skvělé postavy, rovněž snad jediný díl, v němž není v rámci strany “zla v popředí Voldemort, což vítám jako příjemnou změnu. Líbí se mi, jak hate to love vztah Hermiony a Rona získává výraznější obrysy, nikoliv napřímo, na sílu, ba právě naopak. Zároveň je to poslední díl (vyjma závěrečného), který skončí dobře, tak se připravuji na to, že to bylo v rámci tohoto mého re-readingu na dlouhou dobu naposled, co jsem se po dočtení uculovala.... celý text
Les v domě
2023,
Alena Mornštajnová
Je to zcela jiná Mornštajnová než ta, na kterou jsem byla dosud zvyklá. Žádné dějinné pozadí, žádná spletitá rodinná historie, sledování jejích osudů napříč generacemi. Alespoň zdánlivě. Vůbec jsem neměla pocit, že čtu Mornštajnovou. Vůbec jsem neměla pocit, že čtu knihu. Nepamatuji si, kdy naposled mě něco až tak moc pohltilo. A jestli vůbec. Knihu jsem přečetla během 24 hodin. Přijde mi zajímavé, jak se vlastně ani nedozvíme, jak se hlavní hrdinka, nám známá jako Cácora, jmenuje. Jako kdyby to korespondovalo s jejím postavením v rodině. A ve světě obecně. Nač potřebuje jméno, když nemá kamarády a doma je pouze jakýmsi "hej ty", o nějž nikdo nestojí. Jako kdyby přítěž, jakou ona pro své "nejbližší" představovala, nestála za to, aby ji někdo vůbec pojmenoval. Naopak babiččino jméno v kontextu toho, co se o ní dozvídáme, vyznívá poněkud ironicky. Jelikož jsem si matně pamatovala na kontroverze po vydání knihy, tušila jsem, kam bude děj spět. A jaké bude to velké tíživé tajemství. I přesto mě s každou další přibývající stránkou, jež nám odhalila další fragment minulosti, víc a víc mrazilo. Ona zmiňovaná kontroverze týkající se provolání, že AM příběh sexuálního zneužívání dítěte vykradla, mi trochu vztah k autorce kalí, jelikož mi přijde, že je ta podobnost opravdu do nebe volající, ale vzhledem k tomu, že nevím, kde je pravda, se k hodnocení knihy snažím přistupovat čistě řemeslně, a v takovém případě nemohu paní Aleně nic vytknout. Ať už je ta pravda kdekoli, myslím si, že je jedině dobře, že o tom někdo píše. A když už je ta kniha napsaná, doufám, že v někom, kdo se v ní, želbohu, našel, nastartuje odvahu mluvit. Jako jednoho dne začala mluvit i Cácora...... celý text
Elita
2015,
Kiera Cass
Nejhorší je, že se na Americu ani za její neskutečnou nerozhodnost a nestabilnost citů nemůžu zlobit, protože jednak i mně bylo jednou sedmnáct, jednak jsem naprosto stejná dodneška. V lecčem mi nastavovala zajímavé zrcadlo. Po prvním přečtení, v roce 2015, jsem zde na DK psala, že mě dvojka neuchvátila tolik co jednička. S výrokem svého někdejšího raně náctiletého já musím nesouhlasit - Elita mi přijde mnohem zajímavější, dynamičtější, akcí nabitější. Nelze Selekci vyčítat absenci toho, co jsem vyjmenovala, to je holt nejspíš úděl prvních dílů, v nichž autor seznamuje čtenáře se světem, který stvořil, ale kdybych měla říct, jaký z oněch dílů mě bavil více, vybrala bych si bez váhání Elitu. A teď už se těším na grandiózní konec série, pamatuji si, že jsem První měla vždy nejraději, tak jsem zvědavá, zdali se můj vztah k závěrečnému dílu nějak promění.... celý text
Anna Karenina
2021,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Mám k tomu jediné (nemám, ale to by bylo na dlouho): Anna s Vronským představují vše, co je mi lidsky odporné. Na ruské literatuře miluji to, že nádherně zrcadlí tamní společenské klima. Což je teda stěžejní vlastnost takřka každé národní literatury, ale čím dál jsem přesvědčena o tom, že (klasičtí) Rusové to umí zkrátka ještě o několik levelů lépe nežli kdokoli jiný.... celý text
Selekce
2014,
Kiera Cass
Prvně jsem Selekci četla v roce 2015, kdy měl třetí díl teprve vycházet, toto byl můj asi čtvrtý re-reading. Já se v tom pitvat nechci, jelikož bych tím narušila svůj někdejší dojem, ale nedá mi to :D Spousta věcí mi tam nedává smysl, romantická linka je až moc rychlá, dynamická, a tím pádem lehce nerealistická, ale sáhla jsem po tom s tím, že to budu muset brát s rezervou, tak se toho držím. Ani nyní v dospělosti, kdy romantické knihy vůbec nevyhledávám, jsem se nemohla neuculovat. Navždycky srdeční záležitost.... celý text
Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami
1997,
Art Spiegelman
Komiksy běžne vůbec nevyhledávám. Je to formát, který mi nemá pořádně co nabídnout. Na kresbu si nepotrpím, grafický um nejsem s to příliš ocenit, navíc mi obrázky kradou pozornost, v důsledku čehož mi činí potíže užít si příběh. Vůbec se do něj vžít. Pochopitelně jsem se toho obávala i v případě Mausu. Přítel mě nějakou dobu ponoukal, abych si jej přečetla, že to bude záležitost na jedno odpoledne. Vzpouzela jsem se, komiksy přece nečtu. Nakonec jsem po něm přece jen sáhla a po několika stranách se nestačila divit, jak moc mě to vtáhlo do vyprávění. Po celou dobu čtení jsem nabývala dojmu, že hltám obyčejnou prózu. Normální knihu. Po velmi krátkém čase jsem zcela zapomněla, že v rukách držím komiks. Komiks úžasně alegoricky zpracovává velice poutavou formou politické a válečné události 30. a 40. let v Evropě. Moc mě zaujalo kompoziční zpracování, kdy se v podstatě prolínají časové linie se “současností, tedy s nějakými 70. lety. Dodávalo to některým popisovaným událostem kontext. Jak jsem již psala (a je to z textu samotného více než patrné) – jsem velmi nadšena a s velkým očekáváním se těším, co bude skýtat druhý díl. Doporučila bych každému druhostupňaři, jemuž to perfektně přiblíží ne až tak dávnou minulost, navíc (pro něj) vcelku atraktivním způsobem. Doporučila bych každému, kdo si chce čas od času připomenout hrůzy, jimž museli čelit lidé relativně nedávno. Pokory ve společnosti je snadno jako šafránu, jakmile nám začne šednout paměť.... celý text
Rady zkušeného ďábla
2014,
C. S. Lewis (p)
Naprosto geniální koncept, za nějž smekám svůj elegantní dámský klobouček. Lidský boj s hříchem, z pohledu pokušitele, do toho implicitně podané informace o Boží lásce a milosti... Je tam tolik klíčových podnětů, že jsem přesvědčená o tom, že jsem nebyla (ani zdaleka) s to všechno vstřebat. Jistě to bude kniha, k níž se budu velmi pravidelně (a velmi ráda) vracet. Věřím, že při každém čtení zapůsobí na trochu jiné místo ve mně.... celý text
Ptákovina
2015,
Milan Kundera
veskrze zajímavá zápletka, humor mi zas tak humorný nepřišel, silným dojmem na mě zapůsobily poslední stránky kunderu-prozaika mám nepopsatelně raději :-)
Pýcha a předsudek
2008,
Jane Austen
vysloveně špatné to nebylo, ale nic moc to ve mně nezanechalo, kvůli čemuž zde budu šetřit slovy - takřka měsíc po dočtení už si pomalu nic nepamatuju
