LooneyCZ LooneyCZ přečtené 502

Poupátka

Poupátka 2021, Hana Lehečková
3 z 5

Závažné a nepříjemné téma popsané očima mladé dívky, která chce být herečkou, a tak je ochotná přijmout trochu zvláštní pravidla místního "divadelňáku" (tohle slovo mi po pár stránkách lezlo krkem). Fascinovalo a děsilo mě nakolik děti Mirka obhajovaly a bránily, jak moc je zmanipuloval a ony mu věřily. Síla. Bohužel jako celek je kniha poněkud nedotažená, něco jí chybí. Prostředí divadelního kroužku nebo přátelství s Magdou je popsané dobře, ale Františčinu rodinu jsem nepochopila (vzteklý bratr, příšerná matka a nepřítomný otec, vztah rodičů s dědou a jeho přítelkyní). Škoda, že jim autorka nevěnovala víc prostoru, hned by byl příběh trochu lidštější a hlubší. Možná bych pak i hodnotila lépe. Stejně jako v předchozí knize od Lehečkové se mi moc líbily ilustrace jejího muže.... celý text


Tohle město, tahle řeka

Tohle město, tahle řeka 2021, Martina Leierová
4 z 5

Dobré, ale pro mě trochu nevyvážené. Délkou kapitol, množstvím stran, které se věnují jednotlivým obyvatelům. A hlavně bych se úplně obešla bez tvorby spisovatele Hilského. Neseděl mi jeho sloh ("procitala do nových dnů bez tíhy dnů předchozích", "vzpomínky byly... jako sdílený soubor na Wikipedii") a vlastně i obsahově mi přišly nadbytečné, zdlouhavé a většinou nudné. Třeba příběh pana Vrány, ať už si ho Hilský vymyslel nebo ne, byl jaksi o ničem. Závěrečné drama můj dojem z knihy vylepšilo. Z náznaků bylo jasné, kam děj směřuje, autorka ale čtenáře nechala v mírném napětí, aby nakonec uzavřela příběh domu (jednu jeho životní etapu) a naznačila další osudy některých jeho obyvatel. Oceňuji, že postavy v jednotlivých kapitolách nebyly propojené příliš násilně, že se občas prostě jen potkaly na schodech. Až na toho Hilského se to dobře četlo. Chybělo málo a dala bych plný počet hvězd.... celý text


Kdo se postará o Annu

Kdo se postará o Annu 2023, Kateřina Pantovič
5 z 5

Konečně! Konečně hrdinka, kterou jsem neměla chuť zabít. Ona to totiž zvládla sama. A přitom mi byla tak sympatická! Kdyby nebyla mrtvá (teda vlastně ryba), zašla bych s ní na kafe. Při čtení mi bylo trochu veselo i trochu smutno, na závěr jsem si skoro poplakala. Hořkosladký, to je slovo, které příběh nejlíp vystihuje. Zkrátka, četlo se to dobře a líbilo se mi to moc!... celý text


Můj odpočinkový rok

Můj odpočinkový rok 2021, Ottessa Moshfegh
4 z 5

Už dlouho jsem u knížky nezažila tak rozporuplné pocity. Chtěla jsem číst dál a zároveň mě to celé rozčilovalo. Nejdřív jsem si nadávala proč si zase půjčuju příběh mladé ženy, která neví co se životem. Po Amáliině nehybnosti tahle volba mírně zaváněla masochismem. Jenže Můj odpočinkový rok byl jiný. Hlavní hrdinka mě sice děsně štvala a já jen kroutila hlavou, že bohatí Američani už fakt neví co roupama, jenže čím víc se blížil konec, tím víc mě to kupodivu bavilo. Nedokážu přesně říct proč. Jen mi to celé připadalo jako mnohem menší marnost než u zmíněné Amálie. Byl to takový bizár, že jsem titulní postavu vzala na milost. Myslím, že tuhle knihu buď milujete, nenávidíte a nebo se u vás při čtení střídá obojí, stejně jako u mě. Vůbec jsem však nenašla ten černý humor avizovaný v anotaci a na předsádce. Buď mám jinou představu o humoru nebo jsem to prostě nepochopila. To je dost možné.... celý text


Vynálezce Alva

Vynálezce Alva 2014, Klára Smolíková
3 z 5

Není to špatné, ale příběhy jsou tak trochu na jedno brdo. Alva něco vymyslí, vynález má mouchy, takže nastane nějaká šílená situace, ta se nakonec vyřeší. Následuje popis vynálezu a krátký komiks. Ilustrace mě příliš neoslovily. Celkově je to spíše průměr - neurazí, nenadchne.... celý text


Amáliina nehybnost

Amáliina nehybnost 2021, Kateřina Rudčenková
2 z 5

Josef Chuchma v Respektu označil knihu za "příspěvek do dějin chcípáctví". Výstižné. Mně tyhle hysterické, traumatizované hrdinky, které neví, co se životem, prostě nesedí. Ze začátku mě to ještě celkem bavilo, ale ke konci knihy už to byla opakující se terapeutická nuda. A strana 142? WTF? Co se jazykové stránky týče, doteď netuším jestli některé obraty autorka myslela vážně nebo ironicky. A možná ze mě jen mluví závist, ale na to, že se o Amáliině zaměstnání mnoho nedozvíme, asi to musel být zlatý důl. Taky by se mi líbilo jen si tak zaletět do Japonska. Po dočtení mám pocit, že ve mě příběh nezanechal vůbec nic. Poselství mi holt uniklo.... celý text


Takový prima věk

Takový prima věk 2021, Kiley Reid
3 z 5

Nevím, proč v anotaci píšou, že se jedná o zábavný román. Spíš nenáročný, oddechový, řekla bych. Ačkoli se děj točí kolem rasismu, žádné hluboké rozbory se v něm neobjevují. Což nemyslím nijak špatně, jen od toho nelze očekávat zásadní sondu do společnosti. Jako oddechovka pro ženy je to ale fajn. Zápletku bych shrnula úslovím "Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly". Alix je bohatá běloška, která řeší "first world problems" jako je dopad stěhování z NY na návštěvnost jejího Instagramu. Emira je sice o poznání sympatičtější, ale její postava je napsaná tak, že jsem si k ní bližší vztah nenašla. Místy mi úplně nesedl překlad (vkládat do úst americkému tatíkovi slova písničky Sluníčko, sluníčko bylo trochu divné), ale byly to spíš drobnosti. Vzhledem k tomu, že knihu napsala autorka na základě vlastních zkušeností, malinko to člověka donutí přemýšlet. Když si myslíme, že něco děláme pro dobro druhých, není to náhodou trochu jinak?... celý text


Než vystydne káva

Než vystydne káva 2019, Tošikazu Kawaguči
3 z 5

Mělo to být hluboké jak Bajkal, ale nakonec z toho vyšel spíš Balaton. Ale vraťme se do Japonska. Oni jsou tam lidé takoví jiní, odměření, rezervovaní, nemůžou si normálně promluvit, ale raději složitě cestují časem. Během toaletní pauzy nevrlého ducha v bílých šatech. Což je samo o sobě zajímavý námět, ale to zpracování mi nesedlo. Opakující se a místy zdlouhavé, hodně je z toho cítit scénář ke hře, místy jsem měla tendenci přeskakovat odstavce. Prudké útoky na city mě minuly, protože jsem buď cynik, nebo byly pokusy o dojetí příliš prvoplánové. Jak by řekl Jára Cimrman: Nápad jistě dobrý. Výsledky nebyly dobré. Nicméně jsem to dočetla, takže úplná ztráta času to nebyla. Tak za dva a půl hvězdy.... celý text


Šalina do stanice touha

Šalina do stanice touha 2020, Iva Hadj Moussa
2 z 5

Jsou mladí, jsou krásní a jsou z Brna. Ona je blboučká nepochopená instagramová královna, on je debil a marný případ. Svět se proti nim spiknul, a proto nejsou tak bohatí a slavní, jak by si zasloužili. Anotace knihy je mírně řečeno zavádějící. Humoristický román nemusí být plný intelektuálních vtipů, já se ráda pobavím i prvoplánovou blbinou, bohužel tady jsem nenašla ani jedno z toho, takže jsem se moc nenasmála. Kniha ale nebyla zas až tak slabá, místy mi ta ironie/parodie přišla zajímavá, takže jsem ve čtení pokračovala a čekala, co bude dál. Přirovnala bych to k situaci, kdy v televizi náhodně přepnete na Ulici nebo Dallas (zkrátka něco jednoduchého, co běžně nesledujete), a dokoukáte celý díl až do konce, protože vás to jakýmsi zvrhlým způsobem přitahuje. Takže jsem to nakonec dočetla. A ten závěr mě teda nepobavil vůbec, to už byla jenom hodně zvláštní třešnička na podivném brněnském burku (musím si vygooglit, co to vlastně je ten burek). Hmm, no, dobře, tak asi jo. Mimochodem, ta obálka se mi vážně líbila. Jinak jsem z toho spíš taková rozpačitá - hodnotím dvěma hvězdami. Nic víc, nic míň.... celý text


Divadlo Járy Cimrmana po padesátce...

Divadlo Járy Cimrmana po padesátce... 2021, Tomáš Maleček
5 z 5

Obsáhlá kniha o historii divadla, povinná četba pro každého skalního cimrmanofila.


Plachetnice na vinětách

Plachetnice na vinětách 2020, Jiří Hájíček
3 z 5

Zatím asi to nejslabší, co jsem od Hájíčka četla. Není to špatné, taková zadumaná vztahovka, ale nic to ve mě nezanechalo. Je tu mnoho témat, která mi připadají nedotažená. Například avizovaný románek s Filipem je epizoda, která vyšumí a vlastně nakonec nechápu její účel. O rodinné historii se toho moc nedovíme, náměty zůstávají nakousnuté a sama Marie je jaksi nemastná neslaná, nerozumím jí a bohužel je mi lhostejná. Což by se u hlavní postavy stát nemělo, ne? Nakonec jediné, co mě v knize oslovilo, bylo téma stárnoucích rodičů. Taková ta chvíle, kdy si uvědomíte, že tu nebudou věčně. Přitom tohle byl jen jeden z mnoha motivů, ostatní mě nezasáhlo. Kniha tedy vyznívá do ztracena, máme se smířit s tím, že druhým do hlavy nevidíme a jejich jednání a pocity nikdy zcela nepochopíme. Což je sice pravda, ale zároveň nic nového. Hm.... celý text