pajaroh přečtené 1228

Opuštěná ves 1941, Arvi Järventaus

Zajímavý pohled na osudy lidí žijících v odříznuté laponské vesnici, bojujících s předsudky jiných i s vlastními chybami. Nečekejte žádné dlouhé popisy krajiny a přírody - vyprávění je zaměřeno na životy obyvatel a specifičnost místa a přírody je nastíněna především v jednání vesničanů a v popisu jejich práce.... celý text

Italské boty 2017, Henning Mankell

Už dlouho jsem nenarazila na tak nesympatickou hlavní postavu vyznačující se kombinací ega a zbabělosti, která je, pravda, ve většině z nás, nicméně v takto napřímo podaném vyprávění ich-formou je těžké se do "hrdiny" vcítit a porozumět jeho jednání. Kupodivu to nevadí. Kniha se čte lehce a výstižné popisy severské přírody, skalnatého ostrova, hlubokého lesa, ledu, větru, moře a výstřednost vedlejších postav se všemi jejich bolestmi jsou na knize nejbližší.... celý text

Hrdý Budžes 2002, Irena Dousková

Kim 2006, Rudyard Kipling

Fakta o Finsku 2009, Erlend Loe

Finsko se mi na mých toulkách dostalo pod kůži jako žádná jiná země, bohužel se to nedá říci o této knize. Možná mě zmátl název, možná autor sám, ale nepodařilo se mi začíst se do (ne)děje, oblíbit si "původce průvodce" (bože, tolik zbytečných myšlenek a řešení...) či jakkoliv se dílu přiblížit.... celý text

Drahý život 2014, Alice Munro

Styl Alice Munro mě ani v této knize nikterak neokouzlil, povídky jsou vyprávěné jednoduchým stylem, postavy a jejich osudy mě míjejí bez silnějšího zážitku. Takové... beztvaré, všední, průměrné (což je někdy ta nejhorší varianta literatury),... celý text

Kde je zakopán pes: memoáromán 1990, Pavel Kohout

Kniha plná zajímavých informací o době nedávné (a přitom tak vzdálené) podána z velice subjektivního pohledu ublíženého člověka. Trochu mi vadila snaha o popularizaci příběhu a zbytečně udržované napětí (krimiromán?), ale přiznávám, že jinak bych tak výrazně politickou knihu nedočetla do konce. Za detailní přiblížení a nastínění poměrů dávám 3*.... celý text

Daleko od hlučícího davu 1981, Thomas Hardy

Román ze staré Anglie alá Větrná hůrka plný krásných a barvitých popisů přírody a doby, nicméně také plný romantických zápletek, vzletných slov a upjatých dialogů, které mě až tak neoslovily. Ale v okrajových detailech tehdejšího života, krajiny a charakteristice vedlejších postav (které jsou v příběhu mnohem výraznější než ty hlavní) se Hardy ukazuje jako skvělý vypravěč.... celý text

Vzpomínky, co neuletí 2014, Hana Andronikova

Povídka bohužel nepatří mezi mé oblíbené literární útvary, nicméně kdybych knihu hodnotila jen v rámci povídkových souborů, hodnocení by bylo vyšší. Jednotlivé příběhy jsou čtivé a vcelku jednoduše napsané, jejich myšlenka je hlubší, vyprávějí především o vztazích, některé odlehčenější, jiné vážnější, o životě, nemoci, ztrátě.... celý text

Nížiny 2014, Herta Müller

Obrazy, kterým chybí spojitost, smysl, cokoliv kromě popisů bezútěšných míst a osob. Krutá realita je popisována z ještě pokřivenějšího pohledu, který však stále zavání poetičností, každé pěkné slovo je vzápětí popřeno negativním spojením. Hlavní část - Nížiny - se od odstatních liší silnější dávkou nenávisti a "omrzelosti životem". I když se příběhy většinou odehrávají v zajímavém prostředí rumunského Banátu a neupírám dílu literární kvality, přiznám se, že mi styl autorky nevyhovoval a čtění mě netěšilo.... celý text

Slyšel jsem sovu zavolat své jméno 2006, Margaret Craven

Čtenář, kterého zajímá indiánská kultura, se musí smířit se skutečnosti, že hlavní postava je mladý farář (v knize navíc nazývaný vikář - což je pro mě osobně velmi neoblíbený archetyp) a přijmout to, že to tak prostě bylo, protože ono tak opravdu bylo. Nic není neměnné a tento příběh je o vplývání jedné kultury do druhé, jakkoliv jemné či bolestné. Styl je strohý, příběh by mohl zabrat stovky stránek, ale ono to k tomu tak nějak patří...... celý text

Poslední příběhy 2007, Olga Tokarczuk

Příběhy z rodinné kroniky 3 generací žen? Kdepak, Tokarczukové se opět podařila sonda do ponurých světů lidské existence (či konce existence), které spojuje spíše než genetika samota v různých formách (i ve vztahu), život ovlivněn cestou či cestováním a společenská odloučenost. Ať už se příběh odehrává v prostředí polorozpadlého domu v zimní horské vesnici mezi těžebními haldami či v bungalovu na horkém tropickém ostrově, v obou případech bolestně odhaluje niterní pocity a společenskou izolaci. Tokarczuková ve svých knihách odhaluje mnoho témat, problémů a obrazů a já mám pocit, že jsem přes veškerou pozornost pochytila jen několik z nich. Jako když se snažíte vylézt po síti - vždy si vyberete jen určitá oka. To je na jejich příbězích tak přitažlivé.... celý text

Lampa v bouři 1947, Kristmann Gudmundsson

K. Gudmundsson je mistr v mystickém popisu krajiny divokého Islandu a přírodních živlů promítajících se do povahy postav a určujících jejich životní osudy. Slabší jsou bolestné citové výlevy hlavní hrdinky (na dnešní dobu, nicméně ke starší literatuře to prostě patří). Plzákovu nakladatelství se opět povedl otřesný přebal. Jako u všech Gudmundssonových knih. Za chvilkový návrat na jedinečný Island dávám 4*... celý text

Náš všední život 2017, Riikka Pelo

Detailně popsaný román o slavné ruské spisovatelce, který v ději několika dnů (z různých životních etap) zachycuje zásadní okamžiky života Mariny Cvetajevové a její dcery. Výborně se autorce podařilo zachytit atmosféru doby, různých míst (Praha, Všenory, Moskva...) a především komplikovanost povahy básnířky. Klady i zápory výstižně popsala v komentáři ematurku. Za mě se jedná o velmi pěkné dílo.... celý text

Který vítr mám proklínat 2011, Marina Ivanovna Cvetajeva

Básně samy o sobě jsou čtivé, rým i skladba pěkně zapadají. To hlavní - obsah, význam, atmosféru - jsem pocítila až díky životopisnému románu Náš všední život (Rikka Pelo). Zvláštní to osobnost.... celý text

Psí cesta 2013, W. Bruce Cameron

I když jsem ke knize přistupovala jako k letní oddychovce a z pozice milovníka psů, tohle je prostě moc. Naprosté citové vydírání čtenáře, jedna srdcervoucí scéna stíhá druhou na úkor zdravého rozumu a přirozeného chování psa. Asi je to moje chyba, nemám ráda polidšťování zvířat a tahle kniha pro mě nebyla dobrá volba, ale i když jsem se k ní snažila přistupovat jako k pohádce, místo dojímání mě čtení rozčilovalo.... celý text

Nebe nemá dno 2010, Hana Andronikova

Silná dávka pravdy, přímosti a upřimnosti, která není pro každého. Je složité komentovat a vyjádřit to, co mi kniha předala, snad jen, že podle mě od začátku do konce není o léčení, ale o přijmutí.... celý text

Gilead 2009, Marilynne Robinson

Gorily v mlze 1988, Dian Fossey

Filolog z UK by s mým hodnocením asi nesouhlasil, nicméně příběh "Niramačabeli", její zápal a jistota, že dělá dobrou a smysluplnou věc, chápání přírody a potřeby přirozenosti, vysilující a nekonečný boj proti lidským elementům a egoismu mi pronikl do duše a už tam zůstal. A to prosím nikterak nemiluji opice, lidoopy apod. Pro podobně zasažené: https://www.youtube.com/watch?v=SZvmzDMEKt0 https://www.youtube.com/watch?v=EFndwaCDvF4... celý text

Café Museum 2014, Robert Makłowicz