Pan_Švec
přečtené 398
Srpny
2023,
Jakub Stanjura
Ono se zdá, že tíživá dramata odehrávající se uvnitř navenek funkčních rodin patří v poslední době mezi specializace tuzemských autorů a že jsou v tom vážně dobří. Třeba "Vrány" Petry Dvořákové...! Panejo! Nebo "Soběstačný" od Zuzany Dostálové. Příběh vykreslený naprosto věrně nevyzrálou optikou, slabou empatií dospělých, kolísavou vírou ve fakta, v sebe samu i interpretaci událostí a vzpomínek. Stanjura svůj příběh vystavil na brutální manipulaci v partnerském vztahu. Jeho popis devastace osobnosti v toxickém vztahu s manipulátorem je naprosto famózní. Je to ten typ knihy, kterou když dočtete (po doporučení a na jeden zátah) a zaklapnete, tak sedíte, zíráte do podlahy a o textu přemýšlíte.... celý text
Stříbrná cesta
2019,
Stina Jackson
Stříbrná cesta je o pátrání po unesené dceři a vnitřním boji otce s tíhou reality, která nedává příliš nadějí k úspěšnému konci. O to bravurněji jsou do jeho života vplétány osudy dalších lidí, jako je vrstevnice jeho dcery se svými vlastními životními problémy. Hledá, hledá a najde. Byť třeba ne toho, po kom pátral na začátku.... celý text
Sarajevská princezna
2015,
Edo Jaganjac
Možná si ten příběh pamatujete. Léto 1993 válka v Bosně a svět s napětím sleduje příběh pětileté Irmy, která umírá v nemocnici v obléhaném Sarajevu. Holčička přežila jen díky své matce, která ji při ostřelování granáty zalehla, čímž ji zachránila život za cenu toho svého. Irmu zranila střepina, která prošla matčiným tělem. Sarajevská nemocnice je zničená, čtrnáctiposchoďová budova je rozstřílená, bez elektřiny a vody, slouží tu jen pět posledních chirurgů a dívenka se musí dostat ze Sarajeva, aby přežila. A to se nedaří. Příběh popisuje její lékař Edo Jaganjac. A popisuje ho takovým způsobem, že se čtenář nemůže zbavit pocitů sklíčenosti, vzteku a bezmoci. Tu válku si pamatujeme, pamatujeme si šílenou blokádu Sarajeva, které ostřelovaly srbské jednotky z okolních kopců, blokádu, která se zapsala do dějin jako nejdelší vojenské obklíčení v novodobé válečné historii. Trvalo skoro tři roky. Sarajevo jsem si pamatoval jako místo, ze kterého není úniku a kde mírové sbory jen horkotěžko dokázaly bránit lidi před odstřelovači a minometčíky. Jasně formulované dobro a zlo. Ale Jaganjac popisuje jiné Sarajevo. Město plné ozbrojenců, kteří spíše terorizovali obyvatelstvo, než aby ho chránili. Popisuje zoufale nefunkční administrativu OSN, která vlastně znemožní Irmu převézt za hranice Sarajeva včas. Popisuje obludné chování francouzských modrých přileb, které nechaly hladové Sarajevany riskovat životy pro plechovku s hráškem. Jen pro zábavu. Popisuje své etnikum muslimy jako lidi, které Západ odepsal kvůli nálepce islámského fundamentalismu (přitom víru praktikovalo jen 7 procent zdejších muslimů). Popisuje bezmocnou snahu lidí dostat se na letiště, které mělo být neutrální zónou pod správou Spojených národů. Popisuje ubohost světové politiky a diplomacie, které nebyly schopné zastavit šílené barbarství této války, a hry, jaké se světem hrál srbský režim. Popisuje životy lidí zalezlých v krytech, hladovějících, umírajících v tomto kosmopolitním městě, kde spolu žili muslimové, Chorvaté i Srbové před válkou i ve válce. No, ano: my Evropané jsme v knize vykresleni nelichotivě. Kniha se věnuje jen úseku této šílené války, takže nereflektuje nakonec její rozuzlení a roli Západu, která k jejímu ukončení vedla. Trauma podobné Hellerově Hlavě XXII, kdy se lékaři snaží dostat dívenku do nemocnice mimo rozpadající se Jugoslávii, kde by měla šanci přežít. Ale trauma mnohem bližší časově i místně. Vždyť jsme to zažili! Vždyť tam i Češi sloužili v silách UNPROFOR! Vždyť sem jezdíme na dovolenou! Osud Sarajevské princezny je známý. Nedostala šanci, dostala jen iluzi šance na to, že vyroste, dospěje a někdy se vrátí do Sarajeva.... celý text
Vítězové
2023,
Fredrik Backman
Poslední, nejobjemnější kniha trilogie o dvou hokejových městech, která se nenávidí tak, že bez sebe nemohou samou láskou být. Fredrik Backman svůj příběh ve Vítězství dotáhl k dokonalosti. Osudy svých postav, které v prvních dvou dílech obtočil kolem jedné otřesné události, roztáhl do více vrstev, připojil nové hrdiny, mnohem více zapojil do příběhu Medvědína sousední Hed a propojil cesty jednotlivých postav novými přátelstvími, láskou, rivalitou i nevraživostí. Jeho ironicko-sarkastické filozofování typické zejména pro první díl tu vklouzlo do hlubší analýzy lidských vztahů, otázek svědomí, poutu k otčině i soubojům mezi ambicemi a pokorou. V tomto posledním díle jde mnohem víc o dramatický příběh, který k sobě přitahuje hlavní postavy, aby je od sebe zas odpuzoval. Mnohem pečlivěji se věnuje vztahům rodičů a dětí a také dětí, které se stávají dospělými, mezi sebou. A jak byl předchozí díl v rovině My proti všem, kdy temné stránky maloměstské společnosti převažovaly, tak ve Vítězech se tato rovina převrátí a osamocené nakonec zůstává zlo. Je to dojemný vývoj obyvatel dvou měst kdesi v lesích, které nakonec paradoxně spojilo násilí, a také smrt - ano, Backman nechává své postavy umírat.... celý text
Impérium
1995,
Ryszard Kapuściński
Kdo chce pochopit ruskou mentalitu, nacionalistické sklony, náturu, absenci respektu k životu, imperiální touhy a neschopnost Rusů sebekritického postoje, nechť si přečte tuto knihu Ryszarda Kapuscinskeho. Jeho 320stránková reportáž, která vyšla už v roce 1993 je aktuální i současnou optikou. Polský historik J. Wasowicz napsal už ve třicátých letech: "Bez Ukrajiny bude Rusko odsunuto na sever do lesů." Tak proto se nikdy nesmířili ruští vůdci se ztrátou Ukrajiny. Kapuscinsky byl na Ukrajině v roce 1991, kdy se lámal chleba a země se odpoutávala od Moskvy. A prorokoval: "Budoucnost Ukrajiny se bude rozvíjet dvěma směry. Prvním jsou vztahy Ukrajiny k Rusku, druhým jsou vztahy Ukrajiny s Evropou a se světem. Budou-li se tyto vztahy rozvíjet příznivě, Ukrajina má obrovskou šanci. Je to totiž země žírné půdy a cenných surovin, s teplým, příznivým klimatem. Je to velký, víc než padesatimilionový národ, národ silný, pružný a ctižádostivý." Ten novinářský pohled je syrový. A jak mi přišlo u běloruské novinářky Světlany Alexijevičové v Modlitbě za Černobyl, že dokázala vystihnout velké motivy ruské duše, tak Kapuscinsky bravurně zachytil ty nízké stránky.... celý text
Před pikolou za pikolou
2017,
Linda Green
Kniha o (dočasné) ztrátě blízkého člověka a a neskutečně sugestivní popis dopadů ztráty na okolí. Před pikolou za pikolou popisuje příběh rodiny, které zmizí uprostřed parku pětiletá dcera. Stane se obětí únosu a zahájení pátrání předchází trýznivě dlouhé chvíle vyvolané obavami matky z přílišné pozornosti, trapnosti situace či z přehnané hysterie. Ale dítě je pryč. Únoskyně možná umí samu sebe přesvědčit, že jedná v jeho zájmu, ale pochopitelně i na ni dolehne tíha odpovědnosti za čin, který nelze vzít zpět a za nějž musí přijít trest, což osud dítěte směřuje k jen těžko zvrátitelnému konci. Ten neprozradím.... celý text
Les v domě
2023,
Alena Mornštajnová
Autorské know-how Aleny Mornštajnové ve smyslu: banální čin nebo zdánlivě neškodné rozhodnutí pohne velkými dějinami, resp. otočí kormidlem osudů jiných, se i v "Lese" objevuje, byť na rozdíl od "Hany" nebo "Slepé mapy" jen ve druhém plánu. Přesto baví, přesto týrá. Ale tady týrá i něco navíc. Mornštajnová popsala příběh dívenky, který musí vnitřně sžírat každého čtenáře-rodiče a nechat ho na pochybách, zda se vždy zachoval ke svému vlastnímu dítěti fér, zda ho pokaždé vyslechl, zda si zaslouží jeho důvěru a zda ji nikdy nezklamal... Příběh je vykreslen dětskýma očima a naprosto věrně - provázený nevyzrálou optikou, slabou empatií dospělých, kolísavou vírou ve fakta, v sebe samu i interpretaci událostí a vzpomínek. Mornštajnová příběh vystavila na obrysech dlouho nevysloveného sexuálního zneužívání v rodině. Musím se přiznat, že autorka je pro mě už trochu čitelná, a tím se mi dařilo vývoj příběhu vcelku snadno odhadnout. Přesto: extrémně silná kniha, fantasticky napsaná a příkoří, jež musí hlavní hrdinka strpět, čtenářsky totálně traumatizující.... celý text
Rakety smrti
2022,
Robert Harris
Rakety smrti vyprávějí příběh německého raketového inženýra, který sní o cestě do vesmíru a jehož skomírající výzkum nástupem nacistů k moci najednou dostane uznání i prostředků, jakých se mu ani nesnilo. Jenže výsledkem jeho práce není kosmická raketa, ale ničivá zbraň V2. Harris popisuje příběhy dva jeden odehrávající se v Anglii, na jehož města dopadají zkázonosné rakety vypalované z pobřeží Baltu, a jež prožívá matematička Kay Caton-Walshová, a ten, co se odehrává v hlavě mladého německého vědce Rudiho Grafa. Graf prožívá muka vědce, kterému se sen o letu na Měsíc proměnil v něco docela jiného a on bojuje se sebou samým a otázkou, zda nesabotovat vlastní výzkum. Kay jako matematička působí na druhé straně a dopočítává trajektorii vypálených střel, aby byly ztráty na životech co nejnižší. Co zvítězilo u Grafa, se dočtete. Přínosem knihy ale vidím hlavně v tom, s jakou přesností a technickým i psychologickým pozadím je popsán vývoj raket V1 a V2, v něž Německo věřilo jako zázračnou zbraň, která zvrátí průběh války. A také to, jak šokovaně, ale zároveň stoicky reagovali londýnští obyvatelé. Nejde o nějakou extra literaturu, ale o poutavý příběh vystavěný na atraktivních konturách reálných událostí.... celý text
Volodymyr Zelenskyj: Muž, který píše dějiny
2022,
Sergej Rudenko
Volodymyr Zelenskyj. Pokud chcete poznat jeho motivaci ujmout se prezidentského úřadu, pokud chcete poznat lidi, kteří stáli v pozadí jeho cesty, pokud chcete poznat prostředí, z jakého vzešel, pokud chcete pochopit, jak funguje na Ukrajině vztah státu, politiků a oligarchů, pokud chcete poznat ukrajinskou politickou kulturu a mentalitu a pokud chcete vidět Ukrajinu očima Ukrajinců a poznat, jak moc se liší západní demokracie a právní standardy od těch ukrajinských, pak si přečtěte tuto knihu.... celý text
