Petra21 přečtené 382

Čokoládová krev 2023, Radka Denemarková

Proudí ve mně (čokoládová) krev nakažená enormní dávkou názorů. Plesám a tetelím se čistou radostí a snad si i připadám, jako bych se vloudila do části Denermačina mozku a nechala se unášet přívalovými vlnami myšlenek s neustálou zvědavostí, kam mě vlastně všechna ta písmenková smršť zavede. Připadala jsem si jako účastnice plodného symposia na celospolečenské téma; a pak jsem se musela probrat, vždyť to vše mi nutně potřebuje sdělit jedna jediná neuvěřitelně vnímavá persona! Duše je nádherně nasycená a příjemně unavená z neustálé a nekončící práce na sobě samé a z nejprve plaše a postupně úderně znějícího vnitřního dialogu. Netřeba se vším kývavě souznít, daleko lépe využít předkládané konfrontace a zamýšlet se nad stěžejními otázkami současného lidského bytí z odlišných úhlů pohledu. Poučit se konečně z chyb, jež naše předky stály osud, intelekt a mnohdy sám život. Pochopit určité konotace a nesmířit se s podmínkami, jež nám ukládá malost lidí, národů, můžu i žen. Hluboce děkuji za román v přesně takovéto, cituji, "drzé" podobě, kdy na každém jednom pražci narážela slova velikých idejí a budou ve mně rezonovat ještě dál a dál a dál... Tak. Vlak ještě stále jede, jede vlak.... celý text

Těla 2023, Klára Vlasáková

Zprvu je nutné si uvědomit, že tohle není a nemá být líbivá knížka slibující lehké čtení. Autorka nám servíruje jedno nepříjemné téma za druhým a nechává nás pozastavovat se nad takovými kontroverzními až odpornými záležitostmi, jimž se většinu času snažíme vyhnout, nebo nám je mozek pomáhá zcela vytěsnit z mysli všedních dnů. Přičemž je nerozvádí do hloubky, nenabízí řešení; zkrátka nás nechává na pospas vlastním myšlenkám a dává nekompromisně prostor vytvořit si vlastní názor. Považuji za velkou kuráž bez servítek otevírat nepopulární témata a nenabídnout zkrátka "feel-good" kupovatelnou záležitost pro všechny. Čtenářstvo se nemusí vždy ztotožňovat s hlavními protagonisty, netřeba brát je jako idoly, reky hodné obdivu; naopak je důležité nazřít je v tom pověstném zrcadle nemilosrdné společnosti. Hlavní postavy našich reálných životů často JSOU nesympatičtí, nechtějí vyslechnout objektivní kritiku, nikdy nemění naučené vzorce chování, jednají (zdánlivě) iracionálně a stydíme se za ně. Takže já moc děkuji za takovýto neHEZKÝ, ale skvělý literární počin, který by měl více rezonovat a vést k vášnivým klidně emocionálním diskuzím. Za mě perfektní sonda skutečnosti života, každodennosti, špatných vztahů, stárnutí, odtažitosti, odpornosti i kráse člověčiny. Děkuji!... celý text

Mama 2023, Jana Pechlátová

Emocemi napěchované nádherno. Pasáže tak moc láskyplné, smířlivé, bolestné a především do puntíku pravdivé. Pohlazení rozechvělé duše, zalepení ranek na srdci. Nabídnutá náruč pochopení všeho nepochopitelného, vyjádření toho nepopsatelného. Láskou vyčerpané bolavé výkřiky, slova promáčená hektolitry slaných perel. Tenhle dárek od spřízněné duše je pokladem, přítelem a náručí, do níž se jistě budu často utíkat.... celý text

Tobiáš Lolness 2009, Timothée de Fombelle

Tak něžné krásno hladící dávno ztracenou dětskou duši! Dojemný, laskavý i dobrodružný příběh Tobiáška a jeho bližních vykřesá dávno zašantročenou touhu po fantastických světech i víru ve spravedlnost a lidské dobro. A já jsem opravdu lapena do pavoučí sítě utkané z nádherných metafor a lehoučkých krásách košatého jazyka, takže jsem věřila v pohádkové rozuzlení i přes všechna příkoří a zdánlivě předurčený zmar těch droboulinkatých tvorečků připomínajících lidi. Nechť se tedy prosím nechá každé dítě okouzlit a každý dospělý ať se na chvilenku vrátí k tomu podstatnému, co už za celá ta pokrytecká léta často přestal vidět...... celý text

Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny 2022, Alice Horáčková

Zdálo by se, že je téma sudet a národnostně smíšených pout již vyčerpané, a tudíž musí každá další taková kniha upadnout v zapomnění, topit se v průměrnosti. A ono ejhle na Rozpůlený dům, který onu domněnku zcela vyvrací! Příběh vystavěný na funkčních a uvěřitelných dialozích plyne s naprostou samozřejmostí, aniž by působil nabubřele či pedantsky. Nejen že obstál v náročné zkoušce čelit konkurenci, ale mnohdy předčil (alespoň má vlastní) očekávání. Jen překvapivě překotný závěr mě zamrzel, vlastně bych snesla daleko fortelnější bichli :)... celý text

Severka 2023, Nina Špitálníková

Bezesporu hutné téma, o němž je třeba hovořit i z hlediska uvědomění si zničující tíhy totalitního režimu na běžné uvažování, na výchovu dalších generací. Zvěrstva a prohnilost severokorejské haluzoidní mašinerie prostupují de facto celou knihou. Jak známo, autorka disponuje cenným materiálem v podobě neskutečně vzácné osobní zkušenosti a zajímavě uchopila kontroverzní téma viny. Ale... právě proto je mi opravdu lidsky líto zvlástního zpracování mnohdy až uměle vykonstruovaného (zprvu jsem pochybovala nad označením román) a ne příliš umné stylistiky. S lítostí jsem zvažovala odebrání ještě jedné hvězdy, zklamaná z promrhaného potenciálu. Severka měla být zkrátka skvělá, snad se i stát mezinárodním fenoménem... a mezitím se bohužel topí v bolestivé průměrnosti... ach jo, taková škoda!... celý text

U severní zdi 2023, Petra Klabouchová

Předkladaný román je jeden z těch, nad nímž se snad i slzy stydí ukázat slabost a zastoupí je skutečná závrať... emoce, jež nelze vlastně ani popsat, se chtějí valit ven zcela elementárně, mnohem fyzičtěji, animálně. Obrovskou službu této mnohdy ignorantské společnosti (nechť mi výjimky s laskavostí prominou) prokázala autorka vyzbrojena skvělou češtinou, promyšlenou stylistickou i sofistikovanými jinotaji. A především šestým smyslem podtrhnout morální aspekty veškerého toho "jánicvlastněnedělalství". Tento soubor ukrutných zločinů a zničených osudů by se měl dostat nejen mezi tituly doporučené maturitní četby, ale i do úplně každé (nejen) české domácnosti jako pokud možno věčné memento zla. Ano, bolí to, bolí to neskutečně a bude ještě dlouho po přečtení... ale daleko víc drásají vědomé i nevědomé pokusy zapomenout. Váháte-li, prosím, čtěte...... celý text

V pasti pohlaví: O politice, péči, sexu, násilí a postavení žen v Česku 2023, Silvie Lauder

Jedno velké, obrovské AMEN! Stále ve společnosti chybí zvučné hlasy zástupců silných žen, neboť neviditelné hrdinky všedních dnů potřebují nazřít odvahu, aby se i ony samy staly odvážnými. Kvituji především upřímnost novinářky, jež kdysi opakovala všechna protifeministická klišé, jež zde důsledně vyvrací. Vzhledem k snadné čtivosti věřím, že se tento titul dostane do širšího povědomí žen i mužů (protože to není antimaskulinní pamflet mužatek!!!) a vyvolá nejednu diskuzi, byť by zůstaly "pouze" na poli rodinném.... celý text

Srpny 2023, Jakub Stanjura

No tak jo. Tady je v těch několika málo strankách stlačená hořkost, ignorance, netečnost, manipulace, rodinný mýtus... ten nejhorší možný koktejl zvrácenosti vztahů a problém s (ne)realitou předstírání i ubezpečování a zpochybňování sebe sama. Krůček od šilenství... nebo možná už sto kroků za ním. Jak snadno je překročena hranice běžné starostlivosti k totální destruktivní kontrole, jak lehce ten vlak soudnosti nemilosrdně prosviští kolem, jak, zdá se, neexistuje cesta zpět... jak izolovaně jedinec působí a jak jej samota nakonec obklopí docela. Dala by se snad trefněji vystihnout atmosféra jednoho hroutícího se světa i osobnosti? Uneslo by čtenářstvo rozsáhlejší tíhu emocí, než v této kondenzované podobě? Pochybuji. A smekám srpnem upocený klobouk nad autorovou dechberoucí empatií. A nad vykřičníkem (snad) naservírovaným všem nevěřícím tomášům i většině společnosti, že kdejaká domnělá "hysterka" možná jen mnohem dříve vnímá a žije to, co je pro okolí mnohdy navždy skryto.... celý text

Klára a Slunce 2022, Kazuo Ishiguro

Opět ten Ishiguro...opět fascinující, zase originální, znovu mě dostal do kolen... on vystihl velkou část mých vlastních obav, aniž by je rozváděl, naťukl je pouze mimoděk, jako součást budoucích každodenností; až jsem si připadala, že v té nedaleké budoucnosti rovněž žiji a potýkám se s eticky velice velice náročnými otázkami v takřka asociálním prostředí... nebo nepotýkám, neb na ně není čas? Mnoho fenoménů předkládá tak samozřejmě a sugestivně, až se mi udělalo fyzicky zle z úzkosti nad mezí umělé inteligence a realističnosti celého problému. A tak nějak se domnívám, že sám Ishiguro narazil na limit své vlastní duše a musel poskytnout zřejmě i sám sobě zrnko naděje, maličkost, díky níž snad i já dokážu nakonec usnout. Tenhle zdvižený ukazovák mě digitálně rozkouskoval a vyvolal přemíru morálně náročných otázek, jež mě vskutku rozstříštily kvůli své nejednoznačnosti. Bravo, bravissimo, mistře.... celý text

Anatomie rodu 2023, Simon Mawer

Po novém "Mawerovi" jsem právem sáhla s jistotou a garancí dobrého čtení, nicméně jsem poněkud podcenila skutečnost, jak moc mě ovlivní předchozí skvělý čtenářský zážitek. Myslím, že proto Anatomie rodu bohužel chtě nechtě trpěla srovnáním a já se chvíli nedokázala včíst, aniž bych si nepřipadala jako žákyně. S každou další kapitolou se mi však Mawerové dostávali pod kůži a s napětím jsem sledovala jejich nelehké osudy, fascinovaná, jak relativně blízká jejich žitá současnost je, pokud poodkryjeme pár vrstev generací, jen nekolik větviček genealogického stromu. Cením předevšim originalitu odkrytí neprávem opomíjeného úseku historie a chápu touhu zvěčnit polozapomenuté rodinné příběhy opřené o dobové záznamy.... celý text

Malý život 2017, Hanya Yanagihara

Vzít srdce, roztrhat ho na tisíc kousků, aby pak mohla každý z nich zase zalepit a přivinout k sobě. Přesně takový gejzír emocí ve mně dokázala tato maloživotní záležitost vyvolat. Jsem naprosto vyčerpaná a zároveň naplněná tak obrovskou, přesahující něhou... Cítím se jako nějaký neviditelný, snad sublimující pátý prvek jejich čtyřčlenného přátelství; jako bych je všechny znala, jako bych dokázala pochopit počínání každého jednoho z nich; jako bych mohla všechny obejmout... ach bože můj, jak moc bych je všechny chtěla obejmout! Pokusit se jim vnuknout důležitost sdílení, a přesto žasnout, že v opravdové lásce vědění a priori nemusí být vždy důležité. Miluju každou stránku, všechna slova, neb ani jedno nepřečnívalo a nehyzdilo celek; každá bravurně sestavená věta zapadla do jedinečné skládačky mnohovrstvého příběhu, jenž se trvale vtetoval do mé nyní rozervané duše. Tento Malý VELKÝ život znamená pro současnou literaturu opravdový klenot, který by mohl svou schopností empatie skály mezi lidmi lámat. Kéž by to dovedl...... celý text

Vykupitel duší 2014, Iveta Pačutová

Ach, to bylo tak krásné! Prosté vyumělkované vaty či rádoby napínavých vycpávek. Takový příběh se snad píše srdcem samým a plyne tak samozřejmě, že s poslední stránkou lačně otočíte a marně chcete ukojit hlad po dalším putovaní těchto (ne)všedních hrdinů. S jakou laskavostí autorka naservírovala i ta nejkrutější témata! Jsem okouzlena a ztrácím se rozplynutá ve fialovočerném dýmu, který snad i mou slzu na líčku diskrétně schová... děkuji!... celý text

Růže pro Algernon 2016, Daniel Keyes

Klepou se mi ruce. Jsem emočně vyždímaná. Přestože tušíc de facto od začátku, jaký bude výsledek, nechala jsem se vést nekompromisním tempem přímo úměrným rychlostí růstu Charlieho inteligence. Vlastně vůbec nevím, jak mám přiblížit stav své bolavé duše... autor předestřel tolik palčivých otázek, na něž ve společnosti prakticky neexistuje správná odpověď, tedy morálně spravedlivá ke všem zúčastněným. Nešetřil mě a nebál se použít pravdu jako smrtící zbraň všem citlivým záložkám. Nechci prozradit ani písmenko příběhu, pokud někdo zůstal stejně nepolíbený fouskem Algernon, jako jsem dosud byla já. Děkuji své milované spřízněné duši, že mi nenápadně vsunula tento literarní klenot "do váhající ruky", a navždy tím umožnila otisknout tvar labyrintu do mého srdce. Nádherné, obrovské, bolestné a důležité sdělení!... celý text

Dokud vás nenajdeme 2021, Deepa Anappara

Jak snadno bych se nechala unést... odvyprávět se hrou na detektivovaní a učarovat magickým dechem džinů. A přes všechnu tu dětskou energičnost, snovost i opravdovost, kamarádskou loajalitu a zvídavost se ukonejšit a nakonec jen zírat nad neuvěřitelnou vůlí žít dál svůj pozemský úděl. Nádherně podaný důležitý apel nad (Západem arogantně) přehlíženým tématem a pouhopouhou statistikou... literárně úžasná, i když bolestná záležitost plná nespravedlnosti, již všichni známe a přesto de facto ignorujeme, abychom vůbec byli s to žít svou vlastní každodennost. Bože můj, proč tohle všechno...... celý text

Dešťová hůl 2016, Jiří Hájíček

Málokdo to prostě umí. Popsat takové to obyčejné člověčenství, běžné každodenní (pseudo)problémy a hledání sebe sama, aniž by působil pateticky, mravokárně nebo naivně. A tahle cesta k poznání vnitřních tenzí jednoho běžného smrtelníka navíc skýtala prostory k vlastním úvahám i nostalgickému rozjímání. Na takové té uvolněné notě jsem si odplula až za hranice katastrální úředničiny a nechala se přenést od ubíjející nespravedlnosti až k ne příliš překvapivému finále. A přesto to dík autorově umu všechno funguje, čímž dokazuje, že je-li talent, pak není v beletrii potřeba šokovat bolestnými událostmi či traumaty. Fascinující.... celý text

Země 2022, Marek Epstein

Navzdory obavám z vyčpělého tématu současné české literární scény jsem nadšená! Forma neustálého střídání lokalit i časoprostoru, navíc zdánlivě nahodilá, nedbajíc lineárního vnímání času, potvrdila autorovu druhou profesi. Skutečně jako by se kniha stala filmem, vnímala jsem pomyslné střihy mezi scénami a z písmenek se velice snadno staly barevné obrazce myšlenkového "filmového" plátna. Snad proto si Marek Epstein vypomohl i častými krátkými větami, ovšem toto staccato už na mě bylo zkrátka moc rušivé a umělé... hrst vypadaných vlasů se z toho důvodu přikláněla k odebrání minimálně jedné hvězdy :) Nicméně celý koncept, byť pracující se stále podobným tématem československé historie očima jedné rodiny, mě přesvědčil o originalitě a naservíroval smršť precizně spletitých příšerných událostí. Bylo to hrozné a podmanivé. Něžné i kruté. A vlastně mě pro tentokrát nerušil ani občasný nedořešený uzel rozvětvené rodiny, neb tak to chodí i ve skutečném lidském bytí, že na existenci jistých osob de facto zapomeneme.... celý text

Třetí poločas 2019, Ray Kluun

Pravda bolí, pravda se neříká snadno a snadno se ani nečte. Ne, Třetí poločas opravdu neslibuje líbivé čtení ani volbou tématu, ani obsahem. Autor nám bez servítek či patosu předložil příběh plný krutých pravd, bolesti, utrpení z nespravedlnosti a touze žít... a ta touha, to krédo carpe diem, je nakonec tak omamné, že nějakým způsobem dokázalo slepit to mé několikrát rozervané srdce a s poslední stránkou mi pomohlo pochopit neobyčejné lidství a... smíření. Mnohé myšlenky by se měly tesat do kamene a kéž by měly širší dosah, aby se téma nemoci blízkého člověka odtabuizovalo se všemi těmi nelíbivými každodennostmi. Děkuji za autorův odvážný čin vracet se do vlastní bolesti a přiznat nepřiznatelné. S velikou pokorou k životu knihu odkládám a opravdu doporučuji.... celý text

Liliputin: Povídky z války 2022, Jan Němec

Ještě že psáno v době plné silných emocí! A tolik zraňující uvědomění si, do jaké míry se jedná o cenné svědectví doby, jež už přestává být pro většinu západního světa (žel bohu a s nekonečným studem řečeno) aktuální. Přesto již tehdy autor "krásně" vykreslil odosobnělost Západu a filantropismus omezený na hmotné statky následovaný vzájemným poplácáním se po "štědrých" zádech. Text bez oboustranného zarovnání už jen podtrhoval celkovou absurditu a hrubost války. Jedná se o zvěčnělou připomínku vědomého bezpráví a písmenkové zhmotnění bezmoci. Tolik úderných pravd bylo bez pardonu naservírováno, příkladem za všechny budiž: "jeho starému já záleželo na tom, aby jeho auto bylo v bezpečí" či zkrátka: "vědoma si své západní viny"... A bože můj, povídka Zoe mi vyrvala srdce... Nemusí, a snad ani nemají, se nám všechna témata povídek líbit, přesto jsou dle mého soudu zvoleny bravurně, a to včetně střídání stylistiky i slangu. A nesmím opomenout pro mě překvapující Němcovu empatii, a to především citlivost v navnímaném rozhodování i jednání žen. Tak nějak proto nerozumím nízkému hodnocení; antipatie k Janu Němcovi či povídkám jako formě by zde neměly ovlivnit závěrečný úsudek.... celý text

Svolení 2021, Vanessa Springora

Bolelo to. Opravdu fyzicky bolelo číst tvrdou a nekompromisní pravdu, nahlížet na pokryteckou společnost a neuvěřitelné ospravedlňování neospravedlnitelného. Skláním se před autorčinou odvahou a děkuji za tento důležitý granát hozený přímo doprostřed intelektuálních literárních kruhů (a nejen do nich). Opravdovost, hořkost a bezpráví slzí z každé stručně napsané stránky. Nejen že křičí nad hrůzou nebezpečí pedofilie (jakkoliv se schovává za oboustrannou "lásku"), ale otevírá i málo probírané téma určitého nebezpečí ukryté právě v literatuře a nekritické auře kolem mnohých zhýralých autorů.... celý text