Radek99
přečtené 208
Nechtění
2013,
Kristina Ohlsson
Všechno se jednou přejí, dokonce i severská detektivka...a mně se to stalo právě v případě prvotiny Kristiny Ohlssonové...příběh mi přijde tuctový, neoriginální, hlavní ženská postava vyšetřovatelka Fredrika nesympatická, mimo to, že jsem nepochopil, co tam jako civilistka vlastně dělá a tahle švédská praxe mi přijde značně absurdní, mě iritovalo její pokrytectví, kdy odsuzuje kolegu Pedera za mimomanželský poměr a sama přitom 10 let udržuje poměr se ženatým mužem, vlastně jsem měl pocit, že celá tahle kniha byla napsána se záměrem obhájit pozici žen u policie a tak nějak mi z toho všude trčel ten genderový motiv...možná autorce křivdím, každopádně mi mohla alespoň coby čtenáři dopřát pocit odhalení vraha, i o ten mne obrala... Objektivně tahle kniha není žádná katastrofa, každopádně se nemohu zbavit pocitu, že tohle všechno už bylo napsáno někde jinde a podstatně lépe...... celý text
Klíč je pod rohožkou
1995,
Vlastimil Třešňák
Vlasta Třešňák je nejen neprávem opomíjený písničkář, ale i jeden z nejvíce nedoceněných současných českých spisovatelů...přičemž Klíč je pod rohožkou je jeho opus magnum! Někde na půli cesty mezi exulantským Janem Novákem a undergroundovým Janem Pelcem, mezi nadšením a deziluzí z vysněného života v emigraci a zkušeností z šedavého bezčasí života v normalizačním Československu, na nikdy a nikde nekončícím útěku odtud tam... Pan Prag, Třešňákovo alter ego, je skutečně někdo, kdo má potenciál vypovědět cosi podstatného o životě českého exulanta...v našem národě tak hojného lidského typu... Výjimečná kniha!... celý text
Bolševikova slabina
2009,
Lorenzo Silva
Úsporná provokativní literární variace kultovního Schumacherova filmového Volného pádu s aluzí na Nabokovovu Lolitu, odcizení a vyprázdnění života moderního městského člověka a stres z betonové městské džungle vykrystalizovaný do kratičké úderné novely gradované chytře zvolenou ich-formou. Zkrat z automobilové zácpy spouštějící řetězec postupného vypínání superega. Cynismus maskující zoufalství prázdnoty života odstřiženého od přírody, Boha, smyslu... Španělský Chuck Palahniuk...... celý text
Pohřbený obr
2017,
Kazuo Ishiguro
Těžko uchopitelná kniha, o které si ani po přečtení a rozležení nejsem jist, zda se mi líbila, či nikoliv. Prazvláštní klon hrdinského eposu a fantasy (svým způsobem je to takový fantasy postapo román říznutý variací na severského Beowulfa), zasazený do postartušovské Anglie, v němž se pohybuje řada nesourodých postav - vážnou linku zastupuje ústřední stárnoucí zamilovaný pár Axl a Beatrice, prožívající (zdánlivou?) romanci, jejíž existence vyvěrá z kolektivní (tady ovšem i subjektivní) ztráty paměti, dále pak mýtický saský bojovník (ušlechtilý barbar) Wistan a jeho saský chráněnec, do toho je ovšem připleten i starý rytíř sir Gawain a jeho kůň Horác, který mi neustále nahazoval aluze na Dona Quijota...jeho snažení i mluva byly vlastně směšné...navíc pásmo postav mi přišlo nejenže nesourodé, ale často docházelo k repetici replik, častému opakování již řečeného a někdy postavy dokonce mluvily naprosto zmateně - především pak starý artušovský rytíř. Autor pak i několikrát v jednotlivých kapitolách změnil vypravěče, tak nějak typicky pro postmoderní éru - ta je asi i klíčem k celé knize, ta snaha naroubovat vysoké umění na pokleslý žánr, ten synkretický mix vlivů, pohanství smíšené s křesťanstvím, přirozeno s nadpřirozeným. Celé to zdánlivě marné a iracionální snažení nakonec má jasně racionální závěr ve výtečném a silném alegorickém finále. Kniha v dnešní dravé době paradoxně (a asi právě proto) adorující stáří, postihující složitost partnerského vztahu, zároveň dílo protiválečné, zároveň variace na artušovský svět, zároveň postmoderní pohádka plná archetypálních postav a symbolů. Ishigurovi jistě náleží ocenění za odvážnou vlastní interpretace v anglosaském světě a literatuře skoro až posvátně uctívaného mýtického období a reflexi Artušovských legend, v dřívějších dobách jednoho z nejrozšířenějších literárních žánrů, dnes už ovšem trochu opomíjenému, na něž je ovšem naklonována celá řada dalších nesourodých žánrů - fantasy rovina je ale málo dobrodružná, rytířský román to příliš není, historická kniha už to není vůbec a tak nakonec celé to prazvláštní putování postav ,,mlhou zapomnění" asi funguje nejlépe coby romance a bude tak románem oslovujícím především ženy... Každopádně - ač jsem se knihou zpočátku prolouskával jen ztěžka - velmi silná je symbolická rovina knihy popisující svět, v němž dochází k silnému civilizačnímu zlomu, kdy končí jedna velká epocha a přichází nějaká nová, tak jak se to dá predikovat i dnes, v dnešní době. Ta paralela k dnešku je skutečně silná. Fantaskní (až pohádkový) příběh z časů, kdy keltské obyvatelstvo Anglie (Britony) brzy zcela vytlačí a anihilují Germáni (Sasové a Angloni), tak získává jednoznačný a zřejmý přesah do dnešních dnů...... celý text
